Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 61.

Státní závěrečný účet za rok 1934 jest opětně, jako státní závěrečné účty posledních let, obrazem finanční tísně našeho státu. Účinky hospodářské krise, která zvláště těžce dolehla na naší republiku, projevily se jak v účinech vlastní státní správy, tak v účinech ostatních oddílů státního závěrečného účtu. Přesto lze postřehnouti v číselném obrazu státního hospodaření v roce 1934 některé světlejší paprsky, jež nasvědčují tomu, že jsme se ocitli v období mírné hospodářské rekonvalescence.

Nasvědčuje tomu především pokladní výsledek preliminovaných státních příjmů, jenž převýšil obdobný výsledek roku předchozího o 113,359.706 Kč 47 h. Poprvé po několika letech neklesl celkový příjem z veřejných dávek pod úroveň roku předchozího. I když se opětně zmenšil příjem z přímých daní, byl úbytek nahrazen lepším výsledkem u daně z obratu a daně přepychové a u poplatků, takže celkový příjem z daní, dávek a poplatků byl o něco vyšší než v roce 1933. Tento poměrně příznivý výsledek jest na pohled oslaben tím, že v příjmech z veřejných dávek v roce 1934 jest zahrnut mimořádný příjem u daně z obratu zdaněním zásob textilií a vysokým předpisem dodatků za leta 1932 a předcházející, dále tím, že v roce 1934 byly vyúčtovány příjmy z titulu právních poplatků, jež byly v roce 1933 vyrovnány použitím půjčky práce podle § 12 zákona ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n. Na druhé straně však přinesla státní pokladně v r. 1933 mimořádný příjem z přímých daní a daně z obratu a přepychové depurační akce podle téhož zákona, takže rozdíl mezí mimořádnými příjmy obou let není tak značný, aby zkalil úplně uspokojivý výsledek veřejných dávek v roce 1934.

Rovněž zlepšil se znatelně výnos státních podniků. Ovšem ani v r. 1934 nebylo dosaženo rozpočtových příjmů. Diference mezi příjmy rozpočtovými a skutečnými jest však mnohem menší nežli byla v r. 1933, kdy činila u preliminovaných příjmů vlastní státní správy 1.255,365.586 Kč 47 h, kdežto v roce 1934 činila jen 139,675.810,- Kč, Na zmenšení této diference mají arci mnohem menší podíl zlepšené státní příjmy nežli opatrný preliminář rozpočtu pro r. 1934. Kromě zlepšených příjmů poklesly v r. 1934 proti roku předchozímu značně preliminované výdaje a to o 819,573.063 Kč 98 h. Pokles výdajů vysvětluje se tím, že snížil se výdaj na státní dluh v důsledku oddálení úmoru vnitřního za loženého dluhu, dále zmenšeným vydáním na nezaměstnané, hlavně však všeobecným >škrcením< rozpočtu na r. 1934. Těmito úspornými zásahy utrpěl zejména program investiční, jak to ukazuje srovnání výdajů ministerstva veř. prací v r. 1933, kdy činily 573,353.728 Kč 25 h, s výdaji téhož ministerstva v r. 1934, kdy poklesly na 447,571.566 Kč 20 h,

Celkový obraz výdajů a příjmů u srovnání s rozpočtem vlastní státní správy byl tento: Finančním zákonem pro rok 1934 stanoveny výdaje státní správy

částkou

7.630,665.720.- Kč

příjmy

Přebytek

Výsledky podle závěrečného účtu za rok 1934:

výdaje: platba

8.111,745.140 Kč 30 h,

příjmy: platba

Schodek

619,580.960 Kč 30 h

náležitost

8.029,701.801 Kč 80 h

náležitost

255,552.016 Kč 25 h

Rozdíl mezi platbou a náležitostí u výdajů vysvětluje se jednak přeplatky některých položek, jednak splátkami na nevyrovnané povinnosti z let minulých. U příjmů je to rozdíl mezi předepsanou platební povinností a skutečným příjmem; z položek, jež působily na rozpětí mezi příjmovou platbou a náležitostí, sluší zaznamenati náhradu zálohy 150 mil. Kč, vyplacené náhradovému fondu při státním pozemkovém úřadu, jejíž splatnost nastala v r. 1934, která však toho roku ne byla státní pokladně odvedena.

Kromě výdajů a příjmů preliminovaných, vykazuje státní závěrečný účet výdaje a příjmy nepreliminované. Výdaje nepreliminované skládaly se z položek hrazených jednak z příjmů na rozpočet, jednak hrazených z příjmů mimo rozpočet. Příjmy nepreliminované pocházely veskrze z výtěžků úvěrních operací. Výdaje nepreliminované hrazené z příjmu na rozpočet činily 85,801.059 Kč 25 h, o kteroužto částku zvětšil se schodek (619,580.960 Kč 30 h) mezi příjmy a výdaji vlastní státní správy na částku 705,582.019 Kč 55 h. Obdobný schodek v roce 1933 činil 1.507,009.515 Kč 95 h,

Uvedený schodek 705,582.019 Kč 55 h bylo nutno uhraditi z příjmů mimo rozpočet. Tyto příjmy se skládaly z úvěrních operací v částce 989,878.030 Kč 55 h a ze >záloh< v částce 173,976.677 Kč 10 h. Ježto z těchto příjmů hrazeny byly výdaje mimorozpočtové, zbyla z nich k úhradě uvedeného schodku pouze částka 203,953.496 Kč 65 h, takže k úplnému vyrovnání schodku bylo nutno použití pokladních hotovostí. Aby se tyto nevyčerpaly, doplňovala je státní správa různými výpomocemi. Vykázané pokladní hotovosti koncem r. 1934 částkou Kč 773,238.319.85 jsou o 73,934.313 Kč 20 h vyšší než počáteční hotovosti téhož roku, leč výsledek ten jest příznivý jen na pohled, neboť byl dosažen mimořádným zvýšením pasivního salda nedoúčtovaných položek (dluhů). Toto pasivní saldo činilo 620,393.055 Kč 90 h a skládalo se převážně ze záloh poštovní spořitelny poskytnutých k přechodným potřebám státní pokladny. Obdobné pasivní saldo koncem roku 1933 činilo toliko Kč 45,030.220.05, kdežto v letech předchozích převažovala značně aktivní salda nedoúčtovaných položek salda pasivní. Po této stránce zhoršila se patrně finanční situace státní pokladny, což se vysvětluje stálým odčerpá váním aktivních pokladních hotovostí v předchozích. letech k úhradě schodků státního hospodářství.

Při srovnání náležitostí preliminovaných výdajů 8.029,701.801 Kč 80 h s výdaji rozpočtenými 7.630,665.720.- Kč jeví se pře kročení o 399,036.081 Kč 80 h a to

u kap. 5 -. ministerstvo národní obrany -. v částce 24,175.174 Kč 95 h,

u kap. 17 - ministerstvo soc. péče v částce 54,713.981 Kč 95 h,

u kap. 18 - ministerstvo veř. zdravotnictví a těl. výchovy - v částce 4,591.043 Kč 20 h, - u kap. 20 - ministerstvo. financí - v částce 362,325.229 Kč 95 h.

Naproti tomu u ostatních kapitol se ušetřilo celkem 46,769.348 Kč 25 h.

U ministerstva národní obrany nastalo překročení zvýšením osobních výdajů a výdajů na výzbroj a letectví. U ministerstva sociální péče mělo vliv na překročení zvýšení nákladů na sociální pojištění, péči o družstva stavební a bytová, péči o válečné poškozence a zvýšení výdajů na starobní podpory. V kapitole ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy došlo k překročení splátkou náhrady nedobytného léčebného zemským nemocnicím na Slovensku, Na překročení výdajů ministerstva financí má největší podíl >nákup cenných papírů< v částce 173,887.325 Kč 30 h, což jest položka pouze súčtovací, která vyjadřuje v hotovosti hodnotu 5% dluhopisů půjčky práce, jichž strany použily podle § 12 zákona o půjčce práce k placení daně dědické a pozůstalostního poplatku nemovitostního, a která odpovídá výsledkům v účtech cenných papírů. Další zvýšení výdajů této kapitoly vzniklo větším vydáním všeobecné pokladní správy na výdaje státní správy, dále mimořádným příspěvkem 64,460.000.- Kč na podpory zemědělců podle usnesení vlády ze dne 13. července 1934, dále závazky z převzatých záruk za Ústřední bratrskou pokladnu a Pražské vzorkové veletrhy a konečně státními příspěvky na sanaci bank v Žilině a Užhorodě.

Ministerstvo sociální péče vyžádalo si pro překročení výdajů své kapitoly podle článku XII. finančního zákona pro r. 1934 sou hlasu obou sněmoven Národního shromáždění. U ostatních ministerstev, jež překročila výdaje stanovené rozpočtem, souhlasu toho vyžádáno nebylo.

Nedoplatky veřejných dávek koncem roku 1934 se o něco zmenšily. Činily Kč 4.84,906.453.65 proti 4.866,436.181 Kč 80 h v roce 1933. Zmenšily se nepatrně nedoplatky přímých daní, což však připadá hlavně na odpisy starých nedoplatků, dále poklesly nedoplatky spotřebních daní a ve značnější míře nedoplatky poplatků. Oproti tomu vzrostly značněji nedoplatky daně obratové a daně přepychové. K rychlejšímu provádění depurace daňových nedoplatků byla na návrh nejvyššího účetního kontrolního úřadu učiněna některá opatření jako na př. rozšíření kompetence úřadu I. a II. instance v oboru přímých daní a daně z obratu a daně přepychové při vyřizování žádostí za odpisy a příročí. Dále zaveden na zkoušku u berních úřadů v Praze směnečný úvěr pro příročí u poplatníků dobře situovaných podle § 283 zákona o přímých daních. Výsledky těchto opatření nejsou známy.

Celkový stav státních podniků zlepšil se oproti r. 1933 značně. Zisky za r. 1934 činily 679,755.915 Kč. 50 h proti 460,191.818 Kč 73 h. Zvýšení zisku za r. 1934 spadá hlavně na vrub snížení provozního deficitu státních drah. Výnos tabákové režie vykazuje však i v tomto roce pokles, ačkoliv nikoliv tak veliký jako v roce předchozím. Přes zlepšené výsledky státních podniků v r. 1934 zůstal skutečný jejich výnos daleko za výnosem, který byl předpokládán rozpočtem a důvodovou zprávou k rozpočtu.

Na podílech na státních daních, dávkách a poplatcích skupiny III. bylo v r. 1934 proti rozpočtu poukázáno méně o 40,763.956 Kč h, a to hlavně na vrub státních fondů a mimořádné péče o nezaměstnané. Naproti to mu zvětšil se podíl samosprávných svazků o 5,184.208 Kč 60 h. Snížení podílů dotyčných fondů vysvětluje se nepříznivým výsledkem některých daní, z nichž jsou tyto fondy dotovány. Hospodářství těchto fondů bylo v r. 1934 obmezeno podstatně, ježto ani příjem z úvěrních operací nebyl dosažen v rozpočtové výši. Tak předvídal rozpočet státního silničního fondu výdaje na silniční práce v částce 602,000.000 Kč, kdežto ve skutečnosti bylo na ně vydáno pouze Kč 284,665.995.90. Z těch samých příčin obmezena byla činnost obou dalších fondů: státního fondu pro vodohospodářské meliorace a státního fondu vodohospodářského. U obou těchto fondů zmenšil se rozsah předvídaných prací asi o 50 milionů Kč.

Státní dluh dostoupil k 31. prosinci 1934 38.151,097.092 Kč 65 h. V tomto roce vzrostl o 826,359.164 Kč 95 h, kdežto za rok 1933 činil vzrůst státního dluhu 1.887,624.704 Kč 05 h. Na vzrůstu státního dluhu v roce 1934 participují převážnou měrou nové emise pokladničních poukázek a úprava náležitostí zahraničních dluhů v důsledku zákona ze dne 17. února 1934, č. 25 Sb. z. a n. o konečné úpravě čsl. měny a přepočtení zahraničních dluhů podle kursů z 31. prosince 1934. Úpravou náležitostí zahraničních dluhů vzrostl státní dluh o 362,743.768 Kč 35 h, při čemž nepřihlíží se k výši dluhů stanovených úmluvou ze dne 13. října 1925 ohledně úvěru vlády Spojených států severoamerických a úmluvou ze dne 20. ledna 1930 ohledně úvěru vlády italské, ježto tyto úmluvy nebyly dosud schváleny Národním shromážděním. Kdyby se přihlíželo k těmto úmluvám, zvýšil by se stav zahraničního dluhu ještě o Kč 887,323.573.05, takže dosahoval by celkový státní dluh koncem r. 1934 39.038,420.665 Kč 20 h.

Státovkový dluh zmenšil se o 498,685.595 Kč 80 h; z toho 422,297.001 Kč 95 h připadá na úpravu státovkového dluhu podle zmíněného zákona o úpravě čsl. měny, zbývající úhrada na různé splátky. V textu závěrečného účtu k státnímu dluhu předkládá se vyúčtování obchodu Bankovního úřadu ministerstva financí v likvidací, jež stát podle zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n. převzal do vlastní správy, s vyúčtováním příslušné reservy, jak bylo v resoluci, rozpočtového výboru senátu ze dne 21. listopadu 1933 požadováno.

V r. 1934 dostoupil přechodný státní dluh částky 5.361,087.257 Kč 30 h. K zvýšení tohoto nezaloženého dluhu přispěly hlavně výdaje na investiční práce podle zákona o půjčce práce ze dne 21. března 1933, jež bylo nutno opatřovati pokladničními poukázkami, neboť hotovosti, jež z této půjčky vplynuly do státní pokladny, byly z největšího dílu pohlceny schodkem státního hospodářství v r. 1933. Spočteme-li částky, které byly do konce r. 1934 vydány na investiční práce podle zmíněného zákona, obdržíme tento obraz:

bylo vydáno z půjčky práce

v r. 1933... 490,830.392 Kč 50 h

v r. 1934... 568,858.201 Kč 30 h

Celkem... 1.059,688.593 Kč 80 h

Z toho připadlo na investiční potřeby:

státních podniků..... 448,769.293 Kč 20 h,

státních fondů.........271,000.000 Kč - h,

samospráv. svazků....161,507.243 Kč 15 h,

na jiné investice...... 178,412.057 Kč 45 h

Celkem............ 1.059,688.593 Kč 80 h

Poněvadž půjčka práce vynesla Kč 2.010,339.600.- zůstalo z ní koncem r. 1934 nevyčerpáno 950,651.006 Kč 20 h.

Ryzí jmění Zvláštního fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu zmenšilo se opětně o 55,096.715 Kč 30 h, hlavně v důsledku použití částky 50 mil. na potřeby státního dluhu podle článku VI. finančního zákona pro rok 1934. Koncem r. 1934 činilo ryzí jmění fondu 323,195.313 Kč 70 h a skládalo se z hotovosti u Ústřední státní pokladny v částce 24,738.176 Kč 35 h, z pohledávek z nesplacených záloh (u peněžních ústavů) 198,356.213 Kč 20 h a z cenných papírů v částce 100,100.924 Kč 15 h.

Na dávku z majetku a přírůstku na majetku uhrazeno bylo do konce r. 1934 Kč 7.000,537.812,41. V r. 1934 uhrazeno bylo na povinnost této dávky 154,368.747 Kč 57 h, z čehož však 101,946.377 Kč 80 h připadlo na odpisy a slevy, takže jen menší část připadá na skutečné platby nebo přeplatky. Značné částky dluhují ještě někteří velcí poplatníci, proti nimž bylo rázně zakročeno. Na rok 1935 zbyl nedoplatek této dávky v částce 507,823.118 Kč 14 h.

Pasiva z hospodaření na rozpočet činila koncem roku 1934 celkem 669,469.464 Kč 70 h. Hlavní položku tvořily nezaplacené zálohy z dávky z majetku na proplacení státních pokladních bonů v částce 494,196.655 Kč 55 h. Aktiva z hospodaření na rozpočet vzrostla oproti roku předchozímu o Kč 1.383,179.780.40 a činila koncem roku 1934 celkem 13.856,170.978 Kč 20 h. Největší podíl na vzrůstu aktivních pohledávek z hospodaření na rozpočet mají opětně státní zálohy na zvýšené učitelské platy a zálohy na náklady z převzetí košicko-bohumínské dráhy a na provozní schodky místních drah, dále příděly z půjčky práce státním fondům a samosprávným svazkům. Vedle toho zvětšila se tato aktiva o pohledávky státní správy vzniklé realisací převzatých záruk, dále o vklad Kč 100 mil. do Čsl. reeskontního a lombardního ústavu v Praze a o některé částky použité na sanaci podniků a peněžních ústavů.

Zásoba cenných papírů nalézající se v držbě ústřední státní pokladny a ostatních pokladen státních činila

koncem roku 1933.. 1.649,976.544 Kč 36 h

a koncem r. 1934.. 1.418,860.234 Kč 67 h

takže se zmenšila.. o 231,116.309 Kč 69 h

Účetní závěrky státního elektrisačního fondu, státního fondu pro pojišťování vývozních úvěrů, státního bytového fondu pro záruky a státního bytového fondu pro přímé půjčky nevykazují nic zvláštního. U fondu pro pojišťování vývozních úvěrů zaznamenává se odškodné za vývozní ztráty v částce 143.816 Kč 55 h, což činí asi 9% fondových příjmů, takže sluší tento stav označiti za příznivý. U státního bytového fondu pro záruky vzrostly pohledávky ze zaplacených anuit fondem v důsledku převzatých záruk na částku 2,879.649 Kč 65 h proti 1,375.198 Kč 25 h koncem r. 1933.

Rozpočtový výbor senátu projednal státní závěrečný účet za r. 1934 ve své schůzi dne 4. prosince 1935 a vyslovil své uspokojení nad tím, že opatrným preliminováním příjmů a výdajů státní správy pro rok 1934 nedošlo v závěrečných účtech státního hospodaření za r. 1934 k tak velikým rozdílům mezi skutečnými příjmy a výdaji na rozpočet jako v letech předchozích. Poněvadž přes krajně nepříznivou dobu je výsledek státního hospodaření za r. 1934 celkem poměrně uspokojivý, navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát:

a) dodatečně schválil při kapitolách 5., 18. a 20. překročení věcných i osobních výdajů, které nebyly uhrazeny úsporami v rozpočtu téže kapitoly;

b) schválil státní závěrečný účet republiky Československé za r. 1934 předložený Národnímu shromáždění Nejvyšším účetním kontrolním úřadem spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku;

c) schválil resoluci dole otištěnou.

V Praze, dne 4. prosince 1935.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. Modráček v. r.,
zpravodaj.

Vláda se opětně upozorňuje, aby dbala ustanovení finančního zákona a vyžádala si včas souhlasu Národního shromáždění pro výdaje, které nelze hraditi přípustným přesunem v téže rozpočtové kapitole. Senát zvláště nemile nese, že vláda přezírá tuto svou povinnost vůči zákonodárným sborům i když usnáší se na velkých nepreliminovaných výdajích, jež zřejmě nebude lze uhraditi v příslušné kapitole schváleného rozpočtu. Pokud se týče nedoplatků veřejných dávek, upozorňuje senát vládu na resoluci otištěnou ve zprávě rozpočtového výboru senátu ze dne 13. března 1935 o státním závěrečném účtu za r. 1933, schválenou senátem dne 11. dubna 1935, a žádá, aby vláda na ni vzala náležitý zřetel.