Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

4. zasedání.

Tisk 424.

Odpovědi:

1. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Garlika stran zbytečného a neodůvodněného odvolání státního zastupitelství proti osvobozujícímu rozsudku okresního soudu v Nové Bystřici (tisk 314/5).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Schmidta stran nezákonného rozpouštění důvěrných schůzí (tisk 325/2).

3. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Franka stran zákazu hesla "Deutsch und treu" (tisk 328/3).

4. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Patzaka stran vymýtění německých místních jmen ze školních vysvědčení (tisk 331/3).

5. ministra financí na interpelaci sen. Krczala stran používání agentů provokatérů u důchodkového kontrolního úřadu v Brně (tisk 346/1).

6. ministra národní obrany na interpelaci sen. Stellwaga stran jednojazyčně českých evidenčních lístků pro německé zemědělce (tisk 363/10).

7. ministra školství a národní osvěty a ministra zemědělství na interpelaci sen. dr Pajora o odnímání práv malým nájemcům v Kerti (tisk 284/3).

424/1 (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci senátora K. Garlika

stran zbytečného a neodůvodněného odvolání státního zastupitelství proti osvobozujícímu rozsudku okresního soudu v Nové Bystřici (tisk 314/5).

Postupu státního zastupitelství v Českých Budějovicích v daném případě nelze nic nezákonného vytýkati.

V Praze dne 1. února 1937.

Ministr spravedlnosti

Dr. Dérer v. r.

Překlad ad 424/1.

Antwort

des Justizministers

auf die Interpellation des Senators K. Garlik

wegen einer überflüssigen und unbegründeten Berufung der Staatsanwaltschaft gegen ein freisprechendes Urteil des Bezirksgerichtes Neubistritz (Druck 314/5).

Dem Vorgehen der Staatsanwaltschaft in Böhm. Budweis kann im vorliegenden Falle keine Gesetzwidrigkeit zum Vorwurf gemacht werden.

Prag, am 1. Feber 1937.

Der Justizminister

Dr. Dérer m. p.

424/2 (původní znění)

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora R. Schmidta

stran nezákonného rozpuštění důvěrných schůzí (tisk 325/2).

Schůze v interpelaci uvedená byla intervenujícím četníkem rozpuštěna právem, neboť její svolavatel Josef Dutschka jako bývalý příslušník rozpuštěné strany DNSAP, nebyl podle §§ 4 a 14 zákona, č. 201/1933 Sb. z. a n., oprávněn ji pořádati bez povolení úřadu.

V Praze dne 28. února 1937.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Překlad ad 424/2.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Senators R. Schmidt

wegen ungesetzlicher Auflösungen vertraulicher Versammlungen (Druck 325/2).

Die in der Interpellation angeführte Versammlung wurde vom intervenierenten Gendarman mit Recht aufgelöst, denn ihr Einberufer Josef Dutschka war als ehemaligar Angehöriger der augelösten DNSAP, gemäß §§ 4 und 14 des Gesetzes S. d. G. u. V. 201/1933, nicht berechtigt dieselbe ohne behördliche Bewilligung zu veranstalten.

Prag, am 28. Feber 1937.

Der Minister des Innern

Dr. Černý m. p.

424/3 (původní znění).

Odpověď

Ministr školství a národní osvěty

na interpelaci senátora L. Franka

Stran zákazu hesla "Deutsch und treu" (tisk 328/3).

Pozastavený nápis nevystihuje poslání školy v jeho úplnosti, mohl by proto sváděti ke křivým a jednostranným výkladům a nelze jej tedy uznati pro školu za vhodný.

Z toho důvodu nemám příčiny, abych do opatření zemské školní rady zasahoval.

V Praze dne 18. února 1937

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Franke v. r.

Překlad ad 424/3.

Antwort

des Ministers für Schulwessen und Volkskultur

auf die Interpellation des Senators L. Frank wegen Verbotes des Wahlspruches "Deutsch und treu" (Druck 328/3).

Die beanständete Aufschrift erfaßt nicht die Mission der Schule in ihrer Gänze, sie könnte daher zu schiefen und einseitigen Auslegungen verleiten und kann somit für eine Schule nicht als passend anerkannt werden.

Aus diesem Grunde finde ich keine Veranlassung in die Verfügung des Landesschulrates einzugreifen.

Prag, am 18. Feber 1937.

Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:

Dr. Franke m. p.

424/4 (původní znění)

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátora V. Patzaka

stran vymýtění německých místních jmen ze školních vysvědčení (tisk 331/3).

Z důvodů příslušnosti převzal jsem sám odpověď na tuto interpelaci.

Inspektor státních škol národních s německým jazykem vyučovacím v Praze byl upozorněn, aby na školních vysvědčeních žáků státní obecné školy s německým jazykem vyučovacím v Sylvárově bylo označení místa školy ve shodě s úředním názvem osady, o niž jde, uvedeným (podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n.) v posledním Statistickém lexikonu obcí v zemi České z r. 1934.

V Praze dne 1. března 1937.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Franke v. r.

Překlad ad 424/4.

Antwort

des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation des Senators V. Patzak

betreffend die Ausmerzung deutscher Ortsnamen aus den Schulzeugnissen (Druck 331/3).

Aus Kompetenzgründen habe ich die Beantwortung dieser Interpellation selbst übernommen.

Der Inspektor der staatlichen Volksschulen mit deutscher Unterrichtssprache in Prag wurde aufmerksam gemacht, daß auf den Schluzeugnissen der Schüler der staatlichen Volksschule mit deutscher Unterrichtssprache in Silwarleut die Bezeichnung des Schulortes mit der (nach dem Gesetze vom 14. April 1920, S. d. G. u. V. Nr. 266) im letzten Statistischen Lexikon der Gemeinden im Lande Böhmen vom Jahre 1934 angeführten behördlichen Bezeichnung der betreffenden Ortschaft zu übereinstimmen hat.

Prag, am 1. März 1937.

Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:

Dr Franke m. p.

424/5 (původní znění).

Odpověď

ministra financí

na interpelaci senátora G. Krczala

stran používání agentů provokatérů u důchodkového kontrolního úřadu v Brně

(tisk 346/1).

Několikráte bylo důchodkovými či dozorčími orgány zjištěno, že Karel Dömisch, obchodník papírem v Brně, prodává tabákové výrobky přes to, že nemá oprávnění k jejich prodeji.

Prodej tabákových výrobků bez oprávnění je totiž důchodkový přestupek, který mají vyšetřovati důchodkové kontrolní úřady. Předpis pro maloprodavače tabáku ukládá pak každému maloprodavači, aby ihned oznámil neoprávněný prodej tabáku, jestliže takový prodej zjistil. Podle tohoto ustanovení oznámil maloprodavač tabáku Artur Holzer důchodkovému kontrolnímu úřadu, že Dömisch stále neoprávněně prodává tabákové výrobky a proto důchodkový kontrolní úřad vyzval, aby se vynasnažil dokázati své tvrzení o neoprávněném prodeji kuřiva Dömischem.

Po krátkém čase předložil Holzer důchodkovému úřadu tabákové výrobky koupené u Dömische. V důchodkovém trestním řízení Dömisch pak doznal, že prodával kuřivo a zaplatil pokutu 1000 Kč.

Z vyšetření vytýkaného stavu věci jsem nezjistil, že úředníci důchodkového kontrolního úřadu v Brně poskytli Holzerovi peníze na nákup kuřiva od Dömische. Výpověď Holzerova před soudem není rozhodující, ježto jde o výpověď obžalovaného, která nebyla prokázána.

Z toho stavu věci je zřejmo, že nelze mluviti o tom, že důchodkový kontrolní úřad v Brně objednává agenty provokatéry, ježto Holzer učinil u důchodkového kontrolního úřadu oznámení, jak k němu byl povinen, a pak na důkaz toho koupil u Dömische tabákově tovary; za to však nemůže býti trestán, ani jako spoluvinník, poněvadž spoluvina u přestupku §u 317 důch. tr. zákona, jehož se Dömisch dopustil, není trestná, ježto nejde o těžký důchodkový přestupek.

Přednosta důchodkového kontrolního úřadu v Brně, Jan Jelínek, vyšetřuje důchodkový přestupek Dömischův, konal svoji služební povinnost a proto nemám důvodu, abych dal proti němu zavésti disciplinární řízení a přiměřeně jej potrestati.

V Praze dne 15. února 1937.

Ministr financí

Dr. Kalfus v. r.

Překlad ad 424/5.

Antwort

Des Finanzminsters

Auf die Interpellation des Senator G. Krzcal

Wegen Verwendung von Lockspitzeln durch das Gefällskontrollamt in Brünn (Druck 346/1).

Durch Organe der Gefällskontrolle wurde einigemal festgestellt, daß Karl Dömisch, Papierhandler in Brünn, Tabakwaren verkaufe, trotzdem er die Berechtigung zum Verkaufe derselben nicht besitzt.

Der Verkauf von Tabakwaren ohne Berechtigung ist nämlich eine Gefällsübertretung, welche die Organe der Gefällskontrolle zu untersuchen haben. Die Vorschrift für Tabakkleinverchleißer schreibt nun jedem Kleinverschleßer vor, jeden sichergestellten unberechtigten Tabakverchleiß unverzüglich anzuzeigen. Dieser Bestimmung gemäß brachte der Tabakkleinverschleißer Arthur Holzer beim Gefällskontrollamte zur Anzeige, daß Dömisch fortwährend unberechtigt Tabakwaren verkaufe, und wurde er deshalb vom Gefällskonrollamte aufgefordert, er möge trachten, seine Behauptung vom unberechtigten Tabakverschleiß des Dömisch zu beweisen.

Kurz nachher legte Holzer dem Gefällsamte die bei Dömisch gekauften Tabakwaren vor. Im Gefällsstrafverfahren gestand dann Dömisch den Verkauf von Tabakwaren und bezahlte die Geldstrafe von 1000 Kč.

Aus den Erhebungen des gerügten Sachverhaltes habe ich nicht sichergestellt, daß die Beamten des Gefällskontrollamtes in Brünn dem Holzer Geld zum Ankauf von Tabakwaren bei Dömisch zur Verfügung gestellt hätten. Die Ausage Holzers vor Gericht ist nicht ausschlaggebend, weil es sich um die Aussage eines Angeklagten handelt, welche nicht erwiesen wurde.

Aus diesem Sachverhalt ist ersichtlich, daß keine Rede davon sein kann, daß das Gefällskontrollamt in Brünn Lockspitzel bestelle, nachdem Holzer beim Gefällskontrollamte die Anzeige erstattet hatte, wie er hiezu verpflichtet war, und sodann zum Beweis dessen bei Dömisch die Tabakwaren kaufte; hiefür kann er jedoch selbst als Mitschuldiger nicht gestraft werden, weil Mitschuld bei der Übertretung des § 317 Gefällsstrafges., welche Dömisch begangen hatte, nicht strafbax ist, da es sich um keine schwere Gefällsübertretung handelt.

Der Vorstand des Gefällskontrollamtes in Brünn Johann Jelínek tat, indem er die Gefällsübertretung des Dömisch untersuchte, seine dienstliche Pflicht und liegt daher kein Grund vor, gegen ihn das Disziplinarverfahren einzuleiten und ihn entsprechend zu bestrafen.

Prag, am. 15. Feber 1937.

Der Finanzminister:

Dr. Kalfus m. p.

424/6 (původní znění).

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci senátora K. Stellwaga

stran jednojazyčně českých evidenčních lístků pro německé zemědělce (tisk 363/1).

Platné směrnice, vydané ministerstvem národní obrany pro klasifikaci koní, nařizují používati dvojjazyčných evidenčních lístků koní, koná-li se klasifikace v okresech národnostně smíšených nebo menšinových.

Šetřením, provedeným z podnětu interpelace, nebylo zjištěno, že v okrese Planá byly uvedené směrnice porušeny.

Jelikož interpelace neuvádí konkretních případů, není příčiny k dalšímu opatření.

V Praze dne 26. února 1937.

Ministr národní obrany

Machník v. r.

Překlad ad 424/6.

Antwort

des Ministers für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Senators K. Stellwag

wegen einspraching čechischer Evidenzblätter für deutsche Landwirte (Druck 363/10).

Die vom Ministerium für nationale Verteidigung für die Pferdeklassifizierung erlassenen geltenden Richtlinien ordnen die Anwendung doppelsprachiger Evidenzblätter an, wenn die Klassifizierung in national gemischten oder in Minoritätsbezirken stattfindet.

Durch die aus Anlaß der Interpellation gepflogenen Erhebungen wurde nicht sichergestellt, daß die erwähnten Richtlinien im Bezirke Plan vereltzt worden wären.

Nachdem die Interpellation keine konkreten Fälle anführt, liegt keine Veranlassung zu weiteren Verfügungen vor.

Prag, am 26. Feber 1937.

Der Minister für nationale Verteidigung:

Machník m. p.

424/7 (původní znění)

Odpověď

ministra školství a národní osvěty a ministra zemědělství

na interpelaci senátora dr. Pajora

o odnímání práv malým nájemcům v Kerti (tisk 284/3).

Správní komise, zřízená podle čl. II modu vivendi, jejímž předsedou byl spišský biskup Jan Vojtaššák, prodloužila v r. 1930 drobným nájemcům z Kerti, Perbete a Maďarského Seldína, Malicharu Danczimu a spol., posavadní pachty na církevních velkostatcích Ivanovo a Sv. Štěpán na dobu 6 roků. Prodloužení smluv provedla Správní komise svým hospodářským a výkonným orgánem, Likvidační komisí pro správu církevních majetků. Ježto správní komise již tehdy jednala se státním pozemkovým úřadem o sjednání generální dohody o vyřešení pozemkové reformy na církevních statcích, jež tehdy spravovala, bylo do pachtovních smluv pojato pod bodem 21 výslovně toto ustanovení: "V páde štátom provedenej parcelácie ako i výkupu stavebných pozemkov, prenájomníci nemajú od prenajímateľa nároku na odškodné."

Majíc za to, že k ujednání dotčené generální dohody dojde co nejdříve, správní komise nepokládala za nutné vyžádati si k této obnově drobných pachtů předepsaný souhlas státního pozemkového úřadu, ježto předpokládala, že posavadní pachtýři beztak uplatní při provádění pozemkové reformy nárok na příděl pozemků, jež měli posud v pachtu. Jednání o tuto generální dohodu se však protáhlo až do roku 1933. Podle ní bylo určeno pro účely pozemkové reformy od obou uvedených církevních velkostatků 1.308 uh. j. půdy. Aby přídělové řízení se co nejvíce urychlilo, dohodla se správa církevních statků s přídělovým komisařem státního pozemkového úřadu, že dá sama místo přídělového komisaře výpověď z dotčených drobných pachtů a učinila tak přípisem ze dne 30. března 1933, č. 2970/33, ke dni 30. září 1933, upozornivši při tom výslovně, že výpověď byla dána jedině ze zákonných důvodů (provádění pozemkové reformy) a že drobní nájemci mají přednostní právo na výkup najatých pozemků.

Pozemková reforma byla na dvorech Ivanovo a Sv. Štěpán v kat. území Kerť provedena ve smyslu generální dohody v t. zv. zkráceném řízení přídělovém, t. j. správa církevních statků odprodala zajištěné nemovitosti určeným přídělcům za ceny stanovené v dohodě se Státním pozemkovým úřadem.

Velká většina bývalých pachtýřů uplatnila nárok na příděl dotčených pozemků. Pachtýř Danczi a spol. však nároku na příděl neuplatnili a prohlásili, že trvají na dřívější pachtovní smlouvě a že jsou ochotni od ní ustoupiti, bude-li jim poskytnuto odškodné v částce 25.800 Kč. Když tento jejich požadavek byl odmítnut, podali - avšak teprve v r. 1935 - žalobu u okresního soudu ve Staré Ďale a žádali v ní o náhradu škody a ušlého zisku ve výši 116.100 Kč. Jmenovaný soud přiznal žalobcům v zásadě nárok na odškodné. Správa církevních statků napadla proto rozsudek odvoláním. Než došlo k projednání tohoto odvolání, byly dotčené pachtovní smlouvy obvodovou úřadovnou Státního pozemkového úřadu v Bratislavě schváleny. Ministerstvo zemědělství vyšetřivši však dodatečně věc a zjistivši, že pro toto schválení není předpokladů, schválení smluv obvodovou úřadovnou zrušilo a smlouvy ty schválilo jen do dne 30. září 1933.

V důsledku toho odvolací soud zrušil koncem října 1936 rozsudek okresního soudu ve Staré Ďale, žalobu zamítl a odsoudil žalobce k náhradě soudních útrat.

Po tomto rozsudku se obrátili žalobci na správu církevních statků se žádostí, aby jim bylo poskytnuto odškodné 2.000 Kč a aby správa zaplatila sama soudní útraty. Tato žádost byla ovšem odmítnuta.

K jednotlivým vzneseným, dotazům se uvádí toto:

K 1. a 2. Církevní statky, o něž běží, byly dne 1. června 1935 na základě ujednání mezi vládou republiky Československé a Svatou Stolicí odevzdány do správy zmocněnce Svaté Stolice, apoštolského administrátora trnavského biskupa Dra Pavla Jantausche, a státní správa nemá již přímého vlivu na jejich správu. Mimo to byla sporná věc již pravoplatně rozhodnuta řádnými soudy.

K 3. V době, kdy interpelovaný případ se přihodil, spravovala řečené statky t. zv. Správní komise, zřízená podle čl. II. modu vivendi, jejímž předsedou byl spišský biskup Jan Vojtaššák. Likvidační komise byla pouze hospodářským a výkonným orgánem jmenované Správní komise a této tudíž příslušela odpovědnost za tehdejší správu zmíněných statků. Není proto důvodů, aby z této příčiny bylo proti některému státnímu úředníku zaváděno řízení pro vytýkané porušení zákona. Mimo to byly pachtovní smlouvy do dne 30. září 1933 dodatečně schváleny ministerstvem zemědělství a je tím tudíž vytýkaný nedostatek jejich schválení odstraněn.

K 4. Správní komise, zřízená podle čl. II modu vivendi, resp. její orgán Likvidační komise dala pozemky do drobného pachtu nikoli z uložení státního pozemkového úřadu, nýbrž - jak bylo již nahoře vyučeno - o své újmě. Věc po této stránce je náležitě objasněna a není proto třeba v ní nějakého dalšího šetření.

K 5. Pachtýřům nedostatkem včasného schválení pachtovních smluv nebyla způsobena škoda, poněvadž pachtovní smlouva výslovně upozorňovala ve svém bodě 21. na možnost zániku pachtovního poměru následkem očekávaného provedení pozemkové reformy na propachtovaných pozemcích. Smlouva byla také vypověděna jen z důvodů provádění pozemkové reformy.

Poněvadž při tom šlo o provádění stanoveného programu pozemkové reformy, nelze tu spatřovati ani porušení předpisů vlád. nařízení č. 164/1933 Sb. z. a n.

V Praze dne 31. ledna 1937.

Ministr zemědělství:

Dr. Zadina v. r.

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Franke v. r.

Překlad ad 424/7.

Válasz

az iskola- es nemzetművelődésügyi minisztertől

dr. Pajor szenátor interpellációjára

a kürti kisbérlők jogainak megvonása, tárgyában (284/3 nysz.).

A modus vivendi II. cikke értelmében megszervezett intézőbizottság, amelynek elnöke Vojtassák János szepesi püspök volt, Danczi Menyhért és társai kürti, perbetei és magyarszölgyényi kisbérlőknek Ivanovo és Sv. Štefan egyházbirtokokon levő bérleteit az 1930. év folyamán 6 évre meghosszabbította. A bérleti szerződések meghosszabbítását az intézőbizottság saját gazdasági és végrehajtó közege, az egyházi vagyon felszámolóbizottsága által foganatosíttatta. Minthogy az intézőbizottság már ez időben az általa kezelt egyházbirtokokon végrehajtandó földreform kérdésének megoldására vonatkozó általános egyezség felől a földhivatallal tárgyalt, ez okból a bérleti szerződések 21. pontjábá kifejezetten a következő rendelkezés vétetett fel: "Az állam által eszközölt parcellázás vágy építkezési telkek vétele esetén a bérlők a bérbeadóval szemben kárpótlásrá igénynyel nem birnak."

Az intézőbizottság azt tartván, hogy a fenti általános egyezség megkötésére mihamár sor kerül, az állami földhivatalnak eme kisbérletek megujításához megkívánt hozzájárulását nem tartotta szükségesnek kieszközölni, minthogy feltételezte, hogy az ezidőszerinti bérlők az altaluk bérelt földek iránti igényüket a földreform végrehajtása során amúgy is érvényesíteni fogják. A jelzett általános egyezségre vonatkozó tárgyalás azonban az 1933. évig huzódott el. Ez egyezség értelmében a földreform céljaira a fentnevezett két egyházi nagybirtokból 1.308 magyar hold rendeltetett. Hogy a földkiosztási eljárás mennél inkább meggyorsíttasék, az egyházbirtokok intézősége a földhivatal földkiosztási biztosával azon állapodott meg, hogy az illető kisbérleteket a földkiosztó biztos helyett ő maga mondja fel, amit 1933. március 30.-án kelt 2970/33 sz. átiratával az 1933. szeptember 30.-i határnápra szólólag meg is tett azon kifejezett figyelmeztetéssel, hogy a felmondás egyedül törvényes indokokból (földreform végrehajtása) adatott s hogy a kisbérlőknek a bérelt földek megvásárlására előjoguk van.

A földreform Ivanovo és Sv. Štefan majorokon a kürti katasztrális körzetben az ú. n. gyorsított földkiosztási eljárás során a megkötött általános egyezség értelmében végrehajtatott, vagyis az egyházbirtokok intézősége a megállapított fekvőségeket az illető igénylőknek az állami földhivatal hozzájárulásával meghatározott árákon eladta.

A volt bérlők túlnyomó többsége az illető földekre formált igényét érvényesítette is. Danczi bérlő és társai a földkiosztásra való ingényüket nem érvényesítették és kijelentették, hogy a korábbi bérleti szerződéstől nem tágítanak s hogy attól csak akkor állnak el, ha 25.800 Kč összegü kárpótlást kapnak. Amikor ezen követelésükkel elutasíttattak, az ógyallai járásbiróságnál - de csak 1935.-ben - panaszt nyujtottak be, amelyben kárpótlás és elmaradt haszon cimén 116.100 Kč összegű követeléssel álltak elő. Nevezett biróság á panaszosoknak kárpótlásra szóló igényét elvben elismerte. Az egyházbirtokok intézősége az itéletet ez okból megfelebbezte. Mielőtt még a felebbezés tárgyalására került volna sor, az állami földhivatal bratiszlavai kirendeltsége az illető bérleti szerződéseket jóváhagyta. A földmüvelésügyi minisztérium azonban az ügyet utólag megvizsgálva megállapította, hogy ezen jóváhagyásra semmiféle előfeltétél fen nem forog s ez okból a kirendeltség által adott jóváhagyást megsemmisitette s a szerrődéseket csupán 1933. szeptember 30.-ig hagyta jóvá.

A felebbviteli biróság ennek folytán az ógyallai járásbiróság itéletét 1936. október végével hatálytalanította, a panaszt elutasította s a panaszosokat a perköltségek megtérítésében marásztalta el.

Eme itélethozatal után a panaszosok az egyházbirtotok intézöségéhez fordultak azzal, hogy nekik 2.000 Kč kárpótlás nýujtassék s hagy a perköltségeket az egyházbirtokok intézősége maga fizesse meg. Ezen kivánalmukkal természetesen elutasíttattak.

Az egyes kérdőpontokra vonatkozólag a következőket hozzuk fel:

Ad 1. és 2.: A szóban forgó egyházvagyon 1935. július 1.-én a Csehszlovák köztársaság kormánya és a Szentszék között létrejött egyezmény alapján a Szentszék meghatalmazottjánok Dr Jantausch Pál apostoli adminisztrátor trnavai püspök igazgatásába adattak át s állami kormányzat azoknak igazgatására már semiféle közvetlen befolyással nem bir. Ezen kívül a peres ügy rendes biróságok által már jogerősen eldöntetett.

Ad 3.: Az interpellált eset bekövetkezése idején nevezett birtokokat a modus vivendi II. cikke értelmében szervezett ú. n. intézőbizottság igazgata, amelynek elnöke Vojtaššák Jánns szepesi püspök volt. A felszámoló bizottság csupán gazdasági és végrehajtó orgánuma volt a nevezett intézőbizottságnak s ez okból ezt illette a felelősség a jelzett birtokok akkori igazgatásáért. Nincs tehát indok arra, hogy ez okból á kifogásolt törvénysértés miatt valamelyik állami tisztviselő ellen eljárás indíttassék. Ezen kívül a bérleti szerződések a földmüvelésügyi minisztérium által utólag 1933. szeptember 30.-ig jóváhagyattak s ez által jóváhagyásuk kifogásolt elmaradása helyrehozatott.

Ad 4.: A modus vivendi II. cikke értelmében szervezett intézőbizottság, illetőleg ennek közege a felszámoló bizottság a földeket nem az állami földhivatal meghagyásából, hanem - ahogy már fent mondva volt - saját akaratából adta kisbérletbe. Az ügy e tekintetben kellőleg tisztáva van s ézert valamiféle további vizsgálat e dolog körül szükségtelen.

Az 5.: A bérlök a bérleti szerződések idején való jóváhagyásának elmaradása folytán kárt nem vallottak, mert a bérleti szerződés 21. pontja a bérlőket kifejezetten figyelmeztette annak lehetőségére, hogy a szerződési viszony a földreformnak a bérelt földeken elvárt végrehajtása folytán elenyéshetne. A szerződés, is csupán a földreform végrehajtása okából mondatott fel.

Minthogy emellett a földreform kitüzött programjának megvalósításáról volt szó, abban a 164/1933. tgysz. kormányrendelet rendelkezéseinek megsértése sem foroghat fen.

Praha 1937. január 31.

A földművelésügyi miniszter:

Dr. Zadina s. k.

Az iskola- és nemzetművelődésügyi miniszter:

Dr. Franke s. k.