Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 415.

Nyní, kdy vláda chystá se předložiti Národnímu shromáždění osnovy velkých a důležitých unifikovaných zákonů, stalo se obecným přesvědčením, že postup podle jednacích řádů, jaký je pravidlem při projednávání zákonů, u těchto obsáhlých zákonných návrhů nevyhovuje. Veřejnost naléhá již velmi důtklivě na rychlé uskutečnění sjednocení zákonodárství, a kdyby se měly tyto obsáhlé osnovy, ve kterých se řeší velmi mnoho různých, a i sporných problémů, projednávati podle dosud platných ustanovení jednacích řádů, trvalo by to jednak velmi dlouho, jednak by se mohlo velmi snadno státi, že by došlo k vrácení osnov, v jedné sněmovně již přijatých, sněmovně druhé.

Z té příčiny musíme uvítati tento iniciativní návrh, který zavádí namísto odděleného projednávání zvláště obsáhlých a mimořádně důležitých osnov v příslušných výborech obou sněmoven společné porady těchto výborů. Tímto postupem se projednání osnov nejen velmi urychlí, nýbrž ve společné debatě se mnohem snadněji různé sporné názory vyjasní a dosáhne potřebného kompromisu. Takové společné jednání je též úspornější, neboť při projednávání odborných důležitých otázek bude zajisté třeba slyšeti experty nebo vyžádati odborné posudky znalců, a to se podle iniciativního návrhu bude moci státi jen jednou ve společných poradách výborů.

Iniciativní návrh je v úplné shodě s ústavní listinou, neboť zachovává naprosto netknutou samostatnost obou sněmoven při hlasování a rozhodování o předložených návrzích zákona. Každá sněmovna bude se usnášeti na podkladě návrhu svého resortního výboru.

Praktické je též ustanovení § 6 iniciativního výboru, které umožňuje, aby zprávy a podněty presidenta republiky podané podle § 64, č. 6 ústavní listiny a prohlášení člena vlády podle § 27 jednacích řádů, které se dosud konalo dvakráte v obou sněmovnách, byly učiněny, pouze jednou ve společné schůzi výborů obou sněmoven.

V uvážení těchto důvodů činí ústavně právní výbor návrh, aby iniciativní návrh byl schválen v navrhovaném znění níže otištěném, jedině se stylistickou opravou v § 4, odst. 2.

V Praze dne 2. března 1937.

Zimák v. r.,
místopředseda.

Dr Milota v. r.,
zpravodaj.

ze dne........................................1937,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Vláda může zvláště obsáhlé a mimořádně důležité osnovy zákonů - s výjimkou - osnovy zákona rozpočtového a branného (§ 41, odst. 3 ústavní listiny) - předložiti zároveň oběma sněmovnám a při tom navrhnouti, aby osnovy takové byly projednávány podle tohoto zákona.

(2) Vysloví-li obě sněmovny s návrhem tím souhlas (§ 41, odst. 4 jednacích řádů), přikáží předsedové sněmoven bezodkladně vládní osnovu jednomu z výborů, který považují za příslušný. Návrhy podle § 20, odst. 3 jednacích řádů a § 36 jednacích řádů nemají místa.

§ 2.

(1) Výbory určí každý svého zpravodaje podle § 30 jednacích řádů, načež předseda výboru poslanecké sněmovny pozve výbor sněmovny a výbor senátu, kterým osnova byla podle § 1 přikázána, ku prvé společné poradě, kterou také řídí. Další společné porady řídí předsedové výborů (jich náměstkové) zpravidla střídavě. Stejně se střídají zapisovatelé výborů v těchto poradách.

(2) Společné porady výborů jednají za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů každého výboru a usnášejí se ve formálních věcech prostou většinou přítomných.

(3) Společná porada výborů může si zvoliti podvýbory, přibrati se svolením předsedů obou sněmoven znalce, po případě vyžádati si do určité lhůty jejich písemný posudek nebo vyžádati si vyjádření jiného výboru kterékoliv sněmovny prostřednictvím předsedy této sněmovny.

(4) Po doslovu obou zpravodajů ve společné poradě výborů konají oba výbory své vlastní schůze a hlasují po zprávě svého zpravodaje bez rozpravy prostým hlasováním o vládní osnově i o věcných návrzích svých členů podaných podle § 48 jednacích řádů ve společných poradách výborů. Zjistí-li zpravodajové obou výborů neshodu v usnesení výborů, bude způsobem výše ustanoveným svolána a konána opětná společná porada výborů o těchto neshodách. Po této poradě konají oba výbory opět své schůze a vykonají znovu hlasování o sporných ustanoveních osnovy.

§ 3.

Když bylo skončeno hlasování v obou výborech, projedná osnovu zákona sněmovna poslanecká na podkladě usnesení svého výboru, byť i odchylného od usnesení výboru senátního, v plné schůzi podle ustanovení části VII a VIII jednacího řádu poslanecké sněmovny.

§ 4.

(1) Usnesení sněmovny poslanecké o osnově zákona takto projednané dodá předseda sněmovny podle § 76 jednacího řádu předsedovi senátu. Usnesení to rozdá se v senátě tiskem spolu se zprávou schválenou po společných poradách výborů obou sněmoven výborem senátu a podepsanou předsedou a zpravodajem tohoto výboru (§ 2, odst. 4).

(2) Shoduje-li se usnesení poslanecké sněmovny s osnovou, kterou navrhl výbor senátu, dá předseda senátu osnovu zákona bez opětného jednání výborového na pořad některé z příštích schůzí senátu, který ji projedná podle ustanovení části VII a VIII jednacího řádu senátu. Neshoduje-li se návrh zákona přijatý poslaneckou sněmovnou s osnovou navrženou výborem senátu, přikáže předseda senátu usnesení sněmovny jemu dodané podle §§ 78 a 20 jednacího řádu senátu výboru, jejž považuje za příslušný.

§ 5.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, řídí se společné porady výborů ustanovením jednacích řádů obou sněmoven o jednání výborovém; pokud se tyto řády neshodují, řídí se ustanovením jednacího řádu sněmovny poslanecké.

§ 6.

Obdobně se může postupovati, projednávají-li sněmovny zprávy a podněty presidenta republiky podané podle § 64, č. 6 ústavní listiny, anebo navrhne-li vláda sněmovnám, aby některý její člen učinil samostatné prohlášení (§ 27 jednacích řádů) ve společné schůzi výborů obou sněmoven.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.