Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1935.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 69.

 V zemi slovenské a podkarpatoruské je zajištěno právní normou od prvních let poválečných pasení dobytka na cizí půdě. Zákonem ze dne 22. prosince 1932 čís. 210 Sb. z. a n. prodloužena byla účinnost zákona čís. 43/1930 Sb. z. a n. o další tři roky, tedy do 31. prosince 1935. Mezitím mělo býti provedeno šetření o tom, v jaké míře a od které doby bude možno omezit, po případě úplně zrušit užívací právo. Není pochyby o tom, že likvidace těchto pozemků je nutna, ježto se nedají upřít i mnohé stinné stránky tohoto opatření. Nepříznivý vliv jeví se hlavně na půdě lesní, která užívacím právem byla nejvíce postižena, neboť oddaluje znovuzalesnění vykácených ploch a tím trpí řádné lesní hospodaření. Prodlužování tohoto stavu má za následek, že uživatelé spoléhají na cizí pastviny a své vlastní zanedbávají.

Zemské úřady v Bratislavě a v Užhorodě provedly na návrh ministerstva zemědělství šetření, kterým se zjistilo, že není možné v dnešní době těžké hospodářské krise užívací právo likvidovati. Hospodářské poměry uživatelů pastvin se od roku 1932 nezlepšily, ba naopak ještě zhoršily. Snaha úřadů převésti cestou pozemkové reformy do vlastnictví uživatelů, nemůže se toho času uskutečniti pro nedostatek finančních prostředků vlastních, ani úvěrem získaných. Užívané pastviny nebylo možno odnímati ani těm, kteří neudržují své vlastní pastviny v dobrém stavu, jak je to dle 3. odst. §u 6 zák. čís. 43/1930 Sb. z. a n. možné, jelikož v dnešní těžké době není možno žádati nákladné povrchové úpravy pastvin. Jelikož platnost shora uvedeného zákona končí 31. prosincem 1935, pokládá se za nutné a účelné další prodloužení jeho na dobu pěti let beze změny. Stávající zákon v praksi vyhovuje a proto se navrhuje beze změny. Zaručuje uvolnění a znovuzalesnění půdy určité skupiny lesů, vyjma užívacího práva vůbec a obsahuje předpisy pro zvelebení pastvin jak cizích tak i vlastních. Doba pěti let je volena proto, aby umožnila uživatelům pohnojení pastvin a současně také jejich využití. Bude nutno, aby do té doby byl připraven našimi úřady definitivní zákon, jímž by úprava užívání pastvin a současně složité zákony čl. XII. 1894 a zákon čl. X. 1913, byly unifikovány a přizpůsobeny změněným hospodářským poměrům. Nemenší snahou úřadů musí býti taká působení k tomu, aby likvidace zákonné úpravy byla urychlena a zjednodušena dobrovolnými dohodami mezi oběma stranami na způsob dlouhodobého pachtu. Uskutečnění bylo by možné tím spíše, že většina pastvin je majetkem státním, na př. v zemi podkarpatoruské jest z celkové plochy polonin 74.442 katastrálních jiter Státního majetku, 60.866 kat. jiter, t. j. 82% a zbytek 13.576 kat. jiter, t. j. 18% je majetek soukromý.

Sluší podotknouti, že otázka užívání pastvin na Slovensku a Podkarpatské Rusi je dalekosáhlého významu, ježto podle soupisu provedeného v roce 1935 činila výměra pastvin v roce 1934 používaných v zemi slovenské 38.971 ha, v zemi podkarpatoruské asi 87.685 ha, při čemž počet uživatelů na Slovensku činil 18.131 (v roce 1931 21.000), na Podk. Rusi 34.035 (v roce, 1931 25.000).

Provedení tohoto zákona nevyžaduje zatížení Státních financí. Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi dne 12. prosince 1935 o vládním návrhu tohoto zákona tisk sen. č. 42 a navrhuje slavnému senátu jeho přijetí beze změny ve znění níže uvedeném.

V Praze, dne 12. prosince 1935.

V. Sehnal v. r.,
předseda.

F. Novák v. r.,
zpravodaj.

zo dňa.....................................................1935

Národné shromaždenie republiky Československej usnieslo sa na tomto zákone:

čl. I.

Ustanovenia zákona č. 43/1930 Sb. z. a n., ktorých účinnost' bola zákonom zo dňa 22. decembra 1932, č. 210 Sb. z. a n.; predlžená na užívanie pastvín v ročných pastevných obdobiach 1933 až 1935, vzťahujú sa tiež na užívanie pastvín v ročných pastevných obdobiach 1936 až 1940.

čl. II.

Tento zákon nadobúda účinnosť dňom 1. januára 1936 a ztratí ju dňom 31. decembra 1940; prevedie ho minister zemedelstva v dohode so zúčastnenými ministrami.