Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
5. zasedání.
Tisk 484.
Návrh
senátora dra Otakara Base,
aby byl vydán zákon, kterým se doplňuje zákon proti nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, čís. 111 Sb. z. a n.
Navrhujeme, aby senát Národního shromáždění usnesl se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.............................................,
kterým se doplňuje zákon proti nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, čís. 111 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 Sb. z. a n., doplňuje se takto:
(4) žaloba zdržovací a odstraňovací jakož i žaloba na náhradu škody nemá místa proti tomu, kde jednání v §u 1 a 10 naznačená: předsevzal při výkonu a v mezích svých povinností buď v zájmu veřejném, aneb za účelem ochrany důležitého zájmu soukromého určité zájmové skupiny občanů.
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností.
Důvodová zpráva.
Ustanovení §u 1, jakož i §u 10 zákona proti nekalé soutěži je koncipováno tak široce, že praxe připouští žaloby v těch zákonných ustanoveních dotčené proti každému, poukazujíc na všeobecně znějící text zákona (arg. "kdo"). Avšak tím znemožňován jest téměř jakýkoliv projev, který učiněn byl v oprávněném zájmu širšího okruhu osob, proti němuž zájem jednotlivce, jenž snad projevem byl zasažen, ustupuje do pozadí. Tak často shledáváme se v praxi s žalobami podle §u 1 a 10 zákona proti nekalé soutěži i proti členům zákonodárných sborů, kteří v zájmu širokých skupin občanstva, jimi zastupovaných, s hlediska národohospodářského, učinili projev na ochranu zájmu těchto skupin, který zahrocen byl proti odpůrci těchto skupin. Soudy velmi striktně posuzují i' ustanovení odst. 2 §u 10 cit. zákona, pokud týž vylučuje stíhání pro projev, který si zvláštní okolnosti vynutily. Rovněž i velmi široce zákonem i praxi vykládaný pojem soutěže spolupůsobí téměř k úplnému vyloučeni jakýchkoliv projevů, které vytýkají a kritisují národohospodářskou škodlivost určitému prodejnímu nebo výrobnímu systému. Že takovýto postup znemožňuje téměř úplně kritiku těchto systémů, o tom nás plně poučuje praxe, která nebere náležitého zřetele na zájmové boje, sloužící celému živnostenskému stavu a stojíc na striktním stanovisku zákona i v těchto bojích shledává naplnění zákonného předpokladu, že totiž vedeny jsou za účelem soutěže. Tímto postupem však mařen jest vlastně cíl zákonem proti nekalé soutěži sledovaný, neboť skutečná ochrana drobného podnikatele proti kapitálově pilnému odpůrci, který jakýkoliv projev kritiky o svých obchodních a výrobních methodách v zárodku utlumí zahájením nákladných sporů, v nichž pro nedostatek přiměřené finanční základny a vzhledem k dosavadní soudní praxi není možno žalovanému s úspěchem pokračovati.
Aby těmto nedostatkům přímo ze zákona mohlo býti čeleno, jest třeba omeziti široký rozsah působnosti §u 1 a 10 zákona proti nekalé soutěži a proto se navrhuje, aby jasně bylo stanoveno, že nemůže býti civilně-právně postupováno ve smyslu zmíněných ustanovení proti tomu, kdo v mezích,svých povinností, uložených; mu na příklad jeho povoláním, neb veřejnou funkcí - jako člen Národního shromáždění nebo politický činitel, jenž je povinen chrániti zájmy osob jím zastupovaných - chráně zájem veřejný nebo soukromý zájem určité skupiny občanů jedná způsobem v §§ 1 a 10 zákona proti nekalé soutěži naznačeným.
Státní pokladně nevznikne uzákoněním tohoto návrhu žádné nové zatížení a není tudíž třeba připojiti návrh úhrady.
V Praze dne 31. května 1937.
Dr Bas,
Kotrba, Kianička, Sláma, dr Bačinský, Šelmec, dr inž. Batto, Donát, Sehnal, Thoř, Vlk.