Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 168.
Zpráva
I.sociálně-politického výboru
II. rozpočtového výboru
o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 154) k vládnímu návrhu zákona o podporách pro bývalé zaměstnance na velkém majetku pozemkovém.
I.
Zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., změněným a doplněným zákonem ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb. z. a n., upraveny byly požitky zaměstnanců, kteří buď již požívali zaopatřovacích požitků z důvodu trvalého služebního poměru na velkém majetku pozemkovém nebo nabyli nároku dříve, jež zákon začal působiti. Nároku nabyli ti, kdo po určité době služební před 6. květnem 121 vstoupili do neaktivního stavu.
Nároky těchto zaměstnanců vznikly proti majitelům půdy a mají povahu soukromoprávní.
Jde tu o spravedlivé zvýšení zaopatřovacích požitků bývalých zaměstnanců a jejich pozůstalých o 50 % příplatky, tedy o opatření sociální.
Příplatky budou vypláceny toliko zálohově z. Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků a vyplacené částky budou každoročně tomuto fondu uhrazovány z fondu náhradového po případě Státního fondu kolonisačního.
Udělovati příplatky svěřuje osnova ministerstvu zemědělství, výplatu povolených příplatků Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.
Má se pomoci nejpotřebnějším a nejchudším a proto žadatelům a příplatky bylo poskytnuto osvobození od kolků a poplatků.
Sociálně-politický výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi, konané dne 25. března 1936, a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak je otištěno v senátním tisku č. 154.
V Praze dne 25. března 1936.
Němeček v. r.,
předseda.
Dr Havelka v. r.,
zpravodaj.
II.
Zákon o pozemkové reformě nutně si vyžádal také zákonnou úpravu zaopatřovacích požitků bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém a to i těch, kteří již požívali zaopatřovacích požitků nebo nabyli na ně nároku. To stalo se zákonem ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., který byl změněn a doplněn zákonem ze dne 13. července 1922, č. 215 Sb. z. a n. Z těch, kdo nabyli nároku na vyplácení pense nebo provise spadají do této zákonné úpravy ti, kdo přešli z pracovního poměru do stavu neaktivního před 6. květnem 1921.
O tyto poživatele jde při vládním návrhu č. tisku 334 poslanecké sněmovny a usnesení poslanecké sněmovny č. tisku 154 senátu N. S. Nároky těchto zaměstnanců jsou povahy soukromoprávní, neboť vznikly proti původním majitelům půdy před pozemkovou reformou. Návrh zákona předkládá však ministerstva zemědělství, poněvadž není jiných prostředků než fondy z pozemkové reformy, z nichž by bylo možno poněkud upraviti požitky těchto staropensistů, neboť prováděním pozemkové reformy došla k zásadním změnám vlastnických poměrů bývalých majitelů půdy. Jde tedy o návrh sociální pomoci.
Před podáním návrhu osnovy prováděl Statistický úřad sčítací akci, z níž patrno, že ke dni 1. ledna 1933 byla 1069 staropensistů a 3228 vdov, pro něž předložený zákon chce provésti úpravu. Z toho 473 mužů bylo odkázáno jen na požitky podle zákona č. 130 z r. 1921, požitky větší od 101-200 % mělo 575 mužů. Ze žen bylo 1297 odkázána jen na požitky padle zákona č. 130 a 1722 žen mělo požitky vyšší. Nemáme zpráv o 21 mužích a 209 ženách.
Pokud jde o věk v době sčítání k 1. lednu 1933; byla 699 staropensistů nad 73 let, u žen 2343 staropensistek nad 62 leta, nepřihlížeje k 73 mužům a 287 ženám, u nichž stáří nebylo zjištěno.
Dosavadní výše zaopatřovacích požitků pohybuje se v 11 skupinách (podle služebních kategorií) od ročního příjmu 1500 Kč do výše 14.000 Kč po dokonané 40tileté službě. Úhrn důchodů činil 4,474.172 Kč.
Návrh zákona chce poskytnouti staropensistům příplatek 50ti procentní, počítaný ze zaopatřovacích požitků, nejméně však 1800 Kč. Původní vládním návrhem žádané omezení příplatků na nejvyšší částku 4800 Kč byla poslaneckou sněmovnou zrušeno a to z toho důvodu, že jde vesměs o osoby značně staré a že ve vyšších skupinách požitkových je počet staropensistů poměrně malý. Ve skupině VII. (dosavadní roční požitky 6000 Kč) bylo k 1. lednu 1933 26 mužů, ve skupině VIII. (roční požitky 8000 Kč) 134 mužů, ve skupině IX. (ročně 10.000 Kč) 48 mužů, ve skupině X. (ročně 12.000 Kč) 46 mužů, ve skupině XI. (14.000 Kč) 67 mužů. Skupina IX.-XI. bude moci míti výhody ze zlepšení provedeného v poslanecké sněmovně a v těch je celkem 161 osoba. Ze všech skupin VII-XI. jest podle statistiky z roku 1933 jen 58 osob dnes mladších 70ti let.
Důvodová zpráva, kde bylo tedy počítáno s minimálním příplatkem 1800 Kč a maximálním 4800 Kč uvádí na základě statistiky z r. 1933, že pro první rok bylo by potřebí 2,237.086 Kč a úhradní jistina, která by podle pojistné matematiky stačila na příplatky až do vymření staropensistů a vdov a do dospělosti 18ti let sirotků, byla by 12,246.808 Kč. Poněvadž však za 3 roky od doby zjišťování přirozeným úbytkem zmenšil se stav poživatelů nejméně o 15 % (roční průměr úbytku jest 5 %), bude náklad i pro první rok menší.
Rozhodování o žádostech a příplatek ponecháno ministerstvu zemědělství, neboť má zapracované úřednictvo, které od počátku pozemkové reformy provádělo zaopatřování zaměstnanců postižených reformou. Výplatu příplatků má konati Fond pro zaopatřování zaměstnanců a to z téhož důvodu, že má zapracované úřednictvo. Avšak Fond pro zaopatřování zaměstnanců velkostatků (zřízeného podle § 73 zákona č. 329 z r. 1920 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 220 z r. 1922 Sb. z.a n. a vládního nařízení ze dne 8. února 1923, č. 29 Sb. z. a n.) bude vypláceti příplatky jen zálohou, protože jen stěží stačí plniti vlastní úkoly. Proto § 3, odst. 2. návrhu stanoví, že vyplacené částky budou Fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků každoročně uhrazovány fondem náhradovým, po případě Státním kolonisačním fondem.
Pro státní rozpočet přímo nevyplývá tedy z předlohy zatížení. Ze znění návrhu i z uvedených statistických dat je patrno, že jde a opatření sociální, které má pomoci nejstarším, nejpotřebnějším. K tomu zajisté budou přihlížeti také podrobné předpisy - jež předpokládá § 4 předlohy - o podmínkách pro poskytování příplatků. Zajisté budou přihlížeti zejména k soukromému majetku poživatelů.
Rozpočtový výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi 25. března 1936 a po provedené debatě usnesl navrhnouti plenu senátu jeho přijetí ve znění sen. tisku č. 154.
V Praze dne 25. března 1936.
Dr Karas v. r.,
předseda.
F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.