Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 102.

1. sen. Nedvěda ministrům vnitra, sociální péče a spravedlnosti ohledně událostí v Lysé nad Labem v pondělí dne 13. ledna 1936.

2. sen. Hakena ministru národní obrany stran výnosu týkajícího se nošení civilního obleku důstojníků.

3. sen. dr Base na ministra spravedlnosti v záležitosti tiskových oprav imunisovaných řečí.

4. sen. dr Base na p. ministra spravedlnosti v záležitosti stíhání - trestního i civilního - podle zákona proti nekalé soutěži.

5. sen. Paulusa na p. ministerského předsedu ve věci ankety jak pomoci našemu motorismu.

6. sen. Paulusa na p. ministra spravedlnosti stran soupisu zásob benzinu a mazacích olejů k 31. lednu 1936.

102/1

Denní tisk přinesl dne 14. ledna t. r. zprávu, dle které v pondělí dne 13. ledna byla v Lysé nad Labem demonstrace nezaměstnaných, při níž došlo ku srážce mezi demonstranty na jedné a četnictvem a policií na druhé straně. V těchto zprávách bylo konstatováno, že k demonstracím došlo proto, že 80 nezaměstnaných bylo vyškrtnuto ze stravovací akce a dále bylo tvrzeno, že komunisté demonstranty poštvali a jsou příčinou srážky.

Podepsaný senátor František Nedvěd odejel ve středu 15. do Lysé nad Labem a vyšetřoval podrobně pondělní události, jejich příčiny, průběh a zakončení, vyslechl protokolárně větší počet účastníků a konferoval také se starostou města panem Hradeckým a zjistil následující:

V Lysé nad Labem je úředně hlášených nezaměstnaných 375 mužů a 26 žen. Všichni jsou úplně nemajetní, většina vybrala podporu dle gentského systému a jsou odkázáni výhradně na stravovací akci. Asi před 3 měsíci, kdy bylo nezaměstnaných 300, byla provedena revise a 121 nezaměstnaných bylo ze stravovací akce vyškrtnuto. Revise byla prováděna úplně mechanicky bez řádného vyšetření, podepsaný senátor Nedvěd zjistil tehdy, že celá revise byla nesprávná, podal o tom zprávu ministerstvu sociální péče a všichni byli znovu do stravovací akce zařazeni. Ale v měsíci prosinci bylo znovu vyškrtnuto 45 nezaměstnaných, ale když dokázali, že jsou vyškrtnuti bezdůvodně, byli opět do seznamu pojati. Ale místo nich znovu bylo vyškrtnuto 82 nezaměstnaných ze stravovací akce. Již z těchto fakt jest jisto, že v Lysé nad Labem se škrtá jen proto, aby se škrtalo, aniž by předcházelo řádné šetření. Ale nezaměstnaní jsou tímto postupem těžce poškozováni, protože ten, kdo jest vyškrtnut přes to, že se brání, jest znovu zařazen až v následujícím období a na 5 týdnů ztrácí stravovací lístky, které mu již nejsou nahrazeny. V Lysé nad Labem se provádí stavba měšťanské školy a obec na této stavbě zaměstnává nezaměstnané dělníky střídavě, takže obyčejně je každý zaměstnán jeden neb dva dny v týdnu, vždy během několika týdnů, ale jakmile nezaměstnaný nastoupí práci, je ihned vyškrtnut a když po dvou dnech práci ztratí, musí čekat až do příštího období, kdy je znovu zařazen. Proti této praksi a proti škrtání se nezaměstnaní stále bránili úplně legálně instanční cestou. Intervenovali i také v ministerstvu soc. péče, kde jim bylo slíbeno, že bude učiněna náprava.

Stravovací lístky vydávají se obyčejně v pátek. V pátek 10. ledna však stravovací lístky nebyly vydávány. Nezaměstnaní žádali starostu, aby prozatím vydal obecní lístky, které mohou být po dojití lístku od okresu vyměněny. Na to bylo telefonováno okresnímu úřadu do Mladé Boleslavi a dr. Novotný vyzval obec aby si pro lístky poslala. Obecní úřad vyslal do Mladé Boleslavi 2 nezaměstnané a obecního úředníka Kandelára, ale lístky nedostali a tu znovu žádali lístky obecní. Ale okresní úřad dle prohlášeni starosty Hradeckého, vydání obecních lístků zakázal. Hladovějící nezaměstnaní v počtu asi 400, čekali před obchodem starosty Hradeckého a když lístky vydány nebyly, demonstrovali klidně městem a pak se rozešli. To bylo v sobotu. Přes to, bylo povoláno hned četnictvo okolních stanic, Přerova, Milovic, Sojovic a Předměřic. Pro 400 hladových dětí bylo rozdáno v sobotu 11. ledna pouze 100 mléčenek, takže 300 dětí mléko nedostalo. V neděli byl úplný klid, ale veškeré četnické posily zůstaly ve městě, jakoby se na něco připravovaly.

V pondělí 12. dopoledne prováděn byl soupis nezaměstnaných. Tentýž den odpoledne shromáždili se nezaměstnaní před radnicí k vydávání stravovacích lístků, na základě vyhlášky obecního úřadu. V přízemí radnice je strážnice policejní, 2 místnosti, v nichž již byli připraveni četníci a další počet četníků byl v obecních úřadovnách nahoře a další na četnické stanici. V obci byl úplný klid a z toho bylo vidět, že se připravuje něco, co by mohlo odůvodnit ostrý zákrok proti nezaměstnaným. Jednotlivým nezaměstnaným bylo oznamováno obecním úředníkem Kandelárem za přítomnosti dra Novotného od okresního úřadu, že jsou vyloučeni. Je zjištěno, že opět byli škrtáni, proti jasnému znění směrnic. Dělnice Červinková se tázala, proč je vyškrtnuta a dr Novotný jí řekl: "Za to dostanete 8 dní." Dělníku Karamzovi bylo řečeno, že mu schází 10 dní práce a když si přinesl potvrzení od zaměstnavatele, bylo mu opět řečeno, že nemá nárok.

Podepsaný senátor Nedvěd může dokázati u několika vyškrtnutých, že bylo postupováno proti směrnicím.

Adolf Veselský, nezaměstnaný dělník, byl zvolen důvěrníkem nezaměstnaných a žádal dra Novotného, aby vyřazeným byly dány aspoň lístky zbylé z předešlého období, jelikož rodiny trpí hladem. Při tom se dostal Adolf Veselský do slovního konfliktu s drem Novotným, který také jemu odpíral stravovací lístky a dr Novotný prohlásil, že Veselský je prohlášen za zatčena. To bylo příčinou toho, že nezaměstnaní protestovali a žádali propuštění Veselského. Žádnému četníku ani policistovi nebyl ani vlas na hlavě zkřiven, ale četníci a policisté postupovali proti lidu bajonety a tloukli obušky. Dr Novotný vyšel ze strážnice a vyzýval vyškrtnuté nezaměstnané kdo má nějakou stížnost, aby se hlásil, ale přicházel nový oddíl četníků, kteří se rozvinuli k útoku, s nasazenými bajonety postupovali proti lidu, lid rozháněli, přes to, že sám dr Novotný vyzýval ty, kteří mají stížnost, aby neodcházeli.

Nezaměstnaní, v Lysé nad Labem jsou příslušníci několika politických stran a tu, když četnici útočili, počali příslušníci strany českých socialistů a sociálních demokratů zpívati státní hymnu, což jest nejlepším důkazem, že se zde nejedná o žádné štvanice a že nezaměstnaní plným právem byli rozhořčeni, jelikož celý postup proti nim je důkazem, že byl předem připravován. Aby byl sjednán klid, zvolili si nezaměstnaní 3člennou deputaci, která měla s drem Novotným jednat, ale i té bylo zabraňováno četnictvem vstoupiti do budovy. Deputace žádala vydání přebytečných lístků, kterých bylo 70 a dr Novotný s tím souhlasil a slíbil, že má ještě 118 lístků v Mladé Boleslavi a několik mléčenek, které také přidělí do Lysé nad Labem. Během těchto událostí byl raněn člen obecního zastupitelstva Zemek, který se snažil z davu vyvésti svého 7letého hocha, ale náhle dostal ránu patrně obuškem, ztratil vědomí, byl donesen do radnice, povozem dopraven domů a teprve v úterý ráno přišel k vědomí. V první zprávě se pravilo, že byl raněn, ale protože by to byl důkaz, že četníci bili bezbranné lidi, v druhé zprávě i ošetřující lékař prohlásil, že se jedná o nervovou chorobu a že Zemek zraněn nebyl. Podepsaný senátor Nedvěd navštívil Zemka ve středu odpoledne a nalezl ho na posteli s obvázanou hlavou.

Když deputace vyšla ze strážnice a chtěla sdělit výsledek jednáni shromážděným, nebylo to možné, jelikož četníci shromážděné bili obušky a kolbami. Člen okresního zastupitelstva Bubeník žádal velitele četnictva, aby četníci byli odvoláni, aby nezaměstnaní mohli se dostavit na strážnici jednotlivě k přednesení stížností, ale to nebylo vůbec možné, jelikož četníci stále útočili a lid stále rozháněli.

V noci s pondělí 13. na úterý 14. ledna byli někteří účastníci demonstrace zatýkáni. K zatýkání došlo až po půlnoci a do každého domku neb bytu vniklo několik četníků a policistů, kteří tahali podezřelé z postelí a zvláště ženy, matky malých dětí odváděli do vazby. Dělnice Fořtová byla zatčena přesto, že má doma 2 malé děti, 1 čtyřleté a 1 pětileté. Děti se vzbudily, plakaly, ale přes to byla odvezena. Dělník Hampták protestoval proti svému zatčení a uváděl, že má svědky, že u radnice vůbec nebyl, ale dr Novotný řekl četníkům - "jen ho vemte, na tom nezáleží". Žena zatčeného Hamptáka trpí těžkou oční chorobou, téměř nevidí, jest v léčení již 3 1/2 roku na klinice prof. dra Karlického. Její muž ji musí vždy do Prahy doprovázet, protože po injekcích, které dostává jsou ji vždy oči obvázány a obvaz snímá až druhý den, zůstala doma sama a muž jí byl odveden do vězení, takže se dále léčit nemůže.

Dělnice Červinková, matka 3 dětí, z nichž nejstarší je 7 roků, byla zatčena a odvezena. Nejstarší dítě 7leté jest nemocné a zůstalo nyní bez matky. Děti plakaly a volaly: My chceme maminku, její muž Karel Červinka je nemohl utišit, plakaly a naříkaly celou noc.

Celkem byly zatčeny 3 ženy, vesměs matky malých dětí: Kaplanová Marie, Fořtová Růžena a Červinková, pro účast na odpolední demonstraci. Je velice zajímavé, že v Komiaticích u Nitry na Slovensku, podle zprávy denního tisku byl rolník Benko zabit svou ženou, ale vražednice byla ponechána na svobodě, poněvadž se musí starat o nezaopatřené děti. Zde jsou ženy dělníků pro účast na demonstraci, které zúčastnily se proto, že mají hlad a byly jim odepřeny stravovací lístky, v noci buzeny a za pláče dětí odváženy do vězení.

Všechna tato fakta, které podepsaní zde uvádějí, byla zjištěna výslechem velkého počtu účastníků a dokazují, že srážka byla uměle připravena, jen proto, aby nezaměstnaní se nebránili proti škrtání ze seznamů stravovací akce.

Starosta města Hradecký prohlásil před 5 svědky, že vinníkem pondělních událostí je okresní úřad, proto, že stále ze seznamů vyškrtává nezaměstnané, ačkoliv vyhovují podmínkám směrnic ministerstva soc. péče a za druhé proto, že sám okresní úřad telefonicky vyzval obec, aby si poslala pro stravovací lístky a když tak učinila, je nevydal a nedovolil vydání prozatímních lístků, aby nezaměstnaným mohly býti vydány potraviny.

Podepsaní táží se pana ministra sociální péče:

1. Souhlasí pan ministr s tímto postupem okresního úřadu v Mladé Boleslavi, pokud se týče mechanického vyškrtávání nezaměstnaných ze stravovací akce?

2. Jest ochoten pan ministr naříditi, aby okresní úřady vydávaly stravovací lístky všem rodinám a všem nezaměstnaným, u nichž je výživa ohrožena a kteří se nacházejí v bídě?

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Souhlasí pan ministr vnitra s brutálním postupem četníků proti hladovějícím dělníkům a jejich ženám

2. Jest pan ministr ochoten naříditi přísné vyšetřování a vinníky disciplinárně potrestati?

3. Co hodlá pan ministr učiniti, aby takovýto postup proti hladovému zoufalému lidu na příště byl znemožněn?

Podepsaní táží se pana ministra spravedlnosti:

1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten naříditi, aby všichni zatčení pro demonstraci v Lysé nad Labem byli ihned propuštěni a vyšetřováni na svobodě, zvláště ženy, matky dětí?

V Praze, dne 20. ledna 1936.

102/2.

Výnos ministerstva národní obrany V. V. č. 52, č. 417, 14. XII. 1935, jímž se zakazuje důstojníkům do 35 let věku převléknouti civilní oblek, způsobil nespokojenost a roztrpčení v důstojnickém sboru. Zákon týká se většiny důstojníků a to právě s nejmenšími platy, pro něž příležitostné nošení civilního obleku znamenalo hospodářskou úlevu.

Veřejně je poukazováno na zadluženost této vrstvy, jež vznikla z nepostačitelných přijmu a na nutnost uskrovňování se.

Zákaz nošení civilního obleku je pro nižší kategorie důstojníků hospodářským poškozením a tím pramenem znechucení.

Zákaz je nedemokratický, kastovnický a je vším obyvatelstvem nepříznivě kritisován, tím spíše, že nikde nebyly uvedeny důvody, jež jej vyvolaly.

Tážeme se pana ministra národní obrany:

1. Jaké důvody byly pohnutkou zákazu?

2. Je-li ochoten zákaz odvolat?

V Praze, dne 22. ledna 1936.

 102/3.

V poslední době vyskytují se značnou měrou tiskové opravy ve smyslu §u 11 zákona z 10. července 19331, čís. 126 Sb. zák. a nař. řečí členů Národního shromáždění ve smyslu §u 23 ústavní listiny imunisovaných. Soudy, odepřel-li odpovědný redaktor uveřejniti tiskovou opravu imunisované řeči, na žádost opravovatele, ukládají redaktoru uveřejnění takové opravy. Své rozhodnutí v tom směru odůvodňují poukazem na ustanovení §u 13, zákona 126/1933, jenž mezi taxativními důvody, kdy může býti odepřeno opravu uveřejniti, neuvádí imunisovanou řeč člena Národního shromáždění jako nepodléhající tiskové opravě.

Důsledkem takovéhoto postupu soudů jest úplné anulování imunity řečí členů Národního shromáždění a to tím spíše, když podle dnešního zákonného stavu i nepravdivou opravou může býti vyvracována a opravována zpráva pravdivá, poněvadž citovaná tisková novela nepřipouští odepření opravy, jejíž nepravdivost mohla by býti jasně dokázána, ponechávajíc pouze čtenářstvu, aby samo o tvrzení opravy a opravované zprávy učinilo si úsudek. Že tento postup soudů není po stránce právní správným, plyne jasně z ustanovení §u 28, poslední odstavec tiskového zákona, ze dne 17. prosince 1862, číslo 6. ř. z. z r. 1863, jenž výslovně prohlašuje, že nikdo nemůže býti pohnán k odpovědnosti za věrně pravdivou zprávu o veřejných jednáních sněmů. Je nabíledni, že ustanovení toto nepostihuje jen ony případy, kdy zodpovědný redaktor za uveřejnění imunisované řeči jest stíhán trestně pro obsah této řeči, ať již pro delikt soukromožalobní či veřejný, nýbrž že zákonodárce tím vylučuje jakékoliv pohnání k odpovědnosti, tudíž i uveřejnění tiskové opravy. Citované ustanovení §u 28 mluví o odpovědnosti všeobecně, nemajíc na mysli jen odpovědnost trestně-právní, jak mylně při svých shora dotčených rozhodnutích soudy za to mají, uvádějíce, že příkaz uveřejnění opravy není trestem. Při tom nelze pustiti se zřetele, že neuveřejnění opravy, jíž uveřejniti odpovědnému redaktoru soudem bylo uloženo, stíhá § 18 tisk. nov . 126/33 jako soudní přestupek pokutou a při opětování vězením od tří dnů do tří měsíců.

Kdyby tato praxe, která přímo i zákonu odporuje, měla býti schvalována, pak jest veta po imunitě řečí členů zákonodárných sborů a proto jest nezbytnou nutností, aby soudy na tento právnicky nesprávný postup byly upozorněny. Aby pak pro budoucno jakékoliv opakování takovéhoto postupu soudy bylo vyloučeno, žádá se, aby byly zařízeny potřebné kroky k novelisaci §u 13 zákona 126/33 v ten smysl, že jako bod 5. uveden by byl další důvod, pro který může býti odepřeno opravu uveřejniti a to v tomto znění:

,,5, jde-li o pravdivou zprávu o veřejných jednáních sněmoven neb sněmovních výborů."

Z těchto důvodů podepsaní se táží:

Co hodlá učiniti ministerstvo spravedlnosti, aby se takové případy neopakovaly a aby zaručena byla imunita projevů členů Národního shromáždění v zákonodárných sborech i s hlediska tiskové opravy?

V Praze, dne 28. ledna 1936.

102/4.

 Interpelace

senátora dr Otakara Base na pana ministra spravedlnosti v záležitosti stíhání

- trestního i civilního - podle zákona proti nekalé soutěži.

Soudní praxe vyhovuje v poslední době žalobám trestním i civilním, podávaným podle zákona proti nekalé soutěži proti časopiseckým úvahám a článkům, ačkoliv zřejmě z obsahu těchto článků jde na jevo, že jejich cílem byla kritika obchodního neb výrobního postupu určitých podniků s hlediska národohospodářského. Tento postup soudů byl by s to omeziti tiskovou svobodu a zatěžuje tisk ohromnými břemeny ve formě poplatků státních (kolkovné a rozsudečné) a útrat právního zastoupení. Jako žalobci vystupují podniky spočívající na široké kapitálové basi, které svoje žaloby oceňují vysokým punktem, jež na kapitálově slabém odpůrci pro nebezpečí ohromných poplatků a útrat vynucuje uzavření, pro žalovaného nepříznivých, smírů. Soudy proti nemírnému ocenění zájmu na sporu, ani k výslovné námitce žalovaného, nepoužívají ustanovení § 60 jur. normy, které připouští snížení neodůvodněně vysoko oceněného interesu. Pojem §u 1 zákona proti nekalé soutěži "rozpor s dobrými mravy soutěže" vykládá dnešní praxe tak široce, že jakákoliv novinářská diskuse o systému a methodách obrovských podniků jest naprosto vyloučena, neboť zákon proti nekalé soutěži praxí jest dnes vykládán způsobem takovým, jakoby zákonodárce zamýšlel poskytnouti privilegovanou ochranu kapitalistickým podnikům na úkor drobného živnostníka. Tak zejména kapitalistické obchody s jednotkovými cenami postřehnuvše nesprávný extensivní výklad dnešní soudní praxe zákona proti nekalé soutěži, používají jeho předpisů jako jedné z nejúčinnějších zbraní na zdolání drobného živnostnictva, stíhajíce kde jaký veřejný projev o sobě, který právě není jejích neopodstatněnou oslavou. Že tímto postupem soudů diskuse v demokratickém státě jest ohrožena, není třeba blíže doličovati.

Z těchto důvodů podepsaní se táží:

Co hodlá učiniti ministerstvo spravedlnosti, aby se takové případy neopakovaly a aby zaručena byla svoboda tisku a volnost kritiky?

V Praze, dne 28. ledna 1936.

102/5.

 Interpelace

senátora Františka Paulusa na pana ministerského předsedu

Vážený pane ministerský předsedo!

Jistý pražský deník uveřejnil v neděli dne 26. ledna anketu, jak pomoci našemu motorismu, který se nachází v katastrofálním stavu. Tato anketa, jíž se zúčastnila většina zákonodárců a i členové vlády, vyzněla jednohlasně v tom smyslu, že jest bezpodmínečně nutno našemu motorismu pomoci a to i z důvodu státní bezpečnosti, nebo lépe řečeno především z tohoto důvodu. Tuto zásadu vyslovil Jste, vážený pane ministerský předsedo, také Vy.

Jedním z uvedených prostředků pomoci motorismu se správně uváděla také nutnost zlevnění pohonných látek. Dva dny na to, dne 28. ledna 1936, oznámil denní tisk - a vlastním šetřením mi to bylo potvrzeno, že ministerstvo financí chystá k 1. únoru 1936, zvýšení paušalované obratové daně u benzínu a mazacích olejů, což nutně připraví našemu motorismu situaci ještě horší, nežli dosud.

Podepsaní se pana ministerského předsedy táží:

1. Jest panu ministerskému předsedovi připravované zvýšení daně z benzinu a mazacích olejů, které zdraží provoz motorovým vozidlům, známo?

2. Co míní pan ministerský předseda podniknouti, aby se neopakovaly počiny, které jsou v přímém rozporu se zásadami jeho programového prohlášení v obou sněmovnách, a které znamenají další ubíjení čsl. motorismu?

V Praze, dne 29. ledna 1936.

102/6.

 Interpelace

senátora Františka Paulusa na pana ministra spravedlnosti

stran soupisu zásob benzinu a mazacích olejů k 31. lednu 1936.

Vážený pane ministře!

Dne 27 .ledna 1926 obdrželi velkoobchodníci benzinem a minerálními oleji od svého svazu v Praze II., Zlatnická ul. č. 10 věstník, ve kterém se upozorňují, aby si pořídili k 31. lednu 1936 soupis zásob benzinu a mazacích olejů, jelikož ministerstvo financí připravuje k 1. únoru 1936 zvýšení paušalované daně obratové z benzinu a mazacích olejů.

Šetřením jsem se přesvědčil, že zvýšení této daně se v ministerstvu financí skutečně připravuje. Denní tisk přinesl o tom zprávu dne 29. ledna 1936, načež dostal od státního zastupitelství pokyn, aby o této záležitosti nepsal, jinak že propadne konfiskaci.

Podepsaní se pana ministra spravedlnosti táží:

1. Jest tento počin státního zastupitelství panu ministru znám?

2. Dalo ministerstvo spravedlnosti státnímu zastupitelství k tomuto počinu příkaz a v kladném případě, jaké k tomu mělo důvody?

3. Co míní pan ministr učiniti, aby dennímu tisku nebylo znemožňováno informovati veřejnost o zamýšlených opatřeních tak značného významu ?

V Praze, dne 29. ledna 1936.