Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

2. zasedání.

Tisk 129.

1. sen. Medvěda a Mikulíčka ministru vnitra ohledně protizákonného rozpuštění schůze rolníků ve Slaném dne 16. února 1936.

2. sen. Medvěda a Mikulíčka ministru vnitra ohledně hrubého porušování ústavní listinou zaručeného petičního práva okresním úřadem ve Slaném a četníky téhož okresu.

3. sen. Medvěda a Mikulíčka ministru vnitra ohledně trestních činů slánského četnictva podle zákona č. 309/1921 o útisku.

4. sen. Nedvěda a Mikulíčka ministru vnitra ohledně hrubého porušování shromažd'ovacího zákona četníky v okrese Slaný.

Na slánském okrese je oposiční hnutí rolnické, které vede akci za vyšší cenu řepy, spravedlivé oddlužení zemědělců a novou pozemkovou reformu. Jedním z vůdců tohoto hnutí jest pan Josef Bílý, rolník a důvěrník místní řepařské organisace ve Tmáni u Zlonic.

Na neděli 16. února zamýšlel pan Bílý společně s jinými svými kolegy svolati schůzi rolníků do Slaného. Vzhledem k tomu, že okresní hejtman Svoboda ve Slaném všechny veřejné projevy ve Slaném zakazuje, oznámil dne 12. února podepsaný senátor Mikulíček pořádání schůze na ministerstvu vnitra se žádostí, aby schůze byla povolena. Okresní úřad ve Slaném schůzi povolil výměrem ze dne 12. února 1936, č. j. 12/13, v němž se doslovně praví:

"Oznámení, které došlo okresnímu úřadu ve Slaném dne 11. února 1936, že zamýšlíte pořádati dne 16. února 1936 09. hod. 30 min. ve Slaném v Grandhotelu veřejnou schůzi lidu s programem: >>Osev a cena cukrovky, oddlužení zemědělců, hospodářská a politická situace< beru na vědomí". Podepsán okresní hejtman dr Svoboda.

Svolavatelé pozvali k této schůzi zástupce všech apolitických stran a Ústřední jednotu řepařů. Za komunistickou stranu Československa byl delegován na schůzi sen. Nedvěd.

Svolavatelé zajistili si sál ku konání schůze v Grandhotelu u nájemce pana Vilima. Před schůzí dostavili se k p. Vilimovi funkcionáři agrární strany ve Slaném a žádali ho, aby sál nepropůjčil, hrozili mu tím, že by jeho podnik pomíjeli a konkrétně žádali, aby odřekl svolavatelům sál v sobotu 15. února večer, tak, aby již jinou místnost opatřiti nemohli. Pan Vilim svolavatelům oznámil, že jim sál propůjčiti nemůže, protože by utrpěl škodu ve své živnosti, kdyby byl stoupenci agrární strany bojkotován.

V Grandhotelu je však ještě druhý sál, se kterým pan Vilím nedisponuje - a sice sál v biografu, ve kterém se často schůze konají. Majitel biografu pan Majer ochotně sál ku konání schůze propůjčil.

V neděli ráno 16. února byli viděni kolem Grandhotelu četníci a policisté. V 09. hod. 15 min. přišel do předsálí biografu komisař okresního úřadu ve Slaném dr Brynda v průvodu druhého komisaře a tázal se co se tam bude dít. Přítomný senátor Nedvěd se mu představil a řekl: "Bude se zde konat schůze rolníků, která je okresním úřadem povolena". Na to dr Brynda: "Zde žádná schůze povolena není, schůze byla povolena pro hořejší sál, nedovolím schůzi konat".

Senátor Nedvěd předložil dru Bryndovi výměr okr. úřadu ve Slaném a upozornil ho na to, že v povolení schůze není uvedeno, že schůze má se konati v hořejším sále, nýbrž jenom v Grandhotelu a že tudíž skutečnost, že schůze se bude konati v dolejším sále, nemůže sloužiti k zákazu schůze. Dr Brynda znovu odpověděl, že schůze se konat nebude a obrátil se na druhého komisaře se slovy: "pane kolego jděte pro četnictvo a policii".

Senátor Nedvěd na to vešel rychle do sálu, představil se přítomným účastníkům schůze a řekl: "Pravděpodobně přijde sem nyní četnictvo a policie a shromáždění bude rozpuštěno, rozejděte se a my podnikneme kroky pro svolání jiné schůze a postaráme se o to, aby se mohla konat. Na to přišel do sálu dr Brynda a prohlásil, že schůze není povolena a jménem zákona ji rozpouští a vyzval shromážděné, aby odešli. Všichni ihned vstali a řadili se k východu a senátor Nedvěd prohlásil:

"My v Národním shromáždění odhalíme demokracii ve slánském okrese a jak okresní úřady slouží agrárníkům."

Na to požádal dr Brynda senátora Nedvěda, aby se legitimoval, což ten také učinil.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Souhlasí pan ministr s tímto protizákonným postupem okresního úřadu a dra Bryndy?

2. Jest pan ministr ochoten dáti případ přísně vyšetřiti a zvláště dáti vyslechnout celou řadu svědků, které oznámíme?

3. Jest pan ministr ochoten dra Bryndu potrestat?

4. Jest pan ministr ochoten zakročit proti funkcionářům agrární strany ve Slaném, kteří svým zákrokem u hoteliera. Vilima dopustili se trestního činu dle zák. č. 309/1921?

5. Jest pan ministr ochoten postarati se o to, aby ve slánském okrese nemohl býti shromažďovací zákon suspendován a učiniti opatření, aby klidná shromáždění občanů byla povolována?

V Praze dne 10. února 1936.

Ve slánském okrese zahájili malí zemědělci petiční akci za novou pozemkovou reformu v tom smyslu, aby zbytkové statky byly parcelovány a půda přidělena malým zemědělcům. Okresní úřad ve Slaném přes jasné znění ústavní listiny, nařídil četnictvu zákrok proti sběratelům podpisů.

V Poštovicích četnici provedli domovní prohlídku u rolníka Hamzala, zabavili mu petiční listiny, zatkli ho a byl protizákonně držen ve vazbě 5 dní a do dnešního dne petiční listiny nevrátili.

V Břešťanech provedli četníci domovní prohlídku u rolníka Prchala, listinu zabavili a do dnešního dne nevrátili a Prchalovi vyhrožovali, že bude trestán, když ubude petiční akci provádět.

V Křovicích přišli četníci ze Zlonic k Františku Kubů a vyhrožovali mu, že bude zavřen, když bude podpisy sbírat.

Do Pozdně přijela četnická pátračka na schůzi a když odjela přijela za chvíli jiná.

Bedřich Štastný, tajemník zemědělské organisace šel v průvodu Karla Krčka ze Zlonic a Františka Kubů z Křovic na četnickou stanici ve Zlonicích, kde u štáb strážm. Josefa Pilaře protestoval proti vyhrožování četníků Prchalovi a Kubů a proti zabavení petiční listiny. Za to byl výměrem okr. úřadu ve Slaném, č. j. 4878-8-10 Š/375 ze dne 28. ledna 1935, odsouzen dle čl. 4, odst. 1. zák. č. 125/1927 ku 2 dnům vězení.

Z těchto faktů je jasno, že okr. úřad ve Slaném používá proti těm, kdož petiční akci provádějí, zastrašovací metody a tím se dopouští zneužívání úřední moci a hrubého porušování ústavního práva a ty, kdož proti tomu protestují ihned sám trestá dle zák. č. 125/1927, protože při soudním učení by byli osvobozeni a okr. hejtman Svoboda by byl soudním rozsudkem odhalen jako rušitel zákonů republiky.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Souhlasí pan ministr s tímto porušováním ústavou zaručeného petičního práva se strany okr. úřadu ve Slaném a četnictva okresu slánského?

2. Jest pan ministr ochoten okr. hejtmana Svobodu ve Slaném a četníky, kteří listiny petiční zabavili, prohlídky konali a sběratelům podpisů vyhrožovali, příkladně disciplinárně potrestat?

3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby zabavené petiční listiny byly ihned vráceny?

4. Jest pan ministr ochoten zrušiti trestní nález okr. úřadu ve Slaném proti B. Šťastnému?

5. Co hodlá pan ministr učinit, aby petiční právo občanů, zaručené ústavou bylo okresním úřadem ve Slaném respektováno a znemožněno zneužívání úřední moci se strany téhož úřadu?

V Praze dne 19. února 1936.

Jednota Proletářské Tělovýchovy ve Slaném usnesla se pořádati pro své členy pravidelné čaje.

Hostinský v hostinci "U Mandáku" (který posud není schválen) propůjčil jim místnost. Po několika dnech ale oznámil funkcionářům JPT, že ji místnost nemůže propůjčit, že ubyli u něho četníci a hrozili mu, když místnost JPT propůjčí, že nebude schválen. Na to JPT získala pro čaje místnost v hotelu "Pošta". Strážmistr Škoda to zjistil, odebral se k hotelierovi "Pošty" a zakazoval mu propůjčení místnosti JPT.

JPT našla poté místnost "U Přemysla", kde chtěla pořádati první schůzku v sobotu 15. února. Strážmistr škoda došel v sobotu 15. února dopoledne k hostinskému panu Zahrádkoví a zakázal mu propůjčení místnosti JPT. Pan Zahrádka oznámil to funkcionáři JPT Chadolíkovi a místnost mu odepřel.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Jest panu ministru známo, že nátlak četnictva ve Slaném na hostinské, kteří své místnosti JPT. k pořádáni čajů pro členy propůjčí, obsahuje skutkovou podstatu trestného činu dle zákona č. 309/1921 o útisku?

2. Jest panu ministru známo, že tímto trestným postupem četnictva jsou hostinští - živnostníci, od nichž se vymáhají daně a přirážky - na živnostech poškozováni a existenčně ničeni?

3. Jest pan ministr ochoten naříditi ihned, nejen disciplinární, ale i trestní řízení proti četníkům, kteří inkriminované činy spáchaly?

4. Jest pan ministr ochoten ihned tuto protizákonnou činnost četníků pod trestnými důsledky zakázat?

V Praze dne 17. února 1936.

Ve slánském okrese zavedl okresní hejtman Svoboda de facto výjimečný stav. Všechny veřejné schůze oposičních stran jsou zakazovány a schůze důvěrné dle §u 2 shromažďovacího zákona bezohledně rozpouštěny, i když všechny náležitosti §u 2 shromažďovacího zákona jsou splněny.

V poslední době byly schůze dle §u 2 rozpuštěny v těchto obcích: Královice, Beřovice, Dolín, Jarpice, Hospozín, Smečno a jiné.

V Dolíně konala se členská schůze žen, družstevnic "Včely". Četníci provedli kontrolu a schůzi rozpustili. Na dotaz proč je schůze rozpuštěna sdělil četník: "Na pozvánkách je uvedeno, že je to členská schůze žen družstevnic, ale ve schůzi je přítomno několik mužů. V jiné schůzi v téže obci strážmistr Rufer tázal se jednotlivých účastníků schůze na politickou příslušnost a v důvodech rozpuštění uvedl také, že nejsou všichni jednoho politického přesvědčení a že místnost, kde se schůze konala nebyla uzamčena. Na svolavatele podali četníci trestní oznámení.

Ve Slaném se konala členská schůze žen "Včely" a četníci podali na svolavatelku Marii Tůmovou trestní oznámení dle §§ 1 a 2 zák. č. 50/1923.

V Jarpicích byla schůze důvěrná dle § 2 shromažďovacího zákona rozpuštěna z toho důvodu, že pozvánky na schůzi nabyly psány jednou rukou.

V Beřovicích byla schůze dle § 2 shromažďovacího zákona rozpuštěna proto, že v místnosti, kde se konala, je výčepní stolice, ve které se ale nečepuje.

Ve Smečně byla schůze dle §u 2 shrom. zák. rozpuštěna proto, že nebyla přesné zahájena v čase na pozvánce uvedeném.

Bedřich Šťastný, tajemník organisace malorolníků, který byl v Beřovicích při rozpuštěné schůzi, řekl vrch. strážmistrovi Ant. Škodovi: "Vy jednáte proti zákonu, vaše náhledy nejsou správné, že nám každou schůzi rozpouštíte, my si budeme stěžovat jinde." Vrchní strážmistr Škoda vyvedl B. Štastného z hostince a B. Šťastný byl trestním nálezem okr. úřadu ve Slaném, č. 6859-8-10 Š/376 ze dne 1. února 1936 odsouzen dle čl. 4., odst. 2 zák. č. 125/1927 na 3 dny do vězení.

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Souhlasí pan ministr s tímto soustavným porušováním předpisů shromažďovacího zákona a zneužíváním úřední moci se strany okresního úřadu a četnictva slánského okresu?

2. Jest pan ministr ochoten všechny uvedené případy dáti znovu přesně a nestranně vyšetřit, zvláště výslechem svědků účastníků a svolavatelů schůze a přehmaty četníků disciplinárně potrestat?

3. Jest pan ministr ochoten trestní nález okresního úřadu ve Slaném oproti B. Šťastnému jako protizákonný zrušit a p. okresního hejtmana poučit, že každý občan má právo proti protizákonnosti úředních orgánů protestovat?

4. Test pan ministr ochoten učiniti na okresním úřadě ve Slaném a u četnictva dánského okresu taková opatření, aby libovolné a protizákonné rozpouštěni schůzí bylo znemožněno a v okresa zavládly aspoň takové právní normy a jistota jako v okresech jiných?

V Praze dne 17. února 1936.