Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 185.

Interpelace:

1. sen. Kvasničky p. ministru spravedlnosti ohledně konfiskační praxe.

2. sen. Vetterové-Bečvářové na p. ministra zdravotnictví a tělesné, výchovy o přídělech peněžních výpomocí nemocnicím a jiným zdravotním ústavům z výtěžku 8 % ní zdravotní přirážky a subvencí tělovýchovným a zdravotním korporacím a úvěrů k tomu účelu státním rozpočtem povolených.

3. sen. Kvasničky a Bergmanna na ministra vnitra ohledně vyplacení nocležného a stravného příslušníkům státní policie v Mostě a v ostatních městech na severu Čech.

4. sen. Kvasničky p. ministerskému předsedovi ve věci provedení resystemisace míst ve státní službě a o vydání prováděcího nařízení k §§ 142, 146, 147 platového zákona č. 103, 104z r. 1926.

5. sen. dra Polyáka na p. ministra zemedelstva o spôsobe prevádzania lesnej reformy v Orechovom pri Trenčíne.

6. sen. dra Polyáka na p. ministra verejných prác vo veci prístupu maloroľníkov zo Záblatia nad Váhom ku svojím roľám cestou silničného járku.

7. sen. Jurana ministru spravedlnosti o neslýchané konfiskaci letáku vydaného okresním vedením KSČ ve Velkém Brně za jednotnou manifestaci brněnského lidu na 1. máje.

185/1.

Interpelace

senátora J.Kvasničky panu ministru spravedlnosti

ohledně konfiskační praxe.

Pane ministře!
V 5.-6. čísle "Národní Služby", listu odborové organisace Národního svazu čsl. úředníků a zřízenců, byl 10. t. m. uveřejněn tento článek:

"Fiat justitia - pereat mundus!

Až příliš často se stává, že se lidé ptají, zda heslo "Spravedlnost základem státu!" platí i v naší republice. Můžeme odpověděti: "Zaplať Bůh, platí." Ovšem, pokud jde o nezávislé soudnictví civilní a trestní.

Nemůžeme toho bohužel tvrditi o státní administrativě, neboť jsou některé resorty státní správy, kde více, než základ státu - spravedlnost - platí prospěch strany ovládající resort. Je strašným dokladem dnešních poměrů, jestliže jmenování, překládání, povyšování úředníků a státní zadávky nejsou rozhodovány jen s hlediska zájmů státních a rozhoduje-li při tom především zájem politicko-stranický.

Ale přímo zločinem na státu páchaném je záměrné a úmyslné podlamování posledních zbytků důvěry ve spravedlnost a neodvislost řízení kvalifikačního a disciplinárního.

Netvrdíme, že by se tak dálo všude a s vědomím, nebo dokonce souhlasem politického správce resortu. Ten snad často ani nemá potuchy, co se provádí za jeho zády, někdy snad i proti jeho vůli, ale často, nebo skoro vždy jeho jménem. Je přirozeno, že za této okolnosti je pak nucen vzíti na sebe zodpovědnost.

Jsou to hlavně dva největší státní podniky, v nichž poměry přebujelým stranictvím přímo bijí do očí. V obou resortech vyvinují tento neblahý vliv jednotlivci, příslušníci socialistických stran, kteří dokonce pro své násilí neostýchají se zneužívati slov: "demokracie", "svoboda", "humanita".

Na vlivná a rozhodující místa u obou resortů protlačili socialističtí generálové - pokud zásoba stačila - místo kvalifikovaných odborníků spolehlivé a puncované "partajníky", sloužící slepě a nezastřeně ne zájmům státním, nýbrž zájmům strany, lépe řečeno zájmům určité skupinky té strany, která dočasně politicky resort ovládá. Tito konjunkturální vyvýšenci často bez kvalifikace nejen odborné, ale i mravní, zneužívají svého postavení a vlivu k bezohlednému tlaku na zaměstnance politicky jinak orientované, nebo politicky indiferentní. Běda tomu, kdo odváží se míti jiný názor, než tato kasta socialistických povýšenců dovolí. Takový zaměstnanec odborně sebe způsobilejší je vysazen řadě protivenství, šikan, útoků a provokací, jimiž zvolna, ale jistě láme se nejen jeho úřední postavení, ale velmi často i jeho lidský charakter. Zhoršená kvalifikace, vyšetřování pro nejmenší závady, třeba zdánlivé, hrozba přeložením a disciplinárkou to jsou zbraně moderních socialistických inkvisitorů ve státní správě, jimž není nic svato a kteří jdou cynicky i přes mrtvoly. Jde-li o "jejich" člověka, přehlédnou se i krádeže, defraudace atd. Jde-li o zaměstnance jiného, stává se i biblická mrva těžkým deliktem.

§ 19 posled. odstavec služ. pragmatiky praví jasně, že "při výkonu funkce členů kvalifikačních komisí jest přísně dbáti svědomitosti a nestrannosti" a § 101 posled. odst. služeb. pragmatiky striktně nařizuje: "Členové disciplinární komise jsou ve vykonávání tohoto úřadu samostatní a neodvislí".

Celá řada případů z poslední doby ukazuje jasně, že toto ustanovení zákona v praxi není dodržováno a že dochází k ovlivňování členů těchto komisí. Kde by snad vliv nebyl vykonán přímo, uplatni se psovská povaha, v níž původní charakter úřednický byl za tohoto režimu změněn u lidí slabých a zastrašených k tomu, snad i konjunkturálně, do té míry, že se třesou obavou, aby "posloužili těm, kteří jsou nahoře, co nejlépe, třeba za cenu, že při tom zapláče spravedlnost a že úředník se zde objeví jako nespravedlivý kat svého kolegy."

Celou věc dovede zaranžovati politické práče, které dočasným politickým vlivem se dostalo k moci a které z celého resortu dovede vytvořit takovou "zahradu muk" pro zaměstnance resortu, že by i starý Mirabeau nad tím vykulil oči. Je to tím horší, že tento vliv provádějí někdy lidé, kteří ve svém civilním životě nejsou bezúhonní a kteří i politicky jsou tak spolehliví, že z jejich rodinných členů je každý v jiné politické straně, aby úlohy byly dobře rozděleny.

Je proto nezbytně nutno, aby příslušná ustanovení služební pragmatiky o řízení kvalifikačním a disciplinárním, pocházející ještě z doby rakouské, která jak viděti, dívala se na státní administrativu očima proti dnešku příliš idealistickýma a nepředpokládala, že by někdy mohla v Československé republice nastati doba a poměry, jaké jsou dnes, byla novelisována s ohledem na dnešní poměry.

Říkáme hned, že novelisace by musela býti taková, aby vyhovovala duchu demokratické ústavy a duchu moderních názorů. Je vyloučeno, aby o zaměstnancích bylo nadále rozhodováno v černých kabinetech politickými jedinci, bez jakékoliv kontroly. Jak v kvalifikačních komisích, tak i disciplinárních senátech musí býti zaměstnanci zastoupeni v takovém počtu, aby nebylo možno na jedné straně nadržovati darebákům, případně zlodějům státního majetku, mají-li určitou politickou legitimaci a na druhé straně odsuzovati lidi státu oddané, ale určitému režimu, nebo určité osobě nepohodlné. V pracovních soudech soukromých úředníků máme konečně určitý vzor tím důležitý, že zde předsedá neodvislý soudce. V tomto smyslu je nutno disciplinární senáty změniti i pro státní úředníky.

Věříme, že socialistickým organisacím dnešní způsob disciplinárního řízení vyhovuje a že od nich pokus o nápravu nevyjde. Vyjde proto iniciativa od nás a neustaneme, dokud nedosáhneme svého cíle, který nechce nic jiného, než nezávislou administrativu a spravedlnost všem. F. H."

V tomto článku byla zkonfiskována věta "ale přímo zločinem... až věta:... "biblická mrva těžkým deliktem". Dále část článku, počínající větou: "celá řada případů.."  a končící "aby úlohy byly dobře rozděleny".

Žádám pana ministra o prohlášení, zda s touto konfiskací č1ánku "Fiat justitia - pereat mundus" souhlasí a souhlasí-li, jaké jsou důvody k této konfiskaci?

V Praze, dne 28. dubna 1936.

Kvasnička,

Paulus, dr Matoušek, Vetterová-Bečvářová, Záborec, Trnobranský, inž. Havlín, dr Rehák, dr Labay, Aancko, Bergman.

185/2.

Interpelace

senátorky A. Vetterové-Bečvářové

na pana ministra zdravotnictví a tělesné výchovy

o přídělech peněžních výpomocí nemocnicím a jiným zdravotním ústavům z výtěžku 8%ní zdravotní přirážky a subvencí tělovýchovným a zdravotním korporacím a úvěrů k tomu účelu státním rozpočtem povolených.

V poslední době dochází do rukou interpelantů celá řada stížností na nespravedlivé rozdělování subvenčních podpor tělovýchovným a zdravotním korporacím z úvěrů k tomuto účelu státním rozpočtem povolených. Také přidělování peněžních částek z výtěžku 8l ní zdravotní přirážky nemocnicím a jiným zdravotním ústavům posuzuje se kriticky a vytýká se jednostranné zvýhodnění jednotlivých ústavů proti ostatním.

V zájmu veřejném je nezbytně třeba, aby nastalo jasno. Proto se táží podepsaní:

1. Je pan ministr zdravotnictví a tělesné výchovy ochoten předložiti senátu Národního shromáždění výkaz udělených subvencí zdravotním a tělovýchovným korporacím v období od 1. ledna 1934?

2. Je pan ministr zdravotnictví a těl. výchovy ochoten předložiti senátu N. S. výkaz přidělených peněžních částek z výtěžku 8% zdravotní přirážky jednotlivým nemocnicím a jiným zdravotním ústavům v období od 1. ledna 1934?

V Praze, dne 28. dubna 1936.

Vetterová-Bečvářová, Kvasnička, dr Matoušek, Trnobranský, Bergman, Paulus, dr Rehák, inž. Havlín, Hanclco, dr Labay.

185/3.

Interpelace

senátorů J. Kvasničky a R.. Bergmana na ministra vnitra

ohledně vyplacení nocležného a stravného příslušníkům státní policie v Mostě a v ostatních městech na severu Čech.

Podle novinářských zpráv neobdrželi příslušníci státní policie, kteří byli vysláni do nově zřízených svých působišť od 15. července 1935 nocležné, jakož i stravné za listopad až leden.

Jelikož příslušníci státní policie jsou odkázáni žíti za zhoršených životních poměrů v nových svých působištích bez jakékoliv náhrady, nelze připustiti, aby z nevysvětlitelných důvodů neobdrželi ani ty nepatrné přídavky, které jim podle platných předpisů náleží.

Prosíme, pane ministře, abyste zjednal s urychlením nápravu.

V Praze, dne 28. dubna 1936.

Kvasnička, Bergman,

dr Matoušek, Trnobranský, Záborec, inž. Havlín, Paulus, Vetterová-Bečvářová, dr Rehák, Hancko, dr Labay.

185/4.

Interpelace

senátora Josefa Kvasničky p. ministerskému předsedovi

ve věci provedení resystemisace míst ve státní službě a o vydání prováděcího nařízení k § § 142, 146, 147 platového zákona č. 103, 104 z r. 1926.

Podle příslušných ustanovení má provésti vláda v určitých obdobích (ve 3 letech) resystemisaci služebních míst, stanovení jich počtu a hodnocení podle vývoje a potřeby služby.

Již řadu let se tato resystemisace neprovádí, ač se stále a stále slibuje.- Tento stálý odklad působí již značné obtíže, které, v některých oborech veřejné správy (školství, soudnictví a j.) stávají se neudržitelnými.

Prosíme o sdělení, kdy vláda hodlá svůj slib ve věci resystemisace splniti.

Současně žádáme, aby aspoň letos, kdy dochází k desetiletému trvání platového zákona č. 103 a 104 z r. 1926 bylo konečně vydáno oznámen, prováděcí vládní nařízení k §§ 142,.146, 147 platového zákona č. 103 a 104 ex 1926.

Je to případ prvý svého druhu, kdy do 10 let, během kteréžto doby odešla ze státních služeb řada zaměstnanců úmrtím, pensionováním a j., nebylo vydáno prováděcí nařízení k paragrafům, které mají vliv na výši jejich příjmů i pensijních požitků zaměstnanců.

V Praze dne 28. dubna 1936.

Kvasnička, dr Matoušek, Trnobranský, inž. Havlín, Záborec, Bergman, Vetterová-Bečvářová, Hancko, dr Lábay, Paulus, dr Rehák.

185/5.

Interpelácia

senátora dra Štefana Polyáka na pána ministra zemedelstva

o spôsobe prevádzania lesnej reformy v Orechovom při Trenčíne.

Už štvrtý rok sa prevádza lesná reforma v obci Orechové pri Trenčíne na území veľkostatku Brumov-Liborča. Štátny pozemkový úrad pod číslorn 113.291,/34 schválil menoslov 24-členného Lesného spoločenstva v Orechovom a pod číslom 124.096/34 menoval Michala Blašku a 23 spoločníkov ako kupca na lesné oddiele číslo: 6, 7 a 9, nie však na lesný oddiel číslo 8.

I o tento lesný oddiel číslo 8 sa uchádza Lesné družstvo v Orechovom, pozostávajúce zo 24 schválených členov a stojací pod predsedníctvom legionára Andreja Kobzu. Lesný oddiel č. 8 je pre toto jedine legálne lesné družstvo v Orechovom nezbytný, nakoľko tento oddiel podľa svojej zemepisnej polohy spojuje ostatné lesné oddiele, ktorých kúpna cena je už menovaným lesným družstvom zaplacená. Bez lesného oddielu č. 8 Lesné družstvo by dostalo ostatné lesné oddiele vo dvoch nesúvisiacich kusoch o mnoho menejcennejších, než je sám lesný oddiel čís. 8. Naproti tomu skutku, dokazujúcemu nielen spravedlnost a zákonitosť nárokov lesného družstva so 24 členmi, ale i prednosť tohoto nároku na lesný oddiel č. 8, zamestnanec určitej politickej strany - Andrej Blaško-Horňáček, ktorý ani nie je obyvateľom Orechového, lež pochádza z obce 10 km vzdialenej - Mnichová Lehota, sostavil z členov svojej rodiny Zuzanny Blaško Horňáčkovej, Andreja Kováča, Adama Horňáčka a Pavla Blašku - všetkých z Mnichovej Lehoty a Hamier, rodinné družstvo a chce pomocou nelegálneho politického vlivu presadiť, aby tento lesný oddiel č. 8 nebol pridelený týmto 24 schváleným členom družstva - roľníkom zo samého Orechového, lež jemu a jeho rodine, tam úplne cudzím ľuďom.

Pýtam sa preto pána ministra zemedelstva, či má vedomosť o tom, že:

1. sa pôvodne prihlásilo do lesného spoločenstva v Orechovom 30 členov, z ktorých pozemkový úrad vylúčiI 6 z cudzích obcí. Nevylúčil však Andreja Blašku-Horňáčka - tiež cudzieho, pochádzajúceho z obce Mnichová Lehota, vzdialenej na 10 km, ani jeho rodinu;

2. že Andrej Blaško-Horňáček po obdržaní pozvánky a jednanie so strany veľkostatku Brumov svolal společenstvo a prečítal prítomným list z Brumova. Keďže veľkostatok v liste mlčal o lesnej parcele č. 8, všetci prítomní žiadali prídel parcely č. 8 a hlasovalo za parcelu č. 8 20 členov, proti iba 4 členovia lesného spoločenstva;

3. že sa 16. júna 1934 iba 9 členov - tedy mizinná menšina lesného spoločenstva podpísalo a to bez zmocnenia ostatných členov, že sa zriekajú parce1y č. 8 v prospech Andreja Blaško-Horňáček a sice nasledovní: Andrej Blaško č. 13, Ján Lehotský, Ján Blaško, Ján Samák, Ján Vaník, vd. Anna Blašková, Michal Blaško, Ján Samák č. 7 a Ján Straka;

4. že sa lesné spoločenstvo o tom dozvedelo 13. januára 1935, keď sa sišli 18 členovia, medzi nimi 3 takí, ktorí sa zriekli bez zmocnenia v prospech Blašku Horňáčka, tí traja a to: Ján Samák, vd. Anna Blašková a Ján Vaník udali zápisnične, že neboli splnomocnení sa zrieknuť parce1y č. 8 a Ján Vaník pri tej príležitosti prehlásil, že Andrej Blaško č. 13 vtedy, ked' mu zrieknutie sa v prospech Horňáčka na podpis predložili, falešnú informáciu predstieral o stave veci a vd. Anna Blašková prehlásila, že ona žiadne zrieknutie sa v prospeeh Andreja Blašku-Horňáčka nepodpísala, jej podpis bol teda na tom zrieknutí falšovaný, o čem napísaná a 18 členmi podpíraná zápisnica bola Štátnemu pozemkovému úradu predostretá;

5. že v zápisnici dohody - uzavretej 5. decembra 1934 v Brumave s veľkostatkem prehlásil plnomocník veľkostatku, že tí traja roľníci z Orechového, ktorí cieľom uzavretia dohody sa k veľkostatku dostavili a to: Michal Blaško č. 4, Andrej Blaško č. 13 a Ján Straka č. 139 - nevedeli sa vykázať plnomocou všetkých 24 členov lesného společenstva, lež iba plnomocou 6 členov společenstva;

6. že štátny pozemkový úrad pod čís. 124.096/ 34/5 17. novembra 1934 píše na adresu Michala Blašku č. 4 a 23 spoločníkom bez toho, že by bol skúmal štátny pozemkový úrad, či bol Michal Blaškok tomu poverený lebo zmocnený a tým vlastne Štátny pozemkový úrad umožnil Michalovi Blaško č. 4, ktorý nikdy poverený a zmocmený nebol, aby záujmy svojich 23 spoločníkov zradil, bezprávne sa parcely č.8 zriekol a neskôr 6-členové extra družstvo založil;

7. že 21. februára 1935 pod číslom 1017/35/4 písal Štátny pozemkový úrad: "Pre politickú obec Orechové určené pôvodné 127 ha, oddelenia 6, 7, 8 a 9 politická obec sa zriekla 13. mája 1934 v prospech lesného družstva (spoločenstva)" a napriek tomu predsa píše, že: "lesný oddiel číslo 8 zostane i nad'alej rezervovaný pre účele pozemkovej reformy a nebol náň ešte nik ako kupec určený." Zároveň však i to, že: "družstvo sa vzdáva parcely č. 8 v prospech Andreja Blašku." Toto píše Štátny pozemkový úrad 11, februára 1935, vediac to, že už 11. decembra 1934 - teda a 2 a 1/2 mesiaca predtým - uzavrel Andrej Blaško-Horňáček z Mnichovej Lehoty č. 103 dohodu s veľkostatkom Brumov, v ktorej dohode mu predá veľkostatok parcelu čís. 8 "na základe ústneho sdelenia Štátneho pozemkového úradu, a to preto, lebo o toto oddelenie sa nik nezaujíma." "Generálny plnomocník pí Eltrudy hrabenky Kulmerovej, pán Ivan Baron Tišliar prehlasuje: pretože Štátny pozemkový úrad dal ústny súhlas k tomu, aby s Andrej Blaško-Horňáčkom z Mnichovej Lehoty o predaji lesného oddelenia č. 8 jednal;

8. že ministerstvo zemedelstva 25. januára 1936 pod čís. 5260/VI/b/36 píše, že boly 2 trhové smluvy ku schváleniu predostreté
a) na 36 ha, parc. č. 8, kde sú kupitelia Blaško-Horňáček a jeho rodina, samí ľudia z Hamiera z Mnichovej Lehoty, počtom 5,
b) na 86 ha a to v prospech horespomenutých ľudí (počtom 6) z Orechového, ktorí medzitým založili osobitné družstvo cieľom odporu, aby pôvodné lesné společenstvo zo 24 členov, ktoré družstvo kúpnu cenu už složilo, bolo opomenuté;

9. že či je ochotný zrušiť všetky dosavádne nezákonnosti, znemožnit podfuky a klamstvá medzi horeuvedenými skupinami a členmi a pririeknuť lesný oddiel čís. 8 práve tak, ak ostatné uvedené lesné oddiele jedine 24-člennému - úradom schválenému najširšiemu lesnému společenstvu so zrušením všetkých ostatných skupin a jejich protizákonných kúpnych smlúv a nariadiť, aby počet podielov tohoto 24-členného družstva pre všetkých členov v jednakom počte bol určený a tým v Orechovom sa nachádzajúci škandál zlikvidovaný;

10. Konečne sa pýtam pána ministra, či vie o tom, že pod číslom Kp 636/36 okresný úrad v Trenčíne odsúdil pre priestupok neoprávneného výrobu dreva na horespomenutých lesných parcelách Michala Blašku, Jána Lehotského, Jána Blašku, Jána Samáka, Andreja Blašku a Jána Straku, každého na 250 Kč pokuty.

V Prahe, dňa 29. apríla 1936.

Dr Polyák,

dr Buday, dr Krčméry, dr Mederly, Hancko, dr Labay, Janček, dr Fritz, Pázmán, Trnobranský, Paulus, Záborec.

185/6.

Interpelácia

senátora dra Štefana Polyáka na pána ministra verejných prác

vo veci prístupu maloroľníkov zo Záblatia nad Váhom ku svojím roľám cestou silničného járku.

V obci Záblatie pri Trenčíne je 26 maloroľníkov, ktorí istú čiastku svojich pozemkov majú v miestnej trati, zvanej "Dolné Pažite" za cintorínom, kadial sa vedie po pravej strane Váhu štátna hradská Trenčín-Nové Mesto nad Váhom. Pozemky končia pri hradskej a dôvoz hnojiv na ne i vývoz plodin s nich, už od pradávna sa deje silničným járkom, nachádzajúcim sa podľa hradskej, lebo iná možnost dôvozu a vývozu je v danom prípade, vzhľadom na chudobu majiteľov pozemkov, nemožná.

Minulého roku pri vyvážaní plodin zastavil Jozef Cibík, cestmajster z Trenčína, Ondreja Brleja a zakázal mu pôvozom po kanále chodiť, s pohrozením, že bude policajne potrestaný a nariadené mu bude ponad kanál vystavať most. Tak podobne nariadil vystavať most aj iným roľníkom, s upozornením, že každého voza - s role vychádzajúceho - kolesá musia byť z hlíny a ostatného očístené, lebo každé znečistenie hradskej bude trestané.

Predpakladáme, že dozorčie medzítka hradskej nariadia i to, že majitelia zápražného dobytka a vôbec zvieractva, budú museť zametať na hradskej zvieractvom zanechaný trus.

Na vystavenie mostov upozornení bolí viacerí roľníci a je pravdepodobné, že mosty stavať žiadať budú od každého majiteľa v označenej trati nachádzajúceho sa pozemku, čo v danom prípade je 13 mostov, čím by sa majitelia pozemkov značne zadĺži1i, lebo vystavanie nanútených mostov vyžiadalo by si velkých nákladov, které môžu ľahko presahovať ročný výťažok z pozemkov, ale vo veľkej miere aj ich hodnotu, čím sa i tak nezávidenia hodné hospodárske, finančné a sociálne položenie týchto roľníkov zhorší.

Je dokázanou pravdou, že z dreva stavané mosty vandrujúci cigáni jednoducho v noci spália, keďže v podobných chvíľách nikto ich nestráží - čo opätovne spôsobí škodu majiteľom mostov a z kameňa postaviť mosty tiež pre chudobu nie sú v stave. Ale aj pohrabači ztratia trávu, lebo počet mostov zakryje kanál, kde dosiaľ tráva rástla.

Podľa toho 15 m dlhé mosty museli by stavať: Ján Chovanec, majiteľ 1 merice, Jozef Ožvalda, majiteľ 3/4 merice, Michal Ožvalda, majiteľ 1/2 merice, Ján Vražda, majiteľ 1/4 merice, Ján Okál, majiteľ 1/4 merice a Jozef Minárik, majiteľ 1/2 merice pozemku.

Naproti tomu zas 4 m dlhé mosty museli by stavať: Ondrej Brlej, majiteľ 1 merice, Ondrej Minárik, majiteľ 1 merice, Jazef Samák, majiteľ 3 meríc, Ján Fraňa, majiteP 1/2 merice, Ján Múdry, majiteľ 3/4 merice, Štefan Lorenc, majiteľ 2 parciel, jedna od druhej vzdialenej, v úhrnnej výmere 1 a 1/2 merice, Jozef Urbánek, majiteľ 3/4 merice, Štefan Janiš, majiteľ 1 a 1/2 merice, Ján Janiš, majiteľ 3/4 merice, Katerina Hanarová, majiteľka 3 merice; Štefan Minárik, majiteľ 3/4 merice, Ján Svrbík ml., majiteľ 3/4 merice, Ján Svrbík st., majiteľ 3/4 merice, Ján Fraňo-Husár, majiteľ 2 parcelí, jedna od druhej vzdialené, v úhrnnej výmere 1 a 1/2 merice, Štefan Fraňo, majiteľ 2 a 1/2 merice, Ondrej Minárech, majiteľ 1/2 merice a nápadníci Štefana Lacku, majiteľa 2 meríc pozemku.

Podobné šikanovanie sa prevádza aj v miestnej trati chotára, zvaného "Brístka" a ked'že poznáme zákonné predpisy i spôsob ich prevádzania, o ktorý nám ide,. upozorňujeme pána ministra na tých, ktorí tvorili §§ zákona a ktorí mali na mysli zaviest' poriadok na cestách, pri čom žiadne očividné šikanovania neprevádzali, čoho príkladným dôkazom je, že všetci tu spomenutí roľníci odjakživa používali cestu, vedľa hradskej sa nachádzajúci kanál. V dôsledku toho je nutné sťažnosť vyšetriť, a preto sa podpísaní pána ministra pýtajú:

1. či má o bezohľadnom, roľníkov poškodzujúcom spôsobe prevádzania zákona vedomosť,

2. či je ochotný nariadiť miestne vyšetrenie, vypočutím všetkých sťažovateľov a interesentov na tvári miesta,

3. či je ochotný nariadiť, aby štátne technické orgány prevádzaly zákon so šetrením spravedlivosti,

4. či je ochotný nariadiť prevedenie nápravy nešikanovaním zainteresovaných sťažovateľov?

V Prahe, dňa 28. apríla 1936.

Dr Polyák,

dr Buday, Pázmán, dr Krčméry, dr Labay, Hancko, dr Fritz, Főldesi, dr Mederly, Janček, Trnobranský.

 

185/7.

Interpelace

senátora Jurana ministru spravedlnosti
o neslýchané konfiskaci letáku vydaného okresním vedením KSČ ve Velkém Brně za jednotnou manifestaci brněnského lidu na 1. máje.

Okresní vedení KSČ ve Velkém Brně vydalo k 1. květnu leták za jednotný 1. máj.

Krajský trestní soud v Brně, jako soud tiskový k návrhu státního zastupitelstva výměrem č. j. Tl I 42/36 vydal nález ze dne 10. dubna 1936, podle kterého zakládá obsah neperiodického tiskopisu v Blansku tisknutého a nákladem Josefa Jurana v Brně vydaného přečin podle §u 18/2 zákona na ochranu republiky.

Podle tohoto nálezu byly konfiskovány následující věty:

"Děla fašistického Německa, které má u nás své henleinovské agenty, jsou připravena k výstřelu a Československo je na ráně."

"Čeští a slovenští vlastenci Stoupalové, Kramářové a Hlinkové zrazují samostatnost českého i slovenského národa. Titíž kapitalisté jsou vinníky nesnesitelné bídy pracujících. 17.000 nezaměstnaných Velkého Brna marně volá po práci, 8000 textiláků očekává po 1. květnu útok textilbaronů na mzdy, tisíce stavebníků je znovu ohroženo reversy, tisícům kovodělníků se denně snižují úkolové mzdy.

Je nejvyšší čas, aby sjednocený lid po vzoru Španělska a Francie zarazil zrádné choutky reakce",

"ve znamení boje",

"proti jeho československým přisluhovačům",

"proti připravovanému okleštění a za rozšíření demokratických práv pracujících všech národností",

"zatrhnout fašistické plány české buržoasie a velezrádné rejdy henleinovských agentů Hitlera. Dokažte, že nestrpíte, aby práva lidu byla zničena, aby všechna moc lidu byla dána do rukou reakce".

Tyto citované věty prošly nezávadně ve zvláštním vydáni časopisu "Moravská Rovnost" ze dne 9. dubna 1936 v Praze nákladem 15.000 výtisků. vydaném.

Podepsaní se táží:

1. Je tento případ censurní prakse panu ministru znám?

2. Souhlasí pan ministr s touto censurní praksí?

3. Souhlasí pan ministr s nálezem soudu, že je v citovaných statích hanoben československý národ?

4. Co hodlá pan ministr podniknouti, aby se takováto ostrá censurní prakse v Brně neopakovala?

V Praze, dne 29. dubna 1936.

Juran,
Fidlík, Wenderlich, Kreibich, Svoboda, Zmrhal, Dresl, Nedvěd, Pfeiferová, Mikulíček, dr Šmeral.