Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
5. zasedání.
Tisk 482.
Zpráva
I. národohospodářského výboru
II. zahraničního výboru
o vládním návrhu (tisk 419),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25 Sb. z. a n.
Schvalovací usnesení.
Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaným dne 18. února 1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25 Sb. z. a n.
I.
Obchodní poměry mezi republikou Československou a republikou Polskou jsou upraveny obchodní a plavební úmluvou ze dne 10. února 1934. Touto úmluvou byly mezi oběma státy dohodnuty celní slevy na některé zboží a sice: Polsko poskytlo slevu na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu, a to s platností do 31. prosince 1934. Do této terminované doby poskytlo také Československo Polsku celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty.
Po uplynutí stanoveného termínu, byly výše uvedené celní slevy, s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena, prodlouženy vzájemně do 30. června 1935, a to dodatkovým protokolem podepsaným ve Varšavě dne 8. února 1935 a dalším dodatkovým protokolem ze dne 5. září 1935 bylo toto ujednání obnoveno s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit a pak s tou změnou, že na místo celní sazby 1,30 zl. za 100 kg sirouhlíku stanovilo Polsko Československu 2,60 zl.
Dalším dodatkovým protokolem ze dne 12. srpna 1936 podepsaným ve Varšavě byl dodatkový protokol ze dne 5. září 1935 obnoven v nezměněném znění s platností do 20. února 1937. Jelikož tato termínovaná lhůta vypršela, dohodly se obě vlády, že obnoví v úplně stejném znění dodatkový protokol ze dne 12. srpna 1936 s platností na dobu od 1. března 1937 do 31. prosince 1937.
Tímto dodatkovým protokolem, který podepsán byl 18, února 1937 ve Varšavě, prodlužují se vzájemně celní slevy s výše uvedenými výjimkami na další období a to do konce r. 1937.
Jelikož vzájemné celní slevy mohou přispěti k čilejšímu obchodu mezi oběma státy navrhuje národohospodářský výbor plenu senátu tento dodatkový protokol ke schválení.
V Praze dne 22. dubna 1937.
Jan Kotrba v. r.,
místopředseda.
Jakubec Fr. v. r.,
zpravodaj.
II.
Vztah československo-polský byl a bude vždy otázkou obzvláštního rázu a důležitosti. Není a nemůže býti mezi nestrannými lidmi na obou stranách člověka, který by neviděl mnoho velikých společných zájmů politických, hospodářských a osvětových, jež se mnohde dotýkají a v dané době se budou dotýkati přímo existenčních otázek obou států. A stejně nemůže býti pochybnosti o tom, že skutečně sporných zájmů je nepatrně málo a při torn jsou významu podružného.
Základním hlediskem naším zůstává, že Československo a Polsko má veliké zájmy společné a že samostatnost Československa právě tak závisí na samostatnosti Polska jako naopak samostatnost Polska na samostatnosti ČSR. Proto ČSR už od r. 1925 a zejména od posledních dvou let tolik o to usilovala, aby československo-polské styky politické i hospodářské byly vhodně upraveny a upevněny, nežádajíc od Polska nikdy nic, co kdy Polsko poskytnouti nemohlo a co by se dotklo jeho životních zájmů. Nic zvláštního od Polska nežádáme, nic žádati nebudeme, ale jsme si vědomi trvalých zájmů obou států, jež vyžadují stabilisace i v hospodářském a obchodním styku. Toho neposkytuje však dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi oběma státy, nýbrž zase nese s sebou známky zatímnosti. Obchodní a plavební úmluvou československo-polskou ze dne 10. února 1934 byly s trváním do 31. prosince 1934 poskytnuty Polskem celní slevy na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky celuloidové. Československo pak poskytlo Polsku na stejnou dobu celní plevy na řepku a jiná podobná olejnatá semena, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty.
Dne 8. února 1935 byly celní slevy úmluvou prodlouženy do 30. června 1935 s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena.
Toto ujednání obnoveno dodatkovým protokolem ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy na bakelit a s tou změnou, že místo celní sazby zl. 1,30 na 100 kg sirouhlíku stanovilo Polsko ČSR. sazbu zl. 2,60.
Tento dodatkový protokol ze dne 5. září 19,3.5 byl obnoven dne 12. srpna 1936 s platností do 20. února 1937 a dne 18. února 1937 byl dodatkový protokol prodloužen na dobu od 1. března do 31. prosince 1937 v zájmu dobrého obchodního styku.
Zahraniční výbor projednal vládní návrh (tisk sen. č. 419) ve schůzi dne 9. června 1937 a navrhl senátu ku přijetí dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25/37 Sb. z. a n.
V Praze dne 9. června 1937.
Donát v. r.,
předseda.
Jan Rýpar v. r.,
zpravodaj.