Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
5. zasedání.
Tisk 452.
Interpelace:
1. sen. Franka na p. ministra vnitra stran bezdůvodného omezování svobody shromažďovací okresním úřadem v Plané u Mariánských Lázní.
2. sen. Maixnexa na p. ministra veřejných prací a p. ministra financí stran poskytnutí subvence okresu bruntálskému za účelem vydláždění okresní silnice Karlova Studánka-Ludvíkov.
3. sen. Franka na p. ministra pošt a telegrafů stran doručování nefrankovaných pozvánek
"Národní Jednoty Pošumavské" listonošem poštovního úřadu ve Stráži, okres Přimda.
4. sen ing. Wellera na p. ministra školství a národní osvěty stran označení nádraží v Lipsku a vládní čtvrtě v Berlíně na nejdůležitější a nejvýznamnější místa pro letecký útok.
5. sen. Franka na p. ministra vnitra stran libovolného a bezdůvodného zákazu schůze sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, okresním úřadem v Plané u Mariánských Lázní.
Překlad ad 452/1.
Interpelace
senátora L. Franka
na pana ministra vnitra
stran bezdůvodného omezování svobody shromažďovací okresním úřadem v Plané u Mariánských Lázní.
Okresní úřad v Plané u Mariánských Lázní sdělil výměrem ze dne 26. března 1937, č. 12/76/37, panu Františku Rehmannovi v Michalových Horách č. 28, že jeho oznámení o zamýšlené veřejné schůzi dne 29. března 1937 v Michalových Horách, omezené na členy sudetskoněmecké strany, nebéře na vědomí a že její konání z důvodů zachování veřejného klidu a pořádku zakazuje. Výměr okresního úřadu v Plané neuvádí vůbec žádných konkretních skutečností, jež pro rozhodnutí okresního úřadu byly směrodatny, že by konáním schůze mohl býti ohrožen veřejný klid a pořádek.
Tohoto ohrožení zde nebylo tím spíše, ježto svolavatel oznámil okresnímu úřadu výslovně, že přístup ke schůzi má býti omezen na členy sudetskoněmecké strany.
Vyšetřování jen poněkud svědomité bylo by muselo ukázati, že obyvatelstvo Michalových Hor ze 70% stojí v řadách sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, což patrno již z výsledku posledních parlamentních voleb. O nějakém ohrožení veřejného klidu a pořádku není na základě stranického semknutí obyvatelstva Michalových Hor ani řeči.
Interpelanti spatřují v tomto bezdůvodném zákazu schůze sudetskoněmeeké strany systematické omezování ústavou zaručené svobody shromažďovací.
Táží se tudíž pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti množící se případy bezdůvodných a systematických zákazů schůzí sudetskoněmecké strany v politickém okresu Plané?
2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby okresní úřad v Plané byl upozorněn na nezákonitost nedostatečně odůvodněných zákazů schůzí?
3. Jaká opatření učinil pan ministr stran vytýkaného stavu věci?
V Praze dne 21. dubna 1937.
Frank,
Keil, Garlik, Liehm, Enhuber, Krczal, Schösser, Pfrogner, Maixner, Tschakert, Bartl.
452/1 (původní znění).
Interpellation
des Senators Ludwig Frank
an den Herrn Minister des Innern
wegen grundloser Einschränkung der Versammlungsfreiheit durch die Bezirksbehörde Plan bei Marienbad.
Die Bezirksbehörde Plan bei Marienbad hat mit Bescheid vom 26. März 1937, Zahl 12/76/37, dem Herrn Franz Rehmann in Michelsberg 28 mitgeteilt, daß sie seine Anzeige über die am 29. 3. 1937 in Michelsberg beabsiehtigte öffentliche, auf Mitglieder der Sudetendeutschen Partei beschränkte Versammlung nicht zur Kenntnis nimmt und deren Abhaltung aus Gründen der Einhaltung der öffentlichen Ruhe und Ordnung verbieiet. Der Bescheid der Bezirksbehörde in Plan führt überhaupt keine konkreten Tatsachen an, die für die Entscheidung der Bezirksbehörde maßgebend waren, daß die öffentliche Ruhe und Ordnung durch die Abhaltung der Versammlung gefährdet werden könnte.
Diese Gefährdung war umso weniger gegeben, als der Einberufer der Bezirksbehörde ausdrücklich bekanntgegeben hat, daß der Zutritt zur Versammlung auf Mitglieder der Sudetendeutschen Partei beschränkt sein solle.
Ein einigermaßen gewissenhaft durchgeführtes Ermittlungsverfahren hätte ergeben müssen, daß die Bevölkerung von Michelsberg zu 70% in den Reihen der Sudetendeutschen Partei, Vorsitzender Konrad Henlein, steht, was allein schon aus dem Ergebnisse der letzten Parlamentswahlen ersichtlich ist. Von einer Gefährdung der öffentlichen Ruhe und Ordnung ist auf Grund der parteimäßigen Geschlossenheit der Bevölkerung zu Michelsberg nicht die Rede.
Die Interpellanten erblicken in diesem grundlosen Verbote der Versammlung der Sudetendeutschen Partei eine systematische Einschränkung der verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit, Sie richten daher an den Herrn Minister die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, die sich mehrenden Fälle grundloser und systematischer Verbote von Versammlungen der Sudetendeutschen Partei im po1itischen Bezirke Plan erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, zu veranlassen, daß die Bezirksbehörde Plan auf die Ungesetzlichkeit von nicht hinreichend begründeten Verboten von Versammlungen aufmerksam gemacht wird?
3. Welche Verfügungen hat der Herr Minister wegen des gerügten Sachverhaltes getroffen?
Prag, am 21. April 1937.
Frank,
Keil, Garlik, Liehm, Enhuber, Krczal, Schösser, Pfrogner, Maixner, Tschakert, Bartl.
Překlad ad 452/2.
Interpelace
sen. W. Maixnera
na pana ministra veřejných prací a pana ministra financí
stran poskytnutí subvence okresu bruntálskému za účelem vydláždění okresní silnice Karlova Studánka-Ludvíkov.
Na základě četných veřejných a soukromých stížností, k nimž se připojila také stížnost obchodní a živnostenské komory v Opavě do špatného stavu okresní silnice Karlova Studánka-Ludvíkov v okresu bruntálském, sdělil zemský úřad v Brně dne 2. října 1934 pod č. 27.087-IX/24 okresnímu úřadu v Bruntále, že ministerstvo veřejných prací podle výnosu ze dne 6. září 1934, č. 11 d-275/46-45.340 ai 1934, jest ochotno vzíti v úvahu subvenci pro opravu zmíněné okresní silnice, kdyby okres Bruntál, šetře úřední cesty, podal potřebnou žádost.
Okresní výbor, jemuž tento stav věci byl sdělen, usnesl se však ve své schůzi dne 10. října 1934, že sice mezitím dá vypracovati potřebné projekty pro zamýšlenou opravu silnice, že však opravu (vydláždění) zmíněného silničního úseku vzhledem k nadmíru neblahým finančním poměrům okresu bruntálského odkládá prozatím na pozdější dobu, od které si okresní výbor sliboval příznivější stav okresních financí. Finanční situace okresu nedoznala však ani příštího roku nějakého zlepšení. Přes vysokoprocentní subvenci bylo by bývalo nemožno sehnati z okresní pokladny třeba jen část nákladu na opravu silnice, který podle rozpočtu činil 1,120.000 Kč, neboť dluhy okresu dosáhly koncem roku 1935 částky 7,528.000 Kč a roční amortisační služba v rozpočtu na r. 1935 částky 616.103 Kč.
Naproti tomu byly mimořádné podpory, jež země poskytovala okresu, velice skrovné, a od r. 1927 neobdržel okres od země vůbec žádné podpory. Finanční tíseň okresu přinesla mimo to s sebou, že nedoplatky amortisační služby okresu činily 1,205.967,66 Kč, rozpočet okresu na r. 1936 vykazoval v řádném hospodářství okresu nekrytý schodek 1,684.706 Kč.
Vysoký stav nezaměstnanosti v okresu zařadil okres nad to na čtvrté místo nouzových okresů.
Za tohoto nadmíru nepříznivého stavu okresních financí nebyl by se mohl okres domáhati ani vysokoprocentní subvence, poněvadž, jak již řečeno, nebyl by mohl zaplatiti zbytek projektu na okres vypadající. Zbytek byl by skoro úplně vypadl na okres, poněvadž přes zahájené vyjednávání se zájemníky jediná obec Ludvíkov přislíbila k zamýšlené opravě silnice obnos ve výši 60.000 Kč.
Z tohoto důvodu rozhodlo se okresní zastupitelství ve své schůzi dne 24. dubna 1936 zažádati za stoprocentní subvenci pro zmíněné vydláždění silnice. Příslušnou žádost zaslal okresní úřad v Bruntále dne 29. května 1936 pod č. 12.123-XI/7 zemskému úřadu v Brně. Vyřizuje tuto žádost sdělil zemský úřad v Brně dne 7. června 1936 pod čís. 17.386-XI/24 okresnímu úřadu v Bruntále, že by ze silničního fondu mohla býti pro žádané vydláždění silnice poskytnuta nejvýše devadesátiprocentní subvence. Od té doby dopisovalo se jen mezi zemským úřadem a bruntálským okresem o projektu opravy silnice. Poněvadž však od zemského úřadu nedošlo meritorní rozhodnutí, dotázal se okresní úřad v Bruntále na základě usnesení okresního zastupitelství dne 13. srpna 1936 pod č. 16.699-XI/7 zemského úřadu v Brně opětně, zdali okres bruntálský může pro rok 1937 počítati s poskytnutím devadesátiprocentní subvence pro zmíněné vydláždění silnice. Ačkoli projekt vydláždění silnice byl zemskému úřadu v Brně již předložen, nedošlo dosud rozhodnuti tohoto úřadu.
Pokud mohlo býti zjištěno, projednává se věc toho času u ministerstva veřejných prací. Ministerstvo veřejných prací stojí, pokud mohlo býti zjištěno, na stanovisku, že v přítomné době na stavbu silnic, které nemají význam výhradně strategický a mají tudíž býti hrazeny z půjčky na obranu státu, není po ruce peněžních prostředků a že dotace pro vydláždění okresní silnice Karlova Studánka-Ludvíkov je proto pochybnou, poněvadž jest otázkou, zdali zmíněný silniční úsek má strategický význam a tudíž by ho fond mohl hraditi z půjčky na obranu státu.
Oproti tomu poukazují interpelanti na následující skutečnosti:
1. Stav zmíněné silnice je tak špatný, že již zemský úřad v Brně, jak již v úvodě vylíčeno, na základě četných soukromých a oficielních stížností uvažoval o nutnosti opravných prací.
2. Okres má vzhledem k tomu, že Karlova Studánka jest jediné lázeňské místo v okresu, životní zájem na zlepšení silnice do Karlovy Studánky, jež prospěje cizineckému ruchu a tudíž příjmům obyvatelstva.
3. Okres sám nalézá se v tak neblahých finančních poměrech, že ani zčásti nemůže z vlastního hraditi náklad zlepšení. Při tom se poukazuje na shora již zmíněné číslice o finančním stavu okresu.
4. Nedostatek peněz okresu a zhoršení okresních silnic jdou ruku v ruce. Tak mohl okres na silnice věnovati r. 1930 880.474,35 Kč, r. 1932 798.815,60 Kč, r. 1934 však jen 120.773,80 Kč, tedy jen asi sedminu částky stanovené r. 1930. Od r. 1932 nemohl okres své silnice dát více válcovati a mohl na udržování silnic na 1 km preliminovati jen 5 prostorových metrů štěrku, kdežto podle odborného odhadu je na udržování silnic na 1 km zapotřebí asi 30 prostorových metrů štěrku.
Z uvedených důvodů je tudíž na jedné straně nutno vydlážditi silniční úsek Karlova Studánka-Ludvíkov, při čemž by tyto opravné práce musely býti provedeny ihned, aby se předešlo zmenšení cizineckého ruchu v letošní sezoně a ještě dalšímu zhoršení silnice, a na druhé straně je vzhledem k finanční situaci okresu zapotřebí, aby zemský úřad v Brně poskytl pokud možno stoprocentní, při nejmenším však bruntálským okresem žádanou devadesátiprocentní subvenci na stavbu silnice.
Otázku, zdali je opravy silnice zapotřebí či nikoli, nelze činiti závislou jedině a výhradně na její strategické nutnosti, nýbrž nutno při rozhodování stejně oceňovati nutnost opravy silnice se stanoviska dopravně-technického, propagačního a sociálního. Dopravně-technická nutnost opravy silnice je dána vzhledem k desolátnímu stavu zmíněné silnice. Zájem propagace vzhledem k lázeňskému místu Karlově Studánce je rovněž dán a o sociálním zájmu okresu na provedení této práce nelze věru pochybovati při jeho zařadění na čtvrtém místě v řadě nouzových okresů a při jeho počtu nezaměstnaných 6385 osob ke dni 31. prosince 1936.
Doplňkem možno ještě připojiti, že okres bruntálský upsal také obnos 1,500.000 Kč na půjčku na obranu státu, že tento okres na jinakých erárních dodávkách zúčastněn není a že tudíž subvencionování zmíněné opravy silnice i vzhledem k souvislostem s branným rozpočtem by bylo slušné a spravedlivé.
Interpelanti táží se tudíž pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni umožniti a dát provésti zemským úřadem v Brně stoprocentní, při nejmenším však devadesátiprocentní subvenci na vydláždění okresní silnice Karlova Studánka-Ludvíkov?
2. Jsou páni ministři ochotni dáti své svolení s urychlením, aby zemský úřad v Brně mohl obratem vyříditi žádost okresu bruntálského?
V Praze dne 22. dubna 1937.
Maixner,
Fritsch, Werner, Garlik, Frank, Krommer, Tschakert, Krczal, dr Brass, Keil, ing. Weller.
452/2 (původní znění).
Interpellation
des Senators Wilhelm Maixner
an den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten und den Herrn Finanzminister
betreffend die Gewährung einer Subvention an den Bezirk Freudenthal zwecks Pflasterung der Bezirksstraße Karlsbrunn-Ludwigsthal.
Auf Grund zahlreicher öffentlicher und privater Beschwerden, denen sich auch gine Beschwerde der Handels- und Gewerbekammer ín Troppau über den schlechten Zustand der Bezirksstraße Karlsbrunn-Ludwigsthal im Bezirke Freundenthal anschloß, teilte die Landesbehörde in Brünn am 2. Oktober 1934 unter Zahl 27.087-IX/24 der Bezirksbehörde in Freudenthal mit, daß das Ministerium für öffentliche Arbeiten laut Erlaß vom 6. September 1934, Zahl 11 d-275/46-45.340 ai 1934, die Subventionierung einer Verbesserung der angeführten Bezirksstraße in Erwägung zu ziehen bereit ist, falls der Bezirk Freudenthal unter Wahrung des Dienstweges das nötige Gesuch einbringe.
Der Bezirksausschuß, dem dieser Sachverhalt mitgeteilt wurde, beschloß jedoch in seiner Sitzung vom 10. Oktober 1934, inzwischen wohl die notwendigen Projekte für die in Aussicht genommene Straßenverbesserung ausarbeiten zu lassen, vorderhand aber die Verbesserung (Pflasterung) des genannten Straßenabschnittes im Hinblick auf die finanziell überaus mißliche Lage des Bezirkes Freudenthal auf einen solchen späteren Zeitpunkt zu verschieben, von dem sich der Bezirksausschuß einen günstigeren Stand der Bezirksfinanzen versprach. Die finanzielle Lage des Bezirkes erfuhr jedoch auch im folgenden Jahre keine Besserung. Trotz einer hochprozentigen Subventionierung wäre es unmöglich gewesen, auch nur einen Teil der Straßenverbesserung, deren Kostenaufwand nach dem Voranschlag Kč 1,120.000,- betrug, aus der Bezirkskassa aufzubringen, denn die Schulden des Bezirkes hatten zu Ende des Jahres 1935 einen Betrag von Kč 7,528.000,- und der jährliche Amortisationsdienst im Voranschlag für das Jahr 1935 den Betrag von Kč 616.103,- erreicht.
Demgegenüber waren die außerordentlichen Unterstützungen des Bezirkes seitens des Landes überaus gering und seit dem Jahre 1927 hatte der Bezirk überhaupt keine Unterstützungen seitens des Landes mehr erhalten. Die finanzielle Notlage des Bezirkes brachte es überdies mit sich, daß zu Ende des Jahres 1935 die Rückstände aus dem Amortisationsdienste des Bezirkes Kč 1,205.967,66 betrugen, das Bezirksbudget für das Jahr 1936 bereits in der ordenthchen Wirtschaft des Bezirkes ein ungedecktes Minus von Kč 1,684.706,- aufwies.
Der hohe Stand der Arbeitslosigkeit des Bezirkes reihte den Bezirk überdies in die vierte Stelle der Notbezirke ein.
Bei diesem überaus mißlichen Stande der Bezirksfinanzen nätte der Bezirk nicht einmal eine hochprozentige Subventionierung in Anspruch nehmen können, da er, wie schon gesagt, nicht im Stande gewesen wäre, den auf ihn entfallenden Rest des Projekts zu bezahlen. Der Rest wäre beinahe zur Günze auf den Bezirk entfallen, da trotz eingeleiteter Verhandlungen mit den Interessenten lediglich die Gemeinde Ludwigsthal einen Betrag in der Höhe von Kč 60.000,- zu der geplanten Straßenverbesserung zusagte.
Aus diesem Grunde entschloß sich die Bezirksvertretung in ihrer Sitzung vom 24. April 1936 um eine hundertprozentige Subventionierung der genannten Straßenpflasterung anzusuchen. Das diesbezügliche Ansuchen wurde von der Bezirksbehörde in Freudenthal am 29. Mai 1936 unter der Zahl 12.123-XI/7 an die Landesbehörde in Brünn weitergeleitet. In Erledigung dieses Ansuchens teilte die Landesbehörde in Brünn am 7. Juni 1936 unter Zahl 17.386-XI/24 an die Bezirksbehörde in Freudenthal mit, daß aus dem Straßenfond eine höchstens 90%ige Subventionierung für die gewünschte Straßenpflasterung gewährt werden können. Seit dieser Zeit fand lediglich ein Schriftenwechsel zwischen der Landesbehörde und dem Bezirke Freudenthal über das Projekt der Straßenverbesserung statt. Da seitens der Landesbehörde jedoch keine meritorische Erledigung erfolgte, fragte die Bezirksbehörde in Freudenthal auf Grund eines Beschlusses der Bezirksvertretung am 13. August 1936 unter Zahl 16.699-XI/7 bei der Landesbehörde in Brünn neuerlich an, ob der Bezirk Freuderithal für das Jahr 1937 mit der Gewáhrung einer 90%igen Subvention zur genannten Stralßenpflasterung rechnen kann. Obwohl das Projekt der Straßenpflasterung dem Landesamte in Brünn bereits vorgelegt wurde, ist eine Entscheidung dieses Amtes noch aüsständig.
Die Angelegenheit wird, soweit festgestellt werden konnte, zur Zeit beim Ministerium für öffentliche Arbeiten behandelt. Soweit festgestellt werden konnte, steht das Ministerium für öffentliche Arbeiten auf dem Standpunkte, daß derzeit für Straßenbauten, die nicht ausschließliches strategisches Interesse besitzen und daher durch die Wehranleihe gedeckt werden sollen, keine Geldmittel zur Verfügung stehen und daß eine Dotation für die Pflasterung der Bezirksstraße Karlsbrunn-Ludwigsthal deshalb in Frage stehe, weil es fraglich sei, ob der genannte Straßenabschnitt von strategischem Interesse sei und daher durch einen Betrag seitens des Fondes aus der Wehranleihe gedeckt werden könne.