Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
2. zasedání.
Tisk 121.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti okresního soudu ve Frývaldově ze dne 27. srpna 1935, č. j. Nt 293/ 35/2, za vydání senátora Karla Dresla k trestnímu stíhání podle §2 zákona č.108/1933 Sb. z. a n. o ochraně cti (č. 409/1935 předs.).
Skutková podstata.
Dne 6. července 1935 se konala v Hradci u Frývaldova veřejná schůze komunistické strany, na které obviněný senátor Karel Dresl referoval. Ve své řeči pronesl obviněný mezi jiným i následující výroky: Že politika ve Třetí říši je politikou Heimatfronty a chce válku; že Sudetskoněmecká strana musí dělati to, co Třetí říše poroučí; že základ Sudetskoněmecké strany vzešel ze dvou rozpuštěných stran a že to jsou stejní lidé, jako bývalý poslanec Krebs, který prchl za hranice; že Sudetskoněmecká strana v době voleb vydala illegální letáky, z nichž prý vycházelo na jevo, že si sudetskoněmecký lid musí vzíti příklad ze saarského hlasování a že tyto volby pro sudetskoněmecký lid znamenají jaksi také hlasování lidu jako saarské hlasování.
V těchto vývodech spatřuje Sudetskoněmecká strana, zastoupená p. K. Henleinem, obviňování z trestných, nečestných a nemravných činů a podává na senátora Karla Dresla žalobu pro urážku na cti.
Návrh.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát žádosti okresního soudu ve Frývaldově ze dne 27. srpna 1935, č. j. Nt 293/35/2, nevyhověl a žalovaného senátora Karla Dresla k trestnímu stíhání podle § 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. nevydával.
Důvody.
Inkriminované výroky, které tvoří podklad k žalobě pana Konráda Henleina, podané v zastoupení Sudetskoněmecké strany, nejsou ničím jiným, nežli opakováním různých tvrzení, jaká jsou veřejně publikována ve velké části veřejného tisku v našem státě a jaká jsou pronášena na celé řadě i jiných veřejných schůzí, různými stranami u nás pořádaných.
Lze důvodně míti za to, že inkriminované výroky nevybočují z mezí přípustné veřejné kritiky a že strana Sudetskoněmecká, která se jimi cítí býti dotčena, má možnost na tato tvrzení reagovati a jejich nesprávnost prokazovati. Proto není vhodno, aby v tomto případě byla omezována svoboda slova a právo veřejné kritiky, stejně jako není vhodno, aby bylo omezováno ústavní právo imunitní ochrany člena Národního shromáždění.
Z těchto důvodů se navrhuje, aby senát v tomto případě žádosti okresního soudu ve Frývaldově nevyhověl a souhlasu k trestnímu stíhání senátora Karla Dresla neudělil.
V Praze 11. února 1936.
Al. Roudnický v. r.,
předseda.
Václav Němeček v. r.,
zpravodaj.