Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 66.

1. sen. Thoře, Slámy, Kotrby, Horáka, dra Base, Pechmana, Kianičky na p. ministra financí v záležitosti zbavování volebního práva poplatníků do obcí.

2. sen. Hokkyho ministrovi vnútra o zabraňovaní členským schôdzam a zakazovaní verejných schôdzí zemskej strany kresťansko-socialistickej.

senátorů J. Thoře, J. Slámy, J. Kotrby, J. Horáka, dra O. Base, F. Pechmana, B. Kianičky

V poslední době začíná se praktikovat u berních úřadů postup, že v místech, kde se konají obecní volby, zbavují volebního práva kandidáty, kteří nemají plně zaplacené veškeré daně a tím obecní přirážky. Takový případ stal se v poslední době v Týništi n. Orl., kde bylo 35 živnostníků kandidátů, příslušníků všech politických stran, v posledním týdnu před volbami berním úřadem v Kostelci n. Orl. upomenuto, aby do 5ti dnů zaplatili přes 1,000.000 Kč.

Nehledě k tomu, že za dnešních poměrů tak veliký obnos nebylo jim možno v této lhůtě si opatřiti, je jisté, že tak vysoký nedoplatek daňový postižení živnostníci dlužni nejsou, protože se při ukládání daňové povinnosti nepřihlíží k jejich pravděodpovídajícím přiznáním a nejen záznamy, ale i úředně vedené knihy jsou berními správami přehlíženy a daně jsou vyměřovány podle volného uvážení zmíněných úřadů. Bylo již nesčíslněkráte dokázáno, že jsou daně předpisovány nad poplatní schopnost poplatníků, kteří jsou pak nucení odvoláním se bránit a tím vznikají fiktivní daňové nedoplatky. A za tyto nedoplatky, po většině nezaviněné, mají býti trestáni odnětím volebního práva do obcí.

Uplatnění takové praxe je nebezpečím nejen pro poplatnictvo, ale i pro samosprávné svazky, ježto by z volebního práva byli vyřazeni všichni ti, kdož platí daň výdělkovou a pozemkovou, na něž jsou uvaleny přirážky samosprávných svazků a volili by pak po většině jen ti, kteří tyto daně povinni platiti nejsou. Tato praxe by měla velmi nebezpečné následky, ježto by uplatněním do samosprávných svazků volili jen ti, kdož samosprávné přirážky neplatí a nejsou jimi zatíženi.

Z těchto důvodů podepsaní se táží:

Co hodlá učiniti min. fin., aby se takové případy neopakovaly a aby bylo volební právo poplatníků daně výdělkové a pozemkové zachováno?

V Praze, dne 28. listopadu 1935.

senátora Hokkyho ministrovi vnútra

Pane minister!

Je verejne známé, že politické strany môžu v Čechách na základe § 2 býv. rak. zákona z 15. novembra 1878, č. 135 r. z., konať dôverné konferencie. Je známé i to, že zemský úrad v Bratislave svojím rozhodnutím zo 14. decembra 1934, č. 57.000/34 prez., dovolávajúc sa nariadenia ministra vnútra z 30. septembra 1913, čís. 7430, učinil možnými dôverné konferencie politických strán bez ohlášky tiež na území Slovenska. Len v Podkarpatskej Rusi nie je shromažďovacie právo nijakým spôsobom upravené, kde tento druhý zákon tiež platí a kde ho politické úrady v iných prípadoch v praxi i používajú, ako to vyjde na javo z ďalších vývodov tejto interpelácie.

Dňa 14. marca t. r. konala naša strana členskú schôdzu vo Vyšnom Koropci, okres Mukačevo, v izbe istého nášho člena a do tejto schôdzi dostavili sa z príkazu notára Kozička dva četníci, ktorí všetkých členov legitimovali a odňali im pozvánky. Druhý a tretí deň pochodili četníci celú obec a účastníkov členskej schôdze pokutovali. Potom ich dvakráť citovali k okresnému úradu v Mukačeve, avšak nášho tajomníka, hlavného vraj vinníka, ani na pojednávanie dňa 29. mája nepredvolali, a tak neposkytli mu možnosť, aby svoje stanovisko četníctvu vysvetlil. Len takto sa mohlo stať, že, ač všetci dokázali, že brali účasť na schôdzi členskej, boli preca pre účasť na neohlásenej schôdzi verejnej trestaní uzamčením na 1, rešp. 2 dni a peňažným trestom.

Svedkami môžeme kedykoľvek dokázať, že agrárna strana v tejto i v mnohých iných obciach konala mnoho neohlásených schôdzí za neprítomnosti exponenta úradu. Taktiež možno dokázať, že tiež česká sociálne demokratická strana konala dňa 21. februára t. r. neohlásenú schôdzu práve v tejto obci.

Pane minister!

V momente, kde ústavná listina pojala strany politické do pôsobnosti vo verejných sboroch, uznala ich právo organizačné. A keď tedy niektorý úrad takýmito zastrašujúcimi rozsudky zabraňuje činnosti strany zastúpenej v zákonodarstve, nielen že porušuje § 106 ústavného zákona z 29. februára 1920, č. 121 Sb. z. a n., ale porušuje i čistotu volieb v tej ktorej dobe. Môžu-li vládne strany a ich príslušníci poriadať kdekoľvek a kedykoľvek neohlásané verejné schôdze, a nemôže-li zemská strana kresťansko socialistická konať ani schôdze členské, to znamená porušenie práva, čo nemožno nechať bezo slova. A to tým väčšmi nie, keďže kým česká agrárna a česká sociálne demokratická strana môže poriadať verejné schôdze bez ohlášky a bez prítomnosti exponenta úradu, dotiaľ od strán opozičných požadujú s poukazom na nariadenie č. 7430/1913 ohlášku podpísanú 4 štátnymi občanmi. Zkrátka úrady uznávajú platnosť nariadenia č. 7430/1913, avšak neuznávajú jeho bod 9. vo smysle ktorého netreba oznamovať dôverné, členské a valné schôdze politických strán.

Pane minister! To nie je duch Masarykov ani Švehlov, ale sú to drobné sekatúry malých pisárov, ktoré ľudí len otravujú, ale ich neukľudňujú, lebo ľudia vidia zrejmú nespravodlivosť.

S úctou tážem sa pána ministra:

1. Či ste ochotný zrušiť rozsudok okresného úradu v Mukačeve čís. 3597/prest. 1935?

2. Či ste ochotný zakročiť aby sa takéto nespravodlivosti nabudúce nevyskytovaly?

3. Či ste ochotný upraviť právo shromažďovacie jednotne pre celé územie republiky?

4. A konečne vzhľadom na to, že u okresného úradu v Mukačeve dochádza k nekorektnostiam pred každými voľbami, - či ste ochotný potrestať úradníka, ktorý porušuje právo?

V Prahe, dňa 13. novembra 1935.

Miniszter Ur!

Köztudomásu, hogy Csehországban a politikai pártok az 1878 november hó 15-én kelt 135 számu régi osztrák törvény második szakasza alapján, bizalmas értekezleteket tarthatnak. Köztudomásu az is, hogy a pozsonyi országos hivatal 1934 évi december hó 14-röl kelt 57.000/34 prez. számu határozatával, hivatkozással az 1913 évi szeptember hó 30-án kelt 7430 szám alatt kiadott belügyminiszteri rendeletre, Szlovenszkó területén szintén lehetövé tette a politikai pártok bejelentés nélküli bizalmas értekezletét. Csupán Podkarpatská Rusban nincs semmiféleképen rendezve a gyülekezési jog, ahol pedig az utóbbi törvény szintén érvényes, s más esetekben a gyakorlatban alkalmazzák is a politikai hatóságok, mint ez interpellációm késöbbi kijelentéseibol is kitünik.

Folyó év március 14-én pártunk taggyülést tartott a munkácsi járás Vyšní-Koropec községében egy párttagunk szobájában, melyen Koziček jegyzö megbizásából megjelent két csendör s a jelenlevök leigazoltatása után elszedték a nekik kikézbesitett meghivókat. Másnap és harmadnap a csendörség végig járta a községet s a taggyülés résztvevöit buntetéssel megfenyitették. Utána két izben beidézték öket a munkácsi járási hivatalba, de titkárunkat, mint állitólagos föbünöst még a május 29-én tartott tárgyalásra sem idézték be s igy nem adtak módot arra, hogy a csendörséggel szemben álláspontját kimagyarázza. Csakis igy történhetett az, hogy bár mindannyian igazolták, miszerint ök taggyülésen vettek részt, mégis be nem jelentett nyilvános gyülésen való részvétel miatt 2, illetve 1 napi elzárásra és pénzbüntetésre itélték öket.

Tanukkal bármikor tudjuk igazolni, hogy a csehagrár párt ugy ezen községben, mint egyéb községekben számos, be nem jelentett, hatósági kiküldött nélküli, gyülést tartott. Ugyszintén bizonyitható, hogy a cseh szociáldemokrata párt folyó év február 21-én éppen ezen községben szintén tartott be nem jelentett gyűlést.

Miniszter Ur!

Azon pillanatban, amidön az alkotmány törvény a köztestületek müködésébe bevonta a politikai pártokat, elismerte azok szervezkedési jogait. S amidön egy hatóság az ilyen ijesztö itéletekkel megakadályozza egy a törvényhozásban képviselt pártnak müködését, akkor nemcsak, hogy megsérti az 1920 évi február hó 29-én kelt 121 számu alkotmány törvény 106 paragrafusát, de azonfelül megsérti a mindenkori választások tisztaságát is. Ha a kormánypártok táborába tartozó egyének bármikor s bárhol minden utókövetkezmény nélkül be nem jelentett nyilvános gyüléseket rendezhetnek, s az Országos Keresztényszociális Párt még taggyüléseket sem tarthat, akkor ez jogsértést jelent, ami szó nélkül nem hagyható. Annál is inkább, mert amig a csehagrár és szociáldemokrata pártok bejelentés és hatósági kiküldött nélkül nyilvános gyüléseket rendeznek, addig az ellenzéki pártoktó1 hivatkozással a 7430/1913 számu rendeletre, négy állampolgár által aláirt bejedentési kötelezettséget követelnek. Szóval a hatóságok a 7430/1913 számu rendelet érvényét elismerik, de nem ismerik el annak 9-ik. pontját, melynek értelmében nem kell bejelenteni a politikai pártok bizalmi-, köz-, és taggyüléseit.

Miniszter Ur! Ez nem.Masaryk és nem Švehla szelleme, hanem kis irnokoknak apró szekaturája, mely csak elmérgesiti az embereket, de meg nem nyugtatja, mert látják a nyilvánva1ó igazságtalanságot.

Tisztelettel kérdem Miniszter Urat:

1. Hajlandó-e a munkácsi járási hivatal 3597/ prest. 1935 számu itéletét megsemmisiteni?

2. Hajlandó-e intézkedni, hogy a jövöben ily igazságtalanságok elö ne fordulhassanak?

3. Hajlandó-e a gyülekezési jogot az egész köztársaság területén egyöntetüen rendezni?

4. S végül, tekintettel arra, hogy a munkácsi járási hivatalnál minden választás elött ily szabálytalanságok történek, hajlandó-e a jogsértö hivatalnokokat megbüntetni?

Praha, 1935 november hó 13.