Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 468.

Spousta nových, často nepropracovaných zákonů a nařízení, nedůvěra občanstva ku správním úřadům, povrchnost při jejich častém rozhodování a prestiž administrativy, jakož i relativní snadnost dovolati se ochrany nejv. správ. soudu způsobily, že počet stížností k němu horentně stoupl. Tento soud nemohl zpracovati roční příval, takže nevyřízené věci počtem rostly, až koncem roku 1935 dosáhly číslice 17.431. První president nejv. spr. soudu již po více let při projednávání rozpočtu tohoto soudu upozorňoval na tento zjev, který má za následek vyřízení stížností až po 3 až 4 letech; doba ta dokonce poroste, nenastane-li náprava. Neboť, hledí-li správní soud, aby kvalita jeho rozhodování nepoklesla - a to mu musíme - otevřeně přiznati a věnuje-li každé stížnosti příslušnou péči, nemůže zmoci ani roční podání stížností; nedodělky tím stále rostou.

Jest to nemožný stav. Proto uvažovalo se již dlouho, jak tomu odpomoci, zda vydáním plně nového zákona o nejv. správ. soudě, či snad pouhou novelou, která by umožnila odpomoc.

Konečně dospělo se k názoru, že pro nejrychlejší odpomoc je nejvhodnější novela, která by, odpomoci nesla buď podstatným rozmnožením počtu radů-votantů tohoto soudu, nebo jako jsme si pomohli při soudech sborových snížením počtu členů senátů, anebo omeziti možnost přístupu ku nejv. správ. soudu.

Vláda ve své předloze, podané loni poslanecké sněmovně, přijala poslední dvě cesty: chtěla vyloučiti z kognice nejvyššího spr. soudu. Věci bagatelní a věci volného uvážení úřadů, snížiti počet členů senátů, zjednodušiti jednání soudu, zvýšiti kolky a poplatky i případnou pokutu; hlavně pak závazností náhledu nejv. spr. soudu, vysloveného v určitém případě i pro případy podobné. Zamýšlelo se jednak zmenšiti počet stížností, jednak zjednodušiti a urychliti samo řízení.

Osnovu tu projednával ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny velice podrobně, kde zejména referent odborník nad jiné příslušný navrhoval řadu zlepšení na obranu občanstva proti administrativě. Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny i sněmovna sama v duchu tomto provedly řadu změn v původní osnově vládní.

Obsáhlé rozmnožení členů-radů nejvyš. spr. soudu nedoporučoval ani sám jeho první president, neboť pak by prý bylo těžko udržeti jednotnost rozhodování, i když částečné zvýšení počtu radů, je nutné.

Zato přijata jest druhá výpomoc, totiž snížení počtu členů senátů na 3 pro řadu případů méně závažných neb spletitých, zejména pro řešení otázek řízení (§ 13), neboť týž počet radů možno pak rozvrhnouti na větší počet senátů.

Týž paragraf 13. zavádí další novinku do řízení nejv. spr. Soudu. za účelem ulehčení práce přípravné pro votanty a referenty a za účelem výchovy schopného dorostu zavádí tzv. pomocné referenty, funkce to více než pouzí sekretáři, ale přece méně než rada. Zákon hledí vykonstruovati jejich postavení: jest to jakési mixtum compositum, a musíme čekati, jak se osvědčí.

Jako nejúčinnější brzdu shledával vládní návrh vyloučení z příslušnosti soudu věcí nepatrných, a věcí volného uvážení. Lze však jen schvalovati, že poslanecká sněmovna na toto vyloučení nepřistoupila (§ 3), neboť rčení "malé ryby také ryby" platí plně i ve právu. Nehledě, ani k tomu, že i sebe menší obnos opakovaný několikráte, může narůsti na velikou částku - zejména ve věcech daňových pojem práva a křivdy není odvislý od hmotné ceny jeho předmětu.

Zato jisté zjednodušení a urychlení řízení před nejv. spr. soudem (§§ 14 až 35), zejména širší možnost vydání nálezu bez ústního neb veřejného líčení (§ 28, odst. 4) přinesou patrné ulehčení v agendě tohoto soudu a nijak nebudou na překážku věcného projednání případu.

Konečně jistou brzdou proti lehkovážným rozhodnutím úřadů bude jejich povinnost k náhradě útrat řízení (§ 40) a zvýšení poplatků a kolků na podání k soudu. Právo chudých, zůstává však nedotčeno. Rovněž i možnost složení zvýšené pokuty za lehkovážné stížnosti (§,41), odstraší řadu kverulantů.

Značnou úlevu v počtu docházejících stížností přivodí zajisté novinka § 13, odst. 4 až 6, jenž za určitých kautel stanoví závaznost nálezů nejv. spr. soudu pro všecky úřady i pro budoucnost. Neboť ta okolnost, že správní soud byl pouze soudem kasačním a názor v něm vyslovený platil jen pro tento určitý případ, zbavovala úřady povinnosti dbáti názoru tuho i v jiných případech. Dnes tato volnost úřadů odpadne.

Nejúčinnějším ulehčením nejv. správnímu soudu by však bylo, kdyby důvěra občanů k nestrannosti a věcnosti rozhodnutí úřadu byla posílena.

To by nutně vyžadovalo, aby aspoň ty instance, od nichž již jde stížnost k nejv. spr. soudu, byly vybaveny potřebným počtem personálu, a to personálem odborně vycvičeným, jak uznal sám ministerský předseda dr Hodža při letošním projednávání rozpočtu v senátě. Při dnešním přetížení osob u většiny úřadů, při spěchu, který se na úředníka vykonává, a při častých přetíženích zapracovaného úředníka do jiného oboru, není divu, že rozhodnutí správního úřadu často, neodpovídá duchu zákona a nároku občanů, a svádí je pak k dovolávání se ochrany nejv. spr. soudu.

V tomto směru jest velice cenným ustanovení § 40, podle něhož úřad bude povinen nahraditi straně útraty sporu; bylo by si přáti dokonce i analogie § 41 za lehkovážné rozhodování a pak obtěžování nejv. spr. soudu.

Největší ulehčení nejv. spr. soudu by mohla přinésti realisace slibu § 6 zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 o organisaci politické správy, kdyby zřízeny byly senáty při správních úřadech k rozhodování stížností občanů. Za 10 let po vyjití onoho slibu se nic nestalo. Lze právem, se domnívati, že libovůle nebo dokonce snad stranickost mnohých úřadů by byla velice omezována, zejména kdyby do senátů těch byli přibráni i laici.

Rovněž sám název našeho správního soudu jako "Nejvyšší" nutně předpokládá existenci i nižších ne-li soudů, tedy aspoň senátů.

Výbor ústavně-právní oceňuje předlohu tuto jako vážný krok k odlehčení nejv. spr. soudu. Všecko její ustanovení k tomu směřující neobmezují občany v možnosti, dovolati se jeho ochrany a nijak zvlášť nově nezatěžují stát.

Proto navrhuje přijetí této osnovy jak s.e na ní usnesla poslanecká sněmovna a jak, je obsažena v sen. tisku č. 439 i s připojenými resolucemi.

V Praze dne 2. června 1937.

Zimák v. r.,
místopředseda.

Dr J.Karas v. r.,
zpravodaj.

I.

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve připravila a Národnímu shromáždění předložila:

1. osnovu zákona o správním soudnictví (§ 86 úst. 1.),

2. osnovu zákona, kterým se stanoví, pokud stát ručí za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci (§ 92 úst. list.),

3. vzhledem k neuspokojivému právnímu uspořádání kompetenčních konfliktů mezi řádnými a mimořádnými soudy a mezi soudy a správními úřady osnovu zákona, v níž by tato materie byla uspokojivým způsobem upravena.

II.

Vláda se žádá, aby do jednacího řádu nejv. správ. soudu pojato bylo ustanovení, podle kterého stížnosti do odepření odkládacího účinku podle § 17 budou nejv. správ. soudem vyřizovány v přednostním pořadí.