Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 194.

V pátek dne 1. května 1936 brzy po poledni snesla se prudká bouře, spojená s krupobitím a průtrží mračen nad městem Německý Brod a přilehlými obcemi Chlístov, Perknov, Okrouhlice, Veselý Žd'ár, Zbožice, Knyk, Břevnice, Pohl. Dvořáci a část katastrů ostatních obcí k vyjmenovaným přilehlých. Rozpoutané živly řádily asi hodinu a zkáza, která po nich zůstala, může býti jen těžko slovy vyjádřena. Veliké komplexy horské půdy, rozložené na svazích, jsou úplně servány; ornice odplavena do nížin, kde opět zaplaveny prstí a kamením všechny louky. Pole, která byla osázena brambory, podobají se poušti. Sadba bramborová roznesena po celém kraji. Možno ji nalézti v lesním porostu, lukách, příkopech i na silnicích. Jařiny, ječmeny a ovsy leží s obnaženými kořeny a bylo by je možno lehce shrabati. Jetely povětšině od krup poškozeny a prstí zaplaveny. Jen žita nevykazují totální pohromy.

Veškeré polní cesty staly se nesjízdnými roklemi. Obytná stavení, položená na úpatí svahů, neb v údolí, vyplavena, aneb alespoň podemleta, že hrozí sesutím. V jednom případě stodola úplně odnesena, takže zůstalo jen prázdné místo.

Silnice velmi citelně poškozeny a sice vyplavením až na štět, jinde podemletím a serváním. Silniční most od Žďáru k Okrouhlici stržen a roznesen v několika tunových balvanech více jak půl km po směru proudící vody. V mnohých hospodářstvích, která byla dravým živlem neočekávaně napadena, zahynulo drobné hospodářské zvířectvo.

Železniční trať, směr Německý Brod-Okrouhlice na několika místech podemleta a ohrožena. Při této trati ještě za 24 hodin po katastrofě bylo možno konstatovati 150 až 200 cm krup nahromaděných do výše. Škody způsobené dravým živlem jdou do milionů.

Situace poškozených zemědělců je více než kritická a bohužel u mnohých je přímo ohrožena jejich existence. Výše uvedené obce byly postiženy loni katastrofálním suchem, které podle úředního šetření snížilo úrodu všech hospodářských plodin o více jak 50 %. Předloni pak poškozeny byly zhoubným krupobitím. Zemědělci v těchto obcích již po 2 předcházející roky nesklidili nic, neb téměř nic se svých polí. Veškeré náklady, které vynaložili na docílení sklizně ať již ve formě práce, osiva a sadby, umělých hnojiv atd., byly po dva roky zničeny. Velká většina zemědělců, jmenovitě tou okolností, že hleděla udržeti svá hospodářství v chodu a na to si musela vypůjčiti, je zadlužena. Jejich naděje, že alespoň nastávající sklizeň umožní jim udržeti hospodářství v chodu a dostáti daňovým a platovým povinnostem, byla zničena v několika okamžicích.

Je proto příkazem lidskosti podati pomocnou ruku těžce poškozeným a umožniti jim tak, aby alespoň v budoucnu mohli nahraditi si utrpěné škody.

Tato živelní pohroma a podobné opakující se téměř každoročně dokazují znovu a znovu nutnost zveřejnění živelního pojištění. Živelní pohromy působí každoročně našemu zemědělství hmotné škody okrouhle asi za 200 milionů Kč. Tu je pochopitelné, že státní pomoc a daňové odpisy mohou nahraditi tyto ztráty jen z části i když snad ve svém celku znamenají dosti značný výdaj pro státní pokladnu. Statistika nám dokazuje, že většina zemědělců není pojištěna ne snad z nějakého nepochopení, ale z toho důvodu, že pojištění je u nás příliš drahé. Naše parlamentní sbory a vláda již od převratu několikráte zabývaly se otázkou zveřejnění živelního pojištění a tak již v roce 1923 došlo ke schválení zákona o zřízení fondu pro účely veřejného pojištění.

Pokud víme, ministerstvo zemědělství připravilo již příslušnou osnovu a je proto povinností vlády, aby ji co nejdříve předložila zákonodárným sborům k projednání a ke schválení. Poukazujeme na to, že zákonodárné sbory a to jak poslanecká sněmovna, tak i senát několikráte resolucemi dožadovaly se vypracování a podání tohoto zákona. Z toho důvodu navrhujeme také v bodě 8 předložení zákona o zveřejnění živelního pojištění.

Podepsaní navrhují:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby na zmírnění škod způsobených živelní pohromou dne 1. května na okrese německobrodském učinila tato opatření:

1. Dala úředně vyšetřiti způsobené škody, .pokud se tak již nestalo.

2. Prominula postiženým zemědělcům předepsané daně včetně daně z obratu.

3. Dosud nezaplacené daně bezúročně posečkala a těm z postižených, jejichž existence je ohrožena, prominula nedoplatky daňové.

4. Učinila opatření, aby postiženým zemědělcům dostalo se za podmínek ustanovení vládního nařízení ze dne 24. května 1928, čís. 75 Sb. z. a n., potřebné pomoci v naturáliích, pokud se týče v hotovosti z prostředků podpůrného fondu při Zemědělské radě v Praze.

5. Poskytla slevy na dovozné pro přepravu naturálií.

6. Dala pokyn Státnímu pozemkovému úřadu, aby nevymáhal, ale naopak bezúročně posečkal postiženým drobným nabyvatelům půdy nezaplacené splátky na přídělovou cenu.

7. Poskytla spolu se zeměmi a okresy potřebné prostředky na opravu poškozených komunikací.

 8. Předložila co nejdříve zákonodárným sborům k ústavnímu projednání již připravenou osnovu zákona o zveřejnění živelního pojištění.

V Praze dne 12. května 1936.