Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 101.

Stát koupil trhovou smlouvou ze dne 14., 15., 20. února 1930 od manželů Oskara a Marie Jelínkových v Kostelci nad Labem nemovitosti, jichž získání bylo nutné k provedení úpravy řeky Labe v úseku Brandýs-Kostelec nad Labem. Za nemovitosti bylo zaplaceno 3 miliony 750 tisíc Kč. K provádění úpravy Labe bylo třeba získati toliko vodní právo, jež dřívější vlastníci mlýna nechtěli zciziti bez mlýna a ostatních nemovitostí. Poněvadž stát nemůže sám zužitkovati budovy a zařízení mlýna a připadajících k tomu jiných staveb a nemovitostí, dal tyto do pachtu smlouvou ze dne 30. července 1930 družstevním závodům v Dražicích nad Jizerou z. s. s r. o. za nájemné 62.500 Kč ročně za budovy a mlýnské zařízení. Za používání vodní síly pokud tato nebyla převedena na nové vodní dílo měly platit Dražické závody 8,5 haléře za každou odebranou KW, mimo daň z vodní síly, které nájemce platil zvlášť. Kromě toho podle článku V. pachtovní smlouvy měli nésti družstevní podniky v Drážicích náklady spojené s obyčejným udržováním najatých budov veškerého strojního zařízení a nářadí, jakož i všech součástí elektrického zařízení ze svého bez nároků na náhradu a ručiti za takové změny, které nastanou následkem času a řádného užívání předmětu nájmu při provozu živnosti.

Přes toto ustanovení smlouvy není věnována budovám mlýna a budovám ostatním jakož i zařízení mlýnskému náležitá péče a budovy tyto i mlýnské zařízení během doby podstatně zchátralo. Ředitelství pro stavbu vodních cest jakožto vlastník nemovitostí snažilo se získat na nemovitosti tyto vhodného kupce, což se jim nepodařilo, vyjma jediného zájemce Družstevní podniky v Dražicích. Tyto vědouce, že jsou jediným zájemcem a využívajíce svého postavení, snažily se koupiti nemovitosti tyto za cenu poměrně nízkou, a jako konečnou cifru nabídly za ně 1,250.000 Kč.

Ministerstvo financí, které tento prodej mělo provésti, na základě této nabídky vypracovalo návrh zákona, jímž žádá o zmocnění ku prodeji a předložilo jej senátu Národního shromáždění dne 17. června 1935, tisk č. 5. V důvodové zprávě označilo cenu 1,250.000 Kč nabídnutou družstevními podniky v Dražicích za přiměřenou. Rozpočtový výbor jednal o návrhu dne 10. října 1935, ale poněvadž zpravodaj, který před tím shlédl nemovitosti a mlýnské zařízení a zjistil, že pro mlýn jest přidělen kontingent 653 vagónů pšenice a 223 vagónů žita, měl pochybnosti o přiměřenosti ceny družstevními podniky v Dražicích nabídnuté, nedošlo k projednání věci v rozpočtovém výboru.

V té době zpravodaj postaral se v denním tisku a zvláštním insertem v odborném časopise o získání jiných zájemců, kteří by byli ochotni za mlýn nabídnouti vyšší cenu. Přihlásilo se 6 zájemců, z nichž někteří po získání informací odstoupili pro nedostatek kapitálu, jiní obávali se nesnází s převzetím mlýna po dosavadním nájemci, poněvadž tento účtuje si 369.000 Kč investičních nákladů ač vlastně nejde tu o skutečné investice, nýbrž pouze o udržovací náklady nutné a vyplývající z provozu mlýna. Jediný zájemce Jan Ouhrabka, továrník v Turnově nabídl za nemovitosti tyto 1,500.000 Kč s tím, že kupní cenu složí v hotovosti před podpisem trhové smlouvy. S touto nabídkou stojí ve slově do konce února 1936. Rozpočtový výbor pojednal o věci ve schůzi konané 28. ledna 1936. Bylo konstatováno, že jest nutno především vypověděti do konce měsíce ledna 1936 pachtovní smlouvu, aby se automaticky neprodloužila o další rok, čímž by prodej nemovitostí jinému zájemci mimo Dražické podniky byl valně ztížen. Dále bylo konstatováno, že nemovitosti i strojní zařízení valně chátrá a je proto nutno co nejrychleji tyto nemovitosti prodati i vzhledem k tomu, že nabídka zájemníka Jana Ouhrabky jest vázána lhůtou do konce února 1936 a jest pochybno, zda by jiný zájemník stejně výhodný později se našel. Jak již vpředu uvedeno stát zaplatil za nemovitosti tyto 3,750.000 Kč. Vodní síla byla odhadnuta na cca 1,957.000 Kč. Zbývá tudíž hodnota nemovitostí a zařízení 1 mil. 793.000 Kč. Odhadní cena nemovitostí a mlýnského zařízení činí 1,800.000 Kč. Poněvadž však je pochybno, že by se našel zájemce, který by tuto cenu chtěl zaplatiti, považuje rozpočtový výbor cenu nabídnutou Janem Ouhrabkou 1,500.000 Kč za přiměřenou a proto usnesl se na přijetí vládního návrhu se změnou § 1 jak v připojeném textu je níže uvedeno.

V Praze, dne 28. ledna 1936.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Jan Jiří Krejčí v. r.,
zpravodaj.

ze dne..............1936

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem veřejných prací zcizil tyto státní nemovitosti:

a) Mlýn čp. 269 v Kostelci n./L. se staveb. parcelou čk. 235 a poz. parcelami (zahradami) čk. 217, 213/1 a 213/2 - avšak bez vodního práva a bez děl sloužících výkonu tohoto práva -, zapsaný ve vložce č. 269 pozemkové knihy pro kat. území Kostelec n./L.,

b) dům čp. 270 v Kostelci n./L. se.staveb. parcelou čk. 234, zapsaný ve vložce č. 270 téže pozemkové knihy,

c) pozemek (louku) čk. 212 v Kostelci n./L., zapsaný v téže pozemkové knize ve vložce č. 349, a to s veškerým movitým i nemovitým příslušenstvím a se všemi právy a závazky zapsanými v pozemkové knize, za nejnižší cenu 1,500.000 Kč.

§ 2.

Peníze z prodeje stržené budou odevzdány všeobecné pokladní správě.

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací.