Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
2. zasedání.
Tisk 139.
Odpovědi:
1. ministra zemědělství na interpelaci sen. Krejčího, dr Karase, dr Soboty, Dytrycha a druhů ve věci živelních pohrom (tisk 24/2).
2. ministrů zemědělství a financí na interpelaci sen. Nováka a druhů ve věci poskytnutí pomoci krupobitím postiženým v okrese lounském (tisk 27).
3. ministra vnitra na interpelaci sen. Franka, Enhubera stran neoprávněného zákazu daňové protestní schůze v Děčíně (tisk 40/5 ).
4. ministra financí na interpelaci sen. Hokkyho a druhů o neudržitelných poměrech u pohraničního celního úřadu v Selo Slatině a o zavraždění čsl. státního občana rumunské národnosti Vasyla Húzo Andri pohraniční finanční stráží (tisk 37/5).
5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Kvasničky, dr Budaye a druhů ohledně jmenování Vratislava Brauma z Pacova notářem v Nepomuku (tisk 46/5).
139/1.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci senátorů Krejčího, dr Karase, dr Soboty, Dytrycha a druhů
ve věci živelních pohrom (tisk 24/2).
Ministerstvo zemědělství učinilo opatření, aby způsobené škody byly vyšetřeny podle ustanovení vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách a elaboráty předloženy příslušné správě podpůrného fondu při zemědělské radě.
Pokud okresní úřady navrhly správám podpůrných fondů udělení okamžité pomoci v případech zvláště naléhavých a pokud oprávněnost tohoto požadavku byla správami podpůrných fondů uznána, byla okamžitá pomoc udělena podle ustanovení § 9, odst. 3 cit. vládního nařízení. Takto byla poskytnuta okresu příbramskému částka 20.000 Kč a okresu jílovskému částka 50.000 Kč.
Na základě příslušných elaborátů poskytla pak správa podpůrného fondu při zemědělské radě v Praze podle § 10 cit. vládního nařízení okresu Příbram podporu v částce 200.000 Kč, okresu Jílové v částce 200.000 Kč a okresu Nové Město nad Metují v částce 20.000 Kč. Pokud jde o okres milevský, byla poskytnuta podpora toliko dvěma žadatelům z obce Blatce v částce 6.000 Kč, ježto v ostatních případech škoda nedosahovala hranice stanovené §em 5, odst. 2 cit. vládního nařízení. Z téhož důvodu nebyla poskytnuta podpora postiženým zemědělcům z okresu sedlčanského.
Pokud postižení zemědělci z okresu Uherský Brod, Vyškov, Kroměříž a Hodonín podali žádosti za podporu, byly příslušné elaboráty předloženy správě podpůrného fondu při zemědělské radě v Brně a bude o nich správou fondu rozhodnuto v nejbližší době.
Na škody, způsobené na cestách nelze vzhledem k ustanovení § 5, odst. 2 cit. vládního nařízení z prostředků podpůrných fondů podpor poskytnouti.
V Praze dne 13. února 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
139/2.
Odpověď
ministrů zemědělství a financí
na interpelaci senátora Františka Nováka a druhů
ve věci poskytnutí pomoci krupobitím postiženým v okrese lounském (tisk 27).
Ministerstvo zemědělství učinilo opatření, aby způsobené škody byly vyšetřeny podle ustanovení vlád. nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách. Bylo zjištěno, že v okrese kralupském bylo postiženo krupobitím 21 obcí, v okrese roudnickém pak 31 obcí.
Pokud při způsobených škodách šlo o případy zvláště naléhavé, kdy zemědělci byli živelní pohromou ohroženi na existenci, poskytla jim správa podpůrného fondu při zemědělské radě v Praze okamžitou pomoc podle ustanovení § 9, odst. 3 citovaného vládního nařízení, a to okresu kralupskému v částce 50.000 Kč, okresu roudnickému pak v částce 100.000 Kč.
Na základě příslušných elaborátů poskytla pak správa podpůrného fondu podle § 10 citovaného vlád. nařízení okresu kralupskému podporu v částce 750.000 Kč okresu roudnickému v částce 1,000.000 Kč.
Pokud jde o okres slanský, bylo zjištěno, že krupobitím byla postižena jen malá část obcí Podlešína, Zvoleněvse a Knovíze. Zemědělci z Knovíze však škodu vůbec nehlásili; u zemědělců v Podlešíně a Zvoleněvsi pak způsobená škoda nedosahovala hranice stanovené; §em 5, odst. 2 cit. vl. nařízení. Na tyto zemědělce vzala však okresní komise zřetel při rozdělování dodatečných podpor k úhradě škod způsobených jim v r. 1934.
Náhrada pozemkové daně s přirážkami bude postiženým zemědělcům poskytnuta správou náhradového fondu, pokud budou splněny předpoklady vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n., o náhradách pozemkové daně z důvodu živelních škod na zemědělských kulturách. Bylo učiněno opatření, aby zemědělci byli upozorněni na postup, jejž dlužno v tom směru zachovati.
Škody, způsobené na půdě průtrží mračen a krupobitím, nemohou býti podle zákona o přímých daních ani podle zákona o dani z obratu důvodem pro osvobození od daní přímých nebo od daně z obratu.
Ministerstvo financí však zmocnilo podřízené úřady, aby poplatníkům, kteří utrpěli v roce 1935 škody na majetku, výnosu nebo důchodu v důsledku živelních pohrom, poskytovaly úlevy v placení těchto daní.
Mimo to, bude-li daň z obratu u drobných zemědělců i za r. 1935 paušalována podle průměrného čistého katastrálního výtěžku obecního, bude v příslušné paušalovací vyhlášce učiněno opatření, podle něhož by bylo možno jednotlivým zemědělcům, kteří byli v r. 1935 krupobitím a průtrží mračen prokazatelně značně poškozeni, paušál na jejich žádost přiměřeně snížiti.
V Praze dne 4. února 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.
Ministr financí:
Dr Trapl v. r.
139/3 (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci senátorů L. Franka, E. Enhubera
stran neoprávněného zákazu daňové protestní schůze v Děčíně (tisk 40/5).
Olresní úřad v Děčíně neměl skutečně proti pořádání v interpelaci uvedené schůze s hlediska veřejného klidu a pořádku zprvu námitek a tím se též vysvětluje kladné vyjádření přednosty úřadu oproti pořadatelstvu. Než však k zamýšlené schůzi došlo, situace se podstatně změnila a byla zejména v důsledku projevu, připravovaného s jiné strany, důvodná obava, že by konáním zmíněné schůze mohl býti ohrožen veřejný klid a pořádek. Proto okresní úřad, nemaje jiného východiska, byl nucen schůzi bezprostředně před zamýšleným pořádáním zakázati. Z jiných než právě uvedených důvodů se tak nestalo a nelze proto v postupu úřadu spatřovati zejména pokus, brániti bezdůvodně volnému projevu mínění.
Proti zákazu nebylo podáno odvolání a vzdali se tak pořadatelé sami práva, aby postup okresního úřadu a důvodnost jeho opatření byly nadřízeným úřadem přezkoumány.
Vzhledem k tomu není důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 4. února 1936.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
Překlad ad 139/3.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation der Senatoren Ludwig Frank, Emil Enhuber
wegen ungerechtfertigten Verbotes einer Steuerprotestversammlung in Tetschen (Druck 40/5).
Das Bezirksamt in Tetschen hatte tatsächlich gegen die Abhaltung der in der Interpellation angeführten Versammlung vom Standpunkte der öffentlichen Ruhe und Ordnung anfangs keine Einwendungen und dadurch wird auch die bejahende Äußerung des Amtsvorstandes den Veranstaltern gegenüber erklärt. Bevor es jedoch zur beabsichtigten Versammlung kam, hatte sich die Sítuation wesentlich geändert und es bestand namentlich infolge der von einer anderen Seite vorbereiteten Kundgebung die begründete Befürchtung, daß durch die Veranstaltung der erwähnten Versammlung die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährdet werden könnte. Das Bezirksamt war daher in Ermangelung eines anderen Ausweges genötigt die Versammlung unmittelbar vor der beabsichtigten Veranstaltung zu untersagen. Aus anderen als den soeben angeführten Gründen ist dies nicht geschehen und es kann somit im Vorgehen der Behörde namentlich der Versuch einer grundlosen Behinderung der freien Meinungsäußerung nicht erblickt werden.
Gegen das Verbot wurde keine Berufung eingebracht und haben somit die Veranstalter selbst auf das Recht einer Überprüfung des Vorgehens des Bezirksamtes und der Stichhältigkeit seiner Verfügang durch die vorgesetzte Behörde verzichtet.
Im Hinblicke darauf besteht kein Grund zu irgendwelcher Verfügung.
Prag, am 4. Feber 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
139/4 (původní znění).
Odpověd'
ministra financí
na interpelaci senátora Hokkyho a druhů
o neudržitelných poměrech u pohraničního celního úřadu v Selo Slatině a o zavraždění čsl. státního občana rumunské národnosti Vasyla Húzo Andri pohraniční finanční stráží (tisk 37/5).
Hlavní příčinu nadměrné frekvence u celního úřadu v Selo Slatině dlužno spatřovati v nižší cenové hladině životních potřeb v Rumunsku, která dává popud zdejším, v nuzných poměrech žijícím obyvatelům na čsl.-rumunské hranici k nákupu těchto potřeb v Rumunsku. Navštěvují za tím účelem sousední pohraniční pásmo, odkud přinášejí životní potřeby v malých množstvích, pokud se v pohraničním styku nepožaduje pro ně dovozní povolení, a platí za ně také nepatrné částky na dovozních dávkách. Obstarávání životních potřeb pro vlastní potřebu ze sousedního pohraničního pásma tímto způsobem vyžaduje ovšem častých cest přes hranici. Úhrnný jejich počet zvyšuje se pak jak určité náznaky o tom nepochybně svědčí ještě tím, že někteří využívajíce zmíněných již cenových rozdílů přenášejí potraviny z rumunského pohraničí také proto, aby je prodávali obchodníkům, kteří pak s takto nashromážděným zbožím dále obchodují. U některých jest dalším důvodem častější návštěvy sousedního pohraničního pásma požívání levných lihových nápojů.
Projednávání tohoto denního návalu osob celním úřadem v Selo Slatině, který kromě vlastní služby jest také pověřen výkonem pasové kontroly samo o sobě již značně obtížné - naráží na další nesnáze ještě v tom, že na československé straně část mostu přes Tisu, stržená povodní v roce 1933, jest nahrazena prozatímní dřevěnou lávkou, která připouští přecházení osob jen v menších skupinách. Ve shluku ostatních čekajících, kteří se tísní na poměrně malém prostoru, bývá mnohdy živly nezodpovědnými zejména podloudníky, uměle vyvoláván zmatek, který jim má dopomoci k tomu, aby unikli celnímu řízení a pasové kontrole. Za tohoto stavu věcí jest služba finančních orgánů u řečeného celního úřadu, kteří vedle vlastních služebních úkonů musí ještě pečovati o zachovávání či obnovení pořádku, nadmíru těžká a vyčerpávající. Vzdor tomu vyvinují tito veškeré úsilí, aby předepsané služební úkony prováděli co nejrychleji, tak aby osoby přecházející přes hranici byly co nejméně zdržovány. Ministerstvo financí nezjistilo dosud případu hrubého chování finančních orgánů u celního úřadu v Selo Slatině vůči stranám, tím méně jejich ztýrání těmito orgány. Provedeným šetřením nebylo ani prokázáno, že manželky nebo jiní rodinní příslušníci těchto orgánů přenášejí z Rumunska věci beze cla. Ministerstvo financí již dříve upozornilo hlavní finanční ředitelství v Užhrorodě, aby bylo přihlíženo k tomu, by státní zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci jednali za všech okolností tak, aby jejich chováním nevznikla újma veřejným zájmům ani újma na vážnosti a důvěře, kterou vyžaduje jejich postavení.
Finanční správa ve snaze odpomoci v mezích své působnosti vylíčeným nežádoucím poměrům, zařídila již rozmnožení stavu zaměstnanců přidělených celnímu úřadu v Selo Slatině a zesílila též stav zaměstnanců hraničního oddělení finanční stráže tamtéž, aby mu tím umožnila převzetí některých ze služebních úkonů prováděných dosud oddělením finanční stráže při celním úřadu. Mimo to zavedlo ministerstvo financí také zjednodušení celního řízení jak u celního úřadu v Selo Slatině, tak i ve Velkém Bočkově tím, že se zřetelem k daným poměrům výjimečně povolilo, aby při vyclívání u těchto úřadů, pokud spadá do rámce pohraničního styku, bylo používáno jednodušších forem řízení, totiž t. zv. útržkových sešitů celních kvitancí, jakých se užívá v zájmu urychlení celního řízení v cestovním styku, zejména při dopravě železniční.
Odstranění další závady, totiž nevyhovující umístění celního úřadu v Selo Slatině, spočívalo by ve výstavbě nové, vhodnější budovy pro tento úřad, o níž finanční správa již také uvažovala. Ke konečnému řešení této věci nelze však přikročiti dříve, dokud nebude tam postaven nový most přes Tisu, nebo aspoň dokud nebudou zahájeny práce se stavbou onoho mostu, poněvadž řádný a hospodárný chod hraniční celní služby vyžaduje umístění budovy těsně na předmostí na československé straně, které bude pravděpodobně položeno jinam, než kde vyúsťuje na československý břeh nynější most, resp. již zmíněná prozatímní dřevěná lávka. Ministerstvo financí obrátilo se proto již dříve na ministerstvo veřejných prací se žádostí, aby přípravy k zamýšlené stavbě mostu přes Tisu u Selo Slatiny byly podle možnosti urychleny. Aby však aspoň prozatímně byly odstraněny nejzávažnější nedostatky v tom ohledu, dává ministerstvo financí právě souhlas k rozšíření dosavadní budovy celního úřadu v Selo Slatině srubovou přístavbou. Poukazuje-li se v interpelaci na klidnější poměry na přechodu ve Velkém Bočkově, jest toho podle mého mínění hlavní příčinou, že tento přechod jest dosti vzdálen od nákupního střediska v Rumunsku, jakým jest M. Sighet, k němuž naproti tomu přímo vede přechod v Selo Slatině.
Pokud jde o zabití Vasyla Húzo, bylo provedeným šetřením zjištěno toto:
Dne 18. srpna 1935 povolil prefekt v Marm. Sighetu v dohodě s přednostou celního úřadu v Selo Slatině hromadnou návštěvu řecko-katolické církevní slavnosti v Rumunsku našim obyvatelům rumunské národnosti z několika pohraničních obcí pod podmínkou, že se vrátí beze zboží mezi 14. a 15. hodinou téhož dne. Většina vyhověla této podmínce a vrátila se do stanovené doby. Po jejím uplynutí byl most s rumunské strany uzavřen a rovněž čsl. orgánové pověření kontrolou cestujících u celního úřadu v Selo Slatině ukončili službu a střežení přechodu převzal respicient finanční stráže Karel Raftl. Část opozdilců, kteří se shromáždili asi o 16. hodině na rumunské straně, využila nestřeženého okamžiku a násilím pronikla branou mostu, u níž konala službu rumunská stráž, na naše území. Zde nastal zmíněnému respicientovi nepředvídaný a obtížný úkol projednati tlupu podnapilých a povykujících poutníků. Vrchní respicient finanční stráže Bedřich Valštýn, který na služební pochůzce došel právě k mostu, přispěl Raftlovi ku pomoci. Jednoho z vracejících se mužů, a to Vasyla Húzo, který se snažil uprchnouti bez příslušného projednání, zadržel vrchní respicient Valštýn; když zadržený na něho útočil s nožem v ruce, naběhl při tom na bodák, který zmíněný orgán v nebezpečné situaci ke své obraně vytasil. Zraněný Vasyl Húzo, který - jak bylo dodatečně zjištěno - byl ženat, 54 roky stár, rolník ze Střední Apše, byl na místě ošetřen a dopraven do nemocnice ve Slatinských Dolech, kde za krátkou dobu svému zranění podlehl.
Případ byl ihned vyšetřován finančními orgány a předběžným šetřením bylo zjištěno, že napadený vrchní respicient finanční stráže Valštýn použil zbraně v nutné obraně, aby odvrátil násilný útok, který na něj byl učiněn, a že tedy použil zbraně za podmínek pro to stanovených platnými předpisy (§ 13 celního zákona č. 114/1927 Sb. z. a n.). Případ tento byl, stejně jako ostatní případy, kdy při použití zbraně finanční stráží dojde ke zranění nebo k zabití člověka, oznámen státnímu zastupitelství v Chustu.
Když bylo zjištěno, že tento případ byl vzat zcela neoprávněně za podklad tendenčních článků v rumunském tisku, bylo o něm informováno též vyslanectví Československé republiky v Bukurešti.
Ježto zabití Vasyla Húzo jest předmětem soudního řízení, nepokládám za vhodné, aby případ byl vyšetřován smíšenou čsl.- rumunskou komisí, a to tím méně, ježto povaha případu nedává podkladu k jeho zkoumání takovým - t. j. mezinárodním orgánem.