Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství

a ze skupiny II. § 6a Státní lesy a statky, § 6b Státní statky zemědělských škol a

výzkumných ústavů zemědělských, § 6c Státní diagnostický a serotherapeutický

veterinární ústav v Ivanovicích a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské

meliorace.

Zpravodaj sen. Ferd. Foit.

Zpravodaj promluvil o důsledcích hospodářské krise postihující zemědělství, o výsledcích letošní sklizně a o živelních pohromách, jež s trvalými následky postihly četné kraje. Promluvil o důležitosti obilního monopolu, který slouží za vzor jiným státům, přimlouval se o zabezpečení rentability živočišné výroby a zdůraznil, že důležitým požadavkem zemědělským jest též otázka zemědělských komor, problém živelního pojištění, komasace půdy a starobní pojištění zemědělců. Dále probral podrobně návrh rozpočtu ministerstva zemědělství. Výdaje jsou po úpravě provedené poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění preliminovány částkou 199,172.700 Kč, příjmy částkou 25,770.400 Kč. Zpravodaj poukázal na vzestup lidového školství hospodářského a jeho důležitost, jakož i na potřebu zvýšeného dotování. Plánovité hospodářství bude možno provésti jen tenkráte, jestliže zemědělské poradnictví a školství bude vybaveno tak, aby svojí činností informativní a svým vlivem udrželo zemědělství a jeho výrobu na dosavadní výši až do doby, kdy bude zemědělství zajištěna plná rentabilita a odměna za jeho práci. Přimlouvá se dále za provádění meliorací ve větším rozsahu a o zvýšení dotace na provádění agrárních operací. Oceňuje význam zvelebo vacích prací v oboru výroby rostlinné, zdůrazňuje nutnost zvýšení rentability a dosažení soběstačnosti v ovocnářství.

Jednaje o rozpočtu podniku "Státní lesy a statky", zpravodaj zdůraznil jeho národohospodářský význam, vysvětlil ciferně jeho rozlohu a rozsah a zabýval se podrobně číselnou stránkou rozpočtu, jakož i výsledky hospodaření zař uplynulý rok. Z vlastních zkušeností promlouvá o stavu hospodaření podniku, zejména hospodářství lesního na Podkarpatské Rusi a o jeho národohospodářské důležitosti pro tento kraj při provádění investic.

V závěru přimlouvá se zpravodaj, aby zemědělským radám byly urychleně odvedeny stanovené příspěvky pro podpůrné fondy, aby nebyla ohrožena činnost těchto fondů. Posléze pojednal podrobně o rozpočtu podniku "Státních statků zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských" a "Státního diagnostického a sérotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích".

Po referátu zpravodaje promluvila k rozpočtu ministerstva zemědělství řada řečníků, kteří se kriticky zabývali jednotlivými složkami činnosti ministerstva zemědělství a vyslovili četné náměty a přání o úkolech, jež by ministerstvo zemědělství mělo řešiti. Dotýkali se zejména otázek dalšího provádění pozemkové reformy, zadlužení zemědělců, zvýšení rentability zemědělského podnikání a činnosti a organisace obilní společnosti. Kriticky byla probrána také hospodářská stránka činnosti podniku "Státní lesy a statky". Byly vzneseny některé požadavky v zájmu malých mlýnů v souvislosti s regulací obchodu obilím. Byla požadována definitivní úprava organisace zemědělských rad.

Ministr zemědělství ve svém projevu resumoval výsledek debaty, poděkoval zpravodaji za jeho obsáhlý a kritický referát, odpověděl na dotazy a náměty jednotlivých řečníků a promluvil podrobně o některých legislativních opatřeních, která mají býti uskutečněna, jakož i o dalších úkolech a činnosti pozemkové reformy.

Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Zpravodaj sen. Jan Kotrba.

Výdaje pro ministerstvo průmyslu, obchodu a živností na rok 1937 preliminovány

jsou celkovou částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42,672.300 Kč.

Proti rozpočtu tohoto ministerstva na rok 1935 jsou výdaje tyto vyšší o 5,846.900 Kč.

Z tohoto zvýšení připadá:

na výdaje osobní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 315.700 Kč

a na výdaje věcné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5,531.200 Kč.

Zvýšení osobních výdajů jest odůvodněno jednak zákonitým postupem zaměstnanců ministerstva obchodu, společenstevních instruktorátů, ve státní službě živnostensko-zvelebovací a patentního úřadu do vyšších stupňů služného, jednak rozmnožením počtu úředníků při Státním ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině.

Zvýšení výdajů věcných jest odůvodněno hlavně zvýšením výdajů na zvelebování vývozu o 2,440.000 Kč, na podporu cizineckého, turistického a lázeňského ruchu o Kč 2,500.000.-, na podporu opatření ku podpoře živností o 675.000 Kč, na podporu obchodu o 100.000 Kč a na sociální péči o živnostnictvo o 500.000 Kč.

Příjmy kapitoly 12. preliminují se částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17,271.900 Kč,

která jest proti příjmům zařaděným do rozpočtu na rok 1936 vyšší o. 3,341.500 Kč. Očekává se totiž v roce 1937 větší výnos poplatků za udělení a vystavení dovozních a vývozních povolení a za potvrzení dovozních a vývozních ohlášek, dále poplatků za dohled na instituce a společnosti podléhající dozoru ministerstva průmyslu, obchodu a živností, patentových poplatků a z prodeje súčtovatelných tiskopisů.

Návrh rozpočtu resortu ministerstva průmyslu, obchodu a živností byl projednán v rozpočtovém výboru senátu Národního shromáždění dne 10. prosince 1936 zároveň s návrhy rozpočtů ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací.

Zprávu o rozpočtovém návrhu této kapitoly přednesl senátor Jan Kotrba, který doporučil výboru schválení rozpočtového návrhu této kapitoly po stránce výdajové i příjmové podle usnesení poslanecké sněmovny ve věci, avšak zdůraznil při tom, že prostředky povolované ministerstvu obchodu stále ještě neodpovídají potřebám stavů, jichž záležitosti ministerstvo obchodu spravuje, a nestačí na plnění všech úkolů od ministerstva obchodu požadovaných.

V rozpravě speciální promluvilo k rozpočtu ministerstva obchodu celkem 9 řečníků. Na jejich dotazy a náměty odpověděl ministr průmyslu, obchodu a živností J. V. Najman. který na konci své řeči rovněž žádal výbor o schválení rozpočtového návrhu této kapitoly.

Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací,

skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a

státní vodohospodářský fond.

Zpravodaj sen. Jan Jiří Krejčí.

Projednávání rozpočtu kap. 13 v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj referátem, v němž podal v první řadě povšechný ciferný rozbor tohoto rozpočtu, zejména pokud jde o změny nastalé proti rozpočtu na rok 1936 v jednotlivých titulech. S hlediska všeobecného jeví se rozpočet kap. 13 na rok 1937 takto:

Výdaje kap. 13 pro rok 1937 činí 549,516.400 Kč. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 323,823.300 Kč a na výdaje mimořádné 225,693.100 Kč, na výdaje osobní 92,862.500 Kč a na výdaje věcné 456,653.900 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na rokl936 vzestup o 110,717.700 Kč, výdaje mimořádné pokles o 37,041.100 Kč. Osobní výdaje stouply o 2,799.100 Kč a věcné výdaje jsou vyšší o 70,877.500 Kč. Vzestup výdajů způsoben byl hlavně zařaděním státního příspěvku na sanaci hornického pojištění a zvýšením potřeby na elektrisaci státu, státního přídělu státnímu vodohospodářskému fondu, výdajů na správu státních budov a výdajů na pozemní stavby; naproti tomu poklesly výdaje na letectví a na silnice a mosty, což ovšem bylo bohatě vyváženo odkázáním části výdajů v úhrnné částce 163,900.000 Kč na výtěžek půjčky obrany státu.

V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer důsledkem či. V. finančního zákona, což týká se státního příspěvku fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova.

Příjmy kap. 13 oproti příjmům téže kapitoly v r. 1936 poklesly o 12,681.600 Kč a činí 92,979.100 Kč.

V debatě, která se konala zároveň s debatou) o rozpočtech ministerstev zemědělství a průmyslu, obchodu a živností, promluvilo kromě zpravodaje celkem li řečníků, z nichž téměř všichni dotkli se i otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. V průběhu rozpočtového jednání ujal se slova ministr veřejných prací, který v podrobnostech poukázal na obsah exposé předneseného v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny a pojednal zvláště o všestranném rozmachu činnosti resortu veřejných prací, jenž nutně vyžaduje brzkého rozmnožení služebních míst. Posléze odpověděl ministr veřejných prací na některé dotazy a připomínky jednotlivých řečníků.

Pokud jde o obsah debaty, byly předneseny zejména některé všeobecné připomínky v příčině novelisace zadávacího řádu a zadávání stavebních prací.

V oboru staveb vodohospodářských byla projevena určitá přání, pokud jde o úpravu řeky Váhu a přítoků, v oboru silničním byly uvedeny na přetřes některé konkrétní silniční stavby a úpravy, jakož i otázka vicinálních silnic na Slovensku, v oboru elektrisace věnována byla pozornost jednak úvěrům na podporu na elektrisaci venkova, jednak pak otázce cen elektrického proudu, v oboru plavebnictví dotčena byla otázka plavebních poplatků a v oboru báňské administrativy stala se zmínka o úrazech v hornictví.

Skupina II § 9. Státní báňské a hutnické závody.

Zpravodaj sen. Krejčí ve svém referáte pojednal i o rozpočtu podniků "Státní báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:

Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na rok 1937 vykazuje hrubé příjmy v částce 655,245.600 Kč a hrubé výdaje v částce 596,445.600 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 58,800.000 Kč, jenž jest o 1,375.100 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk na rok 1936.

Celý tento provozní zisk má býti odveden státní pokladně. Investiční rozpočet činí 37,100.000 Kč, tedy o 11,900.000 Kč více než v roce 1936, a má býti hrazen z vlastních prostředků podniku. Vedle pravých investic jsou v rozpočtu i tak zv. obnovy ve výši 15,000.000 Kč, které dlužno rovněž hraditi z vlastních prostředků podniku.

Pokud jde o specielní otázky, pojednal zpravodaj o stavbě státní rafinerie na naftu v Dubové. V debatě dotčena byla pak i otázka zachycení radioaktivních pramenů v Jáchymově.

Ministr veřejných prací ve svém projevu vysvětlil některé zásadní otázky týkající se stavby státní rafinerie na naftu v Dubové.

Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů

a ze skupiny II. § 4a Československá pošta a § 4b Poštovní spořitelna.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Zpravodaj podrobil věcné kritice všechny tři rozpočty poštovní správy.

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1937 s potřebou 12,873.100 Kč, která je proti potřebě, preliminované na rok 1986, vyšší o 1,112.400 Kč.

Provozní zisk Čsl. pošty na rok 1937 je rozpočten částkou 48,086.800 Kč - proti roku 1936 vyšší o 15,670.000 Kč - a resultuje z rozdílu mezi úhrnem provozovacích příjmů, rozpočtených částkou 1.265,882.000 Kč a úhrnem provozovacích výdajů, rozpočtených částkou 1.217,795.200 Kč. Proti rozpočtu na rok 1936 jsou provozovací příjmy vyšší o 18,159.000 Kč, kdežto provozovací výdaje jsou vyšší toliko o 2,489.000 Kč, což se projevuje ve zvýšení preliminováného zisku proti roku 1936.

Rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk 16,011.000 Kč, který jest o 524.000 Kč menší než zisk rozpočtený na rok 1936. Celkové výdaje jsou preliminovány částkou 106,573.000 Kč, celkové příjmy pak částkou 122,584.000 Kč.

Při podrobném rozboru jednotlivých rozpočtů zmínil se zpravodaj pochvalně zejména o uspokojivém umístění značného počtu poštovních úřadů a o pokračující telefonisaci pohraničí. Přednesl také četné požadavky a náměty. žádal zejména položení telefonních kabelů v tratích Praha-České Budějovice a Praha-Karlovy Vary, rozšíření radiotelegrafního spojení na východ, rozšíření telefonní ústředny v Praze, přiznání zvláštních příplatků zaměstnancům ovládajícím cizí řeči, zlevnění minimální sazby 4 Kč za telegram, odstranění kategorie neplně zaměstnaných poštovních pomocníků a poslů, propagaci poštovních zařízení rozhlasem a j. Ke konci svého referátu vyslovil dík poštovním zaměstnancům za jejich práci pro veřejnost.

V debatě, která následovala, dotkli se řečníci poštovního resortu zejména v otázce honorování listonošů podle kilometrů a používání poštovních zaměstnanců v Postexu.

Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodajovi za obšírný referát a cenné podněty a přislíbil, že na přednesené připomínky a náměty jak speciálního zpravodaje tak i ostatních řečníků odpoví písemně.

Kapitola 15. Ministerstvo železnic

a ze skupiny II. § 5. Československé státní dráhy.

Zpravodaj sen. Alois Kříž.

Rozpočet ministerstva železnic zůstává co do své struktury ve srovnání s rozpočtem na rok 1936 nezměněn. Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1937 jsou preliminovány po úpravě provedené poslaneckou sněmovnou částkou 22,597.900 Kč, jsou tudíž vyšší proti rozpočtu na rok 1936 o 1,413.900 Kč. Toto celkové zvýšení vyplývá z vyšší potřeby na osobní výdaje o částku 1,131.300 Kč, a z vyšší potřeby na věcné výdaje o částku 282.600 Kč.

Také struktura rozpočtu podniku "Československé státní dráhy" zůstává celkem stejná, jako v předcházejícím roce.

Jeho celkové výdaje jsou rozpočteny částkou . . . . . . . . . . . . . . . 4.063,995.500 Kč

a celkové příjmy částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.479,411.100 Kč,

z čehož vyplývá ztráta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 584,584.400 Kč.

Rozpočet na rok 1937 preliminuje proti rozpočtu na rok 1936

větší výdaje o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62,463.000 Kč

o celkové příjmy větší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174,850.800 Kč,

takže očekávaná ztráta v roce 1937 je menší o . . . . . . . . . . . . . . . 111,887.800 Kč

než ztráta, se kterou počítal rozpočet na rok 1936.

Uvedená ztráta má býti hrazena jednak z vlastních prostředků podniku (z prostředků odpisového účtu, nespotřebovaných na obnovu) až do výše 194,584.400 Kč, jednak příspěvkem ze státní pokladny ve výši 390,000.000 Kč.

Potřeba na výdaje zakládací (investice pravé) jest preliminována ve výši 742,569.000 Kč, t. j. o 21,629.700 Kč výše než táž potřeba na rok 1936. Úhrada těchto výdajů investičních má býti podle čl. XVIII. návrhu finančního zákona na rok 1937 zajištěna úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny až do výše 741,369.000 Kč, zbytek pak ve výši 1,200.000 Kč z vlastních prostředků podnikových.

Rozpočet obnovy (investic nepravých) na rok 1937 vykazuje celkovou potřebu 335,373.300 Kč, která je vyšší o 23,210.000 Kč než potřeba obnovy na rok 1936. Tato potřeba zajišťuje se odpisy z jednotlivých součástek (bilančních složek) zakládací hodnoty, zvýšenými o výzisky z obnov jednotlivých bilančních složek, pokud se týče z příslušných účelových položek účtů pomocných a vedlejších závodů.

V podrobné debatě přednesl zpravodaj bližší výklad rozpočtových návrhů železničního resortu, podrobil pečlivé úvaze jednak preliminář výdajový, jednak preliminář příjmový a zvláště osvětlil důvody pasivity státního železničního podniku, poukázav na různé úkoly, které tento podnik koná pro jiné státní resorty, v zájmu veřejném, sociálním a pod. Podrobněji zabýval se investičními a obnovovacím programem, při čemž poukázal zejména na stavby nových drah, postupné odstranění některých důležitých přejezdů v úrovni a nahrazení jich nadjezdy a podjezdy a doplnění vozového parku. Včasné objednání řady nových parních lokomotiv, tendrů a vozů v celkové hodnotě asi 78 mil. Kč, přispěje podle očekávání referentova k větší zaměstnanosti průmyslu i dělnictva ještě v zimě 1936/1937.

V další podrobné rozpravě, která se rozvinula po výkladu zpravodajově, byla přednesena řada různých připomínek a přání, týkajících se zvláště personálních otázek státního železničního podniku. Bylo projeveno přání, aby počet zaměstnanců byl přizpůsobován vzestupu dopravní intensity, aby jejich platové poměry byly zlepšeny. Někteří řečníci dotkli se jazykové úpravy nápisů v pohraničních stanicích a ve vozech, projíždějících územím, obývaným též obyvatelstvem jiného, než státního jazyka. V debatě bylo poukazováno na některé konkrétní spoje a činěny k nim připomínky s hlediska potřeb jednotlivých krajů a území. Byla pronesena přání, aby zvýšena byla čistota v osobních vozech, zvláště ve vedlejších místnostech, a také v jednotlivých nádražních budovách.

Několik řečníků dotklo se otázek tarifních a projevilo přání, aby byly zrušeny lomené osobní tarify přes Prahu. část debaty byla věnována otázce poměru železnice a auta, a projeveno zde přání, aby poměr tento byl upraven tak, aby zajištěna byla součinnost obou těchto dopravních podniků, a aby dosavadní normy byly případně revidovány tak, aby umožněn byl nerušený vývoj automobilové dopravy silniční a rozvoj automobilového průmyslu.

Ku konci podrobné debaty prohlásil ministr železnic, poukázav na podrobné výklady, které byly proneseny jednak v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, jednak v dopravně-technickém výboru senátu, pokud se týče též v rozpočtovém výboru senátu. (zvláště speciálními referenty rozpočtovými), že všechny přednesené náměty a připomínky budou podrobeny pečlivé úvaze a budou zodpověděny písemně.

Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.,

Zpravodaj sen. Frant. Zimák.

Jednání o rozpočtu ministerstva sociální péče v rozpočtovém výboru senátu zahájil hlavní zpravodaj, který zprvu porovnal rozpočet s rozpočtem na rok 1936 a vyznačil jednotlivé položky, v nichž zařaděny byly vyšší potřeby úvěrové, jakož i položky, jež podle předpokladu a pravděpodobného odhadu pro příští rok bylo lze snížiti, podle tohoto přehledu:

Rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1937 tak, jak byl předložen po schválení sněmovnou poslaneckou k projednání v rozpočtovém výboru senátu, je stanoven ve výdajích částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 878,193.100 Kč

a v příjmech částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21,939.200 Kč.

Při porovnání s rozpočtem na rok 1936 jsou výdaje větší o . . . . . . . . 22,150.500 Kč

a příjmy nižší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2,137.800 Kč.

Osobní výdaje jsou vyšší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,464.400 Kč,

věcné výdaje jsou vyšší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20,686.100 Kč.

Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech:

1. tit. 1, § 2, "Ústřední správa" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 648.100 Kč.

2. tit. 1, § 4 "Péče stavební a bytová" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15,732.300 Kč.

3. tit. 1, § 5 "Péče o mládež" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,231.900 Kč.

4. tit. 2, § 1 a 2 "Zprostředkování práce" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6,056.800 Kč.

5. tit. 4, "Péče o válečné poškozence" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12,108.100 Kč.

6. tit. 5, § 2 "Péče o přistěhovalce a vystěhovalce" o . . . . . . . . . . . . . . . 200.400 Kč.

Nižší výdaje podle očekávané potřeby zařazeny byly u těchto úvěrů:

1. tit. 1, § 3 "Sociální pojištění" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10,998.800 Kč.

2. tit. 2, § 3 "Organisace práce" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200.000 Kč.

3. tit. 3, "Živnostenská inspekce" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48.300 Kč.

4. tit. 5, § 4 "Péče o nezaměstnané" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,580.000 Kč.

5. tit. 5, § 5 "Státní starobní podpory" o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1,000.000 Kč.

Ke zvýšení úvěru na péči stavební a bytovou dochází novou úpravou případného výnosu postihového práva státu - v úvěrech na zprostředkování práce dochází ke zvýšení z důvodu vyšší potřeby, jež si vyžádá provádění vládního nařízení čís. 217/1936 o zprostředkování práce - v úvěrech na péči o válečné poškozence vzhledem ke skutečnému stavu a potřebě, ježto úvěr zařazený na rok 1936 nedostačoval a z téhož důvodu zvyšuje se i úvěr na péči o přistěhovalce a vystěhovalce.

K poměrnému snížení úvěru v § 3, tit. 1 "Sociální pojištění" o více než 10 milionů korun čs. dochází tím, že v důsledku nové zákonné úpravy hornického pojištění odpadl v tomto paragrafu dosud zařaďovaný úvěr 20 milionů Kč na sanaci hornického pojištění, proti čemuž však zvyšují se vzhledem ke stoupajícímu počtu důchodců úvěry na státní příspěvek v sociálním pojištění podle § 123 zákona č. 221/1924 a na státní příspěvek v pojištění pensijním podle § 176/29.

Vytčené snížení na péči o nezaměstnané o 1,580.000 Kč má hlavně důvod ve snížení úvěru na statistiku v oboru péče o nezaměstnané o 1 a půl milionu Kč.

úvěr na státní starobní podpory snížen o 1,000.000 Ke vzhledem k očekávanému poklesu potřeby.

V další své zprávě věnoval hlavní zpravodaj obzvláštní pozornost všem hlavním oborům činnosti ministerstva sociální péče, z níž zvláště dotkl se otázek souvisejících s revisí stravovací akce, zmínil se o potřebě rozšíření sociálně-pojišťovacích soudů, pojednal dále o nevymáhání léčebného na příslušnících pojištěnců, rozšíření nemocí z povolání, o nároku na důchod úrazový přihlížeje ke Slovensku, zdůraznil nutnost oživení hospodářského života v zájmu zlepšení existence strádajících vrstev a vysloviv důvěru, že se ministerstvu sociální péče podaří vyřešiti i další žádoucí úkoly v oboru veřejné péče sociální, v závěru doporučil rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1937 tak, jak byl předložen poslaneckou sněmovnou, k schválení.

V podrobné rozpravě, jež následovala po referátu hlavního zpravodaje, promluvilo k rozpočtu ministerstva sociální péče 9 řečníků, kteří probírali a posoudili významné zjevy a mnohé obtíže, vyplývající ze současných sociálních a hospodářských poměrů, a přednesli také požadavky a dotazy o prostředcích k jich řešení, jež se zejména dotýkaly otázek souvisejících se sociálním pojištěním, ochrany nájemníků, provádění zákona čís. 65/1936 o stavebním ruchu, přihlížeje k jeho výsledkům, dožadovali se záměrného provádění péče o mládež, projevili svá mínění a návrhy související s prováděním nového zákona o zprostředkování práce, projevili stanovisko v příčině provádění kolektivních smluv, dodržování práce přes čas a předpisů o noční práci v živnosti pekařské, a zabývali se všestranně řešením pomocných akcí ke zmírnění následků nezaměstnanosti.

Doslovem pana předsedy rozpočtového výboru, že přednesené náměty, návrhy a dotazy budou předmětem úředního jednání, a pokud možno přímo zodpověděny, byla schůze skončena.

Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

a ze skupiny II. § 12. Státní lázně.

Zpravodaj sen. Alois Kříž.

Důležitost rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vysvítá, jak uvedl zpravodaj ve svém výkladu, zejména v dnešní době hospodářské krise, která nesporně zanechává neblahé stopy i ve zdravotním stavu obyvatelstva, zejména dětí a mládeže vůbec. Při kritice rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví nutno uvažovati o tom, zda jednotlivé položky jsou prelimovány v dostatečné výši, aby veřejná správa zdravotní dostáti mohla se ctí velikým a zodpovědným úkolům, před které ji doba staví.

Celková číslice rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví na rok

1937 činí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160,474.000 Kč,

z čehož připadá na osobní výdaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55,069.400 Kč

a na věcné výdaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105,404.600 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1936 je rozpočet na rok 1937 vyšší o . . . . . . . . . 4,117.200 Kč.

Celkový výdaj na ministerstvo zvyšuje se o 515.400 Kč. Z toho připadá na osobní výdaje částka 425.000 Kč a na věcné výdaje částka 90.400 Kč. Jde tu zejména o zvýšení položek na vnitřní zařízení ministerstva, na kancelářské potřeby, tiskové výdaje a knihovnu.

V §u 3. Státní ústavy preliminovány jsou, kromě státního zdravotního ústavu jako ústavu vědeckého, výdaje na státní nemocnice a ústavy léčebné, výdaje na zdravotnické ústavy vzdělávací, zejména ústavy pro vzdělání porodních asistentek, ústav pro zubní lékařství a Masarykovu školu zdravotní a sociální péče, na státní epidemické autokolony, Masarykův státní stadion na Strahově a na některá drobnější zařízení.

Celkové zvýšení na všechny tyto ústavy činí 4,303.100 Kč. Ze zvýšení uvésti možno: výdaje na Státní zdravotní ústav 553.000 Kč, státní nemocnice ca 3 mil. Kč, ústavy pro porodní asistentky 492.300 Kč, Masarykovu školu zdravotní a sociální péče 190.400 Kč.

Nelze neuznati, že i při svízelných situacích, jež přináší doba finanční krise, jsou ústavy tyto podle programů předem vytčených budovány k možné dokonalosti a úplnosti.

Rozšiřováním, případně novým budováním státních ústavů, rozpočet šu 3 ovšem úměrně rok od roku vzrůstá.

Z §u 4. Poradní sbory, hradí se výdaje Státní zdravotní rady, poradních sborů proti tuberkulose, pohlavním nemocem, alkoholismu, sboru pro duševní hygienu, pro záležitosti potravinových náhražek a pro tělesnou výchovu.

Preliminář snižuje se o 400 Kč.

Úvěry preliminované v §u 5. Ochrana pramenů, slouží ke hrazení výdajů na zkoumání léčivých vod a pramenů, jakož i na práce hydrologické a geologické. Snižují se o 8.000 Kč.

V §u 6. Zvláštní výdaje, preliminovány jsou výdaje na nejdůležitější úseky zdravotnické péče, zejména na péči preventivní. Jsou to: potírání epidemických nemocí, boj proti tuberkulose, pohlavním nemocem, trachomu, alkoholismu a proti sociálním nemocem vůbec, dále péče o mládež a tělovýchovu, asanační ruch, podporování staveb nemocnic nestátních a odborné vzdělání.

Zvyšují se tu: položka "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" o 1,300.000 Kč, položka "Péče o mládež" o 100.000 Kč, "Tělovýchova" o 150.000 Kč a "Odborné vzdělání" o 50.000 Kč.

V §u 7. "Léčebné výdaje" jde o úvěry na hrazení nedobytného léčebného veřejným léčebným ústavům na Slovensku a Podkarpatské Rusi a za příslušníky těchto zemí léčené ve veřejných nemocnicích v zemích historických. Náklady tyto hraditi je povinen stát podle zákona.

Výdaje tyto snižují se celkem o 4 mil. Kč, vzhledem k tomu, jak se praví ve vysvětlivkách, že ministerstva financí a veřejného zdravotnictví učiní opatření, aby dnešní dluh veřejným ústavům léčebným na Slovensku a Podkarpatské Rusi byl zvláštními finančními opatřeními splacen.

Titul 2. rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví týká se výdajů zdravotní služby při politických a policejních úřadech. Zejména též výdajů na platy státních obecních (městských) a obvodních lékařů. Výdaje celého titulu zvyšují se o 328.900 Kč.

Příjmy této kapitoly zvyšují se proti roku 1936 o 2,210.400 Kč. Zvýšení vykazují zejména státní nemocnice o 1,332.900 Kč, vzhledem k jejich rozšiřování o nové pavilony, a Masarykův státní stadion na Strahově o 80.000 Kč.

Příjmy z léčebného zvyšují se o 900.000 Kč na doplatcích příspěvků obcí na nedobytné léčebné, jež obce až do konce roku 1935 byly povinny platiti ve výši 20%.

Pro podnik "Státní lázně", jehož správa náleží ministerstvu věř. zdravotnictví, jsou preliminovány na rok 1937 výdaje částkou 15,975.800 Kč, příjmy částkou 12,532.200 Kč. Ztráta činí tudíž 3,443.600 Kč, která s připočtením splátky investičních dluhů 44.I00 Kč dává celkový schodek 3,487.700 Kč.

Podle toho jeví se tudíž výsledek proti roku 1936 nepříznivějším o 607.800 Kč.

Na investice počítá se s částkou 2,735.000 Kč.

Zpravodaj vytýká v závěru své řeči, že lázeňské podniky jsou drahé pro osoby sociálně slabé, a že slevy měly by se poskytovati na účet lázní a nikoli na účet ministerstva. žádá dále rozšíření sítě poraden pro matky a kojence. Vyzdvihuje důležitost asanací. Zmiňuje se též o důležitosti osnovy zákona o nemocnicích a ústavech léčebných. Přimlouvá se, aby při něm pamatováno bylo též na úpravu poměrů nemocničního personálu.

V následující debatě pronesena byla tato přání:

doporučována intensivnější péče o mládež ve vzájemném porozumění obou národností; kvitován byl patrný pokrok ve správě zdravotní; doporučována prohlídka zdravých, u dětí počínajíc; doporučuje se urychlení sociálního zajištění porodních asistentek jako nutný doplněk zákona o porodních asistentkách z r. 1928, čímž by se zabránilo též trestným činům porodních asistentek; za vhodný způsob považuje se jejich rayonování; soudí se, že sazebník porodních asistentek pozbývá hodně na významu, mají-li z platnosti jeho vyňati býti nositelé pojištění; poukazuje se na škodlivou snad exploitaci rašelinných polí nad prameny v Jáchymově obcí pronajatých; doporučuje se věnovati pozornost t. zv. jáchymovské nemoci; upozorňuje se na požadavek vzdělávání dentistů na státním ústavě pro zubní lékařství v Praze; doporučuje se vyšetřiti stavební stav školních budov a odstraniti zdravotní závady mnohdy tu jsoucí; co možno nejvíce zpřístupniti léčivé lázně sociálně slabým; vytýká se provádění potratů ze ziskuchtivosti; předneseny stížnosti na zakořeněné pijáctví na moravsko-slovenské hranici a žádána náprava.

Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy opět oproti roku dřívějšímu značně stoupl a to jednak důsledkem úpravy pensí t. zv. IV. etapy, která byla provedena zákonem ze dne 23. června 1936, čís. 182 Sb. z. a n., jednak také tím, že i počet příjemců opět značně vzrostl.

V roce 1936 bylo preliminováno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 926,677.500 Kč,

kdežto na rok 1937 počítá se s nákladem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.004,396.400 Kč,

------------------------------

takže zvýšení činí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77,718.900 Kč.

Zvýšení se však projevuje nejen ve vydáních, ale i v příjmech této

kapitoly, které jsou preliminovány částkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188,150.000 Kč

a jsou tudíž oproti příjmům v roce 1936 preliminovaným částkou . . . . 174,974.500 Kč

------------------------------

vyšší o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13,175.500 Kč.

Zvýšení příjmů plyne zejména z většího příjmu na zvláštním pensijním příspěvku podle odst 1, § 10 vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n.

Kapitola 19. Ministerstvo financí

a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v

Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u

kapitoly 11. a 13.) a skupina IV. Správa státního dluhu.

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

Výdaje kap. 19 na rok 1937 po úpravě provedené poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění jsou proti rozpočtu na r. 1936 vyšší o 93,977.860 Kč hlavně v důsledku zvýšení potřeby státního příspěvku na úhradu státního dluhu.

Příjmy ministerstva financí na r. 1937 jsou vyšší o 445,830.280 Kč. Zvýšení to, posuzují-li se příjmy ministerstva financí podle jednotlivých titulů, je způsobeno hlavně očekávaným zvýšeným výnosem u titulu 3. Veřejné dávky o 352,763.800 Kč a v tit. 5. u Všeobecné pokladní správy o 90,514.380 Kč.

Rovněž skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích doznala značného zvýšení, neboť na r. 1937 je skupina ta preliminována částkou 2.823,091.600 Kč a na r. 1936 byla preliminována částkou jen 2.732,581.400 Kč. Je tedy skupina III. preliminována na r. 1937 o 90,510.200 Kč výše jednak v důsledku nově zařazeného přídělu fondům z výnosu daně důchodové v částce 77,000.000 Kč na sanaci samosprávných svazků, jednak mimo jiné i očekávaným zvýšením souvislých příjmů na daních, dávkách a poplatcích.

Ve skupině IV. Správa státního dluhu celková potřeba činí 1.700,947.183 Kč, tedy o 287,480.529 Kč méně než na rok 1936.

Po stránce formálního uspořádání dochází ve skupině IV. k některým změnám, které přispívají značně k zvýšení přehlednosti:

Kdežto dosud byly úroky preliminovány částkami nominálními na straně výdajů skupiny IV. a daň kupónová a úrokové snížení bylo preliminováno na straně příjmů, odpadá v rozpočtu na rok 1937 preliminování daně kupónové a úrokového snížení jakožto zvláštní příjmové položky. úroky preliminují se nyní ryzími částkami, jak se skutečně vyplácejí, čímž potřeba se podle skutečnosti podstatně snížila.

Příjmová stránka IV. skupiny zjednodušuje se dále ještě přeřazením mimořádné daně dividendové mezi příjmy daňové a odpadnutím některých mimořádných úhrad. Kromě základních úhrad, kterými jsou jednak příspěvky státních podniků, fondů a samosprávných svazků, jednak příspěvek vlastní státní správy, zůstává tak na straně příjmů jen skupina příjmů označená "Úhrada ze zvláštních zdrojů příjmových, která zahrnuje příjmy ze společné pokladny, z Národní banky československé a příspěvek konsolidačního fondu".

Kapitola 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

Úvěr této kapitoly v rozpočtu na rok 1937 činí celkem 7,113.800 Kč, a z toho osobní výdaje dosahují 6,026.400 Kč. Proti rozpočtu na r. 1936 jest náklad kapitoly v celku zvýšen o 73.700 Kč; hlavní příčinou toho jest vyšší preliminování osobních nákladů, a sice o 131.700 Kč, což spolu s náklady preliminovanými již v r. 1936 na rozmnožení personálu odpovídá první etapě v provádění resystemisace kontrolního úřadu. V některých věcných úvěrech rozpočet snižuje se z úsporných důvodů za předpokladu, že nejnutnější doplňky zařízení úřadu před jeho přesídlením do vlastní budovy opatří se z kancelářského paušálu.

Podle zpravodajovy zprávy a exposé předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu celkový vzestup agendy všech resortů administrativy i podniků státních a rozmach veřejných investic způsobil automaticky také vzrůst agendy kontrolního úřadu, takže v poslední době mohla se běžná agenda zastati jen vypětím pracovní energie. V zájmu udržení dosavadní intensity kontroly, včasného sestavování závěrečného účtu i běžné evidence a pro další vzestup po stránce věcné kontroly bylo nutno přikročiti k rozmnožení personální dotace úřadu, který jest výlučným a jediným nezávislým orgánem kontroly veřejného hospodaření. Po zevrubném zkoumání návrhu na zvýšení počtu zaměstnanců usnesla se vláda 13. listopadu 1936 na rozmnožení systemisace míst kontrolního úřadu. Při uvážení úkolů, které zákon a hospodářský vývoj nezávislé státní kontrole ukládá, dlužno uznati, že náklad preliminovaný na tuto instituci není značný ve srovnání s celkovými výdaji státními, a hledí-li se k tomu, že výdaje převáží se úsporami, jichž docílí zásahy nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Dlužno také zdůrazniti, že se vyvíjí velmi úzká součinnost úřadu s úsporným parlamentním výborem, v němž úřad naježí podporu svých prací i snah o prohloubení dozoru na státní hospodaření a zdokonalení státní správy i provozu státních podniků.

Resoluce:

1. Vláda se vyzývá, aby z moci úřední dala na odpočinek všechny zaměstnance, kteří dosáhli věku 60ti let a mají nárok na plné výslužné.

2. Vláda se vyzývá, aby usnadnila odchod na odpočinek těm 60ti letým zaměstnancům, kteří nemají nároku na plné zákonné výslužné započtením části služby nebo zaměstnání nestátního pro výměru odpočivných platů.

3. Ministerstvu národní obrany se ukládá, aby:

1) obsadilo v kategorii civilních kancelářských zaměstnanců vojenské správy, počínaje 1. lednem 1937, všechna volná místa pragmatikálních úředníků, podúředníků, úředních zřízenců, jakož i všechna volná místa I. a II. platové stupnice kancelářských oficiantů,

2) bezodkladně předložilo návrh na rozšíření systemisace služebních míst pragmatikálních zaměstnanců alespoň na stav, jaký je u jiných resortů státní správy téže kategorie,

3) přiznalo civilním kancelářským zaměstnancům mimořádný přídavek podle směrnic platných pro vojenské gážisty,

4) přiznalo vánoční odměny všem zaměstnancům bez ohledu jejich služebního přidělení,

5) přiznalo drahotní výpomoci dělníkům vojenské správy a odstranilo kvitanční poplatek, při výplatě mezd civilním dělníkům srážený,

6) provedlo stabilisaci služebního poměru civilních dělníků a postaralo se o slušné starobní zabezpečení této kategorie, podle analogie dělníků jiných státních podniků a přihlásilo je všechny k úrazovému pojištění.

4. Roční částky stanovené v čl. XX, odst. 1. financ. zákona na r. 1931 1) 60,0000.000 Kč na stavby vysokých škol, 2) 28,000.000 Kč na stavby stát. škol národních nebuďte ve stát. rozpočtu pro r. 1938 snižovány, ale zařazeny do téhož rozpočtu v plné výši.

5. Vláda sa vyzýva, aby vzala do štátnej správy Hudobnú a dramatickú akademiu pre Slovensko v Bratislave.

6. Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila návrh zákona, kterým by byly upraveny právní poměry národního školství, zejména pokud jde o osobní náklady na toto školství.

7. Osnova zákona o scelování pozemků buď co nejdříve předána Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání.

8. Dotace státního fondu pro vodohospodářské meliorace podle zákona č. 49 ze dne 20. března 1931 a státního fondu vodocestného a pro využití vodních sil čís. 50 ze dne 27. března 1931 buďtež v státním rozpočtu na rok 1938 doplněny na plnou výši uvedenou v obou uvedených zákonech. Při poskytování státních příspěvků, zejména na stavby regulační, meliorační a stavby vodovodů z fondu pro vodohospodářské meliorace, buďtež tyto příspěvky vyměřovány v nejvyšší percentuelní míře v zákoně připuštěné, aby provádění těchto staveb nebylo znemožňováno velikým a neúnosným zatížením zemědělců a venkovských obcí.

9. Dotace na elektrisaci venkova buď v rozpočtu na rok 1938 zahrnuta v plné původní výši 25 milionů Kč podle zákona č. 72 ze dne 19. května 1932.

10. Roční dotace stanovená § 6, odst. 1, č. 2 zákona z 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace buď ve stát. rozpočtu pro r. 1938 zařazena plnou měrou, t. j. v částce 40,000.000 Kč. Také dotace 20,000.000 Kč, stanovená § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona buď v r. 1938 v rozpočtu uvedena jako položka výdejná. Roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona nebudiž v rozpočtu pro r. 1938 snižována. Dotace 70,000.000 Kč, určená stát. fondu pro splavnění řek, stanovená § 6, odst. 1 zákona z 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n. buď v plné výši zařazena do stát. rozpočtu pro r. 1938.

11. Vláda sa vyzýva, aby bola na Slovensku prevedená resystemizácia v zemedelsko-technickej službe, aby bolo po stránke personálnej plné vyhoveno potrebám vodohospodárstva, kulturno-technickým a komasačným prácam.

12. Vláda se vyzývá, aby se s urychlením zabývala odbouráním překážek v mezinárodním styku, jako jsou všeho druhu řízení povolovací a devisová a zároveň, aby pečovala o organisaci zjednodušení těchto řízení k ulehčení vývozu.

13. Ministerstvo veřejných prací se vyzývá, aby s urychlením co největším vydalo nový zadávací řád k provádění veřejných investic.

14. Vládě se ukládá, aby pro zemské přednosty technické služby v jednotlivých zemích zavedla titul zemského vicepresidenta pro technickou službu.

Obsah:

Zpráva rozpočtového výboru

Finanční zákon

Celkové přehledy rozpočtových skupin

Celkový přehled státního rozpočtu na rok 1937

Přehled výdajů vlastní státní správy (skupina I.)

Skupina II. Správa státních podniků

Přehled výdajů provozních rozpočtů státních podniků (skupina II.)

Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích

Skupina IV. Správa státního dluhu

Jednání rozpočtového výboru

Část všeobecná - Rozprava povšechná

Část zvláštní - Rozprava podrobná:

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra

Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem

Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy

Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud

Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty

Kapitola li. Ministerstvo zemědělství

Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací

Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů

Kapitola 15. Ministerstvo železnic

Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče

Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy

Kapitola 19. Ministerstvo financí

Kapitola 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Resoluce