Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 488.

1. ministra zemědělství na interpelaci sen. Mikulíčka, Jurana ohledně vyplacení náhrady škod, způsobených živelními pohromami v r. 1933 až 1936 v obvodu soudního okresu Břeclav (tisk 404/4).

2. ministrů pošt a telegrafů a zahraničních věcí na interpelaci sen. Bergmana a Pauluse v záležitosti dopravy protistátních tiskovin do republiky (tisk 417/4).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Krejčího o protizákonném postupu policie pražské při valné hromadě Mlynářského družstva pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v Čsl. republice dne 1. února 1937 (tisk 404/8).

Bylo zjištěno, že správa zvláštního fondu při zemědělské radě v Brně při projednávání žádostí o podporu řídila se příslušnými ustanoveními vládního nařízení ze dne 24. května1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách. Postiženým zemědělcům z Břeclavska, jejichž žádosti nemohly býti vyřízeny tak rychle, jak by bylo žádoucí, poněvadž agenda fondu v důsledku katastrofálního sucha v r. 1934 nabyla mimořádného a dosud nebývalého rozsahu, vyšla, správa fondu vstříc jednak poskytnutím záloh družstvům na nákup nezbytných potřeb pro postižené zemědělce, kteří si mohli odebrati zboží až do výše 5 % uznané škody, jednak tím, že byla prodloužena lhůta k vrácení zapůjčeného osiva a že byly mimořádně příznivě posuzovány žádosti o podporu z r. 1934, které byly vyřizovány právě v době po krupobití v r. 1935. Činím dále současně opatření, aby o žádostech ještě projednávaných bylo s veškerým urychlením rozhodnuto.

K požadavku, aby podpory byly rozdělovány ve smyslu § 109 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. hospodářsky slabým poplatníkům, jimž jest třeba zvláštní pomoci, se podotýká, že toto ustanovení vztahuje se pouze na.udělování podpor ze zbytku dotací, určených na náhrady daně pozemkové, pokud tyto dotace nebyly vyčerpány běžnými výdaji a povolenými náhradami daně pozemkové. Pro pravidelné poskytování podpor zemědělcům z důvodu živelních pohrom - a o to jde v případech uvedených v interpelaci - platí však ustanovení vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n. Žadatelé o podporu budou o způsobu vyřízení svých žádostí vyrozuměni. Nelze ovšem správě fondu naříditi, aby všem žadatelům, kteří se o podporu přihlásili, byla podpora přiznána, poněvadž tato může býti udělena jen těm, kteří splnili podmínky cit. vládního nařízení.

Pokud jde o případ Hospodářského družstva v Břeclavě, jež několika zemědělcům zaúčtovalo více bramborů než skutečně odebrali, bylo zjištěno, že vytýkané závady nestaly se úmyslně. Zemědělská rada učinila opatření, aby těmto zemědělcům byly vyplaceny částky, o které jim bylo za odebrané naturálie účtováno více.

V Praze dne 2. června 1937.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r. 488/2.

Z poštovní dopravy se vylučují především cizozemské periodické i neperiodické tiskoviny, jimž příslušné státní úřady preventivně odňaly právo poštovní dopravy a zakázaly jejich rozšiřování.

Vedle těchto předem z dopravy vyloučených tiskovin, jež poštovní úřady vedou v evidenci, ovšem docházejí do Československa ještě tiskoviny s obsahem urážlivým, hanlivým nebo závadným z veřejných důvodů, ale o nichž příslušné úřady ještě nerozhodly zpravidla proto, že o nich ani nevěděly. Posouditi je co do přípustnosti k poštovní dopravě náleží pak jedině poštovním úřadům. Dojdou-li takové tiskoviny z ciziny do Československa, nemohou poštovní úřady vždy dovolávati se rozhodnutí nadřízených instancí, nýbrž jsou postaveny před okamžitý úkol, aby samy z vlastního posouzení rozhodly, mají-li je vyloučiti z poštovní dopravy.

I když poštovní úřady v častých případech dovedou a mohou rozhodovati správně, zda jde o tiskovinu závadnou, není možno zcela zabrániti, aby závadné tiskoviny v ojedinělých případech nedostaly se až do rukou adresáta. Vždyť podrobné zkoumání resp. pročítání obsahu všech z ciziny došlých tiskovin, jichž v poštovní dopravě se vyskytuje nesčetné množství, ohrozilo by vážně dopravní a distribuční činnost pošty a jest tudíž zcela nemožné. Proto obmezilo ustanovení § 28 poštovního řádu z r. 1916 (resp. § 3 nového pošt. řádu, platného od 1. března 1937) zkoumání poštovních zásilek co do jejich přípustnosti s hlediska veřejného zájmu především na jejich vnější stranu, takže dochází k vyloučení z poštovní dopravy zpravidla jen tehdy, pokud taková závadnost již s této strany je zřejmá.

Co se týče vlastního obsahu zásilek, jest jeho zkoumání přirozeně zcela vyloučeno u uzavřen dopravovaných zásilek (psaní nebo balíků); u otevřených zásilek, t. j. u tiskovin, obchodních papírů a ukázek zboží, jsou sice poštovní úřady povinny zkoušeti obsah, ale jen potud, zda vyhovuje poštovně-provozním obmezením, jimž tyto druhy zásilek podrobuje užší zájem pošty. Tato zkouška záleží pak jen v pouhém zjišťování, není-li k tiskovině připojen dopis, zda a jaké jsou doplňky písemné a pod. Vzhledem k velikému počtu dopravovaných tiskovin a ostatních otevřených zásilek mohou se ovšem zkoušky i tohoto druhu prováděti jen namátkou.

Poněvadž závadnost brožury "Katekizmus" nebylo možno zjistiti s její zevní strany, nýbrž jediné podrobnějším pročtením jejího vlastního obsahu a poněvadž brožura jako poštovní zásilka svou úpravou vyhovovala zasílacím podmínkám pro tiskoviny, mohlo se v prvé polovině února 1937 státi, že v některých případech zásilky brožury "Katekizmus" i při svém politicky závadném obsahu byly poštou dopraveny a adresátům doručeny, ale možnost taková byla již podstatně omezena po 6. březnu 1937, kdy tiskovině bylo odňato právo poštovní dopravy.

Za daného stavu věci nutně - jak z uvedeného vyplývá - vždy a všude zaručiti, že závadné cizozemské tiskoviny bude možno za všech okolností a bezvýjimečně vylučovati z poštovní dopravy. Nicméně učinila nyní poštovní správa opatření, aby vstupní vyměňovati poštovní úřady, které dostávají závěry z ciziny, věnovaly zásilkám tiskovin, zejména hromadně zasílaným a svou vnější stejnou úpravou nápadným, zvlášť zvýšenou pozornost, a to podle okolnosti i za cenu případného zdržení jejich poštovní dopravy.

Pokud jde o obor působnosti ministerstva zahraničních věcí, zakročuje toto ministerstvo u států, v nichž je vyvíjena nepřátelská činnost proti československé republice, ať tiskem, ať jinak, ve všech případech, kde nám mezinárodní právo dává právo žádati za potlačení této činnosti, i také v oněch případech, kdy nám legitimací k takovéto žádosti poskytuje přátelský poměr nebo skutečně zachovávaná reciprocita mezi námi a oním státem. - Pokud jde zvláště o vztah k Rakousku, lze říci, že rakouská vláda nepodporuje nikterak činnost namířenou proti našemu státu, a že vyhovuje našim intervencím v tom směru, pokud má zákonnou možnost proti takovéto činnosti vystoupiti. Stejně ovšem vedou si československé úřady, jde-li o obdobné stížnosti rakouské.

V Praze dne 4. června 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

Ministr zahraničních věcí:
Dr K. Krofta v. r.

Bezpečnostní opatření, o nichž se interpelace zmiňuje, byla učiněna z povinnosti úřední jedině k zabezpečení veřejného pořádku na schodišti a před budovou, kde docházelo k shromažďování návštěvníků valné hromady.

Policejní stráž nevykonávala však, jak se interpelace mylně domnívá, vlastní pořadat. službu, náležející pořadatelům schůze, ani se nevměšovala nějakým způsobem do působnosti pořadatelů a nebyla nikým požádána, aby v jakékoliv formě převzala pořadatelskou službu. Ani neřídila a neurčovala v jednotlivých případech, které osoby mohly vejíti do vyhrazených místností.

Se strany policejních orgánů nebyl tudíž proveden žádný nepřípustný zásah do jednání valné hromady družstva, ani do činnosti pořadatelů, ani do práv členstva zmíněného družstva.

Není proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 1. června 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.