Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 241.

Těžká finanční situace státu znemožnila důsledné provedení zákona č. 70 Sb. z. a n. ze dne 20. května 1930. Tímto zákonem byly unifikovány nároky pensistů státních, státních podniků a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich. Zmíněným pensistům a pozůstalým po nich byly přiznány stejné nároky pensijní jako zaměstnancům, na které se vztahoval platový zákon. č. 103 ze dne 24. června 1926. Takto mělo býti vyhověno oprávněným požadavkům pensistů, aby byl odstraněn rozdíl mezi t. zv. staropensisty a novopensisty a aby odpočivné platy se řídily normami podle platového zákona. Se zřetelem na značný finanční dosah této úpravy, bylo provedení zákona č. 70 rozděleno do 4 etap. Pro zařadění do některé etapy sloužilo stáří zaměstnance. Prvé tři etapy byly také ve smyslu zákona provedeny, a to I. etapa k 1. lednu 1930, II. etapa k 1. lednu 1931 a III. etapa k 1. lednu 1932. Termín pro IV. etapu k 1. lednu 1933 nebyl dodržen. Těžká finanční situace státní jako důsledek světové krise hospodářské znemožnila její provedení a aby se pensistům IV. etapy alespoň poněkud ulehčilo, bylo po dohodě s odborovými organisacemi veřejnozaměstnaneckými stanoveno, že pensisté IV. etapy byli vyloučeni ze srážek na svých pensích. Předložený vládní návrh zrovnoprávňuje i pensisty IV. etapy, takže ustanovení zák. č. 70 z roku 1930 bude provedeno v plném rozsahu, s finančním účinkem od 1. července 1936. Důsledkem tohoto opatření ovšem bude, že na příslušné pensisty budou se vztahovati zákonná opatření o srážkách podle zákona č. 204 z r. 1932 a vl. nařízení č. 252 z r. 1933.

Protože jde o splnění zákonného nároku, doporučuje sociálně-politický výbor, aby senát vládní osnovu v plném rozsahu přijal tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku č. 234.

V Praze dne 17. června 1936.

Karel Riedl v. r.,
místopředseda.

Karel Rušavý v. r.,
zpravodaj.

Zákon č. 70 Sb. z. a n. z r. 1930 provedl unifikaci nároků pensistů státních, státních podniků a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich na úroveň platového a učitelského zákona č. 103 a 104 Sb. z. a n. z r. 1936.

1. Unifikační zákon předpokládal provedení ve 4 odděleních, aby finanční břemeno z něho plynoucí mohlo býti snadněji zařazeno do rozpočtu státních výdajů.

Je všeobecně známo, že unifikace prvých tří oddílů pro pensisty narozené před rokem 1875 a jejich pozůstalé byly provedeny postupně k 1. lednu 1930, 1931 a 1932, oddíl čtvrtý, pro pensisty narozené 1875 nebo později, byl z úsporných důvodů odkládán.

Usnesení poslanecké sněmovny (tisk 234) k vládnímu návrhu tisk 491 poslanecké sněmovny dokončuje zrovnoprávnění ke dni 1. července t. r., a to v rozsahu stanoveném zákonem č. 70 Sb. z. a n. z roku 1930.

Jde tedy jen o provedení zákona roku 1930 usneseného, z něhož plynuly i těmto nejmladším pensistům právní nároky.

2. Osoby, které byly postiženy odkladem unifikace pensí a zaopatřovacích platů, nebyly po dobu neprovedení unifikačního zákona postiženy platovými srážkami zavedenými zákonem č. 204 z roku 1932 a vládním nařízením č. 252 z r. 1933.

Podle § 2 vládního návrhu č. 491 podléhají nově upravené odpočivné a zaopatřovací platy těmto srážkám.

Tak tedy je provedeno zrovnoprávnění ve všech směrech.

3. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu vysvětluje, že unifikace znamená zjednodušení pensijní administrativy.

Vyšší náklad plynoucí z provedení zákona odhaduje finanční správa na 40 milionů Kč ročně, který počínajíc r. 1937 bude preliminován v příslušných položkách státního rozpočtu.

4. Pokud jde o úhradu pro pololetí od 1. července do roku 1936 je předpokládána takto:

Pro osoby z vlastní státní správy z očekávaných úspor kap. 18 a pokud by nestačily z úspor celé skupiny I. státního rozpočtu na rok 1936. Částku připadající na úpravu pensí zatěžujících státní podniky, uhradí jednotlivé státní podniky na vrub svých provozních rozpočtů, částku pak připadající na úpravu ostatních pensí, zejména pensí učitelských, uhradí příslušní vydržovatelé.

Rozpočtový výbor projednal ve velmi živé debatě usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi 23. června 1936 a vzhledem k tomu, že jde o právní nárok zákonem zaručený, že úhrada nákladu jest zaručitelná i že přispěje zákon k zjednodušení administrativy, doporučuje plenu senátu přijetí ve znění sen. tisku č. 234 i s připojenou resolucí.

Zástupce ministerstva financí prohlásil, že státní správa provede zrovnoprávnění 4. etapy staropensistů z moci úřední v důsledku zmocnění obsaženém v § 3 osnovy.

V Praze dne 23. června 1936.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

F. F. Plamínková v. r.,
zpravodaj.

Vláda se vybízí, aby co nejdříve přikročila k výplatě služného státním a veřejným zaměstnancům v činné službě i k výplatě pensí dnem 1. každého měsíce.