Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 162.

Sociálně-politický výbor senátu projednal ve své schůzi konané dne 25. března 1936 usnesení poslanecké sněmovny a projevil souhlas se zásadami, na nichž jsou jednotlivá ustanovení návrhu zákona vybudována. Výbor považuje tento návrh za pokračování likvidace vázaného bytového hospodářství, které vzalo svůj vznik v poválečném nedostatku bytů. Účelem těchto opatření byla snaha poskytnouti nájemníkům ochranu před bezdůvodnými výpověďmi a před zvyšováním nájemného. Podle toho, jak na bytovém trhu nabídka stoupala, byla i ochrana nájemníků postupně uvolňována, takže dnes se vztahují ustanovení zákona o ochraně nájemníků, zákona o odkladu exekučního vyklizení místností a zákona o mimořádných opatřeních bytové péče věcně již jen na byty 2pokojové a menší byty, na malé provozovny a na místnosti pronajaté k jiným účelům než bytovým a výdělečným. Tato účinnost zákonů je zúžena osobně tak, že ochrany již nepožívají byty nájemníků s důchodem přes 36.000 Kč anebo 24.000 Kč podle toho, mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby či nikoliv. Vládní osnova postupuje v tomto uvolňování ochrany tím, že zbavuje postupně v letech 1937 až 1940 ochrany jednak nájemníky 2 pokojových a 1 pokojových bytů, malých provozoven a místností, které nejsou ani byty, ani provozovnami, jednak pak nájemníky s důchodem přes 24.000 Kč nebo 15.000 Kč, podle toho, mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby, či nikoliv. Po r. 1940 zůstanou tedy v ochraně již jen byty o 1 obytné místnosti, jejichž nájemníci nemají důchodu, přesahujícího právě uvedenou hranici.