Senát Národního shromáždění R.Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 422.

Ministerstvo zemědělství věnovalo otázce boje proti škodám způsobeným larvami střečka hovězího značnou pozornost již delší dobu. Po získání statistických dat u ministerstva průmyslu, obchodu a živností, podpořilo rozšíření výtisku přednášky minist. rady Dra Pfaffa o tomto thematu. K celé řadě přijatých osnov zákonů, sloužících k povznesení zemědělství, nebo alespoň k zamezení ztrát zemědělství způsobovaných zařazuje se dnes návrh zákona, kterým má býti zabráněno ztrátám statisticky u nás vyčísleným Svazem čsl. průmyslu koželužského na 15 mil. Kč ročně.

Jelikož stávající zákonná ustanovení nedávají možnosti řešiti danou věc administrativními opatřeními a neposkytují ani podkladu k řešení formou vládního nařízení, bylo přikročeno k vydání této osnovy zákona. Nejsme prvním státem, který chce hubiti tohoto škůdce systematicky. V Belgii, Německu, Dánsku mají zákon o hubení střečka již řadu let. Ve Švédsku, Rakousku a Švýcarsku byly vlády zmocněny vydávati nařízení o povinnosti držitelů zvířat ničiti larvy střečka.

Hlavní zřetel těchto zákonných opatření je soustředěn na ničení larev, které může laik účelně prováděti, jelikož nelze ničiti s úspěchem a systematicky dospělé poletující mouchy střečka, které jsou velmi podobny různým jiným mouchám. Střeček hovězí je dvojí: menší a větší. Je to moucha barvy tmavohnědé, podobná čmeláku. Samička klade v červnu až srpnu vajíčka na srst noh a boků hovězího dobytka. Po 4 dnech vylíhnou se z vajíčka průsvitné bělavé larvy, které se provrtají zvířeti pod kůži. Z podkožní tkáně dostávají se larvy svou vlastní pohybovou činností za dobu 6-7 měsíců až do podkoží na hřbetě a bedrech zvířete, kde si provrtávají dýchací otvory (dírky) v kůži. V těchto místech utvoří se vyvýšeniny, t. zv. bulky, velikosti vlašského ořechu, které vyvolávají zánět okolní tkáně a z otvorů v kůži vytéká hnis, což je pozorovat na okolní srsti, která je hnisem slepená. Larva střečka, vyšlá z kůže zvířete obyčejně v květnu, se na povrchu země nebo pod listím zakuklí a po 30-45 dnech se vylíhne moucha. Tato žije jen 7 dní. Během této doby se oplodní a klade na srst zvířete vajíčka, z nichž se vylíhnou larvy, které, jak jsem se zmínil, provrtávají se do zvířete. Zůstávají celkem 10-11 měsíců v těle zvířete a proto zvláště ke konci jejich pobytu pod kůží nutno je hubiti.

Kůže netrpí tolik provrtáváním larev sotva vylíhlých z vajíček, neboť tyto jsou asi ¹/₂ mm dlouhé, jako spíše nakonec, když si v kůži tvoří larvy dýchací otvory a když dospělá larva střečka asi 24-28 mm dlouhá, podoby vejčité nebo hruškovité, vylézá z těla ven. Tyto otvory znehodnocují kůži, zvláště v místech nejcennějších, která stává se tím méněcennou. Zvíře, jehož kůže je znehodnocena střečkem, je lacinější a tím škody odnáší v prvé řadě chovatel-zemědělec. Samozřejmě, že celé desítky larev střečka v těle jednoho zvířete mají za následek i slabší jeho užitkovost. Dobytek špatně žere, hubne, krávy nedávají tolik mléka. Ba někdy způsobují larvy různé záněty a otoky jícnu nebo míšního kanálu a tím jsou příčinou i jiných, chorob, majících za následek tak zv. nutných porážek.

Národohospodářské škody způsobené larvami střečka chovatelů zvířat jsou tudíž velmi značné. Prováděním navrhovaných ustanovení zákonných zmenší se bezpečně tyto národohospodářské ztráty, aniž by tím státní pokladna byla v nějakém směru zatížena.

Předložená osnova ukládá držiteli skotu za povinnost ničiti u svých zvířat larvy střečka, podle poučení, které vydá a vyhlásí ministr zemědělství v úředním listě republiky Československé. Vydati poučení, jako vyhlášku ministra se navrhuje proto, že je bude možno podle okolnosti snáze měniti, a též proto, že mnoho z uvedeného v poučení nemá normativní povahy a do zákona se nehodí.

Celá řada ustanovení jsou obdobná dle zákona ze dne 6. srpna 1909, § 17 a 26, čís. 177 ř. z. Případně s § 4, zák. ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z. o organisaci veřejné služby zdravotní, a v § 126 zákona čl. VII/1888, o úpravě zvěrozdravotnictví.

Ježto by nebylo možno ve všech případech zajistiti trestní hrozbou navrhovaných předpisů vidělo se nutno takovou záruku hledati též v prostředcích, které skýtá politická exekuce.

Musíme si uvědomiti, že škody střečkem způsobené objevují se u dobytka, který většinu dne se zdržuje venku, ať již na pastvě nebo jako dobytek tažný. V důsledku toho je střeček v určitých krajích rozšířen dosti hojně, kdežto v mnohých není ani skoro znám.

Zákonná ustanovení ztrácejí na své tvrdosti tím, že ničení larev střečka může i laik bez pomoci zvěrolékaře účelně prováděti.

Národohospodářský výbor projednal tuto osnovu zákona ve své schůzi dne 9. března 1937 a doporučuje slavnému senátu její schválení ve znění níže otištěném.

V Praze dne 9. března 1937.

Sehnal v. r.,
předseda.

Novák v. r.,
zpravodaj.

ze dne..........................................

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Každý držitel skotu jest povinen ničiti larvy střečka (velkého střečka, hypoderma bovis, a malého střečka, hypoderma lineatum) u zvířat, která má v držbě, podle poučení, které vydá a vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(2) Obec jest povinna dozírati, aby držitelé skotu splnili povinnost uloženou jim v předchozím odstavci řádně, a zjištěné závady oznamovati příslušnému okresnímu úřadu.

(3) Okresní úřad vyzve liknavého držitele skotu, aby dodatečně ve lhůtě, kterou mu určí, dostál své povinnosti, a zároveň ho upozorní, že bude potřebné vykonáno na jeho náklad a nebezpečí, neučiní-li tak sám ve lhůtě jemu dané.

§ 2.

(1) V obci, kde jest obvyklým vyháněti skot v jarních a letních měsících na společnou pastvu, jest také povinností obce postarati se o to, aby skot byl před vyhnáním na pastvu prohlédnut osobou k tomu způsobilou a obcí pověřenou, zda není stižen larvami střečka hovězího.

(2) Této prohlídce není podroben skot, o němž se prokáže veterinářským osvědčením, že není nositelem larev střečka; osvědčení nesmí býti starší 30 dnů.

§ 3.

(1) Z bulek, nad nimiž jest kůže larvami střečka již provrtána, jest dovoleno odstraňovati larvy střečka i osobám, které nejsou oprávněny vykonávati veterinářskou praksi.

(2) Toto ustanovení se netýká otvírání bulek nožem.

§ 4.

Držitelé skotu jsou povinni dovoliti orgánům obce při plnění jejich povinností v § 1, odst. 2 a v § 2, odst. 1 uvedených vstup na všechna místa, kde se skot chová, pase nebo má býti prohlédnut.

§ 5.

(1) Přestupky tohoto zákona trestají, nejde-li o čin trestný soudně, okresní úřady pokutou do 100 Kč nebo vězením (uzamčením) do 12 hodin, za okolností zvláště přitěžujících pokutou do 300 Kč nebo vězením (uzamčením) do 24 hodin.

(2) Pro případ nedobytnosti pokuty budiž uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry, zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti čtrnáctým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra.