Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 195.
Návrh
Senátorů Františka Pechmana, Josefa Thoře a Jana Horáka
na vydání zákona o učňovských školách.
Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na tomto zákoně:
Zákon
Ze dne.....
o učňovských školách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Základní ustanovení.
Účel a rozdělení.
§ 1.
(1) Učňovské školy mají za účel pravidelným vyučováním doplňovati a ucelovati odborné i občanské vědomosti žáků a tak výchovně na ně působiti, jak toho je zapotřebí pro budoucí úspěšnou činnost v jejich povolání a pro život občanský.
(2) Školy ty jsou:
a) všeobecné, určené pro různá pracovní odvětví,
b) odborné, určené pro určité odvětví pracovní neb určité skupiny příbuzných odvětví pracovních.
Povinná docházka, veřejnost
§ 2
Školy, zřízené podle II. hlavy tohoto zákona, jsou školami veřejnými a povinnými pro osoby uvedené v § 3, zaměstnané v místním školním obvodu (§ 4).
Žáci.
§ 3.
(1) Docházkou do učňovských škol, podle § 5 tohoto zákona zřízených, jsou povinny osoby, uvedené v § 97 živnostenského řádu, ve znění zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z., jimž se mění a doplňuje řád živnostenský, a v § 134 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n.
Místní školní obvod.
§ 4.
(1) Pro každou učňovskou školu vymezí se se zřetelem k místním poměrům místní školní obvod, t. j. území, z. něhož jsou osoby v § 3 uvedené povinny docházeti do příslušné školy.
(2) Místní školní obvod vymezí okresní úřad, vyslechna obce, jež mají býti pojaty do školního obvodu, jakož i příslušnou obchodní a živnostenskou komoru a příslušná společenstva (gremia).
(3) Jestliže místní školní obvod učňovské školy má přesahovati obvod politického okresu, přísluší jeho vymezení zemskému úřadu po slyšení obcí a korporací v odst. 2 uvedených.
HLAVA II.
Zřizování a rušení učňovských škol.
Podmínky pro zřízení školy.
§ 5.
(1) Je-li v jednom místě neb v místech ležících v okruhu zpravidla 5 km od zamýšleného sídla školy, po tři léta zaměstnáno průměrně aspoň 20 osob téže národnosti učňovskou školou povinných (§ 3), které ještě nemají příležitosti choditi do učňovské školy, zřídí se pro ně všeobecná škola učňovská.
(2) Odborná učňovská škola se zřídí za stejných předpokladů tehdy, přísluší-li aspoň 20 osob témuž pracovnímu odvětví nebo příbuzným pracovním odvětvím, bez ohledu na to, mají li příležitost choditi do všeobecné školy učňovské čili nic.
Rozhodnutí o zřizování škol.
§ 6.
(1) Vysloviti, že jsou dány podmínky § 5, odst. 1 a 2 pro zřízení školy a určiti, že jest zříditi učňovskou školu a do které doby, přísluší okresnímu, po případě zemskému úřadu (§ 4 odst. 2 a 3), který určí také při vymezení místního školního obvodu, v které obci bude sídlo školy, vyslechna zúčastněné zájemce.
(2) Usnesou-li se na tom zastupitelstva obcí, které mají zcela neb z části býti pojaty do místního školního obvodu, může zemský úřad povoliti zřízení učňovské školy i tehdy, nenastaly-li ještě okolnosti, stanovené v § 5, odst. 1 a 2, ale jsou-li jiné podstatné důvody pro její zřízení.
(3) V obcích jazykově smíšených může ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, přihlížejíc k místním poměrům, povoliti zřízení učňovské školy při menším počtu osob téže národnosti, učňovskou školou povinných, než jak stanoveno je v § 5, odst. 1.
Takto zřízené školy vydržuje zcela stát na svůj náklad.
Zrušení.
§ 7.
(1) Klesl-li by počet osob učňovskou školou povinných v místním školním obvodě tak, že by v posledních třech letech nečinil aspoň 15, může býti taková škola zrušena.
(2) Zjistí-li se při zápise na počátku školního roku, že počet žáků, povinných docházkou do 1. třídy, nedosahuje ani 10, může toho školního roku býti tato třída otevřena pouze s povolením úředním.
(3) Rozhodnutí o zrušení školy a uděliti povolení podle odst. 2 přísluší okresnímu úřadu, jde-li pak o školu, jejíž místní obvod přesahuje obvod politického úřadu, přísluší toto rozhodnutí úřadu zemskému.
(4) Před rozhodnutím o zrušení školy má úřad slyšeti příslušnou obchodní a živnostenskou komoru.
HLAVA III.
Organisace učňovských škol.
Povšechná organisace.
§ 8.
(1) Učňovské školy jsou zpravidla dvojtřídní neb trojtřídní.
(2) Dvojtřídní školy mohou výjimečně a se souhlasem okresního, případně zemského úřadu, jmenovitě při menším počtu žactva, otvírati první třídu pouze ob rok.
Podrobnější úprava.
§ 9.
Organisační, školní, dílenský a kázeňský řád učňovských škol vydá ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Skupinové vyučování.
§ 10.
(1) Přísluší-li značnější počet žáků učňovské školy stejným neb příbuzným odvětvím, zařídí ředitelství školy, aby odborným předmětům bylo pokud možno vyučováno ve skupinách. Skupinové vyučování musí býti zavedeno, je-li aspoň 7 povinných žáků stejného nebo příbuzného oboru a je-li zajištěn způsobilý učitel.
(2) Žáci, pro něž jest vyučování v některých učebných předmětech vzhledem k potřebám jich zaměstnání a k předběžnému vzdělání zbytečné, mohou od docházky do těchto předmětů býti podle skupin osvobozeni. Podrobnosti určí ministerstva průmyslu, obchodu a živností, v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Pobočky.
§ 11.
(1) Dostoupí-li počet žáků v některé třídě 30, zřídí se pobočná oddělení pro jednotlivé předměty, pokud se týče úplné pobočné třídy (pobočky).
(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na vyučování dílenské. Takové vyučování se zřídí, je-li na škole aspoň 7 žáků téže živnosti, nebo živností úzce příbuzných. Při 14 žácích zřídí se pobočka. Pro takové vyučování buďte vždy opatřeny vhodné místnosti.
(3) Pobočná oddělení, pokud se týče úplné pobočné třídy, zřizuje ředitelství školy.
Vyučovací doba, učebná osnova.
§ 12.
(1) Vyučování v povinných předmětech na učňovské škole budiž v jednom školním roce v každé třídě věnováno aspoň 224 hodiny.
(2) Čas určí místní výbor učňovských škol, po slyšení příslušné obchodní a živnostenské komory a příslušných zájmových organisací, jakož i učitelského sboru tak, aby vyučovací hodiny připadly na všední dny a to na dobu mezi sedmou a osmnáctou hodinou.
(3) Počet vyučovacích hodin pro jednotlivé předměty stanoví normální učebné osnovy, jež pro jednotlivé druhy škol učňovských vydá ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Učebnice a učebné pomůcky.
§ 13.
Při vyučování jest používati učebnic a učebných pomůcek schválených ministerstvem průmyslu, obchodu a živností pro učňovské školy.
HLAVA IV.
Vydržování učňovských škol.
Umístění, zařízení a náklad s tím spojený.
§ 14.
(1) Obce místního školního obvodu jsou povinny učňovské škole bez náhrady svým nákladem opatřiti potřebné a způsobilé místnosti, poskytovati potřebné zařízení a udržovati je v řádném stavu, jakož i zdarma poskytovati otop, světlo, čištění a posluhu.
(2) Je-li v místním školním obvodu více než 300 osob učňovskou školou povinných průměrně po 3 roky, jsou obce místního školního obvodu povinny za podpory státu pro učňovskou školu opatřiti samostatné místnosti, je-li těchto osob průměrně po 3 roky 600, samostatnou budovu. V případech zřetele hodných může k žádosti obce ministerstvo průmyslu, obchodu a živností splnění této povinnosti odložiti.
(3) Je-li učňovská škola umístěna v místnostech veřejné školy, smí za souhlasu příslušných školních úřadů bezplatně užívati jejího zařízení a též jejích učebných pomůcek.
(4) Společný náklad podle odst. 1 a 2 rozděluje se na obce místního školního obvodu dohodou; nedojde-li k ní, rozhodne s konečnou platností zemský úřad, přihlížeje zpravidla k průměrnému počtu žáků v dotyčných obcích.
Úhrada nákladu osobního.
§ 15.
Státní správa hradí náklad na ředitele a učitele veřejných učňovských škol podle §u 5 zřízených. Podrobnosti budou stanoveny vládním nařízením.
Úhrada nákladu ostatního.
§ 16.
Státní správa přispívá k úhradě ostatního nákladu spojeného s vydržováním veřejných učňovských škol. Jinak se hradí náklad tento ze školního fondu.
Školní fond.
§ 17.
1. Při každé učňovské škole budiž školní fond, do něhož plynou
a) polovice učňovských poplatků stanovených v § 115, odst. 1 živnostenského řádu, ve znění zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád, pokud se týče v § 162 zák. č. 259/1924 Sb. z. a n.,
b) školní poplatky (§ 24),
c) podpory obchodních gremií, společenstev a jiných činitelů na učňovských školách interesovaných, dary, nadání, odkazy a pod.,
d) pokuty uložené podle §§ 131 lit. b), 132 a 133 ž. ř., resp. podle §§ 226, lit. b), 227 a 228 ž. ř., platných pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, jakož i pokuty uložené podle jiných zákonů a přikázané jimi k tomuto účelu.
(2) Pokud prostředky fondu z pramenů uvedených pod písm. a), b), c), d) nepostačují k úhradě nákladů zatěžujících školní fond, přispívá na zbytek dotyčných nákladů škol svého obvodu stát 30%, země 60% a obchodní a živnostenská komora 10%.
(3) Školní fond může svým jménem nabývati práv a se zavazovati; zastupuje a spravuje jej místní školní výbor; jenž jest též povinen tento fond zříditi.
(4) Rozpočet, jakož i vyúčtování školního fondu, jest předkládati k schválení zemskému úřadu, jemuž též přísluší dozor nad veškerým hospodářstvím školního fondu.
(5) Poplatky, uvedené v odst. 1., písm. b) platí zaměstnavatel, není-li k nim někdo jiný smluvně zavázán.
HLAVA V.
Docházka do učňovských škol.
Povinnosti žáků.
§ 18.
(1) Osoby uvedené v § 3 jsou povinny pravidelně docházeti do zřízených všeobecných, pokud se týče odborných škol svého obvodu. Tato povinnost nastává dnem vstupu do učení, byť jen na zkoušku a trvá až do úplného dosažení vyučovacího cíle, aneb do zrušení učebního poměru. Přechodná nezaměstnanost nebo změna bydliště při živnostech saisonních, není důvodem pro zbavení povinné docházky do školy učňovské.
(2) Úspěšné vychození školy jest také podmínkou připuštění k tovaryšské zkoušce a pro vydání výučného nebo tovaryšského listu, pokud za trvání učební doby měl učeň zákonitou povinnost docházky do učňovské školy.
(3) Výjimečně může býti úspěšné vychození školy nahrazeno složením zkoušky z učiva učňovské školy.
(4) Jen v případech zřetele hodných může živnostenský úřad I. stolice po slyšení obchodní a živnostenské komory a příslušného společenstva povoliti vykonání tovaryšské zkoušky a vydání výučného listu bez splnění podmínky v předchozích odstavcích uvedené.
Osvobození od docházky.
§ 19.
(1) Z osob, uvedených v § 3 jsou od docházky do učňovských škol osvobozeni, kdož s povolením příslušného obvodního inspektora chodí do jiné živnostenské školy.
(2) Dále mohou býti osvobozeni od docházky ti, kdož
a) vychodili s prospěchem školu aspoň rovnocennou,
b) vstoupili do učení mezi školním rokem, jestliže počátek jejich školní povinnosti spadá do doby po uplynutí prvých 60 vyučovacích hodin,
c) mají tělesný neb duševní neduh, jenž podstatně vadí účelu vyučovacímu nebo docházce do školy.
(3) Osvobození od docházky do učňovské školy podle odstavce prvního písm, a) až c) vyslovuje obvodní inspektorát učňovských škol na návrh příslušného ředitelství. V případech uvedených pod písmenou a) a b) rozhodne příslušný inspektorát, zdali se žák osvobozuje zcela nebo zčásti. V případech uvedených pod písm. b) smí osvobození býti vysloveno jen s platností do konce běžného školního roku.
Povinnosti zaměstnavatelů.
§ 20.
(1) Zaměstnavatelé neb jejich náměstci jsou povinni:
a) poskytovati osobám u nich zaměstnaným, povinným návštěvou učňovské školy času, potřebného k návštěvě učňovské školy a je k docházce do školy přidržovati.
b) přihlašovati osoby docházkou do učňovské školy povinné u ředitelství příslušné školy ve dnech zápisu neb nastal-li by vstup do učení v době vyučovací, do osmi dnů od vstupu do učení,
c) odhlašovati u ředitelství příslušné školy žáky, kteří z učení vystupují, rovněž do osmi dnů.
(2) Zaměstnavatelé neb jejich náměstci, kteří nečiní zadost předpisům prvního odstavce, budou, pokud podléhají živnostenskému řádu (zákonu), potrestáni podle živnostenského řádu (zákona).
(3) Přestoupí-li zaměstnavatel, jenž nepodléhá živnostenskému řádu (zákonu) neb jeho náměstek ustanovení prvního odstavce, uloží mu politický úřad trest na penězích do Kč 1.000, v případě nedobytnosti trest na svobodě nejvýše v trvání tří měsíců. Mimo to může tento úřad, nebylo-li opětně dbáno ustanovení odstavce prvního, odejmouti na určitý čas nebo navždy právo míti učně neb mladistvé pomocníky. V nejvyšší stolici. přísluší o těchto věcech jednati ministerstvu obchodu a živností.
Soupis žáků.
§ 21.
Každý místní výbor učňovských škol založí pro svůj obvod seznam osob, docházkou do učňovské školy povinných, podle seznamů nemocenských pojišťoven, jakož i podle matrik živnostenských společenstev (gremií).
Školní matrika.
§ 22.
Každé ředitelství učňovské školy sestaví, pravidelně doplňuje a u sebe chová školní matriku, berouc za základ seznam místním školním výborem učňovských škol jí dodaný a přihlášky podle § 20 učiněné.
Žáci nepovinní učňovskou školou.
§ 23.
(1) K docházce do učňovské školy může ředitelství školy, vyžádavší si dodatečné schválení místního školního výboru živnostenských škol, připustiti také ty, kdož
a) jsou mimo školní obvod,
b) již živnostenskou školu vychodili,
c) nejsou-li podle ustanovení § 19 v tom školním roce docházkou povinni.
(2) Tito žáci nebudou počítáni mezi ty, kteří přicházejí v úvahu pro zařízení pobočky podle § 11 zákona.
(3) K připuštění žáků docházkou nepovinných jest také třeba svolení zaměstnavatelova.
Školní poplatky.
§ 24.
(1) Vyučování na učňovských školách jest v povinných předmětech pro všechny žáky bezplatné, avšak jako zápisné jest vybírati příspěvek na školní fond.
(2) Výši tohoto příspěvku stanoví okresní úřad po slyšení místního školního výboru a příslušné obchodní a živnostenské komory.
HLAVA VI.
Právní poměry ředitelů a učitelů učňovských škol.
Způsobilost.
§ 25.
(1) K vyučování na učňovských školách mohou býti ustanoveni odborníci z učitelské, živnostenské, technické, obchodní, právnické, lékařské a umělecké prakse, vykazující potřebnou způsobilost.
(2) Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností může všeobecně nebo pro jednotlivé obory vyučovací předepsati průkaz zvláštní zkoušky způsobilosti a stanoviti podmínky pro připuštění k této zkoušce.
Ustanovení.
§ 26.
Ředitele a učitele učňovské školy ustanovuje - s výhradou ustanovení § 29 - místní výbor učňovských škol, se schválením zemského úřadu a to na smlouvu, šetře při tom předpisů níže uvedených.
Rozhodování služebního poměru.
§ 27.
(1) Služební poměr ředitelů a učitelů na učňovských školách smluvně ustanovených lze rozvázati:
a) výpovědí,
b) propuštěním po disciplinárním řízení podle služebního řádu.
(2) Výpověď jest, s výhradou ustanovení odst. 3., tříměsíční a může ji dáti každá ze smluvních stran; ředitelé a učitelé však pouze tak, aby smluvní poměr vypršel koncem vyučovacího období.
(3) Na základě dvojí, v různých rocích vykonané inspekce, může zemský úřad po návrhu příslušného obvodního inspektora učňovských škol, ředitele neb učitele v úřadě potvrditi, bylo-li jeho působení v každém směru shledáno uspokojivým. Toto potvrzení má ten účinek, že vyjma případy propuštění [odst. 1., písm. b)], přesídlení mimo školní obvod, jakož i zrušení té které školy neb oddělení, může býti smluvní poměr se strany místního výboru učňovské školy rozvázán jen po roční odůvodněné výpovědi, kterou možno dáti pouze před začátkem vyučovacího období a se schválením ministerstva průmyslu, obchodu a živností.
(4) Před nastoupením služby vykoná ustanovený podle příslušného vzoru slib a to ředitel do rukou předsedy místního školního výboru neb jeho náměstka, učitel do rukou ředitelových. O složení slibu učiní se zápis.
Odbytné.
§ 28.
(1) Ředitelům a učitelům, ustanoveným na smlouvu, kteří po bezvadné skutečné službě aspoň desetileté opouštějí službu na učňovské škole, přísluší odbytné a to buď částkou dvojnásobnou jejich poslední roční odměny, nebo podle desítiletého průměru posledních ročních odměn, je-li tento větší.
(2) Toto ustanovení se nevztahuje na ty ředitele a učitele, jimž z jejich smluvního poměru na učňovské škole vzchází nárok na odpočivné požitky.
(3) V případě úmrtí náleží pozůstalým po učitelských silách na školách učňovských příslušné odbytné jako t. zv. úmrtné.
Státní učitelé.
§ 29.
(1) Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností může na té které učňovské škole ustanoviti ředitelem neb učitelem státní osobu učitelskou nebo takovou, která působí na učňovských školách jako smluvní síla s velmi dobrou kvalifikací a to v rámci systemisace podle § 66 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon).
(2) Právní poměry těchto sil řídí se podle předpisů platných pro státní učitele, ustanovené na státních školách průmyslových a odborných.
(3) Kvalifikační a disciplinární řízení těchto osob provádí zemský úřad.
Služební řád.
§ 30.
Zevrubná ustanovení o právech a povinnostech ředitelů a učitelů učňovských škol obsahuje služební řád, jejž vydá ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
HLAVA VII.
Příslušnost.
Rozvrh příslušnosti.
§ 31.
Ve věcech učňovských škol zřízených podle § 5 jsou příslušny:
a) místní výbory učňovských škol,
b) okresní a zemské úřady,
c) ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Místní výbory učňovských škol.
§ 32.
Zpravidla zřídí se pro každou učňovskou školu vlastní místní výbor učňovských škol, ale jest možno rozhodnutím zemského úřadu i větší počet učňovských škol stejného jazyka vyučovacího v témže místním školním obvodě podříditi společnému místnímu výboru učňovských škol.
Složení.
§ 33.
(1) Místní výbor učňovských škol se skládá:
a) ze zástupce ministerstva průmyslu, obchodu a živností jmenovaného zemským úřadem,.
b) ze zástupce příslušné obchodní a živnostenské komory,
c) ze tří zástupců obce, po případě obcí školního obvodu té které školy,
d) z ředitelů učňovských škol místního obvodu, byli-li již ustanoveni, z nichž však pouze jeden má právo hlasovací, ostatní hlas poradní,
e) ze čtyř až osmi zástupců společenstev,
f) ze 2 zástupců hromady pomocnické,
g ) z 1 zástupce učitelů avšak pouze tenkráte, působí-li na příslušné škole neb příslušných školách aspoň 6 učitelů,
h) ze zástupců organisace okresní péče o mládež, není-li této, ze zástupce oné korporace, jež plní podobné poslání.
(2) Členství v místním výboru učňovských škol trvá čtyři leta a jest úřadem čestným.
(3) Místnímu výboru stojí v čele předseda volený ze všech plnoprávných členů výboru.
(4) Předseda zastupuje místní výbor na venek a řídí jeho jednání. Jest povinen zastaviti provedení usnesení, jež místní výbor učňovských škol učinil, odporuje-li podle jeho názoru zákonu, avšak jest nutno, aby v takovém případě předložil ihned věc k rozhodnutí zemskému úřadu.
(5) Podrobnosti k provedení předchozích odstavců stanoví vláda nařízením, jímž bude upraven i jednací řád místních výborů učňovských škol.
(6) Vláda může nařízením určiti, ve kterých případech a jak - třebas i odchylně od ustanovení odst. 1. tohoto §u se upraví složení místních výborů učňovských škol, které jsou společny aspoň šesti školám.
Členy místního výboru učňovských škol mohou býti pouze osoby, které mají pasivní volební právu do obcí.
Rozpuštění.
§ 34.
Překročí-li místní výbor učňovských škol meze své působnosti, neplní-li svých povinností, neschází-li se, nezachovává-li jednacího řádu, nebo podniká-li či trpí-li jednání, která jsou s to ohroziti školu v jejích vzdělávacích a výchovných úkolech, může býti zemským úřadem rozpuštěn. Než se ustanoví nový výbor, převezme jeho funkci tříčlenná správní komise, kterou jmenuje zemský úřad.
Náklad spojený s úřadováním.
§ 35.
Místnosti, jichž jest zapotřebí k úřadování a schůzím místních školních výborů učňovských škol, poskytne zdarma obec, která jest sídlem školy. Ostatní správní náklady nese školní fond.
Působnost.
§ 36.
Místnímu výboru učňovských škol přísluší mimo věci tímto zákonem jíž přikázané přímý dohled k veškeré činnosti a potřebám učňovských škol podle hlavy II. zřízených a podle § 32 jemu podřízených. Konaje tyto povinnosti, má obzvláště:
a) vykonávati pedagogický dozor k podřízeným školám a to nejvýše třemi delegáty, kteří však mají se vyvarovati všeho, co by mohlo poškoditi autoritu učitele, bdíti u odborných učňovských škol nad činností cvičných dílen, pokud jsou zřízeny a věnovati pozornost výsledkům vyučovacím;
b) určovati po slyšeni příslušné obchodní a živnostenské komory a příslušných zájmových organisací, jakož i učitelských sborů, čas vyučovací po rozumu §u 12 odst. 2.;
c) všímati si případných nedostatků po stránce umístění škol i obstarávání jejich potřeb věcných a zasazovati se o odstranění těchto nedostatků;
d) zjednávati a udržovati styk s příslušnými živnostenskými, průmyslovými a obchodními kruhy;
e) opatřovati podle § 21 soupis žáků školou povinných;
f) zříditi, spravovati a zastupovati školní fond, jakož i sestavovati jeho roční rozpočet a účetní závěrku a předkládati je zemskému úřadu k schválení;
g) ustanovovati se schválením zemského úřadu učitelské síly ve smluvním poměru;
h) předkládati nadřízeným úřadům žádané výkazy, zprávy, dobrá zdání a podobně, jakož i podávati jim na základě svých pozorování příslušné návrhy;
ch) podporovati opatření učitelského sboru směřující k pravidelné návštěvě školní;
i) prováděti usnesení a návrhy učitelského sboru, které nevyžadují schválení ministerstva;
j ) vydávati vysvědčení ředitelům a učitelům školy.
Odvolání.
§ 37.
Z rozhodnutí o opatření místních výborů učňovských škol lze se do 15 dnů odvolati u tohoto výboru k zemskému úřadu.
Rozhodnutí zemského úřadu o odvolání je konečné.
Zemský úřad.
§ 38.
(1) Zemským úřadům přísluší v jejich správních obvodech rozhodovati a činiti opatření ve všech věcech učňovských škol, pokud tento zákon nevyhrazuje působnost místním výborům učňovských škol, okresním úřadům nebo ministerstvu.
(2) Při tom může zemský úřad. povšechně neb v jednotlivých případech zmocniti místně příslušné okresní úřady, aby rozhodovaly a činily opatření jeho jménem.
(3) Ustanovení odst. 2 se nevztahuje na případy uvedené v §§ 4, 5, 6, 7, 19 odst. 2, 27, odst. 3, 32, 34 a 41.
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
§ 39.
Nejvyšší správu a dozor ve věcech učňovských škol vykonává ministerstvo průmyslu, obchodu a živností používajíc k výkonu svého pedagogického dozoru odborných obvodních a ústředních inspektorů učňovských škol; tito inspektoři patří do kategorie úředníků správní osvětové služby a jejich místa se systemisují v příslušném osobním stavu ministerstva, průmyslu, obchodu a živností.
HLAVA VIII.
Odborné školy pro učně.
Žáci.
§ 40.
Do učňovských škol mohou býti přijati toliko učňové, kteří jsou na základě učební smlouvy jako učňové registrováni u živnostenských společenstev neb gremií.
Odchylku od ustanovení v tomto § obsaženém nelze připustiti.
Zřízení.
§ 41.
Učňovská škola podle §u 40 se může zříditi rozhodnutím zemského úřadu, požádají-li o to zástupci příslušných podniků a projeví-li s jejím zřízením souhlas činitelé, jimž připadá nésti náklad na ni podle ustanovení tohoto zákona. (§ 14).
Ostatní ustanovení.
§ 42.
Je-li škola podle §u 40 zřízena, platí ohledně ní obdobně všechna ustanovení tohoto zákona kromě §§ 3, 5 a 6.
HLAVA IX.
Zvláštní předpis o učňovských školách dobrovolně zřízených.
Zásadní ustanovení.
§ 43.
Učňovských škol, které zřídí veřejnoprávní korporace živnostenské, neb jiní, k zakládání živnostenských škol nezavázaní činitelé, se předcházející ustanovení tohoto zákona netýkají.
Přiznání práv školy povinné.
§ 44.
(1) Vyhovuje-li však organisace některé podle § 43 zřízené učňovské školy duchu III. hlavy tohoto zákona a žádají-li o to její vydržovatelé, při čemž musí prokázati, že prostředky k nepřetržitému vydržování školy jsou trvale zajištěny, může zemský úřad za souhlasu obchodní a živnostenské komory a zastupitelstva té obce, v níž je škola zřízena, přiřknouti dotyčné učňovské škole právo školy povinné a tím rovněž právo školy veřejné. Toto práva přísluší bez dalšího učňovské škole, která byla dobrovolně zřízena některým státním podnikem.
(2) Školní obvod škol uvedených v odst. 1. vymezí zemský úřad, přihlížeje k místním poměrům.
(3) Bylo-li škole přiznáno právo školy povinné, má to zejména účinek, že žáci, kteří byli vymezením školního obvodu této škole přiděleni, jsou osvobozeni od docházky do některé z učňovských škol, zřízených podle hlavy II. t. z. a dále, že se §§ 18-24 tohoto zákona týkají obdobně dotčené školy dobrovolně zřízené.
(4) Pomine-li časem některý z předpokladů, uvedených v odst. 1., neb nečiní-li dotčená učňovská škola, pokud se týče její školní výbor, zadost předpisům obsaženým v této hlavě, zemský úřad odejme takové učňovské škole právo školy povinné a veřejné.
Stanovy.
§ 45.
Pro každou učňovskou školu, na niž se vztahuje ustanovení §§ 43 a 44 (§ 46), vypracují příslušní vydržovatelé stanovy, které i s každou jejich pozdější změnou potřebují schválení zemského úřadu.
Školní dozor, školní výbor.
§ 46.
Učňovskou školu, na niž se vztahuje § 44, spravuje a k ní dohlíží s výhradou nejvyššího dozoru státního zvláštní školní výbor, jehož sestavení je určeno stanovami (§ 45) a jehož působnost až na výjimky z povahy věci plynoucí, jest obdobná působnosti, vymezené VII. hlavou t. zv. místním výborům učňovských škol.