Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 405.

Podepsaní navrhují, aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se na tomto zákoně:

ze dne............. 1937,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

1. Vláda může zvláště obsáhlé a mimořádně důležité osnovy zákonů - s výjimkou osnovy zákona rozpočtového a branného (§ 41 odst. 3 ústavní listiny) předložiti zároveň oběma sněmovnám a při tom navrhnouti, aby osnovy takové byly projednávány podle tohoto zákona.

2. Vysloví-li obě sněmovny s návrhem tím souhlas (§ 41 odst. 4 jednacích řádů), přikáží předsedové sněmoven bezodkladně vládní osnovu jednomu z výborů, který považují za příslušný. Návrhy podle § 20 odst. 3 jednacích řádů a § 36 jednacích řádů nemají místa.

§ 2.

1. Výbory určí každý svého zpravodaje podle § 30 jednacích řádů, načež předseda výboru poslanecké sněmovny pozve výbor sněmovny a výbor senátu, kterým osnova byla podle § 1 přikázána, ku prvé společné poradě, kterou také řídí. Další společné porady řídí předsedové výborů (jich náměstkové) zpravidla střídavě. Stejně se střídají zapisovatelé výborů v těchto poradách.

2. Společné porady výborů jednají za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů každého výboru a usnášejí se ve formálních věcech prostou většinou přítomných.

3. Společná porada výborů může si zvoliti podvýbory, přibrati se svolením předsedů obou sněmoven znalce, po případě vyžádati si do určité lhůty jejich písemný posudek nebo vyžádati si vyjádření jiného výboru kterékoliv sněmovny prostřednictvím předsedy této sněmovny.

4. Po doslovu obou zpravodajů ve společné poradě výborů konají oba výbory své vlastní schůze a hlasují po zprávě svého zpravodaje bez rozpravy prostým hlasováním o vládní osnově i o věcných návrzích svých členů podaných podle § 48 jednacích řádů ve společných poradách výborů. Zjistí-li zpravodajové obou výborů neshodu v usnesení výborů, bude způsobem výše ustanoveným svolána a konána opětná společná porada výborů o těchto neshodách. Po této poradě konají oba výbory opět své schůze a vykonají znovu hlasování o sporných ustanoveních osnovy.

§ 3.

Když bylo skončeno hlasování v obou výborech, projedná osnovu zákona sněmovna poslanecká na podkladě usnesení svého výboru, byť i odchylného od usnesení výboru senátního, v plné schůzi podle ustanovení části VII a VIII jednacího řádu poslanecké sněmovny.

§ 4.

1. Usnesení sněmovny poslanecké o osnově zákona takto projednané dodá předseda sněmovny podle § 76 jednacího řádu předsedovi senátu. Usnesení to rozdá se v senátě tiskem spolu se zprávou schválenou po společných poradách výboru obou sněmoven výborem senátu a podepsanou předsedou a zpravodajem tohoto výboru (§ 2 odst. 4).

2. Shoduje-li se usnesení sněmovny poslanecké s osnovou, kterou navrhl výbor senátu, položí předseda senátu osnovu zákona na pořad některé z příštích schůzí senátu bez opětného jednání výborového, který ji projedná podle ustanovení části VII a VIII jednacího řádu senátu. Neshoduje-li se návrh zákona přijatý poslaneckou sněmovnou s osnovou navrženou výborem senátu, přikáže předseda senátu usnesení sněmovny jemu dodané podle §§ 78 a 20 jednacího řádu senátu výboru, jejž považuje za příslušný.

§ 5.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, řídí se společné porady výborů ustanovením jednacích řádů obou sněmoven o jednání výborovém; pokud se tyto řády neshodují, řídí se ustanovením jednacího řádu sněmovny poslanecké.

§ 6.

Obdobně se může postupovati, projednávají-li sněmovny zprávy a podněty presidenta republiky podané podle § 64 č. 6 ústavní listiny, anebo navrhne-li vláda sněmovnám, aby některý její člen učinil samostatné prohlášení (§ 27 jednacích řádů) ve společné schůzi výborů obou sněmoven.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

Již výbor pro změnu jednacího řádu revolučního Národního shromáždění uznal ku podnětu vlády, aby v jednacím řádu bylo umožněno utvoření společné komise obou sněmoven za účelem rychlého řízení, odstranění možných růzností názorů a podání souhlasné zprávy oběma sněmovnám. Z důvodu účelnosti přenesl tuto funkci na Stálý výbor podle §u 54 ústavní listiny. Početnost a složení tohoto výboru však neodpovídá potřebě, mají-li býti projednány obzvláště důležité a obsáhlé osnovy zákonů, jako zákoník občanský, civilní řád soudní, řád exekuční, trestní zákon, trestní řád a pod. Z úvah, že je potřebí postarati se o takovou úpravu zákonodárného chodu ve sněmovnách, aby takovéto obsáhlé a zvláště důležité osnovy byly projednány co nejrychleji a nejúsporněji, aniž by tím utrpělo všestranné a důkladné jejich prozkoumávání, vyplynulo podání tohoto návrhu.

K jednotlivostem pak dlužno dodati:

§ 1. omezuje použití zákona pokud jde o osnovy zákonů výslovně na osnovy zvláště obsáhlé a mimořádně důležité. Citát §u 41 jednacích řadů naznačuje, že vládní návrh bude oznámen sněmovně ve sděleních předsednictva a že o něm bude rozhodováno bez rozpravy, prostým hlasováním. Účel, který tento zákon sleduje, vyžaduje, aby byla osnova přikázána k urychlenému a soustředěnému projednávání v každé sněmovně pouze jedinému výboru, se zachováním možnosti, slyšeti také stanovisko dalších výborů (§ 2 odst. 3). Stejné důvody přimlouvají se o to, aby návrhy podle §u 20 a 36 jednacích řádů nebyly připuštěny.

§ 2. Aby byla zachována rozhodovací samostatnost výboru v každé sněmovně, omezuje se společné jednání toliko na společnou rozpravu, kterou zahajuje předseda výboru poslanecké sněmovny, jež také se zřetelem na vzájemný ústavněprávní poměr obou sněmoven první bude se zabývati ve svém plenu s osnovou v §u 1 vyznačenou. Rovnocennost výborů jest zaručena jednak střídáním obou předsedů (odst. 1), jednak ustanovením (odst. 2), že společné jednání může býti zahájeno teprve tehdy, když každý z výborů jest dle §u 31 jednacích řádů způsobilý k jednání. Těžiště odborné práce bude přeneseno do podvýborů společných pro obě sněmovny, čímž nejsnáze a nejrychleji bude docíleno účely, které tento zákon sleduje. Každý ze zpravodajů obou výborů má míti slovo při zahájení a uzavření společné rozpravy. Skončením této přestává společné jednání a výbory se rozestupují, aby po informativním výkladu svého zpravodaje nejen o průběhu společného jednání, nýbrž i o eventuelně podaných věcných návrzích, rozhodly hlasováním. Eventuelní neshody pokusí se odstraniti nová společná porada a pak nové samostatné hlasování ve výborech.

§ 3. Intence tohoto paragrafu byla odůvodněna již při výkladu k §u 2.

§ 4. K urychlení a soustředění projednávání, jež zákon sleduje, slouží také ustanovení, že není třeba, aby bylo v senátě konáno opětné výborové projednávání v tom případě, shoduje-li se usnesení sněmovny poslanecké s osnovou, kterou navrhl výbor senátu po společném jednání. Není-li této shody, postupuje se senátě obvyklým chodem.

§ 6. Zde jsou vyznačeny další možnosti výhodného použití tohoto zákona, po kterých bylo opětně již voláno. Ustanovení toto ovšem ničeho nemění na vyřizováni těchto předmětů jednání, jak jest stanoveno jednacími řády. Slučuje se toliko porada o těchto předmětech.

Podepsaní navrhují, aby senát schválil tuto osnovu zákona a aby byla tato osnova přikázána výboru ústavně-právnímu. Návrh nemá finančního dosahu.

V Praze dne 24. února 1937.