(1) Osobě, která byla odsouzena pro přestupek podle § 18 nebo pro přečin nebo pro zločin podle § 19, může úřad odníti na určitý čas nebo na vždy zvláštní povolení udělené podle § 10 po případě též příslušnou koncesi živnostenskou.

(2) Byla-li odsouzena pro některý z. trestných činů uvedených v odstavci 1 osoba odpovědná [§ 10, odst. 3, písm. c), odst. 5 a 6], může jí úřad zakázati na určitý čas nebo na vždy další výkon její funkce a odejmout majiteli zvláštního povolení, v jehož službách tato odpovědná osoba byla, na určitý čas nebo na vždy toto zvláštní povolení po případě též příslušnou koncesi živnostenskou.

(3) Příslušným k odnětí zvláštního povolení, pokud se týče, příslušné koncese živnostenské jest úřad, který oprávnění udělil; příslušným zakázati odpovědné osobě (odstavec 2) další výkon její funkce jest úřad, který ji schválil.

§ 25.

(1) Ustanovení § 7, dále § 10; odst. 1, pokud se netýká uvádění "látek" do obchodu

ve velkém, a ustanovení § 14, odst. 3 se nevztahují na vojenskou správu.

(2) Vykonávati dozor nad "látkami", které pro svoje účely vyrábí, zpracovává nebo. na skladě chová vojenská správa, náleží ministerstvu národní obrany.

§ 26.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti zákon ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1928, č. 135 Sb. z. a n., o provádění Mezinárodních opiových úmluv z roku 1912 a 1925, a předpisy na podkladě tohoto zákona vydané.

(2) Ustanovení zákona o obraně státu a předpisů jej provádějících zůstávají nedotčena.

(3) Zákon provedou ministři veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, zahraničních věcí, národní obrany, spravedlnosti a průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Nebezpečí, které hrozila celému světu ze zneužívání omamných látek, to jest opia, kokových listů, indického konopí, přípravků a alkaloidů z nich vyrobených, vedlo ke svolání několika mezinárodních konferencí, na nichž byly sjednány mezinárodní úmluvy vpravující výrobu, prodej a kontrolu těchto látek. První konvence byla sjednána. r. 1912 v Haagu, o kontrole výroby a prodeje omamných látek, morfia, heroinu, kokainu a jejich solí. Smluvní strany se zavázaly přísně kontrolovati veškerý pohyb omamných látek, zejména dovoz a vývoz, a povolovati výrobu a obchod jen pro účely lékařské a vědecké. Státy se dále zavázaly, sdělovati si navzájem statistická data o obchodu omamnými látkami a zprávy o zákonných opatřeních, které provedly na svých územích za účelem provádění úmluvy. Tato mezinárodní úmluva byla ratifikována Československem ratifikací mírové smlouvy versailleské, tedy 10. ledna 1920 (stáv. vyhlášku č. 159/19,22 Sb. z. a n. ).

Úmluva haagská byla však jenom prohlášením zásad, nikoliv účinným prostředkem kontroly, ježto nebylo mezinárodního správního orgánu, který by zorganisoval mezinárodní spolupráci a jednotný systém kontroly. Teprve v mírové smlouvě versailleské byla v čl. 295 připojena klausule, jíž byli všichni signatáři zavázáni haagskou úmluvu uvésti do roka v působnost a podle níž pro ty z nich kteří do té doby úmluvu ještě neratifikovali, platí ratifikace mírové smlouvy versailleské za ratifikaci úmluvy o opiu. Prostředkem ku provádění této úmluvy stala se pak společnost Národů, která v roce 1924 nastavila zvláštní "Poradní komisi o opiu a ostatních látkách škodlivých", která docílila toho, že do roku 1924 ratifikovala více než 40 států úmluvu haagskou. Nejúčinnější opatření, které zmíněná komise učinila, jest systém mezinárodních dovozních a vývozních povolení, takže obchody mohly se prováděti jenom se svolením vlád.

Haagská, konvence nevázala však dosti přesně státy, které úmluvu ratifikovaly, a nevázala přirozeně vůbec státy, které ji neratifikovaly. Nezabránila nedovoleným obchodům, podloudný obchod počal se povážlivě šířiti a tak svolána byla roku 1925 do Ženevy druhá konference, která měla omeziti výrobu morfia, heroinu, kokainu a jejich solí a omeziti produkci opia a kokových listů jen na množství nezbytně nutná pro účely lékařské a vědecké.

Konferenci nepodařilo se pro nepřekonatelné obtíže hospodářské a politické provésti omezení produkce výchozích látek a přímé omezení výroby, doplnila, však zásady roku 1912, zdokonalila a zostřila kontrolu rozšířila ji i na obchod omamnými léky v lékárnách. Zreorganisován byl systém dovozních a vývozních povolení, ustanoven "Stálý ústřední výbor opiový", jemuž bylo uloženo dbáti na dodržování úmluv, sledovati mezinárodní obchod opiáty, vést o tom statistiky a udržovati v tom směru stálé spojení. Sjednána byla o tom úmluva, která byla Československem ratifikována 5. března 1927 (srov. vyhlášku č. 147/1927 Sb. z. a n.).

Přes všechna tato opatření ukázalo se po několika letech, že nebyl ještě podloudný obchod omamnými látkami znemožněn, ba naopak zabavená množství morfia, heroinu a kokainu rok od roku se zvyšovala. Byl to důsledek mezer v opatřeních obou konvencí, nedostatečné zákonné předpisy jednotlivých zemí a jejich laxní provádění. Velikou závadou bylo, že řada států, mezi nimi i hlavní zemědělští producenti opia a později i tovární výrobci alkaloidu, nepřistoupili k žádné z obou konvencí. Obě konvence nepočítaly s pokrokem chemie, a tak nezachytily nově vyráběné soli alkaloidů, které buďto měly omamující účinek anebo mohly býti jednoduchým chemickým procesem přeměněny zpět v původní látku omamnou, z niž byly připraveny. Čl. 10 konvence z roku 1925 umožňoval sice zařadění takového nového přípravku mezi látky podléhající úmluvě, avšak cestou neobyčejně obtížnou a zdlouhavou.

Byla svolána nová mezinárodní konference v r. 1931 opětně do Ženevy, pro niž "Stálý ústřední výbor opiový" vypracoval návrh nové úmluvy. Ani v této úmluvě nebyla však vyřešena otázka omezení a regulace zemědělské výroby opia a kokových listů a volen byl způsob jiný, a to omezení výroby cestou přímou, t. j. na základě zjištěné světové spotřeby a omeziti výrobu omamných látek výhradně pro účely vědecké a lékařské v míře určené zjištěnou světovou spotřebou. Po dlouhém a svízelném jednání byla nalezeno řešení kompromisní a sjednána úmluva nová. Úmluva založena je na zásadě, že výroba i obchod musí být omezen výhradně jen na potřeby lékařské a vědecké. Každý ze států je zavázán pro každý rok zjistiti svoji očekávanou spotřebu podle níž bude pak regulován jak obchod tak i výroba, takže nebude přebytků, které by mohly přejíti do obchodu nedovoleného. Seznam látek úmluvě podléhajících byl rozšířen a obsahuje nejen všechny látky omamné, ale i ty, které nemají sice účinku omamného, ale, připraveny z látek omamných, mohly by zase chemickou cestou býti převedeny zpět na látky původní. Obě dřívější úmluvy haagská i Ženevská zůstávají v platnosti a byly tímto způsobem pouze podle získaných zkušeností doplněny. Bylo provedeno opatření, aby každá nově objevená látka, o níž by bylo podezření, že by mohla vésti ke zneužívání pro svoje omamné účinky, byla cestou co nejkratší podrobena ustanovení úmluvy. Kontrola obchodu a výroby doplněna, a zostřenu, takže i státy, které úmluvy z r. 1912 a 1925 neratifikovaly, budou cestou nepřímou podrobeny ustanovení a odhadu spotřeby, čímž nedostatky obou dřívějších úmluv byly odstraněny. Mimo to zásilky do zemí, které smlouvy neratifikovaly, budou podrobeny mezinárodní kontrole.

Tuto třetí úmluvu ratifikovalo Československo 2. dubna 1933 (stav. vyhlášku č. 173/1933 Sb. z. a n.).

Ze zmíněné konvence vyplývají určité povinnosti pro SR. a je nutno učiniti potřebná legislativní opatření. Bude nutno učiniti tak jednak zákonem, jednak prováděcím vládním nařízením. Úmluva haagská byla provedena zákonem ze dne 29. května 1923, č. 128 Srb. z. a n. a prov. nařízením č. 147/1925 Srb. z. a n., úmluva ženevská pak zákonem ze dne 13. července 1928, č. 135 Sb. z. a.n. a prav. nařízením č. 37/1929 Sb. z. a n. Kromě toho oba zákony byly provedeny min. vyhláškami č. 21/1928 a č. 181 j 1930 Sb. z. a n. Do osnovy nového zákona byla, pro přehlednost převzata ustanovení obou zmíněných zákonů, takže touto osnovou provádějí se předpisy všech tří opiových úmluv.

V další podrobné důvodové zprávě budě u jednotlivých paragrafů uvedeno, která ustanovení byla převzata z dřívějších zákonů a která byla nově pojata na základě ratifikace opiové úmluvy z r. 1931.

K § 1.

Tento paragraf podle opiových úmluv uvádí seznam všech látek, které ubyly již uvedeny v zákoně č. 128./1923 Sb. z. a n. a dále látky, které j,sou nově zařazeny a podléhají rovněž úřednímu dozoru. Každá látka jest v úmluvě podrobně definována. Látky jsou rozděleny ve čtyři skupiny: I. suroviny, II. látky s účinky omamnými, III. látky sice bez omamných účinků, ale snadno přepracovatelné, IV. přípravky z látek ze skupiny II.

Dozor se vztahuje na výrobu, obchod, dovoz, vývoz a také průvoz, který dosud v zákonech o opiových úmluvách nebyl uváděn, ačkoliv opiová úmluva z r. 1925 má o průvozu výslovná ustanovení.

K § 2.

Uvádějí se přesné definice výroby, přípravy, zpracování (přepracování ), jak jsou obsaženy v opiových úmluvách.

K § 3.

Ustanovením tohoto paragrafu má býti zaručeno, aby pod chráněným jménem nebyly uváděny do obchodu omamné látky, jichž výroba povolena nebyla.

K § 4.

Toto ustanovení bylo převzato ze zákona č. 128/1923 Sb. z. a n. a doplněno také, pokud jde o průvoz (viz též vysvětlivku k § 1). Ve věci se poznamenává, že zpracované opium (opium préparé) jest opium tak upravené, aby ho mohlo býti použito ke kouření. V Československu používání zpracovaného opia jest podle opiových úmluv zakázáno vůbec.

K § 5.

Tímto novým ustanovením má býti zabráněno, aby žádný nový omamný prostředek nebyl zaveden do obchodu bez vědomí ministerstva zdravotnictví a tím se nevymknul běžné kontrole.

K § 6.

Diacetylmorfin (heroin) jest nejnebezpečnější z omamných léků, takže některé státy (U.S.A.) zakázaly vůbec výrobu, dovoz a předpisování této látky, a proto úmluva z r. 1931 podrobuje obchod s touto látkou obzvláště přísné kontrole. Diacetylmorfin se v Československu vyrábí a proto jeho vývoz vzhledem k zákonu o obraně státu jest přípustný pouze po dohodě s ministerstvem národní obrany.

K § 7.

Tímto ustanovením provádí se základní myšlenka opiové konvence konvence z r. 1931, t. j. zásada, že nikdo nesmí míti na skladě větší zásobu látek, než kolik jest nutno pro účely lékařské a vědecké.

K § 8.

Toto ustanovení bylo v zásadě převzato ze zákona č. 128/192; Sb. z. a n. a doplněno, pokud jde o průvoz (viz vysvětlivky k § 1), má také ovšem širší význam, vztahuje se na širší počet látek (viz § 1). Poněvadž v Československu se vyrábějí látky a to hlavně morfin, kodein, diacetylmorfin, ethylmorfin a kokain, jest vývoz těchto látek přípustný vzhledem k zákonu o obraně státu pouze v dohodě s ministerstvem národní obrany.

K § 9.

Tento paragraf byl převzat ze zákona č. 128/1923 Sb. z. a n. s částečně širším významem podle poznámky k § 8, při čemž byl doplněn ještě, pokud jde o průvoz. Určení míst, jimiž surové opium, listy kokové a surový kokain a mohou býti dováženy, prováženy a vyváženy, stane se vládním nařízením. Za účelem přesné kontroly bude těchto míst co nejméně.

K § 10.

Ustanovení tohoto paragrafu nebyla sice přímo uložena opiovou úmluvou, ale nutnost přísné kontroly vyžaduje si takových opatření, která by zaručovala, aby jak výroba omamných látek, tak i velkoobchod s nimi byly svěřovány osobám naprosto spolehlivým, dále aby umožňovala a usnadňovala kontrolu a zároveň umožňovala rychlý zákrok proti tomu, kdo by ustanovení tohoto zákona přestoupil.

Pro tento účel nestačí pouhé oprávnění podle § 15, bod 14 živn. řádu (§ 22, bod 14 živn. zákona), zejména dnes, kdy jest udělováno I. instanci velmi liberálně, a proto je nutno, aby pro výrobu omamných látek a obchod s nimi bylo udělováno ještě povolení zvláštní podle tohoto vládního návrhu. Toto zvláštní povolení vzhledem k zákonu o obraně státu bude jak pro výrobu látek (odstavec 1) tak i pro velkoobchod s nimi (odstavec 2) udělováno po dohodě s ministerstvem národní obrany (odstavec 3).

Udělení zvláštního povolení nebude ovšem omezováno takovým způsobem, aby majitelé tohoto zvláštního povolení nabyli jakéhosi monopolu a používali pak této situace k případnému zdražování uvedených preparátů. Pro ten účel jest však státní správa zabezpečena tím, že má možnost uvolniti dovoz látek z ciziny v takovém množství, aby zvýšené ceny klesly okamžitě na hladina cen světových. Až dosud však ceny látek vyráběných v Československu jsou hluboko pod hladinou cen na světovém trhu.

Poněvadž platí různá ustanovení pro výrobce a toho, který zpracovává či připravuje látky s jedné, a pro obchod s druhé strany, a platí zároveň i jiná ustanovení, pokud jde o kontrolu látek, bude při každém povolení zvlášť uvedeno, o jaký druh povolení jde (odstavec 3).

Ježto zvláštní povolení může býti uděleno jen osobám naprosto spolehlivým, což platí i o osobě odpovědné, musí žadatel i odpovědná osoba přirozeně prokázati předepsanou osobní způsobilost (odstavec 4), avšak zákon výslovně stanoví, že tu není právní nárok na udělení zvláštního povolení respektive na schválení odpovědné osoby (odstavec 3).

Odstavec 5 pamatuje na případy, kdy odpovědná osoba nemůže nebo nesmí svoji funkci vykonávati.

Odstavec 6 pak připouští odpovědnou osobu i osobě fysické pro případ, že tato osoba nemůže své oprávnění vyplývající ze zvláštního povolení sama vykonávati.

K odstavci 7 se poznamenává, že oprávnění plynoucí ze zvláštního povolení jest ryze osobní. Náměstkem nerozumí se ovšem osoba odpovědná.

K § 11.

Aby byla záruka i po stránce finanční pro případ, že by oprávněný nedodržoval zákonných předpisů, dává zákon úřadu možnost požadovati zvláštní záruku od toho, jemuž se povolení uděluje (odstavec 1). Pro případ, že by se oprávněný povolení vzdal, nebo že by mu bylo povolení odňato, nebo že by zaniklo, nebo nebylo mu dále uděleno, jest v zákoně pamatováno na opatření, které zabraňuje, aby v tomto případě nepřešly případné zásoby do nedovoleného obchodu (odstavec 2). Samostatní obchodní jednatelé musejí býti podrobeni téže kontrole jako velkoobchodníci, poněvadž i tento způsob obchodu mohl by sváděti k nezákonným manipulacím s látkami (odstavec 3). A by pak při svých obchodních stycích měli všichni majitelé zvláštního povolení možnost zkontrolovati, zda jejich komitent jest oprávněn s látkami obchodovati, bude seznam všech majitelů zvláštního povolení publikován (odstavec 4); za týmž účelem bude uveřejněno i odnětí zvláštního povolení.

K § 12.

Ten, kdo získal zvláštní povolení, může zahájiti provoz, až k jeho žádosti okresní úřad zjistí, že provozní místnosti vyhovují svému účelu, zejména pokud jde o přípravu omamných látek. Kontrolu umožňuje zároveň ustanovení o prohlídce provozoven a možnosti nahlížeti do knih a obchodních spisů, při čemž obchodní tajemství nesmí býti porušeno. Poněvadž pak odmítnutí prohlídky odůvodňuje podezření z nekalých manipulací, dává zákon úřadu na základě tohoto odepření možnost odejmouti zvláštní povolení.

K § 13.

V zájmu vědeckého bodání musí býti umožněno i vědeckým ústavům nakupování a chování látek, ovšem za určité kontroly.

K § 14.

Podmínkou řádné kontroly jest vedení záznamů o pohybu omamných látek v závodě, který má zvláštní povolení. Vedení záznamů stanoví zákon, podrobnosti určí pak vládní nařízení. Ježto ministerstvo zdravotnictví jest podle úmluvy povinno podávati zprávy pravidelné, nutno požadovat i od majitelů zvláštního povolení pravidelné zprávy, vedle toho však i zprávy nepravidelné kdykoliv jindy, kdy toho bude třeba pro účely kontrolní. Témuž ustanovení jsou podrobeni i lékárníci a majitelé ústavních a domácích lékáren. Způsob vedení záznamů atd. stanoví vládní nařízení, ježto jde o podrobnosti, které podle nabytých zkušeností budou po případě měněny.

K § 15.

Do skupiny III. omamných látek vyjmenovaných v § 1 j sou zařazeny látky, které nemají sice omamných účinků, které však mohou být poměrně jednoduchou chemickou cestou přeměněny v látky omamné, z nichž byly připraveny. Z těchto důvodů je nutno, aby byly podrobeny kontrole, která však jest nezbytnou jen v případech, kde se jedná o větší množství, kdy by se přepracování vyplácela. Z toho důvodu kontroluje se pouze velkoobchod, dovoz, průvoz a vývoz, nikoliv však obchod v drobném v lékárně.

Směsi obsahující zmíněné látky kontrolují se jen ve velkoobchodě, ježto není nebezpečí zneužití.

K § 16.

Ratifikací úmluvy zavázala se vláda, že bude každoročně předkládati odhady spotřeby pro příští rok. Sestaviti tyto odhady lze pouze na podkladě spotřeby za předešlý rok, popřípadě průměrné spotřeby za několik let, při čemž ne sice směrodatnou, ale přece jen velmi důležitou pomůckou jest odhad spotřeby jednotlivých obchodníků. Ježto pak podání odhadů Společnosti Národů jest terminováno každoročně 1. srpnem, jest nutno, aby odhady velkoobchodů byly dodány dříve, aby s nimi mohlo býti počítáno.

K § 17.

Pro přechodnou dobu musí býti dána možnost dalšího nepřerušeného provozování živností těm, kdož před platností zákona jíž vyráběli omamné léky neb obchodovali s nimi, a to po dobu, po kterou trvá úřední jednání ohledně rozdělení zvláštního povolení, o něž musí podnik zažádati ve stanovené lhůtě.

K §§ 18 až 24.

Z prací výboru znalců, který byl jmenován Radou Společnosti Národů k prozkoumání návrhu Mezinárodních opiových úmluv, jest patrna všeobecná snaha zostřiti trestní sankce tak, aby od nich se mohlo očekávati, že budou účinnou represí všech trestných činů, které jakkoli souvisejí s nedovolenou výrobou a obchodováním omamnými jedy. Zejména třeba umožniti i vydávání osob pro tyto delikty, které hrozí státi se nebezpečím lidské společnosti.

Dosavadní administrativní sankce nikterak nepostačují, jak ukázaly poslední veliké případy, které se vyskytly i v Československé republice.

Navrhované znění §§ 18 až 24 rozlišuje mezi delikty pořádkovými, jejichž trestání ponechává úřadům správním (§ 18), a delikty soudními, jež ohrožuje přiměřeně těžkými tresty na svobodě i na penězích (§ 19 ). Trestní sankce na delikty pořádkové podle § 18 se zvyšují oproti dosavadnímu právnímu stavu a vyslovuje se tnu jen možnost prohlásiti látku, která jest předmětem přestupku, propadlou. Jalo vedlejší tresty při soudním odsouzení se připouští dání pod policejní dohled a vypovězení cizince z území republiky (§ 21). Prohlášení t. zv. instruinenta et producta sceleris propadlými ve prospěch státu jest při soudním odsouzení obligatorní a má býti vysloveno soudem neodvisle od výsledku trestního řízení a po případě bez ohledu na to, zda uvedené předměty jsou vlastnictvím obviněného či nikoliv (§ 22). Povahu trestných činů, uvedených v § 19 jako t. zv. deliktů světových zajišťují předpisy § 19, odst. 3 a § 20.

K účinným opatřením proti osobám, které podle koncese nebo podle zvláštního povolení jsou oprávněny držeti, vyráběti, zpracovati (přepracovati) omamné jedy nebo obchodovati s nimi, náleží též navržený § 24, který dopouští, aby v případě potrestání takové osoby podle § 18 nebo § 19 nebo osoby odpovědné správní úřad mohl oprávněnému odejmouti zvláštní povolení nebo též i koncesi buď dočasně nebo navždy, pokud se týče, mohl zakázati odpovědné osobě výkon její funkce dočasně nebo navždy.

K § 25.

Tu se pamatuje na nutné výjimky pro vojenskou správu.

K § 26.

Tento paragraf obsahuje derogační a prováděcí doložku.

Ke konci se podotýká, že provádění navrženého zákona nevyžádá si žádných zvláštních nákladů, takže státní pokladně nevzejdou z tohoto titulu žádné výdaje.

V Praze dne 21. května 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr Czech v. r,