Tisk 437.

ze dne………………………………………..,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Dočasná správa majetku, který je dotčen změnou státoprávních poměrů a leží na území československé republiky a na který se vztahují články 266,273 a 275 mírové smlouvy St. Germainské, články 249, 256 a 258 mírové smlouvy Trianonské a pařížský protokol ze dne 26. dubna 1930, č. 82 Sb. z. a n. z roku 1931, nebo jiné mezinárodní úmluvy, dohody a úpravy, přísluší československému úřadu, kterému podle platných předpisů náleží spravovati majetek takového druhu vzhledem k jeho povaze a účelu; není-li takového úřadu, jakož i v případech pochybných, určí vláda, který úřad má majetek dočasně spravovati.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně o dohledu na správu takového majetku.

§ 2.

(1) Ministerstvo, do jehož oboru působnosti náleží správa majetku, uvedeného v § 1, nebo dohled na ni, upraví v dohodě s ministerstvem financí právní poměry tohoto majetku, podle příslušných mezinárodních úmluv, dohod a úprav a se zřetelem na jeho povahu a účel.

(2) Listiny o úpravě právních poměrů provedené podle předcházejícího odstavce, pokud se týká práv, jež jsou předmětem zápisu do veřejných knih, jsou vkladními listinami podle ustanovení knihovního práva. Zápis ve veřejných knihách se provede s odvoláním na tento zákon, a to na návrh úřadu, který úpravu provedl, nebo na návrh finanční prokuratury.

§ 3.

(1) Veškerá právní jednání, listiny, podání a úřední úkony podle tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků, dávky za úřední úkony ve věcech správních a obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(2) Opatřeními podle tohoto zákona se nepřerušuje poplatková povinnost ekvivalentní.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 354 Sb. z. a n., o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, byla vnitrostátně provedena jen ona ustanovení mírových smluv, která se týkají majetku přiřčeného přímo československému státu. Mírové smlouvy však se v řadě ustanovení zabývají také právním osudem majetku jiného druhu, zejména jmění veřejných osob právnických a kolektivit a jmění útvarů sociálního pojištění (čl. 266, 273 a 275 St. Germain, 249, 256 a 258 Trianon). Další úprava takového majetku byla v některých případech v mírových smlouvách vyhrazena prováděcími úmluvami; tak byly uvedené předpisy mírové smlouvy St. Germainské mezinárodně provedeny dohodou s Rakouskem ze dne 7. prosince 1925, č. 4/1929 Sb. z. a n., pro obor mírové smlouvy Trianonské přijal t. zv. pařížský protokol ze dne 26. dubna 1930, č. 82/1931 Sb. z. a n., s mezinárodním účinkem zásadu teritoriality jako normu kolisní.

Vnitrostátní provedení těchto úmluv však dosud schází; rovněž chybí uvnitř státu právní základ k uskutečnění majetkových změn v důsledku modu vivendi. Ve většině případů jde o to, zjednati potřebný rámec pro definitivní úpravu právních poměrů majetku, který patřil veřejnoprávním subjektům nebo hromadným útvarům, jestliže buď subjekt sám nebo obvod jeho činnosti byl novou státní hranicí rozdělen, nebo jestliže v jeho další činnosti nastala změna následkem nového uspořádání státoprávních poměrů.

Za těchto okolností bylo především nutno postarati se o dočasnou správu tohoto majetku, resp. o dohled na ni. V tom směru § 1 osnovy zachovává platné kompetenční předpisy přihlížeje k povaze a účelu majetku, o nějž jde, a ke změně, která vyplývá z nových státoprávních poměrů. V případě pochyby určí příslušný úřad vláda.

Dále bylo třeba určiti, který úřad má rozhodnouti o konečné úpravě právních poměrů dotčeného majetku, pokud jest na území československé republiky. Tuto pravomoc vyhrazuje § 2 osnovy ministerstvu, jež bud' samo spravuje dotčený majetek nebo na jeho správu dohlíží; v ostatních případech bude k rozhodnutí podle § 2 příslušným ministerstvo, které jest úřadu uvedenému vil nadřízeno. Konečná úprava právních poměrů má se státi se zřetelem na povahu a účel majetku, o nějž jde.

Hlavním účelem osnovy jest usnadniti a zjednodušiti zápis nových právních poměrů do veřejných knih. Majetkové převody a jiné veřejnoprávní úkony související s konečnou úpravou nebo z ní vyplývající jsou v osnově osvobozeny od daní, poplatků a dávek, jak blíže určuje § 3 odst. 1.

Provedení zákona nevyžádá si žádných nákladů.

V Praze dne 9. dubna 1937.

Předseda vlády:

Dr M. Hodža v. r.

Ministr zahraničních věcí:

Dr K. Krofta v. r.