Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 150.

Interpelace:

1. sen. Msgr. Roudnického na p. ministra zemědělství v záležitosti přídělu lesa od velkostatku Hrádek.

2. sen. Hokkyho ministerskému predsedovi o zažehnaní rešp. zmiernení ťažkej biedy maloživnostníkov a maloobchodníkov.

3. sen. Hokkyho predsedovi vlády o prevádzaní zákona č. 224/1925 Sb. z. a n. vyneseného v záujme erárnych delníkov.

4. sen. Hokkyho ministrovi zemedelstva a rýchlej pomoci majiteľom viníc, aby títo mohli čo najskór zaviesiť nové druhy révy, ktoré začínajú úplne vytlačovať z trhu druhy staré.

5. sen. Ing. Havlína, Kvasničky, dr Budaye na p. předsedu vlády v příčině způsobu přijímání pomocných, kancelářských a jim podobných sil pro státní správu a pro správu státních podniků.

6. sen. Msgr. Roudnického na p. ministra školství a národní osvěty o pracovních učebnicích dějepisu Eduard Štorce-Karel Čondl.

7. sen. Kvasničky, dr Budaye, inž. Havlína na předsedu vlády ve věci zrovnoprávnění IV. etapy staropensistů.

8. sen. inž. Wintra, Kříže na p. ministra zemědělství ve věci přídělu lesa obci Zbynici od hrádeckého velkostatku.

150/1.

Interpelace

senátora Msgr. Al. Roudnického

na pana ministra zemědělství

v záležitosti přídělu lesa od velkostatku Hrádek.

V roce 1933 jednalo se o příděl lesa od velkostatku Hrádek. Obecní zastupitelstvo obce Zbynické ve schůzi dne 2. dubna 1933 usneslo se všemi 12 hlasy žádati o příděl lesů od velkostatku Hrádek pro obec a žádost ta 4. dubna 1933 byla Státnímu pozemkovému úřadu zaslána. Bylo však zjištěno, že žádost u Státního pozemkového úřadu se nenachází a proto 27. května 1933 znova žádost byla Stát. pozemkovému úřadu doporučeně zaslána. V listopadu 1933 vešlo ve známost, že příděl nedostala obec, nýbrž pan starosta obce Zbynic, - František Trš, a někteří rolníci. Někteří členové obec. zastupitelstva ze Zbynic žádali, aby záležitost ta byla dána na program schůze obecního zastupitelstva. Ježto pan starosta tento bod na denní program dáti odmítl, stěžovali si členové zastupitelstva u okresního úřadu a ten nařídil, že schůze s tímto programem svolána býti musí a pan starosta, aby schůzi svolal, ovšem sám ji neřídil, a aby svolána byla na místo, kde by zastupitelstvo členy domácnosti starostovy vyrušováno býti nemohlo. Na schůzi zastupitelstva obec Zbynická podala stížnost a uplatňovala podle § 10 zákona ze dne 30. ledna 1930, č. 81 Sb. z. a n. svůj návrh, zde se praví: "půdu lesní lze podle prokázané místní potřeby a se zřetelem ke zvláštním poměrům místním přiděliti v první řadě obcím a jiným veřejným Svazům. Státní pozemkový úřad měl před přidělením provést šetření, zda poměry místní a lesní majetek svou rozlohou a povahou zaručuje spořádané hospodářství ve smyslu lesních zákonů." Státní pozem. úřad předpisu toho nedbal, žádné šetření nevykonal a proto řízení to jest nezákonné. Vadným jest i výnos Státního pozemkového úřadu, jímž příděl byl proveden. Ve výnosu měly být uvedeny důvody, proč žádosti obce nebylo vyhověno, a proč v tomto specielním případě na její přednostní nárok zřetel vzat nebyl. Kromě toho měl výnos udati možnost opravných prostředků. Ale ani to se nestalo. Vyřešení tohoto přídělu jest tedy nezákonné a vadné. A poněvadž starosta obce na úkor obecního statku dostal neoprávněným způsobem příděl, táží se proto podepsaní pana ministerského předsedy:

1. Je-li mu tento případ znám?

2. Jaké opravné prostředky míní podniknouti, aby obec přišla ke svému právu?

3. Jakým způsobem odškodnit má starosta obce poškození obce, že on sám na úkor obce se obohatil?

Praha, dne 10. března 1936.

Roudnický,

dr. Žiška, Janovský, Dytrych, dr Sobota, dr Karas, Pechanec, Krejčí, Rýpar, Novák, dr Buday.

Překlad ad 150/2.

Interpelácia

Senátora Hokkyho

ministerskému predsedovi

o zažehnaní rešp. zmiernení ťažkej biedy maloživnostníkov a maloobchodníkov.

Pane predseda vlády!

Od rokov už poukazujú maloživnostníci a maloobcbodníci na svoju hroznú biedu a svoje zúfalé hospodárske položenie a naliehajú na nápravu. Povolané sbory: živnostenské společenstvá, grémiá, obchodné a živnostenské komory a ich sväzy bezpočtukráť už predložily svoje sťažnosti.

Jedno memorandum za druhým, deputácia za deputáciou, jedna schôdza za druhou žiadala, prosila a naliehala o pomoc. Všetko márne! Niet, kto by pomohol.

Sám som ešte ako poslanec dal svojho času sopísať celé stovky maloživnostníkov a maloobchodníkov, ktorí biedačia v mestách Podkarpatskej Rusi a potrebujú pomoci, a súpisy zaslal som ministerstvu obchodu a živností i ministerstvu sociálnej pečlivosťi.

Výsledok žiadny! Leda že by bolo výsledkom to, že do rozpočtu bola zaradená bagatelná suma od štátu a zemí, na ktorej však najmenšiu účasť majú práve maloživnostníci a maloobchodníci na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, ktorí by najviac potrebovali pomoci.

Sú na Slovensku a Podkarpatskej Rusi mestá, kde celé stovky maloživnostníkov vracajú svoje živnostenské licencie. V niektorých miestach znamená to až polovicu živnostníctva. Je to vážné memento! Je to symptom ťažkej choroby. Celé stovky živnostníkov sú v jednom meste bez práce! A nikto sa o nich nestará, ani poskytovaním práce, ani podporovaním v dobe nezamestnanosti, ani stravovaním, a nestará sa nikto ani o pozostalých po ich smrti. Sú to nevlastné deti.

Ba neponecháva sa im ani to, aby ich vdovy mohly pokojne požívať tie 300-400 Kč činže, ktoré im zanechali ich manželia ako pensiu. I tu sobere erár väčšiu polovicu toho. Kto dbá na to, keď takáto vdova zomre hladom?

I z konzumu je maloživnostníctvo takmer úplne vypojené. A preca bola to kedysi najlepšia konzumentská vrstva. Kedže nemá práce, jej konzum je minimálny. A tak stále rastie tábor tých, ktorí sotva čo konzumujú. Tým bola vyvolaná kríza konzumu, čo zasa privodilo krízu produkcie.

Nikto sa nestará o zničených, zadlžených živnostníkov, o ich podporovanie v nezamestnanosti, o podporovanie v starobe, o podporovanie ich pozostalých.

A preca hlavne v Podkarpatskej Rusi a na Slovensku bolo by veľmi treba, aby sa prevádzaly čo najviac verejné práce a aby na nich brali účasť maloživnostníci.

S úctou tážem sa po uvedenom pána predsedu vlády:

Či ste ochotný učiniť pomocou príslušných ministerstiev súrné opatrenia, aby bola zmiernená nezamestnanosť maloobchodníkov a maloživnostníkov, aby sa im dostalo zamestnania, zárobku a výživy, a aby tým, u ktorých je to nemožné, dostalo sa náležitej podpory ako iným pracujúcim vrstvám spoločenstva, a keď už inej podpory nedostanú, tak aspoň aby im dane boly preminuté, aby nestratili tie svoje malé nemovitosti a iné nepatrné majetky, ktoré ešte majú, a nedostali sa tym na žobrácku palicu.

V Prahe, vo februári 1936.

Hokky,

Bock, Keil, Garlik, inž. Weller, Schmidt, dr Törköly, Pajor, dr Turchányi, Füssy, Pfrogner.

 

150/2 (původní znění).

Inferpelláció

Beadják: Hokky Károly szenátor

a miniszterelnök urhoz

a kisiparosok és kiskereskedök sulyos nyomorának megszüntetése, illetve enyhitése tárgyában.

Miniszterelnök Ur!

Évek óta tárják fel és sürgetik a kisiparosok és kiskereskedök iszonyu nyomorukat és kétségbeejtö gazdasági helyzetüket. Az arra hivatott testületek: az ipartársulatok, grémiumok, a kereskedelmi és iparkamarák, ez utóbbiaknak szövetségei számtalanszór terjesztették fel e panaszokat.

Memorandum memorandum után, küldöttség, küldöttség után, egyik gyülés a másik után kért, könyörgött, sürgetett segitséget. Mindhiába! Nincs, aki segitsen.

Magam is annak idején, mint képviselö, százával irattam össze Kárpátalja városaiban a nyomorgó, segélyre szoruló kisiparosokat és kiskereskeďöket, s beküldtem az ipar és kereskedelemügyi, valamint a népjóléti minisztériumba.

Eredmény semmi! Hačsak azt nem leheteredménynek venni, hogy a költségvetésbe bagatell összegeket vettek fel az állam és tartomány részéról amelyekböl azonban éppen a legjobban rászoruló kárpátalji és szlovenskói kisiparosok és kiskereskedök részesülnek a legkevésbbé.

Vannak Kárpátalján és Szlovenszkón városok, ahol a kisiparasok százával adják vissza az iparengedélyeiket. Némely helyen ez már az iparosságnak csaknem a felét jelenti. Sulyos mementó ez! Iszonyu betegség jele. Százával vannak egy városban kisiparosok munka nélkü! Senki sem törödik velük. Sem a munkához juttatásukkal, sem a munkánélküliség idején való segélyezésükkel, sem élelmezésükkel, sem halál esetén hátramaradottaik sorsával. Ök a mostoha gyerekek.

Még azt sem hagyják meg nekik, hogy ozvegyük nyugodtan élvezze azt a kis havi 300-400 Kč lakbért, amelyet nyugdijként hagyott rájuk a férjük. Még annak is elveszi nagyobb felét a kincstár. Ki törödik vele, ha egy-egy ilyen özvegy éhen hal?

A fogyasztásból is csaknem teljesen kikapcsolódott a kisiparosság. Pedig régen egyike volt a legjabb fogyasztóknak. Munkája nem lévén, fogyasztása a lehetó legesekélyebb. Igy mind nagyobb azoknak a tábora, akik alig fogyasztanak. Ez idézte eló a fogyasztás válságát s emez ismét a termelés válságát.

Senki sem törödik a tönkrement, eladósodott kisiparossággal, annak munkanélkülisége esetén való támogatásával, aggkori segélyével, hátramaradottainak támogatásával.

Pedig, föleg Kárpátalján és Szlovenszkón igen nagy szükség volna minél több közmunkára s azokban a kisiparosság részeltetésére.

Tisztelettel kérdem ezek után a miniszterelnök urat, hogy az iletékes miniszteriumok utján.

hajlandó - e sürgösen intézkedni, hogy a kisiparosság és kiskereskedök munkanélkülisége enyhüljön, foglalkoztatása emelkedjék, s kenyérkeresethez, megélhetéshez jusson s akiknél ez nem volna lehetséges, azok megfelelö támogatásban részesüljenek, mint a társadalom más munkás rétegei, s ha más támogatást nem kapnak, Iegalább adó elengedésben részesüljenek, hogy meglevö kis ingatlanaikat vagy más csekély vagyonukat el ne veszitsék és koldusbotra ne jussanak.

Praha, 1936. február hó.

Hokky,

Bock, Keil, Garlik, Ing. Weller, Schmidt, Dr. Törköly, Pajor, Dr. Turchányi, Füssy, Pfrogner.

 

Překlad ad 150/3.

Interpelácia

senátora Hokkyho

predsedovi vlády

o prevádzaní zákona. č. 224/1925 Sb. z. a n. vyneseného v záujme erárnych delníkov.

Pane predseda vlády!

Ešte v r. 1925, v dobe, kedy ste, pane ministerský predseda, bol ministrom zemedelstva, nadobudol moci zákona kolonizačný zákon č. 224/1925 Sb. z. a n., ktorým boly upravené pomery medzi erárom a erárnymi delníkmi.

Žiaľ, tento zákon ešte ani po 10 rokoch nie je prevedený. V ňom položených výhod nemôžu erárni delnici ešte ani dnes užívať. Ba naopak. Lesné riaditeľstvo každý rok vyzýva delníkov, aby z deputátov, ktoré by v prípade prevedenia zákona prešly do ich vlastníctva, platili nájomné.

Je velmi zvláštné, že zákon, vynesený pred 10 rokmi, do dneska ešte nie je prevedený, a ešte zvláštnejšie je, že lesné riaditeľstvo, ktoré podľa zdania nese vinu na tom, že zákon ten ešte nie je prevedený, - preca stále sužuje erárnych delníkov, ačkoľvek dobre vie, že tieto deputáty boly by už dávno ich vlastníctvom, keby sa prevedenie zákona docela nepochopiteľným spôsobom stále neopozdievalo.

S úctou sa tážem:

Či hodláte, pane predseda vlády, učiniť súrné opatrenia, aby kolonizačný zákon č. 224/1925 Sb. z. a n., vynesený v dobe, keď ste boli ministrom zemedelstva, bol čo najskôr prevedený?

Či hodláte zakročil, aby erární delníci mohli svoje deputáty až do prevedenia zákona pokojne, nerušene užívať a aby ich nikto nevyrušoval v užívaní týchto deputátov?

V Prahe, vo februári 1936.

Hokky,

Bock, Pfrogner, Garlik, Turchányi, Keil, Schmidt,

Pajor, Törköly, inž. Weller, Füssy.

 

150/3 (původní zdění).

Interpelláció

a miniszterelnök urhoz

a kincstári munkások érdekében hozott 1925. évi 224 sz. törvény végrehajtása tárgyában.

Beadják: Hokky Károly szenátor és társai.

Miniszterelnök Ur!

Még 1925-ben a miniszterelnök ur földmüvelésügyi minisztersége idejében emelkedett törvényeröre az 1925 évi 224 sz. telepes törvény, mely rendezte a kincstár és a kinestári munkások közötti viszonyt.

Sajnos, ez.a törvény 10 év után sincs végrehajtva. A kincstári munkások az abban lefektetett elönyöket és kedvezményeket máig sem tudják élvezni. Söt ellenkezöleg. Az erdöigazgatóság minden esztendöben felszólitja e munkásokat, hogy a nekik járó - illetve a törvény végrehajtása esetén tulajdonukba menö - deputátumok után bérletet fizessenek.

Nagyon különös, hogy egy 10 éve megalkotott tórvény máig sincs végrehajtva, s még különösebb, hogy az erdöigazgatóság, amely látszat szerint hibás abban, hogy e törvény végrehajtva nincs, mégis állandóan zaklatja a kiticstári munkásokat, holott jól tudja, hogy e deputátumok már régen az ti tulajdonuk volna, ha a törvény végrehajtása teljesén érthetetlen módon még mindig nem késnék.

Tisztelettel kérdezem;

hajlandó - e zniniszterelnök ur sürgósen intézkedni - hogy az Ön földmüvelésügyi minisztersége alatt hozott 1925 évi 224 sz. telepes törvényt mielöbb végrehajtsák,

hajlandó - e intézkedni, hogy a törvény végrehajtásáig a kincstári munkások a használt deputátumaikat nyugodtan, zavartalanul élvezhessék s öket e deputátumok használatában s élvezetében senki se hábargassa.

Praha, 1936, február hó.

Hokky,

Bock, Pfrogner, Garlik, Turchányi, Keil, Schmidt,

Pajor, Töirköly, Ing. Weller, Füssy.

 

Překlad ad 150/4.

Interpelácia

senátora Hokkyho

ministrovi zemedelstva

o rýchlej pomoci majiteľom viníc, aby títo mohli čo najskôr zaviesť nové druhy révy, ktoré začínajú úplne vytlačovať z trhu druhy staré.

Pane minister!

Vy, pane minister, dozaista viete to, čo Vám nižšie sdeľujém, a jestliže nie, dávam Vám to týmto na vedomie, aby ste mohli urobiť včas vhodné opatrenia.

Odbyt našich svetochýrnych a nesrovnateľne chutných lahôdkových hrozien "šasla" stáva sa čím ďalej tým viac nesnadnejším. Celé vlaky jazdily denne cez Sev!uš a Bemehovo, ktoré rychlejšie než rychlovlaky dopravovaly lahôdkové hrozná "Afus Ali" tureckého pôvodu z Bulharska do Nemecka, keďže však mnoho vlakov nemohlo sa dostáť do Nemecka, zostaly stáť v Prahe a zásobovaly celé územie zemí historických bulharskými hrozny.

Tieto hrozná prechádzajú naším územím rychlosťou expres-vlaku a kýn naše rychlíky zastavujú z Királyháza v Sevľuši, vo Výloku, Berehove, Bátyu a Čope, dotiaľ tieto nákladné expres-vlaky zastavujú od Királyháze až v Čopu a přichádzali niektorý rychlík s opozdením alebo opozďuje-li sa taký nákladný expres-vlak, tu musí počkať vždy rychlík. Zo zahraničia prichádzajúce konkurenčné hrozno tedy uháňa na nákladnom expres-vlaku, kým naše domáce hrozno dováža sa do Prahy obyčajným nákladným vlakom alebo vlakom pripojeným k osobnému vlaku.

Výnimečnou prednosťou tohoto hrozna je, že výborne snáša dopravu. Jeho strapce sú velké 1/2 až 1 ¹/₂kg-óvé, bobulky ako slivky veľké, silné, tvrdé, odporujúce tlaku. Ani čo do chuti nie sú veľa pozadu za druhom šaszla. Ich zovňajšok je krásny a ľúbivý, dlho sa dajú udržať a ďaleko dopravováť. (Je to dokázané tým, že z Bulharska do Berlína vezú sa po ceste asi 3000 km.) Snesú i dopravu 14dennú a na šviežesti nič nestrácajú, iba na stonkoch sú viditelné stopy, že hrozno nie je docela čerstvé. Ale i potom je ešte štavnaté a aromatické. Dá sa udržať dlhú dobu a preto ho radi kupujú, keďže k jeho rozkladu, ktoré je nájväčšim risikom pre obchodníka, dochádza až v hodne pozdajšej dobe.

Snesie dobre nielen dopravu vlakom, ale i povozom, ako slivka.

Niektorí majitelia viníc už robili pokusy s týmto druhom viníc a dokázalo sa, že sa mu i u nás dobre darí. Kmeny sú krásné, silné a nič nemluví proti tomu, aby sa réva mohla u nás zdomácniť. Hrozno uzráva úplne i v rokoch, ktoré neboly priliš slnné.

Ak sa neprispôsobíme trhu a nebudeme mócť dodávať hrozno schopné konkurencie, prijde náš vývoz ľahôdkových hrozién úplne navnivoč.

Už od rokov naliehame a žiadame o bezúročnú pôžičku na obnovu viníc, lebo dnešné naše révové kmeny už v prevážnej časti prestárly. Teraz by tu bola najlepšia príležitosť k obnoveniu révy. Okrem bezúročnej pôžičky bolo by treba dať jednotlivcom za dostupné ceny pruty za štátnej stanice pre pestovánie révových prutov, ktorá by mala byť naliehavo zriadená.

Lahôdkóvé hrozno, - i keď nemá na niektorých miestach ten veľký význam, ako hrozno pře výrobu vína, - preca len tam, kde sa s ním zvláště zaoberajú, je veľmi cenným produktom, lebo zabezpečí zemedelcovi náklady oberačiek v dobe, keď nákladmi obrábania je úplne vyčerpaný.

S úctou tážém sa pána ministra:

Či ste ochotný porobiť súrné opatřenia, aby bola zriadená štátna stanica pre dorábanie révových prutov, ktará by okrem lahôdkového druhu révy "Afus Ali" dodávala vinohradníkom za prístupné ceny pruty týchto druhov vinnej révy: "Erzsébet emléke" (pamiatka Alžběty), "Szölökertek királynéja" (kráľovna viníc) a "Mathiácz féle muskotály" (Mathiászov muškát),