IV. volební období.

1. ministra železnic na interpelaci sen. ing. Löhnerta stran jazykového vybavení okružních jízdních lístků (tisk 358/3).

2. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. ing. Löhnerta o tom, že nejvyšší soud v Brně nedbá jazykového zákona (tisk 363/3).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Popoviče o krveprolití při provádění exekuce v obci Bukovcové, okres Velký Berezný (tisk 363/9).

4. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Pfrognera stran špatného poštovního spojení v obcích Žernovník, Nová Víska, Světec, Račín, Čestětín a Chudeč (tisk 364/8).

5. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Franka stran urážky německého říšského kancléře komunistickým deníkem "Rote Fahne" v Praze (tisk 417/6).

6. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Krczala stran toho, že státní zastupitelství v Brně neustále nedbá jazykového zákona (tisk 418/4).

7. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Bocka stran jednojazyčného vyhotovení stvrzenek poštovních úřadů o poplatcích za rozhlas (tisk 427/3).

Pro okružní jízdenky byly svého času při jejich zavedení vydány tiskopisy pouze ve státním jazyku. Po zkušenostech, které ukazují jejich velmi značné rozšíření a oblibu u obecenstva, budou tiskopisy pro ně, podobně jako se již stalo u jiných hojněji užívaných průkazů pro jízdní výhody, vydány v úpravě dvoujazyčné.

Pokud jde o všeobecně formulovaný požadavek, uvedený v závěru interpelace, možno poukázati na to, že všem vedoucím úředním místům státního podniku železničního dostalo se od ministerstva železnic pokynů, které se opírají o nedávné usnesení ministerské rady o úpravě poměrů v oboru otázek menšinových.

V Praze dne 27. března 1937.

Ministr železnic:

Rud. Bechyně v. r.

Für Rundreisefahrkarten wurden seinerzeit bei Einführung derselben Drucksorten nur in der Staatssprache herausgegeben. Nach den Erfahrungen, welche eine bedeutende Verbreitung und Beliebtheit beim Publikum beweisen, werden die Drucksorten für dieselben, ähnlich wie dies bereits bei anderen häufiger verwendeten Ausweisen für Fahrtbegünstigungen erfolgt ist, in doppelsprachiger Ausstattung herausgegeben werden.

Sofern es sich um die zum Schluß der Interpellation angeführte allgemein formulierte Forderung handelt, kann darauf hingewiesen werden, daß vom Eisenbahnministerium allen führenden Dienststellen der staatlichen Eisenbahnunternehmung Weisungen zugekommen sind, welche sich auf den unlängst erfolgten Beschluß des Ministerrates über die Regelung der Verhältnisse auf dem Gebiete der Minderheitsfragen stützen.

Prag, am 27. März 1937.

Der Eisenbahnminister:

Rud. Bechyně m. p.

Podstatu a rozsah práv zaručených v § 2 jaz. zákona příslušníkům kvalifikovaných menšin jazykových tvoří nárok, aby za podmínek v tomto paragrafu vyznačených mohli se obraceti na soudy úřady a orgány republiky ve svém menšinovém jazyce a žádati, aby veškerá vyřízení byla po stránce jazykové upravena tak, aby z nich mohli ve svém jazyce zcela bezpečně seznati celý obsah vyřízení, počítajíc v to i označení soudu nebo úřadu, který vyřízení vydává. Tak vykládá § 2 jaz. zák. i nejvyšší správní soud, na př. v nálezech Boh. A. 3587, 7638, 7975 a j. Není tedy porušením jazykového práva strany, jestliže vyřízení je vydáno na papíru označeném jménem soudu (úřadu), vytištěným nebo vtlačeným jen v jazyku státním, když ze samého textu vyřízení v obou jazycích přesně plyne, od kterého soudu (úřadu) vyřízení pochází a když jak tomu bylo v případě interpelovaném, vyřízení je opatřeno razítkem soudu jak ve státním tak v menšinovém jazyku. Jinak v interpelaci vytýkaná ražba není integrující součástí vyřízení.

Výtku, že nejvyšší soud porušuje ústavou zaručená jazyková práva a že proto Němci nemohou míti k němu důvěry, odmítám jako bezpodstatnou.

V Praze dne 7. dubna 1937.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.

Překlad ad 456/2.

Das Wesen und den Umfang der im § 2 des Sprachengesetzes den Angehörigen der qualifizierten sprachlichen Minderheiten gewährleisteten Rechte bildet der Anspruch, sich unter den in diesem Paragraphen angeführten Bedingungen an die Gerichte, Behörden und Organe der Republik in ihrer Minderheitssprache wenden und verlangen zu können, daß alle Erledigungen in sprachlicher fünsicht so zu verfassen sind, damit sie aus denselben in ihrer Sprache ganz sicher den ganzen Inhalt der Erledigung einschließlich der Bezeichnung des Gerichtes oder der Behörde, welche die Erledigung erläßt, entnehmen können. Auf diese Weise interpretiert den § 2 des Sprachengesetzes auch das oberste Verwaltungsgericht, z. B. in den Erkenntnissen Boh. A. 3587, 7638, 7975 u. a. Es liegt daher keine Verletzung des Sprachenrechtes der Partei vor, wenn die Erledigung auf einem Papier herausgegeben wurde, auf welchem der Name des Gerichtes (der Behörde) nur in der Staatssprache gedruckt oder eingepreßt erscheint, falls aus dem doppelsprachigen Texte der Erledigung selbst genau ersichtlich ist, von welchem Gerichte (von welcher Behörde) die Erledigung stammt und wenn, wie dies im interpellierten Falle der Fall war, die Erledigung mit dem Siegel des Gerichtes sowohl in der Staatsprache als auch in der Minderheitssprache versehen ist. Die in der Interpellation gerügte Präge bildet sonst keinen integrierenden Bestandteil der Erledigung.

Den Vorwurf, daß das oberste Gericht die verfassungsgemäß garantierten Rechte verletze und die Deutschen daher zu demselben kein Vertrauen haben können, weise ich als unbegründet zurück.

Prag, am 7. April 1937.

Der Justizminister:

Dr. Dérer m. p.

Dne 17. prosince 1936 se dostavil do usedlosti Olexy Havavky v Bukovcové, čp. 80, vykonavatel okresního soudu ve Velkým Berezným, aby na základě usnesení jmenovaného soudu vykonal exekuci k vymožení peněžité částky, kterou Havavka dlužil úvěrnímu ústavu ve Velkým Berezným. Vykonavatele doprovázel zástupce vymáhajícího věřitele a dvoumužová četnická hlídka z četnické stanice v Černohlavě jako asistence, kterou povolil okresní úřad ve Velkým Berezným z toho důvodu, že se dalo očekávati, že exekučnímu výkonu bude se strany dlužníkovy násilně čeleno.

Když Havavkovi bylo soudním vykonavatelem vysvětleno, že má býti u něho provedena exekuce, prohlásil, že platiti nebude a že si nedá nic zabaviti. Byl proto velitelem četnické hlídky napomenut, aby se během exekučního výkonu vystříhal eventuálního násilí. Na to přistoupil vykonavatel k exekuci a zabavil dlužníkovi ve stáji jalovici. Když se chystal zabavený kus vyvésti, byl napaden Havavkou a jeho družkou Nácou Ziničovou. Oba ho kopali, smýkali jím a tímto způsobem mu přivodili krvavá zranění na rukou. Vykonavatel seznav, že se násilí neubrání, vyšel ze stáje a požádal na dvoře stojící četnickou hlídku o ochranu své osoby a o zajištění exekučního výkonu. Hlídka vstoupila do stáje a vyzvala Havavku i jeho družku Ziničovou, aby nemařili úřední výkon a aby opustili stáj, jinak že budou zatčeni. Havavka i Ziničová neuposlechli a bránili dále soudnímu vykonavateli vyvésti zabavený kus ze stáje. Hlídka přikročila proto k zatčení jmenovaných, a když ani toto opatření nezměnilo jejich odpor, nařídil velitel hlídky druhému členu hlídky, aby jim byla přiložena pouta. Při přikládání pout se vrhla Ziničová na četnického strážmistra a ohrožovala ho otevřeným nožem. Velitel hlídky vida, že život strážmistrův jest ohrožen, a že násilný útok nelze jinak odvrátiti, bodl Ziničovou bodákem do stehna levé nohy. V těsné blízkosti Ziničové stál Havavka, a tím se stalo, že bodák zasáhl také jeho levou nohu, způsobiv mu nepatrné zranění. Po tomto zákroku upustili Havavka i Ziničová od dalšího odporu.

Četnická hlídka se postarala okamžitě o prvou pomoc zraněným a ponechala je do příchodu lékaře v jejich soukromém bytě. Vzkaz, který poslal místní učitel na četnickou stanici, zakládal se, jak bylo zjištěno, na neinformovanosti jmenovaného učitele. Tvrzení, že četníci i exekutor utekli a zanechali zraněné na místě bez pomoci, neodpovídá skutečnosti.

Zavedené trestní řízení skončilo odsouzením Havavky i Ziničové.

Případ, o němž jest zmínka na začátku interpelace, není v žádné souvislosti s exekucí u Olexy Havavky. V tomto případě šlo o exekuci u Michala Havavky, která byla prováděna dne 16. prosince 1936 k vymožení dlužné částky ve prospěch vymáhající věřitelky použské banky ve Velkým Berezným. Tato exekuce se konala bez četnické asistence a byl při ní kladen soudnímu vykonavateli násilný odpor manželkou žalovaného dlužníka Nácou Havavkovou a Julií Havavkovou. Obě byly na udání soudního vykonavatele a po vyšetření věci zatčeny.

Pokud jde o postup okresního úřadu ve Velkým Berezným ve příčině povolování četnických asistencí exekučním orgánům, se podotýká, že četnické asistence jsou povolovány jen na písemnou žádost okresního soudu v nejnutnějších případech, kdy lze podle zkušeností očekávati, že výkonným orgánům bude kladen násilný odpor. Bez dostatečných příčin asistence povolována není.

Vzhledem k výše uvedenému neshledal jsem v postupu četnictva a okresního úřadu závad a nemám proto z podnětu interpelace důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 19. dubna 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Stížnost do opožděného doručování pošty v obcích Žernovník, Nová Víska, Světec, Račín, Čestětín a Chudeč dal jsem vyšetřiti a na základě výsledku tohoto šetření zároveň se zařizuje, aby pošta byla doručována v jmenovaných obcích ještě v den jejího příchodu na poštovní úřad Dolní Jamné.

V Praze dne 12. dubna 1537.

Ministr pošt a telegrafů:

Tučný v. r.

Die Beschwerde über verspätate Zustellung der Post in den Ortschaften Schirnik, Neudörfl, Schwitz, Ratschin, Tschisotin und Kutsch habe ich erheben lassen und wird auf Grund des Ergebnisses dieser Erhebungen zugleich veranlaßt, daß die Post in den genannten Ortschaften noch am Tage ihrer Ankunft am Postamte Unterjamny zugestellt werde.

Prag, am 12. April 1937.

Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:

Tučný m. p.

V interpelaci uvedené nadpisy z čís. 4 a z čís. 13 časopisu "Rote Fahne" jsou nesporně hrubě urážející a jest litovati, že jich bylo použito, ale orgány veřejné správy a soudy nemohly podle platných právních předpisů zakročiti, protože uvedené nadpisy netvoří skutkové podstaty veřejnožalobního trestného činu.

Zabaviti tyto nadpisy z moci úřední na základě § 14, odst. 4 zák. č. 108/1933 Sb. z. a n. nelze, ježto toto ustanovení předpokládá, že v příslušném cizím státě je zaručena vzájemnost a že o trestní stíhání požádá tato cizí vláda nebo její zástupce vládou republiky uznaný. Tyto podmínky nebyly ve vytýkaném případě splněny.

V Praze dne 7. dubna 1937.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.

Die in der Interpellation angeführten Aufschriften aus Nr. 4 und Nr. 13 der Zeitschrift "Rote Fahne" sind unstreitig grob beleidigend und ist zu bedauern, daß sie angewendet wurden, doch konnten die Organe der öffentlichen Vervialtung und die Gerichte nach den bestehenden Rechtsvorsclariften nicht einschreiten, weil die angeführten Aufschriften keinen Tatbestand einer öffentlich klagbaren strafbaren Handlung bilden.

Die Beschlagnahme dieser Aufschriften von Amts wegen auf Grund des § 14, Abs. 4 des Ges. S. d. G. u. V. Nr. 108/1933 ist nicht möglich, weil diese Bestimmung zur Voraussetzung hat, daß in dem betreffenden fremden Staate die Gegenseitigkeit gewährleistet ist und die Strafverfolgmg von dessen Regierung oder dem von der Regierung der Republik anerkannten Vertreter begehrt wird. Diese Bedingungen waren im gerügten Falle nicht erfüllt.

Prag, am 7. April 1937.

Der Justizminister:

Dr. Dérer m. p.

Výtku, že státní zastupitelství v Brně bojkotuje ustanovení jazykového zákona, musím odmítnouti jako neodůvodněnou. V obou případech, které interpelace uvádí, byl obžalovací spis sepsán jazykem státním proto, že obvinění v přípravném vyhledávání vypovídali před soudem jen česky, a nebyla tedy splněna podmínka pro užití menšinového jazyka, předepsaná v čl. 18, odst. 1, písm. d) jaz. nař.

Věty "Obviněný jest znám svým mstivým a protičeským smýšlením, zatím co Michna jest menšinový pracovník český" použil úřad veřejné obžaloby jediné k odůvodnění subjektivní skutkové podstaty trestného činu, pro který bylo žalováno.

Nápisy na dveřích č. 48 u státního zastupitelství v Brně jsou již provedeny v jazycích státním a německém.

Neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 7. dubna 1937.

Ministr spravedlnosti:

Dr Dérer v. r.

Den Vorwurf, daß die Staatsanwaltschaft in Brünn die Bestimmungen des Sprachengesetzes boykottiert, muß ich als unbegründet zurückweisen. In beiden Fällen, welche die Interpellation anführt, war die Anklageschrift aus dem Grunde in der Staatssprache verfaßt, weil die Beschuldigten in der Voruntersuchung vor Gericht nur čechisch ausgesagt haben und die im Art. 18, Abs. 1, lit. d) der Sprachenverordnung vorgeschriebene Bedingung für die Anwendung der Minderheitssprache daher nicht erfüllt war.

Den Satz "Obviněný jest znám svým mstivým a protičeským smýšlením, zatím co Michna jest menšinový pracovník český" hat die Behörde der öffentlichen Anklage nur zur Begründung des subjektiven Tatbestandes der strafbaren Handlung, wegen welcher Anklage erhoben wurde, angewendet.

Die Aufschriften an der Tür Nr. 48 bei der Staatsanwaltschaft in Brünn sind bereits in der Staatssprache und deutschen Sprache angebracht.

In finde daher keine Veranlassung zu irgendwelcher Verfügung.

Prag, am 7. April 1937.

Der Justizminister:

Dr. Dérer m. p.

Interpelace neuvádí žádného konkretního dokladu o tom, že by u poštovního úřadu, v jehož obvodu obývá kvalifikovaná německá národní menšina, byla československému státnímu příslušníku německé národnosti vydána stvrzenka o zapravení měsíčního rozhlasového poplatku jen v jazyku českém. Na všeobecné znění interpelace lze tedy dáti rovněž toliko tuto všeobecnou odpověď:

Přes to, že paragraf 2 jazykového zákona netýká se státních ústavů a podniků, tudíž ani podniku Československá pošta, jak bylo již několikráte nejvyšším správním soudem rozhodnuto, užívá se ve styku se stranami podle prakse již od státního převratu zachovávané a praktickým potřebám plně vyhovující u poštovních úřadů v zemi České a Moravskoslezské, v jejichž obvodech obývá kvalifikovaná německá národní menšina, podle analogie § 2 jazykového zákona tiskopisů s předtiskem česko-německým. To platí také o stvrzenkách na zapravený rozhlasový poplatek (tiskopis č. 775), které se v obvodech právě vzpomenutých vydávají československým státním příslušníkům německé národnosti ve znění česko-německém. Tato prakse byla zavedena ministerstvem pošt a telegrafů hned při zavádění tiskopisu č. 775 koncem r. 1925. Zaříditi to, oč se žádá na konci interpelace v bodu čís. 2, není vzhledem k tomu, co uvedeno shora, potřebí.

V Praze dne 14. dubna 1937.

Ministr pošt a telegrafů:

Tučný v. r.

Die Interpellation führt keinen konkreten Nachweis darüber an, daß bei einem Postamte, in dessen Sprengel sich eine qualifizierte deutsche nationale Minderheit befindet, einem čechoslovakischen Staatsangehörigen deutscher Nationalität die Bestätigung über die Entrichtung der monatlichen Rundfunkgebühr nur in čechischer Sprache ausgefolgt worden wäre. Auf die allgemeine Fassung der Interpellation kann daher gleichfalls nur nachstehende allgemeine Antwort erfolgen:

Ungeachtet dessen, daß der § 2 des Sprachengesetzes sich nicht auf staatliche Anstalten und Unternehmungen, somit auch nicht auf die Unternehmung Čechoslovakische Post bezieht, wie bereits einigemal durch das Oberste Verwaltungsgericht entschieden wurde, werden im Parteienverkehr nach einer seit dem Umsturze gepflogenen und den praktischen Bedürfnissen vollauf entspmechenden Praxis bei den Postämtern im Lande Böhmen und Mähren-Schlesien, in deren Sprengeln sich eine qualifizierte deutsche nationale Minderheit befindet, nach Analogie des § 2 des Sprachengesetzes Drucksorten mit čechisch-deutschem Vordruck verwendet. Dies gilt auch bezüglich der Bestätigungen über entrichtete Rundfunkgebühren (Drucksorte Nr. 775), welche in den soeben erwähnten Sprengeln den čechoslovalcischen Staatsangehörigen deutscher Nationalität in čechisch-deutschem Wortlaute ausgefolgt werden. Diese Praxis wurde vom Ministerium für Post- und Telegraphenwesen gleich bei Einführung der Drucksorte Nr. 775 Ende 1925 eingeführt. Mit Rücksicht auf dasoben Angeführte erscheint es nicht notwendig, die zum Schluß der Interpellation in Punkt 2 geforderten Maßnahmen zu treffen.

Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p,