Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 474.

1. ministra železnic na interpelaci sen. Nováka o změně způsobu ustanovování a povyšování zřízenců, podúředníků a gážistů ve službách čsl. státních drah (tisk 325/4).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda ohledně pogromové protižidovské kampaně, vedené v Jičíně Národním sjednocením za patronance okresního hejtmanství (tisk 378/1).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda ohledně zoufalé situace města Bělé pod Bezdězem a ohledně krytí úhrady za překročení rozpočtu na stavbu vodovodu v Bělé pod Bezdězem, zaviněné ing. O. Šulcem ze zemského úřadu, ministerstvem vnitra (tisk 378/4).

Postup při propůjčovaní služebních míst, v interpelaci vylíčený, má podklad ve vládním usnesení ze dne 24. října 1930, kterým byla v osobním stavu zaměstnanců československých státních drah systemisována služební místa podle vládního nařízení č. 15/1927 Sb. z. a n.' toto usnesení vlády rozložilo u podniku československé státní dráhy zaměstnanecké kategorie fakticky pro účely personálních disposic, které předpokládají systemisaci, na zvláštní osobní stavy podle účetních záhlaví. Nelze popírati, že při důsledném provádění citovaného usnesení vlády vznikly postupem doby po naznačené stránce některé obtíže a nesrovnalosti.

Ministerstvo železnic vypracovalo proto již z vlastního podnětu některé návrhy na přizpůsobení řečeného usnesení vlády nynějším potřebám železničního podniku. Přijetí návrhů umožnilo by splniti v mezích účelnosti i přání projevená v interpelaci.

V Praze dne 17. dubna 1937.

Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.

Nezaměstnanost v okrese jičínském jest, jak je zřejmo z úředních statistik, menšího rozsahu. Okresní úřad vycházel vždy oprávněným požadavkům nezaměstnaných podle možnosti vstříc. V r. 1936 poklesla nezaměstnanost vlivem četných veřejných investičních prací, zejména na stavbách a rekonstrukcích okresních silnic, na minimum, takže v měsících červnu až listopadu nebylo vůbec třeba prováděti v uvedeném okrese státní stravovací akci.

Brožura Karla Rélinka "Spása světa" byla svého času zabavena a nebylo zjištěno, že by po zabavení byla v Jičíně rozšiřována. Také nikdo na její rozšiřování úřad neupozornil, resp. si na ně nestěžoval. Neměl tudíž okresní úřad podkladu k zakročení.

Žluté nálepky a letáčky byly v noci na 23. srpen 1936 nalepeny jen na některé obchody židovských majitelů a byly jimi již v časných hodinách ranních odstraněny a zničeny, takže veřejnost se o věci dověděla jen z doslechu a ani úřadu a četnictvu se nepodařilo nějaký výtisk zachytiti. Jinak zmíněné letáčky rozšiřovány nebyly. Okresní úřad zavedl ihned pátrání po neznámých pachatelích, nepodařilo se je však zjistiti.

Pokud jde o citovanou větu v časopisu "Krakonoš", neshledaly při tiskové prohlídce ani okresní úřad ani státní zastupitelství v Jičíně důvodu k zakročení, neboť tato věta je sama o sobě nezávadná; o nálepkách a letácích se v ní nemluví.

Při průvodu Národního sjednocení byla sice, jak bylo dodatečně zjištěno, pronášena na některých místech hesla protižidovské tendence, avšak jen když intervenující úředník a bezpečnostní orgánové nebyli právě nablízku. Okresní úřad zavedl ihned bez dožádáni proti vinníkům trestní řízení administrativní, jež však bylo nutno - právě tak, jako trestní řízení soudní, zahájené v téže věci krajským soudem v Jičíně - zastaviti pro nedostatek důkazů.

Deputace židovského obyvatelstva intervenovala u okresního hejtmana v srpnu 1936 v záležitosti vylepování zmíněných nálepek a neodpovídá skutečnosti, že byla při tom okresním hejtmanem odmítnuta způsobem v interpelaci vylíčeným.

Rozšiřováni letáků KSČ okresní úřad zakázal, poněvadž měl důvodnou obavu, že by jich obsahem mohl býti ohrožen veřejný klid a pořádek.

Karel Fišl byl podle provedeného šetření požádán o zaslání příspěvku jako bývalý příslušník strany. Šlo o obvyklé dožádání, jaké strany zasílají svým stoupencům, a které nelze označiti jako vydírání.

Z uvedeného je zřejmo, že postup okresního úřadu v Jičíně a tamních úředníků v interpelovaných věcech byl správný.

Rovněž údaje interpelace o osobních a politických poměrech zmíněných úředníků neodpovídají podle výsledku šetření skutečnosti.

V Praze dne 21. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Konaným šetřením bylo zjištěno, že stavba vodovodu v Bělé pod Bezdězem byla prováděna v době od 19. června 1926 do 14. října 1927. Jelikož obec se ucházela o subvencování stavby, příslušel dohled nad jejím prováděním bývalé technické kanceláři zemědělské rady pro Čechy. Nad řádným provedením projektu bděla stavební správa, v níž stavební rada ing. Šulc zastupoval subvenční úřady a starosta obce s několika členy obecního zastupitelstva zastupovali stavebníka, t. j. obec. Veškeré změny stavební byly předem projednány stavební správou a měly býti před započetím změn schváleny, jednak subvenčními úřady, jednak stavebníkem, t.j. obecním zastupitelstvem. Většina změn subvenčním úřadům byla hlášena. Ing. Šulc mohl pouze určité změny doporučovati, nikoliv rozhodovati o tom, aby byly provedeny. Nebylo však jeho povinností kontrolovati, zda jednání zástupců města ve stavební správě došlo též souhlasu obecního zastupitelstva. Zemský úřad v Praze převzal záležitost teprve po dokončení stavby, kdy podle zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. a zákona č. 188/1928 přešla agenda bývalé technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy na zemský úřad v Praze. Zemský úřad vykonal pouze přípravné práce pro kolaudační řízení. Překročení rozpočtu zaviněno bylo jednak rozšířením trubní sítě (více než o 50 % délky), jednak nákladnějším jímáním pramenů, ztíženými pracemi ve vodárně a zvýšenými náklady na vodojemy. Veškeré tyto práce, až na práce posledně zmíněné, byly z technických důvodů nezbytné a znamenaly též zlepšení projektu, jak zjistila i kolaudační komise. Nákladnější provedení vodojemu stalo se na přání obce.

Ačkoli městu i osadám byla voda dodávána nepřetržitě od 14. října 1927, nemohlo býti vodné podle § 28 zákona č. 329/191 Sb. z. a n. hned pravidelně vybíráno, ježto proti usnesení obecního zastupitelstva o jeho vybírání byla podávána odvolání, takže mohlo býti povoleno vládou teprve dne 11. prosince 1930 s platností od 15. ledna 1931. Tím obec byla na svých příjmech značně zkrácena. Pokud obec dodávala spotřebitelům vodu z obecního vodovodu již v době před povolením vodného, bylo povinností orgánů obecních, aby za tuto dodávku smluvily a požadovaly soukromoprávní úplatu, neboť šlo o soukromoprávní poměr obce k odběratelům vody.

Tvrzení, že úředníci, povéření správou stavby komunálních objektů, již často zavinili překročení rozpočtu a tím silné zadlužení obcí, jest příliš všeobecné. Tito úředníci, jsouce státní s právou k podobným prstem delegováni, jsou nuceni říditi se přesnými instrukcemi, jež jakékoliv samovolné jednání vůbec znemožňuje.

Další tvrzení, že stavební rada ing. Šulc zavinil překročení rozpočtu, a že ke své funkci byl ustanoven zemským úřadem v Praze, neodpovídá skutečnosti.

Obce Bělá pod Bezdězem nemá pohledávky za zemským úřadem v Praze a nemůže tudíž vyvozovati právního nároku na výpomoc k úhradě nákladů vzešlých překročením rozpočtu stavby vodovodu.

Ministerstvo zemědělství vydalo správcům stavby podrobné instrukce, dle nichž tito jsou odpovědná nejen za technické vedení jim svěřených staveb, nýbrž i za náležitou jejich finanční přípravu. Před započetím stavby má obec prokázati, že si opatřila potřebné úhrady a správce stavby je povinnen se přesvědčiti, že úhrada jest zajištěna a jest spolu odpovědný za dodržování finančního plánu stavebníka. Obec musí uzavříti dlouhodobou zápůjčku na tu část stavebního nákladu, který jest povinna sama uhraditi ze svých prostředků a krátkodobou zápůjčku na tu část stavebního nákladu, již mají hraditi subvenční úřady.

Obec Bělá pod Bezdězem přikročila k stavbě vodovodu bez pevného finančního plánu a bez zajištění potřebného nákladu. Nelze tudíž svalovati odpovědnost za překročení rozpočtu stavby vodovodu na úředního správce stavby.

V Praze dne 21. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.