Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 159.
Zpráva
I. technicko-dopravního výboru
II. rozpočtového výboru
o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 145) zákona o nabytí Ostravsko-Frýdlantské dráhy státem.
I.
Ostravsko-Frýdlantská dráha, dosavadní majetek akciové společnosti se sídlem v Mor. Ostravě, sestává ze tří částí, a to: z hlavní trati vedoucí z Mor. Ostravy-Přívozu přes Frýdek do Frýdlantu v délce 326 km, dále z místní dráhy Kunčice nad Ostravicí-Český Těšín v délce 302 km a konečně z vlečky, odbočující ze stanice Šumbark ve Slezsku k jámě Pokrok, v délce 37 km. Provoz na těchto tratích obstarávají státní dráhy na účet společnosti. Na základě smlouvy, sjednané mezi společností a státní správou, stává se čsl. stát s účinností od 1. ledna 1936 vlastníkem dráhy a přechází na něj, jako na universálního sukcesora veškerá práva i závazky společnosti. Tímto dnem přejímá stát do svého vlastnictví a správy veškerý movitý a nemovitý majetek společnosti i se všemi zásobami a fondy. Současně přejímá však také veškeré závazky společnosti, mezi které spadá zejména povinnost k zaplacení prioritní obligační půjčky z roku 1870 a 1916. Z těchto půjček byla prioritní obligační půjčka z r. 1870 slosována na základě usnesení valné hromady společnosti v roce 1928. Ze slosovaných titrů této půjčky zbývá proplatiti toliko ještě 33 obligací po 600 Kč v nominální celkové hodnotě 19.804 Kč.
Potřeba na zúročení a umoření prioritní obligační půjčky z roku 1916 obnáší ročně asi 650.000 Kč. V soukromých rukách nachází se dosud 157 akcií. Státní správa se zavázala, že za každou z těchto akcií zaplatí i s kuponem za rok 1935 a s příslušným talonem částku 1.100 Kč, to jest onu částku, kterou společnost sama platila v posledních letech při nákupu svých akcií. K tomuto účelu bude zapotřebí částky 172.704 Kč.
Na úhradu těchto závazků není třeba pro běžný rok 1936 činiti žádného úvěrového opatření, neboť se k tomu účelu použije dostačující hotovosti společnosti, které nabývá stát, jako její universální nástupce.
Poněvadž převzetí této dráhy státem odpovídá veřejným zájmům, usnesl se technicko-dopravní výbor ve své schůzi konané dne 11. března 1936 doporučiti senátu N. S. schválení vládního návrhu zákona jak je uveden v sen. tisku č. 145.
V Praze dne 11. března 1936.
Ing. Winter v. r.,
předseda.
Ing. Karel Marušák v. r.,
zpravodaj.
II.
Vláda ČSR sjednala s účastinou společnosťou Ostravsko-Frýdlaniskej dráhy úmluvu o nadobudnutí Ostravsko-Frýdlantskej železničnej trate štátom. Úmluva bola podpíraná v sídle spoločnosti v Moravskej Ostrave dňa 9. novembra 1935.
Železničná trať hlavnej trate vedúcej z Moravskej Ostravy-Přívoz cez Frýdek-Místek do Frýdlantu nad Ostravicou je 32,651 km dlhá; odbočujúca trať od Kunčic n. O. do Českého Těšína má 30,2 km a vlečka zo stanice Šumbark v Sliezsku k jame "Pokrok" má 37 km; tedy celkom 66,551 km.
Úmluvou sa rozumí všetok nemovitý i movitý majetok či je alebo není zapísaný v knihách pozemkových, poťažne v knihe železničnej. Zariaďovací kapitol sa hodnotil a štátnou správou bol uznaný na 25,299.800 Kč.
Podmienky odovzdania tejto železničnej trate štátu sú:
Štát preberá od 1. januára 1936 všetky dlžoby, záväzky a bremená spoločnosti a sice:
1. Nomin. hodnota 33 obligacií, ako zbytku priorit. oblig. pôžičky z r. 1870, ktorej slosované titre neboly dosial vyplatené a ich nom. hodnota je 19.800 Kč.
2. Zútročenie a umorovanie prioritnej pôžičky z r. 1916 podľa umorovacieho planu bude vyžiadovať asi 650.000 Kč ročne.
3. V rukách tretích osôb nachádza sa ešte 157 účastin spoločností, ktoré by mol štát získať, na čo bude treba celkom 172.700 Kč.
Sumárne javie sa soštátnení tejto železnice takto: Zariaďovací kapitol odhadnutý a schválený je 25,299.800 Kč. Celková povinnosť ktorú štát na seba preberá z titulu zoštátnenia obnášá 11,908.000 Kč, z čoho pripadá na zúrokovanie a umorovanie prioritnej obligačnej pôžičky 11,715.600 K.č.
Dôvodová zpráva vládneho návrhu hovorí, že provozné výsledky na týchto tratiach sú priaznivé. A možno počítať, že tieto výsledky budú zachované aj v budúcich rokov, vzhľadom k zaistenej preprave uhlia, zvlášte na trati miestnej železnice.
Javia sa tedy podmienky zoštátnenia tejto železnice pre štát priaznive a to tým viac, že so zretelom k uvedenej rentabilite neni treba robiť opatrení na krytie záväzkov, ktoré štát na seba z tohoto titulu preberá.
Rozpočtový výbor pojednal o predloženon usnesení poslaneckej snemovne vo svojej schodzi konanej 24. marca 1936 a doporučuje slávnemu senátu predlohu schváliť v tom znení, ako je uvedené v tisku senátu, čís. 145.
V Prahe dňa 25. marca 1936.
Dr J. Karas v. r.,
predseda.
Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.