Senát Národního shromážděni R. s. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 184.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 41. schůzi dne 30. dubna 1936 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vojenská zrada (§ 6 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.) se trestá:

a) v případě § 6, č. 2 zákona na ochranu republiky těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí, byl-li však vinník podle svého veřejného postavení povinen uchovávati skutečnost, opatření nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky, v tajnosti, nebo byla-li mu taková povinnost výslovně uložena, hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, nebo týká-li se čin tajemství zvláště důležitého, nebo byl-li páchán po delší dobu nebo ve značném rozsahu nebo způsobem zvláště nebezpečným nebo za jiných okolností zvláště přitěžujících, trestem smrti;

b) v případě § 6, č. 3 zákona na ochranu republiky těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let;

c) v případě § 6, č. 4 zákona na ochranu republiky tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

§ 2.

Nedovolené zpravodajství (§ 23 zákona na ochranu republiky) trestá se vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.

§ 3.

K § 23 zákona na ochranu republiky připojuje se jako č. 2 toto ustanovení (při čemž se dosavadní ustanovení § 23 zákona na ochranu republiky označí č. 1.):

2. Stejně se trestá,

kdo poskytne nepovolané osobě informace o vojenské zradě neb o úředním pátrání nebo trestním řízení, která se týkají vojenské zrady,

kdo uveřejní zprávu o vojenské zradě neb o úředním pátrání nebo trestním řízení, která se týkají vojenské zrady, nebyla-li zpráva vydána nebo schválena ministerstvem národní obrany nebo velitelstvím (úřadem), kterému to ministerstvo národní obrany svěří.

§ 4.

Ohrožování obrany republiky (§ 24 zákona na ochranu republiky) trestá se v případě č. 2 jako přečin vězením,od jednoho měsíce do jednoho roku.

§ 5.

Za § 36 zákona na ochranu republiky vkládá se § 36 a) tohoto znění

(1) Vládním nařízením bude ustanoveno, kterým krajským soudům náleží rozhodovati o vojenské zradě (§ 6) a o nepřekažení nebo neoznámení vojenské zrady (§ 12) i pro obvody jiných krajských soudů podřízených témuž vrchnímu soudu. Působí-li u takového krajského soudu několik senátů, budiž rozhodování o těchto trestných činech soustředěno u jednoho z nich. Namísto jednoho člena tohoto senátu nastupuje při hlavním přelíčení vojenská osoba práva znalá. Tuto osobu a potřebný počet jejích náhradníků ustanoví ministerstvo národní obrany na rok předem. Vojenský člen senátu hlasuje před ostatními.

(2) Příslušnost vrchních soudů jako soudů státních rozhodovati též o trestných činech uvedených v předchozím odstavci, sbíhají-li se s trestnými činy patřícími k jejich příslušnosti, není ustanovením odstavce 1 dotčena.

(3) Jinak náleží krajskému soudu příslušnému podle odstavce 1 rozhodovati toliko o takových sbíhajících se trestných činech, které jsou ve skutkové souvislosti s trestnými činy uvedenými v odstavci 1 a nepatří ku příslušnosti soudu porotního. Rozhodování o činech patřících ku příslušnosti soudu porotního budiž ze společného řízení vždy vyloučeno.

(4) Na návrh náleží soudu příslušnému podle odstavce 1 konati též přípravné řízení o trestných činech tam uvedených a o trestných činech s nimi se sbíhajících. Působí-li u takového soudu několik vyšetřujících soudců, budiž konání přípravného řízení o těchto trestných činech soustředěno u jednoho z nich.

§ 6.

Za § 36 a) zákona na ochranu republiky vkládá se § 36 b) tohoto znění:

(1) V řízení pro trestné činy uvedené v § 36 a), odst. 1 může býti obhájcem jen osoba zapsaná do seznamu obhájců oprávněných obhajovati v těchto věcech. Tento seznam vede se u ministerstva spravedlnosti a mohou do něho býti zapsány toliko osoby oprávněné obhajovati před soudy občanskými, které písemně slíbí, že nesdělí obsah spisů nebo řízení v těchto trestních věcech nepovolané osobě a že zachovají potřebnou opatrnost, aby se o něm nedověděla nepovolaná osoba. V případě potřeby může ministerstvo spravedlnosti zapsati tyto osoby do seznamu i bez jejich žádosti; odepře-li osoba, kterou ministerstvo spravedlnosti hodlá do seznamu zapsati, uvedený písemný slib, může ji ministerstvo spravedlnosti zbaviti práva vystupovati před soudy jako obhájce a zástupce v trestních věcech.

(2) Zápis do seznamu může býti bez udání důvodů odepřen. Rovněž tak může býti osoba do seznamu zapsaná bez udání důvodů ze seznamu vymazána. Pokud jde o advokáty, budiž slyšena předem příslušná advokátní komora.

(3) Seznam a změny v něm buďtež vyhlášeny způsobem, který ministerstvo spravedlnosti určí.

(4) Ustanovení tohoto paragrafu platí i pro řízení před soudy vojenskými. Právo aktivních důstojníků justiční služby obhajovati před vojenskými soudy i v těchto věcech není jím však dotčeno. Pokud jde o neaktivní důstojníky justiční služby, rozhodne o jejich oprávnění obhajovati v těchto věcech před vojenskými soudy ministerstvo národní obrany.

§ 7.

Za § 36 b) zákona na ochranu republiky vkládá se § 36 c) tohoto znění:

(1) Trestní řízení pro činy uvedené v § 36 a), odst. 1 budiž ve všech stolicích co nejvíce urychleno.

(2) V písemnostech, které se dodávají někomu jinému než soudu nebo úřadu, buďtež skutečnosti, opatření a předměty, které mají zůstati utajeny pro obranu republiky a jsou předmětem řízení, popisovány a uváděny, jen pokud je toho nezbytně potřebí. Vůbec budiž dbáno toho, aby okruh osob, které mají přístup ke spisům nebo k řízení, byl co nejmenší.

(3) V řízení pro trestné činy uvedené v § 36 a), odst. 1 je žalobce oprávněn kdykoli bez udání důvodů žádati, aby důvěrníku obžalovaného byl odepřen přístup k hlavnímu přelíčení, při němž byla veřejnost vyloučena. Obžalovaný může však žádati, aby byl povolen přístup jinému důvěrníku.

§ 8.

K § 37 zákona na ochranu republiky se připojuje jako šestý odstavec toto ustanovení:

V řízení pro trestné činy uvedené v tomto zákoně a jiné trestné činy s nimi se sbíhající je nalézací soud u divisních soudů složen ze tří důstojníků justiční služby, z nichž nejvyšší (nejstarší) předsedá.

§ 9

(1) Soudy stanovené podle § 36 a) zákona na ochranu republiky jsou příslušny také pro trestné činy tam uvedené, které byly spáchány před účinností vládního nařízení, jímž budou ustanoveny, pokud obžaloba nenabyla v této době ještě právní moci.

(2) Dokud nebude vyhlášen seznam osob oprávněných obhajovati v trestních věcech uvedených v § 36 a), odst. 1 zákona na ochranu republiky, mohou v těchto věcech obhajovati jen obhájci, kteří vykonají písemný slib podle § 36 b) a které president vrchního soudu, v jehož obvodě se řízení koná, jako obhájce připustí.

§ 10.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, národní obrany a vnitra.

J. Malypetr v. r.,
předseda.

Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.

Bergmann v. r.,
zapisovatel.