Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 477.

Odpovědi:

1. ministrů veřejných prací a národní obrany na interpelaci sen. Pfrognera o tom, že se při státních stavbách nepřijímají dělníci, kteří jsou příslušníky sudetskoněmecké strany (tisk 363/2).

2. ministra vnitra na interpelaci sen. Schössera stran bezohledného jednání četnictva ve Vyšším Brodě (tisk 372/2).

3. vlády na interpelaci sen. Liehma stran toho, že se protizákonným způsobem podporuje ustoupení od ústavně zaručených jazykových práv (tisk 417/9).

4. vlády na interpelaci sen. Schössera stran urychlení trestního řízení proti bernímu úředníku Frant. Řihákovi ve Žlutících, který německého říšského kancléře veřejně obviňoval ze zločinu (tisk 418/1).

5. ministra vnitra na interpelaci sen. Maixnera stran neustálých zákazů sbírek německých písní (tisk 418/3).

6. vlády na interpelaci sen. dr Brasse stran poškozování Němců ve Státní tiskárně (tisk 418/5).

477/1 (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných prací a národní obrany

na interpelaci senátora A. Pfrognera

o tom, že se při státních stavbách nepřijímají dělníci, kteří jsou příslušníky sudetskoněmecké strany (tisk 363/2).

Státní správa přísně dbá, aby při přijímání dělnictva na stavbách rozhodovala jedině způsobilost a spolehlivost dělnictva.

Jest samozřejmé, že při stavbách prováděných v zájmu obrany státu, vystupuje požadavek státní spolehlivosti zvláště do popředí.

Otázka příslušnosti dělnictva k některé politické straně není nikterak rozhodující.

Pokud interpelace požaduje, aby jmenovaní zaměstnanci byli přijati dodatečně na práce, které má interpelace na mysli, třeba sděliti, že nyní nelze již tomuto požadavku vyhověti, poněvadž uvedené práce byly skončeny.

Praze 16. dubna 1937.

Ministr národní obrany:
Machník v. r.

Ministr veřejných prací:
Ing. Dostálek v. r.

Překlad ad 477/1.

Antwort

der Minister für öffentliche Arbeiten und für nationale Verteidigung

auf die Interpellation des Senators A. Pfrogner

wegen Nichtaufnahme von Arbeitern, die der sudetendeutschen Partei angehören, bei Staatsbauten (Duck 363/2).

Die Staatsverwaltung achtet streng darauf, daß bei der Aufnahme von Arbeitern bei den Bauten nur die Fähigkeit und Verläßlichkeit der Arbeiter maßgebend sei.

Es ist selbstverständlich, daß bei den im Interesse der Staatsverteidigung vorzunehmenden Bauten die Forderung der staatlichen Verläßlichkeit besonders in den Vordergrund tritt.

Die Frage der Zugehörigkeit der Arbeiterschaft zu einer politischen Partei ist keineswegs maßgebend.

Insoferne die Interpellation die nachträgliche Einstellung der genannten Bediensteten in die in der Interpellation erwähnten Arbeiten fördert, ist mitzuteilen, daß dieser Forderung jetzt nicht mehr entsprochen werden kann, weil die erwähnten Arbeiten bereits beendet sind.

Prag, am 16. April 1937.

Der Minister für nationale Verteidigung:
Machnik m. p.

Der Minister für öffentliche Arbeiten:
Ing. Dostálek m. p.

477/2 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora K. Schössera stran bezohledného jednání četnictva ve Vyšším Brodě (tisk 372/2).

Veřejná schůze sudetskoněmecké strany, konaná 28. listopadu 1936 v hotelu "Böhmerwald" ve Vyšším Brodě, byla podle vyšetření rozpuštěna intervenujícím úředníkem po několikerém bezvýsledném napomenutí řečníka pro výroky pobuřující proti státu, vládě a české národnosti.

Na to se shlukli účastníci schůze na prostranství před hotelem a provoláváním různých výkřiků a hesel protestovali proti rozpuštění schůze, zaujímajíce při tom hrozivé postavení proti přítomným úředním orgánům. Intervenující úředník dal proto četnictvu příkaz k vyklizení prostranství. Když opětovného vyzvání k rozchodu nebylo uposlechnuto, a dav se choval tak, že ohrožoval akční volnost zakročujícího četnictva, použilo četnictvo obušků, aby zjednalo klid a pořádek. Použití obušků bylo podle vyšetření odůvodněným a odpovídalo platným předpisům. Podle zákona jest při shluknutí povinen každý uposlechnouti výzvy úředníka neb stráže k rozchodu. Případné následky, mezi nimi i tíhu zakročení zbraněmi, nese v případě neposlušnosti každý sám.

Pokud interpelace uvádí, že byl sbit také starý hostinský Birkebauer z Radvanova, se podotýká, že v Radvanově podle zjištění žádný hostinský Birkebauer neexistuje.

Okolnost, že strážmistru Fraňkovi spadl bodák s pušky, dlužno podle vyšetření přičítati chvatu, se kterým jmenovaný bodák nasazoval. Pro spadlý bodák se shýbl poblíž stojící Václav Winkelbauer, v obavě, aby bodáku nebylo zneužito, udeřil jmenovaný strážmistr Winkelbauera obuškem přes rameno a bodák mu vytrhl z ruky. Ačkoli toto jednání bylo za daných okolností do jisté míry odůvodněno, bylo přes to jmenovanému strážmistrovi vytknuto jako ukvapené.

Vzhledem k výše uvedenému nemám z podnětu interpelace důvodu k žádaným opatřením.

Praze dne 9. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Překlad ad 477/2.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Senators K. Schösser

wegen des rücksichtslosen Verhaltens der Gendarmerie in Hohenfurth (Druck 372/2).

Die öffentliche Versammlung der sudetendeutschen Partei, welche am 28. November 1936 im Hotel "Böhmerwald" in Hohenfurth stattfand, wurde laut gepflogener Erhebungen vom intervenierenden Beamten nach mehrmaliger fruchtloser Mahnung des Redners wegen. aufreizender Äußerungen gegen den Staat, die Regierung und die čechische Nationalität aufgelöst.

Hierauf liefen die Teilnehmer der Versammlung auf dem Platze vor dem Hotel zusammen und protestierten bei drohender Stellung gegen die anwesenden behördlichen Organe durch verschiedene Ausrufe und Losungen gegen die Auflösung der Versammlung. Der intervenierende Beamte gab daher der Gendarmerie den Auftrag zur Räumung des Platzes. Nachdem der wiederholten Aufforderung zum Auseinandergehen keine Folge geleistet wurde und die Menge sich derart benahm, daß die Aktionsfreiheit der einschreitenden Gendarmerie bedroht wurde, benützte die Gendarmerie die Knüppel, um Ruhe und Ordnung herzustellen., Die Anwendung der Knüppel war laut Erhebungen begründet und entsprach den geltenden Vorschriften. Nach dem Gesetze ist bei Aufläufen jedermann verpflichtet, der Aufforderung des Beamten oder der Wache zum Auseinandergehen Folge zu leisten. Die eventuellen Folgen, darunter auch die Schwere des Einschreitens mit Waffen, hat im Falle des Ungehorsams jedermann selbst zu tragen.

Insoferne die Interpellation erwähnt, daß auch der alte Gastwirt Birkebauer aus Raifmaß geschlagen wurde, wird bemerkt, daß in Raifmaß laut Siclierstellung ein Gastwirt Birkebauer nicht existiert.

Der Umstand, daß dem Wachtmeister Franěk das Bajonett vom Gewehr fiel, ist laut gepflogener Erhebung der Eile zuzuschreiben, mit welcher der Genannte das Bajonett aufsetzte. Um das herabgefallene Bajonett bückte sich der in, der Nähe stehende Wenzel Winkelbauer; in der Befürchtung eines Mißbrauches des Bajonetts versetzte der genannte Wachtmeister dem Winkelbauer mit dem Knüppel einen Schlag über den Oberarm und riß ihm das Bajonett aus der Hand. Obwohl dieses Vorgehen unter den gegebenen Umständen gewissermaßen begründet war, wurde es trotzdem dem genannten Wachtmeister als übereilung ausgestellt.

Mit Rücksicht auf das oben Angeführte finde ich aus Anlaß der Interpellation keinen Grund zu den geforderten Verfügungen.

Prag, am 9. Mai 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

477/3 (původní znění).

Odpověď

vlády na interpelaci senátora H. Liehma

stran toho, že se protizákonným způsobem podporuje ustoupení od ústavě zaručených

jazykových práv (tisk 417/9).

Interpelace neuvádí konkretně, které soudy a úřady udanlivě porušují na neprospěch příslušníků menšinového jazyka německého předpisy jazykového práva, a obsahuje jen všeobecné nedoložené výtky.

Na základě zpráv, které si ministerstvo spravedlnosti vyžádalo, musí vláda všeobecná obvinění, učiněná v interpelaci, odmítnouti.

Ministerstvo spravedlnosti nevydalo žádný interní výnos, který by od soudců požadoval, aby příslušníky německého jazyka měli k tomu, aby se zříkali svých jazykových práv, a nebyl podobný výnos vydán ani v jiném odvětví státní správy. Opačné tvrzení interpelace nezakládá se na pravdě.

Praze dne 19. května 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Překlad ad 477/3.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation des Senators H. Liehm

wegen gesetzwidriger Förderung des Verzichtes auf verfassungsmäßig gewährleistete Sprachenrechte (Druck 417/9).

Die Interpellation führt konkret nicht an, welche Gerichte und Behörden angeblich zu Ungunsten der Angehörigen der deutschen Minderheitssprache die Vorschriften des Sprachengesetzes verletzen, und enthält nur allgemeine unbelegte Vorwürfe.

Auf Grund der vom Justizministerium eingeholten Berichte muß die Regierung die in der Interpellation erhobenen allgemeinen Beschuldigungen zurückweisen.

Das Justizministerium hat keinen internen Erlaß herausgegeben, welcher von den Richtern verlangen würde, Angehörige der deutschen Sprache zum Verzicht auf ihre Sprachenrechte zu bewegen, und wurde ein ähnlicher Erlaß auch in keinem anderen Ressort der Staatsverwaltung herausgegeben. Die gegenteilige Behauptung der Interpellation beruht nicht auf Wahrheit.

Prag, am 19. Mai 1937.

Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža m. p.

477/4 (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci senátora Schössera

stran urychlená trestného řízení proti bernímu úředníku Frant. Řihákovi ve Žluticích, který německého říšského kancléře veřejně obviňoval ze zločinu (tisk 418/1).

Trestní řízení proti Františku Čihákovi (nesprávně Řihákovi) bylo zastaveno, poněvadž bylo vedeno pro čin, uvedený v článku I. amnestie ze 6. března 1937.

Pro trestní stíhání Františka Čiháka pro přestupek podle § 14, č. 4 zák. č. 108/33, spáchaný urážkou německého říšského kancléře Adolfa Hitlera, nejsou dány zákonné předpoklady, poněvadž po této stránce není zaručena vzájemnost a také o trestní stíhání nepožádala. Říšskoněmecká vláda ani její zástupce, uznaný vládou republiky. Jenom za těchto podmínek možno totiž urážky, směřující proti hlavě cizího státu, stíhati také žalobou veřejnou.

Praze dne 10. května 1937.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

Překlad ad 477/4.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation des Senators K. Schösser wegen Beschleunigung des Strafverfahrens gegen den Steuerbeamten Franz Řihák in Luditz, der den deutschen Reichskanzler öffentlich eines Verbrechens beschuldigt

hat (Druck 418/1).

Das Strafverfahren gegen Franz Čihák (unrichtig Řihák) wurde eingestellt, weil es wegen einer im Artikel I der Amnestie vom 6. März 1937 angeführten Handlung geführt wurde.

Für die Strafverfolgung des Franz Čihák wegen Übertretung nach § 14, Z. 4 des Ges. Nr. 108/33, begangen durch Beleidigung des deutschen Reichskanzlers Adolf Hitler, sind die gesetzlichen Voraussetzungen nicht gegeben, weil in dieser Hinsicht die Reziprozität nicht gewährleistet ist und weil auch um die Strafverfolgung weder die reichsdeutsche Regierung noch ihr von der Regierung der Republik anerkannter Vertreter angesucht hat. Nur unter diesen Bedingungen können nämlich Beleidigungen, welche gegen das Haupt eines fremden Staates gerichtet sind, auch durch öffentliche Anklage verfolgt werden.

Prag, am 10. Mai 1937.

Der Justizminister:
Dr. Dérer m. p.

477/5 (původní znění).

Odpověď

ministr vnitra

na interpelaci senátora W. Mixnera

stran neustálých zákazů sbírek německých písní (tisk 418/3).

Neperiodickým cizozemským tiskopisům "Liederbuch der Turner-Musikanten", "Strampedemie, ein Liederbuch von jungen Trutz und Art", "Was unsere Soldaten singen und sangen" a "Des Deutschen Sängers-Fierstunde, Ein Leben in Liedern" bylo podle odstavce 1. § 10 zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n., ministerstvem vnitra odňato právo dopravy poštou a po železnici a zakázáno jich rozšiřování vůbec, protože tu šlo o tiskopisy rázu uvedeného v odst. 1 §u 2 cit. zák.

Rozšiřování ostatních tiskopisů uvedených v interpelaci bylo zakázáno podle §u 493 tr. ř. nálezy neodvislých soudů, jimiž byla zároveň potvrzena zabavení těchto tiskopisů pro jejich trestný obsah, nařízená jednak okresními a státními policejními úřady a jednak státními zastupitelstvy. Rozhodnutí soudů podléhají přezkoumání pouze v pořadí instancí soudních a ústřední úřady nemohou podle platného řádu vykonávati na ně žádného vlivu.

Není tedy důvodu k nějakému opatření.

Praze dne 26. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Překlad ad 477/5.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Senators W. Maixner

wegen fortgesetzter Verbote deutscher Liedersammlungen (Druck 418/3).

Den nichtperiodischen ausländischen Druck schriften "Liederbuch der Turner-Musikanten", "Strampedemie, ein Liederbuch von jungem Trutz und Art", "Was unsere Soldaten singen und sangen" und "Des Deutschen Sängers-Feierstunde, Ein Leben in Liedern" wurde nach Absatz 1 des § 10 des Gesetzes vom 10. Juli 1933, S. d. G. u. V. Nr. 126 vom Ministerium des Innern das Recht. der Beförderung durch die Post und auf der Eisenbahn entzogen und ihre Verbreitung überhaupt verböten, weil es sich hier um Druckschriften der im Abs. 1 des § 2 des zit. Ges. angeführten Art handelte.

Die Verbreitung der übrigen in der Interpellation angeführten Druckschriften wurde gemäß § 493 Str.-Pr.-Odg. durch Erkenntnisse unabhängiger Gerichte verboten, mit welchen zugleich die Beschlagnahmen dieser Druckschriften wegen ihres strafbaren Inhaltes bestätigt wurden, die einerseits durch die Bezirksbehörden und staatlichen Polizeibehörden und andererseits durch die Staatsanwaltschaften angeordnet waren. Die gerichtlichen Entscheidungen unterliegen einer Überprüfung nur im gerichtlichen Instanzenzuge und können die Zentralbehörden nach der geltenden Ordnung auf dieselben keinen Einfluß ausüben.

Es liegt somit kein Grund zu irgendwelche Verfügung vor.

Prag, am 26. Mai 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

477/6 (původní znění).

Odpověď

vlády na interpelaci senátora dr Brasse stran poškozování Němců ve Státní tiskárně (tisk 418/0).

Státní tiskárny jsou obhospodařovány podle zásad soukromohospodářských, jsou úplně hospodářsky soběstačné, odvádějí státní správě značné částky na zvláštní dani výdělkové, obratové a činžovní, provádějí značné amortisační odpisy na veškerém inventáři a jeho přírůstku podle přesně předepsaného amortisačního plánu, mají zařízeno plně vyhovující vlastní nemocenské a pensijní pojištění všeho smluvního personálu a nad to odvádějí státu ještě přiměřený zisk.

Byl by tudíž nesprávný názor, že k udržování Státní tiskárny používáno jest příjmů ze státních daní.

Ze stálých zaměstnanců státních tiskáren jest 54 německé národnosti. Při každém přijímání nových zaměstnanců grafického personálu činí se u paritní zprostředkovatelny grafického pomocnictva, která jedině a výhradně obstarává umístění grafického personálu, dotaz po uchazečích německé národnosti, ovšem s podmínkou, že ovládají natolik český jazyk, aby mohli i český text sázeti a tisknouti a alespoň se dorozuměti s nadřízenými a přiděleným pomocným personálem. Personál s nedostatečnou znalostí českého jazyka nemůže ovšem býti přijímán, poněvadž ve státních tiskárnách čistě německé práce vyskytují se jen zřídka. Nemohl by býti proto takovýto personál plně a účelně zaměstnán.

V Praze dne 25. května 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.

Překlad ad 477/6.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation des Senators Dr. Brass

wegen Benachteiligung der Deutschen in der Staatsdruckerei (Druck 418/5).

Die Staatsdruckereien werden nach Grundsätzen der Privatwirtschaft bewirtschaftet, sind wirtschaftlich gänzlich autark, sie führen der Staatsverwaltung bedeutende Beträge an der besonderen Erwerbsteuer, Umsatzsteuer und Hauszinssteuer ab, sie nehmen bedeutende Amortisationsabschriften an sämtlichem Inventar und seinem Zuwachs nach genau vorgeschriebenem Amortisationsplan vor, sie haben eine voll entsprechende eigene Krankenund Pensionsversicherung des gesamten Vertragspersonals und führen überdies dem Staate noch einen angemessenen Gewinn ab.

Es wäre daher die Ansicht, daß zur Erhaltung der Staatsdruckerei Einnahmen aus den Staatssteuern verwendet werden, unrichtig.

Von den ständigen Bediensteten der Staatsdruckereien sind 54 deutscher Nationalität. Bei jeder Aufnahme neuer Bediensteter des graphischen Personals ergehen an die paritätische Vermittlungsanstalt des graphischen Hilfspersonales, welche einzig und ausschließlich die Anstellung des graphischen Personals besorgt, Anfragen nach Bewerbern deutscher Nationalität, natürlich mit der Bedingung, daß sie die čechische Sprache soweit beherrschen, um auch čechischen Text setzen und drucken und sich mit den Vorgesetzten und dem zugeteilten Hilfspersonal wenigstens verständigen zu können. Personal mit ungenügender Kenntnis der čechischen Sprache kann natürlich nicht aufgenommen werden, weil rein deutsche Arbeiten in den Staatsdruckereien nur selten vorkommen. Ein solches Personal könnte daher nicht voll und zweckmäßig beschäftigt werden.

Prag, am 25. Mai 1937.

Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP