Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 173.

1. ministra financí na interpelaci sen. Thoře, Slámy v záležitosti zbavování volebního práva poplatníků do obcí (tisk 66/1).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Hokkyho o zabraňování členským schůzím a zakazování veřejných schůzí zemské strany křesťansko-socialistické (tisk 66/2).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Jurana o nepřiznání vyživovacího příspěvku podle zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., Anně Pernicové v Ostrově u Macochy (tisk 76/2).

4. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Paulusa stran soupisu zásob benzinu a mazacích olejů k 31. lednu 1936 (tisk 102/6).

5. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hokkyho o úpravě základní části 4908 Kč, kterou mají zajistit pro platy učitelů udržovatelé církevních škol a která činí na Slovensku jen 1200 Kč, dále o úpravě služebních, platových a pensijních věcí církevních učitelů (tisk 114/5).

Zevrubným šetřením, jež bylo provedeno o věci, která je předmětem interpelace, bylo zjištěna toto:

Je pravda, že berní úřad v Kostelci n. Orl. použil ustanovení § 5, čís. 3 volebního řádu do obcí č. 75/1919 Sb. z, a n., v úpravě provedené vyhláškou ministerstva vnitra z 15. července 1935, č. 123 Sb. z. a n., a upomenul při příležitosti obecních voleb v obci Týništi n. Orl. volební kandidáty, kteří byli dlužni veřejné dávky obecní, splatné za dobu delší jednoho roku, o zaplacení těchto dávek ve lhůtě 5denní. Ony dlužníky pak, kteří svůj dluh nevyrovnali, navrhl k vyloučení z práva volitelnosti s výjimkou těch, jimž povoleny byly k vyrovnání nedoplatků splátky a kteří tyto splátky správně dodržují. Tento zásah berního úřadu postihl téměř výhradně poplatníky neobyčejně liknavé, kteří bez exekučního zákroku nedali se pohnouti k tomu, aby své dávkové nedoplatky vyrovnali, ač k tomu měli od r. 1933 dosti času i příležitosti.

Dozorčími orgány zemského finančního ředitelství v Praze nebylo při dohlídce u berní správy v Rychnově n. Kn. shledáno, že by byli poplatníci v obvodu berního úřadu v Kostelci n. Orl. předaněni, že by se při vyměřování daní nepřihlíželo ku přiznáním poplatníků a že by daně byly vyměřovány podle volného uvážení úřadu. Naopak bylo zjištěno, že většina daní byla předepsána na podkladě přiznání a že ojedinělé předpisy, diferující s přiznáním poplatníků, jsou odůvodněny legálně provedenými znaleckými odhady. Nelze tedy říci, že by poplatníci byli trestáni vymáháním nedoplatků nezaviněných.

Protože postup berního úřadu v Kostelci n. Orl. nevybočil nijak z mezí platných zákonných předpisů, není čeho mu vytknouti.

V Praze dne 24. března 1936.

Ministr financí:
Dr Franke v. r.

o zabraňování členským schůzím a zakazování veřejných schůzí zemské strany křesťansko-socialistické (tisk 66/2).

Ke schůzi maďarské křesťansko-socialistické strany, konané dne 14. března 1935 v obci Vyšní Koropec, bylo zváno letáky rozhazovanými po obci, což přimělo četnictvo, aby zjistilo dotazem u okresního úřadu v Mukačevě, zda schůze, mající za této okolnosti nesporně povahu schůze veřejné, byla okresnímu úřadu řádně předem oznámena. Když se přesvědčilo, že tomu tak není, zjistilo pořadatele schůze a oznámilo je okresnímu úřadu v Mukačevě, který je přiměřeně potrestal pro přestupek shromažďovacích předpisů. Ježto bylo všemi potrestanými osobami padáno odvolání, zabýval se případem též zemský úřad v Užhorodě, který shledal postup okresního úřadu správným a uložené tresty potvrdil. Ke zrušení příslušných trestních výměrů není proto žádného důvodu.

Při výkonu shromažďovacího práva postupují příslušné úřady na Podkarpatské Rusi nestranně oproti všem stranám a výtka v tomto směru, v interpelaci učiněná nemá podkladu. Dne 21. února 1935 ve Vyšním Koropci žádná, tudíž ani československá sociálně-demokratická strana schůzi nepořádala.

Výjimka stanovená v oddílů A, bod 9 nařízení býv. uh. min, vnitra ze dne 30. září 1913, č. 7430 pres., se týká schůzí pořádaných spolky a podobnými korporacemi se řádně schválenými stanovami, za které nelze za dnešního právního stavu pokládati politické strany.

Je snahou, aby shromažďovací právo bylo jednotně upraveno pro celé území republiky a bylo také s přípravnými pracemi k tomu směřujícími započato.

K nějakému opatření z podnětu této interpelace neshledávám vzhledem k vylíčeným okolnostem důvodu.

V Praze dne 12. března 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

A magyar keresztényszocialista pártnak 1935. március 14.-én Vyšní Koropec köszégben tartott gyüléséré a lakósság utcákon osztogatatt röpcédulákkal hivatott össze, ami a csendőrséget arra ösztönözte hogy a mukačevói járási hivatal megkérdezése révén megállapítsa, vajjon a gyülés, amely a fenti lörülmény számbavételével elvitázhatatlanul közgyülés jellegével birt, a járási hivatalnál szabályszerüen és elóre bejelentetett. Amidón meggyőződött arról, hogy a dolog nem úgy áll, a gyülés rendezóit kipuhatolta s feljelentette a mukačevói járási hivatalnak, amely azokat a gyülekezési elóirások áthágása miatt megfelelően megbüntette. Minthogy valamennyi megbüntetett személy felebbezett, ennek folytán az üggyel az užhorodi országos hivatal is foglalkozott, amely a járási hivatal eljárását helyesnek találta s a kiszabott büntetéseket helybenhagyta.

Podkarpatszka Rusz illetékes hatóságai a gyülekezési jog gyakorlásánál valamennyi párttal szemben elfogulatlanul járnak el s az ezirányban emelt kifogás minden alapot nélkülöz. Az 1935. évi február 21.-én sémmiféle párt, s így a szociáldemakrata párt sem rendezett gyülést Mukačevón.

A volt magyar belügyminiszter 1913. szeptember 30.-án kelt 7.430 pres. sz. A. részének 9. pontjában adott kivétel szabályszerüen jováhagyott alapszabályokkal biró társulatok s hasonló testületek által rendezett gyülésekre vonatkozik s ilyen tarsulatoknak a politikai pártok a jelenlegi jogállapot szerint nem tekinthetők.

Megvan az igyekezet arra, hogy a gyülekezési jog a köztársaság egész területére vonatkozólag egységesen rendeztessék s az erre irányuló előmunkálatok már folyamatban is vannak.

A felhozott körülményekhez képest nem találok okat arra, hogy az interpelláció révén valamiféle intézkedéseket megtegyek.

Praha, 1936, március 12.

A belügyi miniszter:
Dr. Černý s. k.

Anna Pernicová prohlásila sama při šetření o její žádosti za přiznání vyživovacího příspěvku po dobu vojenského cvičení manželova protokolárně dne 10. září 1935, že jest zdráva a k výdělečné práci způsobilá. Pokud šlo o péči o její dvě děti, bylo zjištěno, že je mohla svěřiti do opatrování svým rodičům, s nimiž žije ve společné domácnosti.

O majetkových poměrech manželů Pernicových bylo zjištěno, že vlastní spolu domek a 1 a půl míry pole, mimo to mají 3 míry pole pachtovány, kteréžto pozemky obdělávají a provozují tudíž menší hospodářství.

Povolaný při odchodu na vojenské cvičení zanechal doma 5 členů rodiny, počítaje v to rodiče manželky, kteří však podle ustanovení §u 2, zák, č. 120/1921 Sb. z. a n., nemají vůbec nároku na vyživovací příspěvek, nikoliv 7 členů, jak v interpelaci uvedeno.

Vyživovací příspěvek členům rodiny povolaného lze přiznati jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v §u 4 zákona ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.

Jednou z těchto podmínek jest nezpůsobilost k výdělku. Prohlásila-li Anna Pernicová sama, že je zdravá a k práci způsobilá a bylo-li zjištěno, že svoje děti mohla dáti do ošetřování rodičům, nebyla splněna jedna ze stanovených podmínek.

Do zamítavého rozhodnutí okresní vyživovací komise v Boskovicích podala Anna Pernicová odvolání k zemské vyživovací komisi v Brně, která však musela toto odvolání zamítnouti, ježto bylo podáno pozdě a to téměř dva měsíce po uplynutí lhůty odvolací.

Jak okresní vyživovací komise v Boskovicích, tak zemská vyživovací komise v Brně postupovaly podle platných předpisů a zákonných ustanovení neporušily.

Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, poněvadž resort ministra národní obrany na projednávání případu nebyl zúčastněn.

V Praze dne 13. března 1936.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Vyšetřením bylo zjištěno, že ve věci v interpelaci uvedené státní zastupitelství v Praze žádného pokynu ani nedalo, ani neobdrželo.

V Praze dne 19. března 1936.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

Služební a odpočivné platy církevních učitelů obecných a měšťanských škol na Podkarpatské Rusi i na Slovensku jsou jednotně upraveny podle týchž předpisů jako služební a odpočivné platy učitelů státních téže kategorie (§ 1, odst. 2 učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n.).

V této zákonné úpravě nemá významu výška místního důchodu, který byl před 1. lednem 1926 vydržovateli církevních škol zabezpečován, ježto od 1. ledna 1926 mají vydržovatelé škol ve smyslu ustanovení § 45 uvedeného učitelského zákona zabezpečiti celý náklad, který vznikl provedením zákona. Není proto důvodu, aby byla zvláštním zákonem stanovena výše částky (základní plat), kterou mají tito vydržovatelé svým učitelům zabezpečiti.

Místní důchod, dříve vydržovateli církevních škol učitelům zabezpečený podle předpisů před 1. lednem 1926 platných, má v přítomné době význam pouze pro stanovení výše státní platové zálohy, na kterou však není právního nároku a která se poskytuje z prostředků státních na účet vydržovatelů církevních škol.

Návrh zákona o zřizování a vydržování škol národních, kterým se mají upraviti také právní poměry učitelstva nestátních škol na Slovensku a Podk. Rusi, byl již ministerstvem školství a národní osvěty vypracován; je v meziministerském řízení.

V Praze dne 30. března 1936

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. ř.

az iskola- és népművelődésügyi minisztertől

a felekzeti iskolák fentartói által a tanítók fizetésére biztusítandó Kč 4908 alapösszeg, mely Szlovenszkón csak Kč 1200, továbbá a felekezeti tanítók fizetési, szolgálati és nyugdij-ügyének rendezése tárgyában (114/5. nysz.).

A szlovenszkói és podkarpatszka-ruszi népiskolákon és polgári iskolákon működő felekezeti tanítók szolgálati és nyugdijjárandóságai egységesen és ugyanazon előirások szerint vannak rendezve, mint . a hasonló kategóriáju állami tanítók szalgálati és nyugdijjárandóságai (az 104/1926, Tgy.-sz. ttörvény 1. § 2. bek.).

Eme törvényes rendelkezésben a helyi járandóság összegének, amely a felekezeti iskolák fentartói által 1926, január 1, előtt volt biztosítva, jelentősége nincsen, minthogy az iskolafentartóknak 1926, január 1.-től az idézett törvény 45. §-ának rendelkezése értelmében a törvény végrehajtása révén előállatt összes költségeket kell viselniök. Ennek folytán nincs ok arra, hogy az iskolafentartók által saját tanítóik számára biztosítandó összeg (alapfizetés) mennyisége külöón törvény által állapíttassék meg.

A felekezeti iskolák fentartói álta1 a tanítóknak 1926. január 1. előtt fenállott rendelkezések értelmében biztosított helyi járandóság jelenleg csupán az állami fizetési előleg összegének megállapítására van kihatással, amely előlegre azoban törvényes igény nem foxmálható, mert az az állami pénzeszközökből a felekezeti iskolafentartók számlájára folyósítatik.

A nemzeti iskolák felállítására és fentartására vonatkozó tövényjavaslat, amely a szlovenszkói és podkarpatszka-rusu nemállami iskalákon működő tanítók jogviszonyait is van hivatva rendezni, az iskola- és nemzetművelődésügyi minisztérium által már kidolgoztatott és az miniszterközi tárgyalás alatt áll.

Praha, 1936, március 30.

Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter:
Dr. Franke s. k.