Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.	5. zasedání.

Tisk 442.

Zpráva

l. kulturního výboru

lI. sociálně-politického výboru

IIl. rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 420)

k návrhu poslanců Fr. Dlouhého, inž. dr Tumlířové, Fr. Uhlíře, O. Otáhala.

K. Chalupy a I. Kirpalové

na vydání zákona o úpravě platových poměru školních inspektorů, jakož

i školních inspektorů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených

školním úřadům (orgánům).

l.

Návrh. zákona o úpravě platových poměrů školních inspektorů, jakož i školních inspektorů, ředitelů a učitelů národních škol, přidělených školním úřadům (orgánům) (tisk senátu 420) obsahuje 5 paragr.

V § 1, odst. 1 potvrzuje se nárok na pravidelné služební příjmy osob v záhlaví návrhu zákona uvedených, které jim plynou 2 jejich profesorských, ředitelských a učitelských. míst, na nichž jsou nebo budou zatímně či definitivně ustanoveny. Odst. 2 téhož § l ustanovuje, že místa uvolněná jmenováním ředitelů a učitelů školními inspektory nebo uvolněná přidělením ředitelů a učitelů ke školním úřadům, mohou se obsazovati zatímně. Dosud byla taková místa obsazována jen zastoupením (substitučně). Náklad na toto opatření bude činiti asi 200.000 Kč a dotkne se 584 osob.

§ 2 této osnovy dotýká se výměru činovného a stanoví, že v tomto směru bere se zřetel na obec, litera byla školním inspektorům určena za úřední sídlo či obec, v níž jest sídlo úřadu, k němuž školní inspektoři, profesoři, ředitelé škol nebo učitelé jsou přiděleni.

Nejdůležitějším bodem celého návrhu je § 3. Jím se stanoví, že osobám, o které v návrhu zákona jde, přísluší na dobu, po kterou vykonávají tu neb onu funkci nárok na služební přídavky do pense započítatelné. K úhradě nákladů na tyto přídavky bude potřebí 2,312.440 Kč ročně. Z toho jest určeno pro 263 školní inspektory a pro 305 přidělených učitelů a ředitelů národních škol 2,002.320 Kč; pro 58 profesorů přidělených ministerstvu školství a nár. osvěty a zemským školním radám 252.160 Kč; pro 16 referentů v osvětové státní činnosti 57.960 Kč, Celkem jedná se o 642 osoby.

Přídavky jsou odstupňovány se zřetelem na potřebnou kvalifikaci a na služební výkon. Nejvyšší jsou u inspektorů, profesorů, ředitelů a učitelů přidělených ministerstvu školství a nár. osvěty a jeho referátům v Bratislavě a Užhorodě. činí 4.200 Kč ročně.

Inspektorům st. národních škol a inspektorům, profesorům, ředitelům a učitelům přiděleným zemským. školním radám, vyměří se přídavky 3.600 Kč ročně. Osobám přiděleným inspektorátům st. škol národních, stanoví se přídavek 2.400 Kč ročně. Okresní školní inspektoři dostávají po 3.000 Kč a jim přidělení ředitelé a učitelé po 1.800 Kč ročně.

§ 4 stanoví stravné a čestné pro inspektory. Paušál k tomuto účelu byl již jednou za trvání republiky upravován výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 31. VIII. 1920, č. 39.613, leč ukazuje se již delší dobu potřeba nové úpravy. Návrh stanoví, že se má pro celkovou výměru paušálu počítati v zásadě na každou školu roční částkou 40 Kč a na každou třídu 20 Kč ročně. Výši náhrady určí ministr školství a národní osvěty, jenž po dohodě s ministrem financí může úhrn zvýšiti, žádá-li to zřetel na zvláštní obtíže služby. Paušál stanoví se vždy na 3leté období. Podle přibližných rozpočtů bude celková potřeba na paušály činiti v prvním roce 477.510 Kč.

Z dosud uvedených jednotlivých položek potřeby vysvítá, že celkový náklad na provedení tohoto zákona bude činiti 2,989.950 Kč ročně. úhrada této částky pro letošní rok (zákon nabude účinnosti dnem 1. července 1937) jest zajištěna v úsporách kapitoly 10. stát. rozpočtu min. školství a nár. osvěty a pro dobu příští je mezi jednotlivými súčastněnými ministerstvy smluveno, že na úhradu potřeby plynoucí z tohoto zákona nemá býti dílčí rozpočet kapitoly 10. stát. rozpočtu zvyšován.

§ 5 návrhu stanoví účinnost zákona ke dni 1. července 1937 a svěřuje jeho provedení ministru školství a nár. osvěty.

Z toho co tu je o osnově uvedeno jest zřejmo, že jde o úpravu hmotných (platových) poměrů školních inspektorů, jim přidělených osob, osob: zastupujících ty, kdo byli službou dozorčí jinam přeloženi a o osvětové referenty.

Úprava hmotných poměrů uvedených osob je nezbytná a dlužno konstatovati s lítostí, že se řeší hodně pozdě. Na školních inspektorech se žádá vyšší odborná kvalifikace. Od r. 1932 jest zavedena zvláštní inspektorská zkouška. Je tedy zřejmým důsledkem, onoho volání po vyšším odborném vzdělání také vyšší služební plat. Tímto návrhem však skutečný plat není upravován, zavádí se jen služební přídavky a to měrou minimální.

Cestovní inspektorské paušály byly zavedeny zemskými zákony z r. 1873. Činily nynějších 10 Kč na školu a 5 Kč na; třídu. Nelze o tom pochybovati, že poměry z doby před více mez 6Oti lety se podstatně změnily. Tehdy byl okresnímu školnímu inspektoru výměrem cestovní a dietní paušál částkou 700 zl. Dnes dostává inspektor 3.500 Kč, t. j. jen o 1¹/₂krát více sněž před 64mi lety. A ani těch nyní poskytovaných 40 Kč a 20 Kč t. j. čtyřnásobek proti dřívějšku není) nikterak přehnáno. Okresní školní úřad je sice v každém politickém okresu, ale okresní školní inspektoři nejsou u každého okres. škol. úřadu. Jsou případy, že mají přiděleny 2 i více okresů, zejména inspektoráty st. národních škol pečují o velmi rozsáhlá území. Počet škol a učitelských osob je v jednotlivých školních okresech velmi značný. Při provádění inspekcí padají zejména v úvahu komunikační poměry a také to, že inspektoři měli by jednotlivé školy a třídy navštěvovati netoliko jednou, ale několikráte do roka.

Dáme tedy jistě souhlas k tomu, co se tu navrhuje, neboť je to spravedlivé. Je ovšem také při této příležitosti třeba vysloviti se o nutnosti úpravy právních poměrů školních inspektorů a osob jim přidělených. O tom zmiňuje se i resoluce přijatá v poslanecké sněmovně a možno věru jen doporučiti, aby tato resoluce byla odhlasována i v senátu.

Od školních inspektorů žádáme, aby na školství dozírali, aby je vedli. Dozírati a vésti v tak důležitém odboru veřejné služby, jakou dnes pro náš stát a národ školství je a bude, toť příliš velká a odpovědná povinnost. Proto také chceme, aby školní inspektoři byli pro svůj úřad náležitě připraveni. Chceme, aby byli dobrými odborníky ve školské práci vyučovací i vychovatelské a aby se také vyznali v administrativní službě svého úřadu, neboť je jim svěřena i péče o existenční zájmy desítek podřízených učitelských osob. V tom směru žádáme také naprostou schopnost u osob, školním úřadům přidělených.

Školních inspektorů nemůžeme postrádati i v jiné osvětové a sociální práci. Kvitujeme s díky, že se i tady s nimi shledáváme jako s velmi platnými spolupracovníky.

Z důvodů uvedených doporučuje kulturní výbor, aby senát N. S. schválil osnovu zákona tak, jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku č. 420 i s resolucemi níže uvedenými.

V Praze dne 31. března 1937.

J. Nentvich v. r.,

předseda,

J. Hubka v. r.,

zpravodaj.

II.

Projednávaný zákon má upraviti platové poměry školních inspektorů, které až dosud nebyly řešeny, poněvadž okr. škol. inspektoři byli pro svůj úřad státního dozoru jmenováni pouze zatímně. Až dosud nebyla tato nepočetná - jde o 642 osoby - ale důležitá kategorie školských pracovníků hodnocena podle kvalifikace - ač od roku 1932 je požadována vyšší kvalifikace, pokud jde o obor školský i právní - a podle své celkové práce a odpovědnosti. Neměla také služebních přídavků započitatelných do pense; dostávalo se jí jen určité odměny za cesty.

Podle usnesení poslanecké sněmovny mají míti na příště okr. škol. inspektoři jmenovaní podle zems. zákonů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a všechny ostatní osoby jmenované vil tohoto zákona, s výjimkami dále jmenovanými, nárok na pravidelné služební příjmy, které jim plynou z jejich profesorských, pokud se týče učitelských nebo ředitelských míst, na nichž jsou nebo budou zatímně neb definitivně ustanoveni.

Vedle toho jim podle § 3 tohoto zákona přísluší po dobu výkonu funkce nárok na služební přídavky, započitatelné pro výměru výslužného.

Přídavky činí: a) u okr. šk. inspektorů a profesorů, ředitelů škol nebo učitelů přidělených ke stát. osvětové službě ročně 3000 Kč,

b) u inspektorů stát. nár. škol, nebo profesorů, pokud se týče ředitelů škol nebo učitelů pověřených funkcí škol. inspektorů ročně 3600 Kč,

c) u škol. inspektorů, profesorů, ředitelů škol nebo učitelů přidělených ministerstvu školství a nár. osvěty (jeho referátům v Bratislavě a v Užhorodě) ročně 4200 Kč,

d) u škol. inspektorů, profesorů, řed. škol neb učitelů přidělených zem. škol. radám, ročně 3600 Kč,

e) u ředitelů škol nebo učitelů, přidělených okr. škol. inspektorům, ročně 1800 Kč,

f) u řed. škol neb učitelů, přidělených insp. stát. nár. škol, pokud se týče profesorům, ředitelům nebo učitelům, pověřeným funkcí škol. inspektorů, ročně 2400 Kč.

Přídavky tyto se zvyšují po šestileté skutečné službě o 960 Kč ročně.

Odst. 3 § 3 stanoví, že osobám vyjmenovaným v § 1, odst. 1, pokud. mají služební přídavek podle tohoto zákona, nepřísluší jiný služební přídavek podle § 148 platového zákona.

Na stravné a čestné (§ 4) poskytuje se škol. inspektorům atd. náhrada, kterou stanoví min. školství a nár. osvěty tak, že se počítá v zásadě na každou školu, svěřenou jejich dozoru, roční částka 40 Kč, a na každou takovou třídu roční částka 20 Kč; úhrn může min. školství a nár. osvěty po dohodě s ministerstvem financí zvýšiti se zřetelem na zvláštní obtíže služby.

Náhrada se stanoví v tříletých obdobích, počínajíc ode dne účinnosti zákona, podle průměru předcházejících 3 let.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1937; provede jej ministr školství a nár. osvěty.

Celkový náklad na provedení zákona činí 2,989.950 Kč. úhrada je pro letošní rok zajištěna v úsporách kapitoly 10 rozpočtu na r. 1937 a pro příští léta nebude dílčí rozpočet této kapitoly zvyšován.

Stanovení náhrady na stravné a čestné - 40 Kč a 20 Kč - rovná se pouze čtyřnásobku paušálu předválečného, který činil 10 a 5 Kč na školu a třídu a byl zvýšen r. 1920 min. výnosem o 150%.

Zákonem řeší se nejen hmotné poměry, ale i jiné otázky s postavením škol. inspektorů související. Tak v § 1, odst. 2 se stanoví, že za ředitele škol a učitele jmenované škol. inspektory, mohou být ustanoveni ředitelé škol neb učitelé zatímní. Nynější stav, kdy místa školních inspektorů neb přidělených učitelů mohla být jen substituována, neslouží prospěchu školy, na níž je taková substituce zřízena.

V § 2 se stanoví, že pro výměru činovného platí za trvalé úřední působiště osob, vyjmenovaných vil, odst. 1 tohoto zákona, obec, která byla škol. inspektorům určena za úřední sídlo.

Ustanovení tohoto bylo třeba vzhledem k tomu, že nejvyšší správní soud v poslední době uváděl v pochybnost výklad trvalého úředního působiště".

Sociálně - politický výbor, projednav usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi ze dne 20. dubna 1937, schválil je a doporučuje jeho přijetí beze změny podle sen. tisku č. 420 i s resolucemi níže otištěnými.

V Praze dne 20. dubna 1937.

V. Němeček v. r.,

předseda.

B. Karpíšková v. r .,

zpravodaj.

III.

Navržený zákon se týče, jak udává důvodová zpráva, 642 zaměstnanců; v tomto počtu je 263 školních inspektorů a 379 t. zv. přidělenou, t. j. učitelů a profesorů přidělených ke školským úřadům nebo orgánům k vykonávání administrativní nebo osvětové služby. (Bližší označení těchto osob jest v § l osnovy). Tou dobou máme v republice 3 kategorie inspektorů pro školy 'národní;

1. Okresní školní inspektory v zemi české a Moravskoslezské pro t. zv. veřejné školy národní, které náležejí do kompetence okres. škol. výborů.

2. Inspektory statuích národních škol pro státní marodini školy v zemi české a Moravskoslezské, pro t. zv. školy hraničářské.

3. školní inspektory na Slovensku a Podk. Rusi, jímž přísluší prkny dozor na národní školy v těchto zemích.

Z toho patrno, že máme v republice tou dobou trojí organisaci dozoru na školy národní. Poměry dozorců ani jedné z těchto kategorií nebyly dosud zákonem přesně a trvale upraveny.

O školních inspektorech okresních jednají zákony z let 70tých, které jen málo byly dotčeny výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 31. VIII. 1920. Již z toho je patrno, že je nejvýš nutné, aby jak právní poměry, tak i hmotné poměry této kategorie kulturních pracovníků byly co nejdříve definitivně upraveny.

Předložený návrh zákona upravuje jen finanční stránku věci. Pro rozpočtový výbor jsou důležité 3 body:

Podle odst. 2 § l budou nadále za ředitele a učitele, kteří jsou jmenováni školními inspektory nebo pověřeni funkcí školních inspektorů a za přidělence, ustanovováni zatímní učitelé po případě ředitelé, kdežto dosud byly to jen síly výpomocné. To znamená, že bude pro zatímní ustanovení dnes uvolněno 584 míst, které dosud vázaly zmíněné osoby školského dozoru na školy národní. Tato změna si vyžádá nákladu asi Kč 200.000-. Uvolnění míst jest naprosto správné, protože není pamětníka, aby se byl inspektor vrátil na své učitelské nebo ředitelské místo, ačkoliv trvale toto místo vázal.

Druhá změna, která se dotýká financí a je taktéž naprosto nutná, je úprava stravného a čestného inspektorů, t. j. paušál na úhradu výloh spojených s inspekčními cestami po školách. Tyto paušály byly jedinými příjmy souvisejícími s funkcí inspektora. Upraveny byly, jak řečeno, zákony z let 70tých, a to ve výši 700 zl. ročně; již zmíněným výnosem MŠANO z r. 1920 zvýšeny na 3500 Kč, což jest sotva o 150% více než před 64 roky! Při tom si musíme uvědomiti, jaký je rozdíl v počtu škol, přidělených jednomu inspektorovi proti letům 70tým! Dnes podléhá jednomu inspektorovi 300-400 učitelů v jednom nebo dvou politických okresech a inspektorům na státních'školách až 7 okresů.

K tomu nutno si uvědomiti drahotu dnešních dopravních prostředků a nutnost intensivnější spolupráce inspektorů s učitelstvem v dobách uvolňování práce učitelovy, při požadavku pokusnictví atd.

Návrh zvyšuje v § 4 paušál, a to tak, že zásadně za každou školu bude počítána ročně částka 40 Kč a na každou třídu roční částka 20 Kč; MŠANO po dohodě s ministerstvem financí může zvýšiti tuto částku se zřetelem na zvláštní obtíže služby, zejména na obtíže komunikační. Zvýšení paušálu vyžádá si nákladu 477.510 Kč.

Třetí moment, který zajímal rozpočtový výbor, jest zavedení služebních přídavků započitatelných pro výměru výslužného osobám přímého školského dozoru na školách národních. Je to správná odměna za vyšší vzdělání inspektorů a zhodnocení vyššího výkonu. Od roku 1932 jsou inspektoři podrobeni zvláštním velmi přísným inspektorským zkouškám; ale inspektoři byli vždy osobami zvláště způsobilými, které se vykazovaly zpravidla vyšším vzděláním.

Usnesení poslanecké sněmovny v § 3 hodnotí tedy zvýšené vzdělání a zvýšenou práci inspektorů a přidělenců ke školním úřadům služebním přídavkem odstupňovaným mezi 2400 Kč a 4200 Kč ročně, který se zvyšuje po šestileté skutečné službě o 960 Kč ročně; poslední odstavec § 3 stanoví, že osoby, které mají služební přídavek podle tohoto paragrafu, nemohou míti jiného přídavku podle § 148 plat. zákona. Náklad na tyto služební přídavky jest celkem 2,312.440 Kč.

Celkový náklad na provedení zákona jest Kč 2,989.950.-, tedy okrouhle 3 mil. Kč. Úhrada v rozpočtu pro rok 1937 byla nalezena toliko na půl roku. Proto se navrhuje účinnost od 1. července 1937. Pro příští léta bude úhrada opatřena v rámci rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty toliko vhodnějším rozdělením tak, že z důvodu-tohoto zákona dílčí rozpočet nebude zvýšen.

Z uvedených důvodů jest patrno, že návrh zákona velmi opožděně upravuje záležitosti, které na trvalo nebylo možno ponechati v dosavadním stavu. Protože také úhrada jest nalezena, navrhuje rozpočtový výbor po provedené debatě, aby plenu senátu bylo doporučeno přijati návrh zákona ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou (tisk sen. č. 420).

Současně doporučil ke schválení 3 resoluce níže uvedené.

V kulturním výboru byla přijata resoluce, aby nárok na zvýšení služebního příspěvku měli ti, kdo již dokončili 6 let služby podle tohoto zákona. Zástupce ministerstva školství a nár. osvěty na dotaz sen. Zemana prohlásil, že poslední věta 2. odstavce § 3 osnovy zákona má ten smysl, že také osoby, které již v den účinnosti zákona mají šest let skutečné služby v té neb oné funkci ztrávené, mají nárok na přídavek zvýšený. Zástupce ministerstva školství a nár. osvěty je toho názoru, že vzhledem k jasnému znění osnovy není nutná resoluce, přijatá v kulturním výboru. Rozpočtový výbor proto upustil od je-jejího doporučení plenu senátu.

V Praze dne 20. dubna 1937.

Dr J. Karas v. r.,

předseda.

F. F. Plamínková v. ř.,

zpravodaj.

Dodatečná zpráva kulturního výboru.

Kulturní výbor ve své schůzi konané dne 27. dubna 1987 se usnesl, aby od resoluce, přijaté kulturními výborem ve schůzi dne 21. března 1937, která je citována v posledním odstavci zprávy rozpočtového výboru bylo upuštěno, poněvadž zástupce ministerstva školství a národní osvěty m. r. Patka prohlásil, že v prováděcích předpisech bude věc objasněna takto:...Poslední věta 2. odstavce § 3 osnovy zákona má ten smysl, že také osoby, které již v den účinnosti zákona mají šest let skutečné služby v té neb oné funkci ztrávené, mají nárok na přídavek zvýšený."

V Praze dne 27. dubna 1937.

J. Nentvich v. r.,	Jos. Hubka v. r.,
předseda.	zpravodaj.

 

Resoluce navržené výborem kulturním, sociálně-politickým a rozpočtovým,

1. Ministerstvu školství a národní osvěty se doporučuje, aby upravilo tituly ředitelů, učitelů a profesorů přidělených školním úřadům a státní službě osvětové.

2. Vládě se doporučuje, aby výhod tohoto zákona dostalo se také těm školním inspektorům resp. profesorům a přiděleným učitelům, kteří před účinností zákona odešli do pense.

3. Ministerstvo školstva, a národnej osvety sa vyzývá, aby v najkratšej dobe predložilo zákonodárnemu sboru návrh na úpravu právneho pomeru školských inšpektorov.