Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 457.

1.sen. Fritsche na p. ministra vnitra stran šikanující censury časopisu "Neutitscheiner Zeitung für das Kuhländchen" v Novém Jičíně.

2. sen. Franka na p. ministra vnitra stran neustálého omezování svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře.

3. sen. Liehma na vládu stran doručení osnovy nového trestního zákoníka německým zájmovým svazům.

4. sen. Franka na p. ministra vnitra stran porušení zásady rovnosti při zákazu schůze sudetsko německé strany okresním úřadem ve Stříbře.

Číslo 16 časopisu "Neutitscheiner Zeitung, für das Kuhländchen" ze dne 26. února 1937 bylo zabaveno pro předběžné oznámení přednášky se světelnými obrazy prof. Dyhrenfurtha o Himalaji, jež bylo otištěno na stránce 6., první sloupec, 5. zpráva, a to proto, poněvadž v posledním odstavci bylo poukázáno na to, že tyto přednášky byly s nadšením přijaty ve všech větších městech německých Čech. Zabavení z tohoto důvodu je naprosto bezpodstatné, poněvadž výraz "Deutschböhmen" v tomto případě obsahuje jen označení krajiny v Čechách, obývané převážně Němci.

Mimo to nutno poukázati k tomu, že různé jiné noviny užívají slova "Deutschböhmen", aniž by propadly censuře, což dokazuje, že uvedený výraz jako označení krajiny nikterak není protizákonný. Tak používá "Prager Börsenkurier" z 11. dubna 1937, č. 715, v 3. sloupci úvodníku výrazu "deutschböhmisches Gebiet" a "Ostrauer Morgenzeitung" ze dne 9. března 1937 ve zprávě "Selbstmord eines Soldaten in Kaschau" slova "Deutschböhmem". "Prager Tagblatt" ze dne 20. srpna 1933, č. 194, přináší na stránce 4. pojednání nositele státní ceny Josefa Mühlbergera v Trutnově, které necensurovaně obsahuje velkým písmem slovo "Deutschböhmen". Ale také "Prager Montagsblatt" ze dne 12. dubna 1937, č. 15, používá necensurovaně výrazu "Deutschböhminnen" na str. 6. v článku "Ein modernes Frauemheim".

Jak z uvedeného průkazního materiálu vidno, nemůže tedy u výrazu "Deutschböhmen" nikterak jíti o všeobecně zakázaný výraz. Je spíše na snadě domněnka, že se censury používá jen oproti určitému, totiž německo-národnímu tisku, kterému se zabavením způsobuje citelné finanční poškození.

Tážeme se tudíž, jaká opatření zamýšlí pan ministr učiniti stran různého provádění censurní praxe ve vytýkaném případě?

V Praze dne 8.května 1937.

Keil, inž. Weller, Bartl, Krommer, Schrammel,

Die Folge 16 der "Neutitscheiner Zeitung für das Kuhländchen" vom 26. II. 1937 verfiel wegen der auf Seite 6, 1. Spalte, 5. Notiz, abgedruckten Voranzeige für den Himalaya-Lichtbildervortrag des Prof. Dyhrenfurth der Beschlagnahme, u. zw. deswegen, weil im letzten Absatze darauf hingewiesen wurde, daß diese Vorträge in allen größeren Städten Deutschböhmens begeistert aufgenommen wurden. Die Beschlagnahme aus diesem Grunde ist völlig ungerechtfertigt, da der Ausdruck "Deutschböhmen" in diesem Falle lediglich die Bezeichnung eines, von vorwiegend Deutschen bewohnten Landschaftsgebietes von Böhmen beinhaltet.

Außerdem muß darauf hingewiesen werden, daß verschiedene andere Zeitungen das Wort "Deutschböhmen" gebrauchen, ohne einer Zensur zu verfallen, ein Beweis dafür, daß der genannte Ausdruck als Landschaftsbezeichnung keinesfalls gesetzwidrig ist. So verwendet der "Prager Börsenkurier" vom 11. IV 1937, Nr. 715, in der 3. Spalte des Leitartikels den Ausdruck "deutschböhmisches Gebiet" und die "Ostrauer Morgenzeitung" vom 9. III. 1937 in der Notiz "Selbstmord eines Soldaten in Kaschau" das Wort "Deutschböhmen". Das "Prager Tagblatt" vom 20. VIII. 1933, Folge 194, bringt auf Seite 4 eine Abhandlung des Staatspreisträgers Josef Mühlberger in Trautenau, welche in großer Schrift das Wort "Deutschböhmen" unzensuriert enthält. Aber auch das "Prager Montagsblatt" vom 12. IV. 1937, Nr. 15, verwendet unzensuriert den Ausdruck "Deutschböhminnen" auf Seite 6 in dem Artikel "Ein modernes Frauenheim".

Wie aus dem angeführten Beweismaterial ersichtlich ist, kann es sich also bei dem Ausdrucke "Deutschböhmen" keinesfalls um einen allgemein verbotenen Ausdruck handeln. Es liegt vielmehr die Vermutung nahe, daß die Zensur nur gegenüber einer bestimmten, nämlich der deutsch-völkischen Presse verwendet wird, der durch die Beschlagnahme eine empfindliche finanzielle Schädigung zugefügt wird.

Wir stllen daher dle Anfrage, welche Verfügungen der Herr Minister wegen der unterschiedlichen Handhabung der Zensurpraxis im gerügten Falle zu treffen gedenkt?

Prag, 8. Mai 1937.

Keil, Ing. Weller, Bartl, Krommer, Schrammel,

Neuplyne měsíc, ve kterém by okresní úřad ve Stříbře ve svém správním obvodě nezakázal a nevzal na vědomí schůze sudetskoněmecké strany. Obzvláště v Touškově znemožňují zákazy okresního úřadu ve Stříbře sudetskoněmecké straně pořádati veřejné schůze. Tak nepovolil okresní úřad ve Stříbře na 14. března a 25. dubna 1937 zamýšlené veřejné schůze sudetskoněmecké strany, ačkoli na druhé straně beze všeho povolil německé sociálně-demokratické straně pořádati dne 21. března 1937 veřejnou schůzi. Toto rozdílné jednání s politickými stranami vzbudilo u obyvatelstva oprávněnou sensaci a velkou nevůli. Přesto konala se schůze německé sociálně-demokratické strany dělnické dne 21. března 1937 v městě Touškově za naprostého klidu.

Poslední veřejná schůze sudetskoněmecké strany v Touškově dne 17. listopadu 1935 a okresní letní slavnost sudetskoněmecké strany dne 12. července 1936 dá1y se rovněž za naprostého klidu a pořádku.

O nějakém, ohrožení veřejného klidu a pořádku nemůže tudíž být v žádném případě řeči. Přes to jak již zmíněno, nebylo opětovně vzalo na vědomí oznámení zástupce sudetskoněmecké strany, který zamýšlel na den 25. dubna 1937 svolati veřejnou schůzi a schůze zakázána pro pověstný široký pojem "ohrožení veřejného klidu a pořádku".

Interpelanti protestují rozhodně proti tomu, aby se v určitém správním obvodu státu systematicky a bezdůvodně omezovalo základní právo demokracie, ústavou zaručené svobody shromažďovací? Táží se tudíž:

Jaká opatřená zamýšlí pan ministr učiniti stran systematického omezování ústavou zaručené svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře, jde-li o přívržence sudetskoněmecké strany v městě Touškově?

V Praze dne 8. května 1937.

KeiI, Stelwag, inž. Weller, Tschakert.

Es vergeht kein Monat, in welchem nicht durch die Bezirksbehörde Mies in ihrem Verwaltungsgebiete Versammlungen der Sudetendeutschen Partei verboten und nicht zur Kenntnis genommen worden wären. Besonders in Tuschkau wird der Sudetendeutschen Partei die Abhaltung von öffentlichenVersammlungen durch die Verbote der Bezirksbehörde in Mies unmöglich gemacht. So wurden die für den 14. März und 25. April 1937 beabsichtigten öffentlichen Versammlungen der Sudetendeutschen Partei von der Bezirksbehörde in Mies nicht bewilligt, obwohl sie andrerseits der Deutschen sozialdemokratischen Partei für den 21. März 1937 ohne weiters die Abhaltung einer öffentlichen Versammlung genehmigte. Diese unterschiedliche Behandlung der politischen Parteien hat bei der Bevölkerung berechtigtes Aufsehen und großen Unwillen erregt. Trotzdem ist die Versammlung der Deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei am 21. März 1937 in Tuschkau-Stadt vollkommen in Ruhe verlaufen.

Die letzte öffentliche Versammlung der Sudetendeutschen Partei in Tuschkau am 17. November 1935 und das Bezirkssommerfest der Sudetendeutschen Partei am 12. Ju1i 1936 verliefen ebenfalls in vollster Ruhe und Ordnung.

Von einer Gefährdung der öffentlichen Ruhe und Ordnung kann also keinesfalls die Rede sein. Trotzdem wurde, wie schon erwähnt, die Anzeige des Vertreters der Sudetendeutschen Partei, der für den 25. April 1937 eine öffentliche Versammlung einzuberufen die Absicht hatte, neuerlich nicht zur Kenntnis genommen und wegen des berüchtigten dehnbaren Begriffes der "Gefährdung der öffentlichen Ruhe und Ordnung" verboten.

Die Interpellanten protestieren entschieden dagegen, daß man in einem bestimmten Verwaltungssprengel des Staates das Grundrecht der Demokratie, der verfassungmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit systematisch und grundlos einschränkt! Sie fragen daher an:

Welche Maßnahmen gedenkt der Herr Minister wegen der systematischen Einschränkung der verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit durch die Bezirksbehörde in Mies gegen die Anhänger der Sudetendeutschen Partei in Tuschkau-Stadt zu ergreifen?

Prag, 8. Mai 1937.

Keil, Stellwag, Ing. Weller, Tschakert.

Noviny přinášejí následující zprávu:"Jak se úředně sděluje, je osnova československého trestního zákoníka předmětem meziministerského jednání a byla zároveň doručena zájmovým svazům, aby o ní podaly dobrozdání."

Stalo se již opětovně, že takovéto osnovy německým zájmovým svazům doručeny nebyly, čímž porušena mezinárodně zaručená zásada národnostní rovnosti. Takováto praxe je v každém případě porušením čl. 2., 7. a 8, zákona na ochranu menšin a §§ 106 a 128 ústavní listiny.

Tážeme se tudíž vlády:

Kterým německým zájmovým svazům byla uvedená osnova již zaslána?

V Praze dne 30. dubna 1937.

Die Zeitungen bringen folgende Meldung: "Wie amtlich gemeldet wird, wurde der Entwurf des čechoslovakischen Strafgesetzbuches ins interministerielle Verfahren geleitet und gleichzeitig den Interessenverbänden zur Begutachtung zugestellt."

Es ist schon wiederholt vorgekommen, daß solche Emtwürfe unter Verletzung des international garantierten nationalen Gleichheitsgrundsatzes den deutschen Interessenverbänden nicht zugestellt werden. Eine solche Praxis ist in jedem Falle eine Verletzung der Artikel 2, 7 und 8 des Minderheitenschutzes und der §§ 106 und 128 der Verfassungsurkunde.

Wir stellen daher an die Regierung die Anfrage:

Welchen deutschen Interessenverbänden wurde der angeführte Entwurf bereits zugestellt?

Prag, 30. April 1937.

Výměrem okresního úřadu ve Stříbře ze dne 14. dubna 1937, č. 12/86-a, bylo H. Fröhlichovi ve Stříbře 770 sděleno povolení k pořádání veřejné schůze dne 18. dubna 1937 ve Stříbře. Výměrem ze dne 17. dubna 1937, č. 12/86-c, témuž H. Fröhlichovi ve Stříbře 770 pořádání této již povolené schůze zakázáno. Za důvod bylo uvedeno, ve vzhledem ke konstelaci místních politických poměrů mohl by býti veřejný klid a pořádek ohrožen.

Ačkoli německá sociálně-demokratická strana dělnická ve svých řadách slučuje jen mizivě malou část obyvatelstva, bylo této straně pořádání veřejné schůze dovoleno. Rovněž bylo komunistické odborové organisaci pro týž den, tedy 18. dubna 1937, povoleno pořádání veřejné schůze.

Z toho vyplývá, že zákaz schůze sudetskoněmecké strany znamená hrubé porušení zásady rovnosti a nad to nepřístojné omezování ústavou zaručeného práva shromažďovacího. Vrhá zvláštní světlo na to, jak okresní úřad ve Stříbře chápe pojem "demokracie", když se největší straně ve státě, která prokazatelně ve svých řadách slučuje převážnou část sudetskoněmeckého obyvatelstva, pořádání schůze zakazuje a zároveň se stranám, které v nejmenším nepožívají více důvěry obyvatelstva, veřejné schůze dovolují.

Interpelanti táží se tudíž:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jakých opatření zamýšlí se pan ministr uchopiti proti tomuto vytýkanému porušení ústavní zásady rovnosti a ústavou zaručené svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře?

V Praze dne 30. dubna 1937.

Garlik, inž. Weller, dr Brass, Enhuber, Krommer.

Mit Bescheid vom 14. IV. 1937, Zahl 12/88-a, der Bezirksbehörde in Mies wurde dem Hans Fröhlich in Mies 770 die Bewilligung der Abhaltung einer öffentlichen Versammluug am 18. April 1937 in Mies zur Kenntnis gebracht. Mit Bescheid vom 17. IV. 1937, ZähI 12-86-c, wurde dsmselben Hans Fröhlich in Mies 770 die Abhaltung dieser schon bewilligten Versammlung verboten. Als Begründung wurde angeführt, daß mit Rücksicht auf die Konstellation der politischen Ortsverhältnisse die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährdet werden könnte.

Obvohl die "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" nur einen verschwindend kleinen Teil der Bevölkerung in ihren Reihen vereinigt, wurde dieser Partei die Abhaltumg einer öffentlichen Versammlung gestattet. Gleichfalls wurde der kommunistischen Gewerkschaft für den gleichen Tag, also den 8. IV. 1937, die Abhaltung einer öffentlichen Versammlung bewilligt.

Daraus ergibt sich, daß das Verbot der Versammlung der Sudeterideutschen Partei eine grobe Verletzung des Gleichheitsgmundsatzes und darűber hinaus eine ungebührliche Einschränkung des verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsrechtes darstellt. Es wirft ein eigentümliches Licht auf die Auffassung des Begriffes "Demokratie" durch die Bezirksbehörde in Mies, wenn man der größten Partei des Staates, die erwiesenermaßen den überwiegenden Teil der sudetendeutschen Bevölkerung in ihren Reihen vereinigt, die Abhaltung einer Versammlung verbietet und gleichzeitig Parteien, die nicht im mindesten mehr das Vertrauen der Bevölkerung genießen, öffentliche Versammlungen gestattet.

Die Interpellanten fragen daher an:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Welche Maßnahmen gedenkt der Herr Minister gegen diese gerügte Verletzung des verfassungsmäßigen Gleichheitsgrundsatzes und der verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit durch die Bezirksbehörde in Mies zu ergreifen?

Prag, 30. April 1937.

Garlik, Ing. Weller, Dr. Brass, Enhuber, Krommer.