Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 67.

Z dodatkové úmluvy k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29.června 1920 předložené Národnímu shromáždění ke schválení zabýval se senát již ve III. volebním období.

Důvodová zpráva připojená k nynějšímu vládnímu návrhu (tisk 29) jest stejného znění jako důvodová zpráva provázející dřívější vládní návrh (tisk 1383 III. volebního období), při čemž se podotýká, že poslanecká sněmovna Národního shromáždění schválila tuto úmluvu již dne 14. března 1935.

Zahraniční výbor senátu projednal sice tuto dodatkovou úmluvu ve schůzi dne 5. března 1935, doporučiv její schválení, avšak v plenu senátním návrh zahraničního výboru již projednán nebyl.

Z odůvodnění, jímž provázena byla doporučující zpráva zahraničního výboru ze dne 5. března 1935, a jež má plnou platnost i dnes, uvádíme:

>Dodatkovou úmluvou ze dne 6. října 1932 k československo-německé obchodní smlouvě z roku 1920 stanovena byla pro dovoz našeho chmele do Německa pro hospodářský rok 1932-33, tedy až do 31. srpna 1933 celní sazba 70 ř. marek za 100 kg chmele hrubé váhy a ve čl. 1-3 této dodatkové úmluvy byly stanoveny podmínky pro použití této sazby při vývozu našeho chmele do Německa. Článkem 4 této dodatkové úmluvy pak zavázala se vláda naše navzájem, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádosti o povolení dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Tato ustanovení čl. 1-4 dodatkové úmluvy byla pak prodloužena dne 21. srpna 1933 o jeden rok, tedy s platností až do dne 31. srpna 1934.

Předloženou dodatkovou úmluvou, obsaženou ve vzájemně vyměněných notách ze dne 29. srpna 1934 prodlužuje se platnost čl. 1-4 dodatkové úmluvy ze dne 6. října 1932 o další jeden rok, avšak s účinností teprve od 5. září 1934 až do dne 31. srpna 1935.

Zahraniční výbor uznávaje platnost důvodů pro prodloužení platnosti ujednání v dodatkové úmluvě ze dne 29. srpna 1934 sjednané usnesl se ve.schůzi konané dne 27. listopadu 1935 navrhnouti toto

Senát Národního shromáždění republiky československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo - německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 29. srpna 1934 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. září 1934, č. 197 Sb. z. a n.

V Praze, dne 27. listopadu 1935.

V. Donát v. r.,
předseda.

Dr Klouda v. r.,
zpravodaj.

Obchodně politické styky Československa s Německem jsou upraveny hospodářskou dohodou ze dne 29. června 1920 jež je vybudována na doložce o nejvyšších výhodách, ale nemá dosud žádné příslušné celně-tarifní přílohy. Československo již po leta usiluje, aby upravilo v celně-tarifním oboru své obchodní styky s Německem a proto Národní shromáždění republiky Československé jest nuceno často se zabývati obchodními poměry Československa k Německu. Dosud se nepodařilo uzavříti s Německem řádnou obchodní smlouvu, pročež se ukázalo býti nutným, alespoň prozatímními úmluvami se snažiti zachrániti pro vývoz Československa do Německa alespoň to co se zachrániti dá.

Německo sleduje silně ochranářský kurs hlavně u položek zemědělských, pročež nedošlo dosud ku sjednání celně-tarifní smlouvy. Již delší dobu je silně postižen náš tradiční vývoz zejména chmele, ječmene a sladu. Německo chrání vlastní produkci chmele a předpisuje svým pivovarům povinné používání domácího chmele v určitém minimálním poměru. Autonomní německé clo činí 150 ř. m. Dodatkovou úmluvou ze dne 12. listopadu 1931 přiznalo Německo snížení autonomní celní sazby na chmel z říšských marek 150 na ř. m. 70 za 100 kg, což se každoročně prodlužovalo. Vedle toho zavázala se německá vláda, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle §u 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele.

Československo vyhovělo naproti tomu přání Německa, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku a aby žádost o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány. Ujednání této prodloužené dodatkové úmluvy pozbylo platnosti dnem 31. srpna 1934. Z toho důvodu bylo nutno jednati znovu s německou vládou o prodloužení platnosti těchto ujednání a výsledkem tohoto jednání jest tato předložená dodatková úmluva ve formě výměny not, kterou se platnost zmíněných ujednání prodlužuje o jeden rok, tedy až do 31. srpna 1935. K průtahu došlo zaviněním na straně německé z důvodů administrativně-technických. Jako u jiných podobných ujednání uvádějí obě smluvní strany tuto výměnu not v prozatímní platnost ještě před výměnou ratifikačních listin.

Poslanecká sněmovna schválila tuto úmluvu již dne 14. března 1935.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi konané dne 12. prosince 1935 o tomto vládním návrhu a doporučuje slavnému senátu ke schválení tuto dodatkovou Úmluvu i s příslušným schvalovacím usnesením.

V Praze, dne 12. prosince 1935.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

F. Novák v. r.,
zpravodaj.