Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 499.

Interpelace:

1. sen. Krczala na vládu o tom, že zemský úřad v Brně brání stavební činnosti obcí.

2. sen. Franka na p. ministra vnitra stran nedostatečných jazykových znalostí policejního inspektora v Úšovicích.

3. sen. Schmidta na p. ministra železnic stran služebních přestupků železničního hlídače Josefa Hniličky ve Štětí.

4. sen. Franka na p. ministra pošt a telegrafů stran porušování jazykových předpisů poštovním a telegrafním úřadem v Mariánských Lázních.

5. sen. Schmidta na p. ministra vnitra stran nesprávné odpovědi na interpelaci tisk 325/2 ze dne 9. října 1936.

6. sen. Pfrognera na p. ministra vnitra stran neoprávněného omezování ústavně zaručené svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře.

Překlad ad 499/1.

Interpelece

senátora G. Krczala

na vládu

o tom, že zemský úřad v Brně brání stavební činnosti obcí.

Noviny sdělují následující případ:

"Zemský úřad brání svými škrty stavební činnosti obcí. Zemský úřad v Brně znemožnil provésti veřejné práce, zamýšlené v obci Moravské Třebové, které by byly vyžádaly 2 milionů, škrtnutím tohoto obnosu v mimořádném rozpočtu. Týž úřad seškrtal v mimořádném rozpočtu města Svitav 700.000 Kč, jež byly určeny pro dláždění a regulační práce na řece, na 150.000 Kč a tím omezil po případě zcela znemožnil opatření práce obcí."

Sdělení toto vzbudilo v Moravské Třebové a ve Svitavách veliké vzrušeni, poněvadž, jak známo, v tomto městě panuje největší nouze a nezaměstnanost, ježto nyní nelze více v zamýšleném rozsahu prováděti očekávané nouzové práce.

Tážeme se vlády:

1. Je. vláda ochotna vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jaká konkretní opatření učinila vláda vyřizujíc tuto interpelaci?

V Praze dne 3, června 1937.

Krczal, inž. Weller, Keil, Werner, Bartl, Garlik, Schmidt, Back, Liehm, Schösser, Frank, Tschakert, Krommer.

499/1 (původní znění).

Interpellation

des Senators Gottfried Krczap

an die Regierung

wegen Verhinderung der Genfeinde-Bautätigkeit durch das Landesamt Uriinn.

Die Zeitungen melden folgenden Sachverhalt: "Streichungen durch das Landesamt verhindern Gemeinde-Bautätigkeit. Das Brünner Landesamt hat die Durchführung der in der Gemeinde Mähr. Trübau geplanten öffentlichen Arbeiten, die zwei Millionen erfordert hätten, durch Streichung dieses Betrages im außerordentlichen Voranschlag verhindert. Das gleiche Amt hat im außerordentlichen Voranschlag der Stadt Zwittau die 700.000 Kč, die für Pflaster und Flußregulierungsarbeiten vorgesehen waren, auf 150.000 Kč zusammengestrichen und damit die Arbeitsbeschaffung durch die Gemeinde eingeschränkt, bzw. ganz unmöglich gemacht."

Die Meldung hat in Mähr. Trübau und Zwittau große Erregung hervorgerufen, weil bekanntlich in dieser Stadt größte Not und Arbeitslosigkeit herrscht, weil nunmehr die erwarteten Notstandsarbeiten nicht mehr im geplanten Umfang geführt werden.

Wir stellen an die Regierung die Anfrage:

1. Ist die Regierung bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Welche konkrete Verfügung hat die Regierung in Erledigung dieser Interpellation getroffen?

Prag, am 3. Juni 1937.

Krczal,
Ing Weller, Keil, Werner, Bartl, Garlik, Schmidt: Bock, Liehm, Schösser, Frank, Tschakert

Krommer.

Překlad ad 499/2.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra vnitra

stran nedostatečných jazykových znalostí policejního inspektora v Úšovicích.

Dne 7. května 1937 v 9 hodin dopoledne chtěl si pan Antonín Forster z Úšovic opatřiti u státní policejní expositury v Úšovicích ohlašovací lístek pro hlášení pobytu.

Policejní inspektor, který v tu dobu konal službu a kterému pan Forster svou věc přednesl, neovládá však vůbec německého jazyka, neboť na třikrát opětovanou žádost Forsterovu: "Ich möchte einen Meldezettel zur Aufenthaltsmeldung" dovedl jen odpověděti slovem "nerozumím".

Totéž stalo se také panu Arnoštu Lenzovi, zahradníku v Úšovicích, který rovněž nemohl dostati ohlašovací lístek, poněvadž mu jmenovaný policejní inspektor nerozuměl a na opětovanou jeho žádost mohl odpovídati jen slovem "nerozumím".

Z tohoto případu je patrno, že policejní inspektor, který koná službu u státní policejní expositury v Úšovicích, je neschopen konati úřad v obci Úšovicích, ve které podle posledního sčítání lidu je ze 4371 obyvatelů 4138 Němců.

Tážeme se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr ochoten dát zjistiti, který úředník zavinil přidělení tohoto jazykově neschopného policejního inspektora do Úšovic?

3. Je pan ministr ochoten dát tohoto jazykově neschopného policejního inspektora z Úšovic odvolati a přeložiti ho do jiné krajiny, ve které se může dorozumívati?

V Praze dne 3. června 1937.

Frank, inž. Weller, Keil, Werner, Bartl, Schmidt, Bock,

Garlik, Liehm, Schösser, Stellwag.

499/2 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Innenminister

wegen sprachlich mangelhafter Ausbildung eines Polizeiinspektors in Auschowitz.

Am 7. Mai 1937 um 9 Uhr vormittags wollte sich Herr Anton Forster aus Auschowitz bei der staatlichen Polizeiexpositur in Auschowitz einen Meldezettel zur Aufenthaltsmeldung holen.

Der um diese Zeit diensthabende Polizeiinspektor, dem Herr Forster sein Anliegen vorbrachte, beherrscht jedoch die deutsche Sprache überhaupt nicht, denn auf das dreimalige Ersuchen Forsters: "Ich möchte einen Meldezettel zur Aufenthaltsmeldung", konnte er nur mit "nerozumím" antworten.

Das Gleiche passierte auch Herrn Ernst Lenz, Gärtner in Auschowitz, der ebenfalls keinen Meldezettel erhalten konnte, weil ihm der genannte Polizeiinspektor nicht verstand und auf sein wiederholtes Ersuchen nur mit "nerozumím" antworten konnte.

Aus diesem Sachverhalt ergibt sich, daß der bei der staatlichen Polizeiexpositur in Auschowitz diensttuende Polizeiinspektor unfähig ist, in der Gemeinde Auschowitz, in der laut der letzten Volkszählung von 4371 Einwohnern 4138 Deutsche sind, zu amtieren.

Wir stellen an den Herrn Minister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, feststellen zu lassen, welcher, Beamter die Zuteilung dieses sprachlich unfähigen Polizeiinspektors nach Auschowitz, verschuldet hat?

3. Ist der Herr Minister bereit, diesen sprachlich unfähigen Polizeiinspektor von Auschowitz abberufen zu lassen und in eine andere Gegend zu versetzen, in der er sich sprachlich verständigen kann ?

Prag, am 3. Juni 1937.

Frank,
Ing. Weller, Keil, Werner, Bartl, Schmidt, Bock, Garlik, Liehm, Schösser, Stellwag.

Překlad ad 499/3.

Interpelace

senátora R. Schmidta

na pana ministra železnic

stran služebních přestupků železničního hlídače Josefa Hniličky ve Štětí.

Interpelantům sděluje se následující služební přestupek, který je způsobilý nejhrubším způsobem ohroziti lidi a materiál:

Dne 26. dubna 1937 opustil František Gross, truhlář v Počeplicích č. 55, hostinec "Barák" ve Štětí, který leží na železniční trati Praha-Podmokly, kde okresní silnice Štětí-Dubá tuto železniční trať přetíná. Ačkoli osobní vlak z Prahy přijíždějící tímto místem právě projížděl, nebyly závory spuštěny, takže pěší a vozidla mohli nerušeně přecházeti přes trať a vydáni byli nejvyššímu nebezpečí.

Z hostince přivoláni byli ihned následující svědkové této nedbalosti: Josef Jarsch, truhlář, Štětí 192, František Kral, hostinský (Barák), Štětí 264, Julie Kralová, hostinská, štětí 264, a Arnošt Borda, automechanik, Štětí.

Teprve před nedávnem bylo by na témže místě proto, že závory nebyly spuštěny, málem došlo k neštěstí, jemuž zabráněno bylo jen prozíravostí a rychlým zásahem hostinské Julie Kralové, Štětí 264.

Bylo dále zjištěno, že se služebních přestupků dopustil Josef Hnilička, bytem ve Štětí, nádraží, který podle konaného šetření měl ve jmenovanou hodinu konati službu u železničních závor.

Obyvatelstvo je touto nedbalostí ve službě velice zneklidněno. Interpelanti táží se tudíž pana ministra železnic:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr ochoten dát ihned proti jmenovanému železničnímu hlídači Josefu Hniličkovi zavésti disciplinární řízení?

3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr stran vytýkaného případu?

V Praze dne 3. června 1937.

Schmidt,
Bartl, inž. Weller, Keil, Bock, Liehm, Werner, Garlik, Schösser, Krammer, dr Brass, Stellwag.

499/3 (původní znění).

Interpelletion

des Senators Rudolf Schmidt

an den Herrn Eisenbahnminister

wegen dienstlicher Verfehlungen des Eisenbahnwärters Josef Hnilička, Wegstädtl.

Den Interpellanten wird folgende dienstliche Verfehlung, die geeignet ist, Menschen und Sachmaterial aufs gröblichste zu gefährden, mitgeteilt:

Am 25. April 1937 verließ Franz Groß, Tischler in Podscheplitz Nr. 55, das Gasthaus "Baracke" in Wegstädtl, das an der Bahnstrecke PragBodenbach gelegen ist, wo die Bezirksstraße Wegstädtl-Dauba diese Bahnstrecke überquert. Obwohl gerade der aus Prag kommende Personenzug diese Stelle passierte, waren trotzdem die Bahnschranken nicht heruntergelassen, sodaß allfällige Passanten und Fahrzeuge ungehindert die Bahnstrecke passieren konnten und höchster Gefahr ausgesetzt waren.

Es wurden aus dem Gasthause sofort nachstehende Zeugen dieser Nachlässigkeit herbeigeholt: Josef Jarsch, Tischler, Wegstädtl 192, Franz Kral, Gastwirt (Baracke) Wegstädtl 264, Julie Kral, Gastwirtin, Wegstädtl 264 und Ernst Borda, Automechaniker, Wegstädtl.

Erst vor kurzer Zeit hat sich an derselben Stelle durch Nichtherablassen der Bahnschranken beinahe ein Unglück ereignet, das nur durch die Umsicht und das rasche Eingreifen der Gastwirtin Julie Kral, Wegstädtl 264, verhütet wurde.

Es wurde weiters festgestellt, daß sich die dienstliche Verfehlung Josef Hnilička, wohnhaft in Wegstädtl, Bahnhof, zuschulden kommen ließ, der nach gepflogenen Erhebungen zur genannten Stunde den Dienst bei den Bahnschranken zu versehen hatte..

Die Bevölkerung ist durch diese Nachlässigkeit im Dienste auf das schwerste beunruhigt. Die Interpellanten richten daher an den Herrn Eisenbahnminister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, über den genannten Bahnwächter Josef Hnilička sofort das Disziplinarverfahren verhängen zu lassen?

3. Welche konkreten Maßnahmen hat der Herr Minister wegen des gerügten Sachverhaltes getroffen?

Prag, am 3. Juni 1937.

Schmidt,
Bartl, Ing. Weller, Keil, Bock, Liehm, Werner, Garlik, Schösser, Krommer, Dr. Brass, Stellwag.

Překlad ad 499/4.

Interpelace

senátora L. Franka

na pana ministra pošt a telegrafů

stran porušování jazykových předpisů poštovním a telegrafním úřadem v Mariánských Lázních.

Poštovní a telegrafní úřad v Mariánských Lázních označuje ve svých vyhotoveních telegramů podací úřad výslovně v jazyku českém a nikoli také v jazyku německém.

Tak doručil poštovní a telegrafní úřad v Mariánských Lázních dne 27. dubna 1937 pod čís. 35 panu Karlu Multererovi, Mariánské Lázně - Luft 159, telegram znějící: "Reserviert eine Karte einmalige Übernachtung Leibl Bergreichenstein". V rubrice "Podací úřad" jest uvedeno výhradně české označení "Kašperské Hory".

Že tyto případy nejsou ojedinělé, dokazuje interpelant poukazem na dva jiné případy, a to: Na telegram č. 4 ze dne 2. května 1937. Tento telegram je rovněž adresován panu Karlu Multererovi, Mariánské Lázně, a označuje jako podací úřad výslovně české označení Aš. Dále má telegram, podaný dne 25. dubna 1937 z Hartmanic pod č. 13 na interpelanta senátora Franka, rovněž výhradně české označení podacího úřadu Hartmanice. Tento poslední telegram má dokonce v adrese příjemce telegramu výhradně české označení "Mar. Lázně".

Poněvadž označeni podacího úřadu je důležitou částí celého vyhotovení, jehož porozumění často pro německého příjemce telegramu je nezbytné, porušuje se touto praxí § 2 jazykového zákona, neboť vyhotovení vztahuje se na soudní okres Mariánské Lázně, ve kterém podle posledního sčítání lidu bydlí daleko přes 20 československých státních občanů německé národnosti.

Tážeme se tudíž pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby poštovní a telegrafní úřad v Mariánských Lázních ve vyhotoveních telegramů označoval podací úřad nejen v českém, nýbrž také v jazyku německém?

3. Je pan ministr ochoten dát zavésti disciplinární řízení proti úředníkům poštovního a telegrafního úřadu v Mariánských Lázních, kteří v označených případech zjevně vědomě porušili jazykový zákon?

V Praze dne 3. června 1937.

Frank,
inž. Weller, Keil, Bartl, Garlik, Werner, Schmidt, Schösser, Bock, Liehm, Maixner.

499/4 (původní znění).

Interpellation

des Senators Ludwig Frank

an den Herrn Minister für Post-, Telegraf u. Telefonwesen

wegen Verletzung der Sprachenvorschriften durch das Post- und Telegrafenamt in Marienbad.

Das Post- und Telegraphenamt in Marienbad bezeichnet in seinen Telegrammausführungen das Aufgabeamt ausschließlich in tschechischer Sprache und keineswegs auch in deutscher Sprache.

So hat das Post- und Telegraphenamt in Marienbad am 27. April 1937 unter Zahl 35 Herrn Karl Multerer, Marienbad-Luft 159, ein Telegramm mit dein Wortlaut: "Reserviert eine Karte einmalige Übernachtung Leibl Bergreichenstein" zugestellt. In der Rubrik "Podací úřad" ist die ausschließliche tschechische Bezeichnung "Kašperské Hory" angeführt.

Daß diese Fälle nicht vereinzelt sind, beweist der Interpellant durch Hinweis auf zwei andere Fälle, u. zw.: Auf das Telegramm Nr. 4 vom 2. Mai 1937. Dieses Telegramm ist ebenfalls an Herrn Karl Multerer, Marienbad, gerichtet und bezeichnet als Aufgabepostamt die ausdrücklich tschechische Bezeichnung Aš. Ferner enthält ein am 25. April 1937 aus Hartmanitz unter Zahl 13 an den Interpellanten Senator Frank aufgegebenes Telegramm ebenfalls eine ausschließlich tschechische Bezeichnung des Aufgabeamtes Hartmanice. Dieses letztere Telegramm enthält sogar in der Adresse des Telegrammempfängers die ausschließlich tschechische Bezeichnung "Mar. Lázně".

Da die Bezeichnung des Aufgabeamtes ein wichtiger Teil der gesamten Ausfertigung ist, dessen Verständnis oftmals für den deutschen Telegrammempfänger unerläßlich ist, wird durch diese Praxis der § 2 des Sprachengesetzes verletzt; denn die Ausfertigung bezieht sich auf den Gerichtsbezirk Marienbad, in dem nach derletzten Volkszählung weit über 20 % tschechoslowakischer Staatsbürger deutscher Nationalität wohnen.

Wir stellen daher an den Herrn Minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr. Minister bereit zu verfügen, daß das Post- und Telegraphenamt Marienbad in den Telegrammausfertigungen das Aufgabeamt nicht nur in tschechischer, sondern auch in deutscher Sprache bezeichnet?

3. Ist der Herr Minister bereit, gegen jene Beamten des Post- und Telegraphenamtes Marienbad, die in bezeichneten Fällen offenbar bewußt das Sprachengesetz verletzten, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

Prag, am 3. Juni 1937.

Frank,
Ing. Weller, Keil, Bartl, Garlik, Werner, Schmidt, Schösser, Bock, Liehm, Maixner.

Překlad ad 499/5.

Interpelace

senátora R. Schmidta

na pana ministra vnitra

stran nesprávné odpovědi na interpelaci tisk 325/2 ze dne 9. října 1936.

Interpelanti sdělili panu ministrovi vnitra ve své interpelaci tisk č. 325/2 na vědomí, že velitel četnické stanice v Úštěku rozpustil dne 9. října 1936 důvěrnou schůzi sudetskoněmecké strany, ve které se konal řečnický kurs, ačkoli tu byly dány všechny předpoklady uzavřené, důvěrné schůze.

V odpovědi na interpelaci, uveřejněné dne 28. února 1937, č. t. 424/2, uvádí pan ministr vnitra, "že schůze v interpelaci uvedená byla intervenujícím četníkem rozpuštěna právem, neboť její svolavatel Josef Dutschka jako bývalý příslušník rozpuštěné strany DNSAP, nebyl podle §§ 4 a 14 zákona č. 201/1933 Sb. z. a n. oprávněn ji pořádati bez povolení úřadu".

Podle 4 zákona č. 201/1933 nesmějí příslušníci strany, jejíž činnost byla zastavena, po dobu tří Tet od zastavení činnosti strany pořádati bez svolení okresního úřadu (státního policejního úřadu) ani schůze omezené na pozvané hosty.

Odpověď pana ministra vnitra na interpelaci je tedy nesprávná, poněvadž strana DNSAP byla rozpuštěna dne 9. října 1933 schůze však konána teprve 9, října 1936, tedy po lhůtě stanovené v § 4 zák. č. 201/1933. Nebylo zde tedy podle §§ 4 a 14 zák. č. 201/1933 důvodu k rozpuštění schůze, takže schůze byla rozpuštěna neprávem.

Interpelanti táží se pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Je pan ministr ochoten dát zahájiti disciplinární řízení proti veliteli četnické stanice v Úštěku, který schůzi neprávem rozpustil, a proti úředníkovi okresního úřadu, k jehož rozkazu jednal?

3. Je pan ministr ochoten postarati se o to, aby se podřízeným orgánům správním dostalo potřebného vysvětlení a pokynů o shromažďovacím zákoně 135/67, obzvláště o právní povaze důvěrných schůzí, aby nikdy více nedocházelo k nezákonnému rozpouštění důvěrných schůzí?

4. Je pan ministr ochoten sděliti, jaká konkretní opatření učinil?

V Praze dne 3. června 1937.

Schmidt,
inž. Weller, Liehm, Keil, Schösser, Bock, Garlik, Werner, Krommer, Schrammel, Tschakert.

499/5 (původní znění).

Interpellation

des Senators Rudolf Schmidt

an den Herrn Innenminister

wegen unrichtiger Beantwortung der Interpellation Druck 325/2 vom 9. Oktober 1936.

Die Interpellanten brachten dem Herrn Minister des Innern in ihrer Interpellation Druck Nr.

325/2 zur Kenntnis, daß am 9. Oktober 1936 der Gendarmeriepostenkommandant von Auscha eine vertrauliche Versammlung der Sudetendeutschen Partei, in der ein Rednerkurs abgehalten wurde, aufgelöst hat, obwohl alle Voraussetzungen.einer geschlossenen, vertraulichen Versammlung gegeben waren.

In der am 28. Feber 1937 Druck Nr. 424/2 veröffentlichten Antwort auf die seinerzeitige Interpellation führt der Herr Innenminister aus, "daß die in der Interpellation angeführte Versammlung vom intervenierenden Gendarmen mit Recht aufgelöst wurde, denn ihr Einberufer Josef Dutschka war als ehemaliger Angehöriger der aufgelösten DNSAP, gemäß § § 4 und 14 des Gesetzes S. d. G. u. V. 201/1933; nicht berechtigt, dieselbe ohne behördliche Bewilligung zu veranstalten".

Nach § 4 des Gesetzes S. d. G. u. V. 201/1933 dürfen die Angehörigen einer Partei, deren Tätigkeit eingestellt ist, während der Dauer von 3 Jahren von der Einstellung der Tätigkeit der Partei auch auf geladene Gäste beschränkte Versammlungen ohne Bewilligung der Bezirksbehörde (staatliche Polizeibehörde) nicht veranstalten.

Die Beantwortung der Interpellation durch den Herrn Innenminister ist also unrichtig, da die DNSAP am 4. Oktober 1933 aufgelöst wurde, die Versammlung aber erst am 9. Oktober 1936 abgehalten wurde, also nach der in § 4 des Ges. 201/33 Slg. angegebenen Frist. Es war also nach §§ 4 und 14 des Ges. 201/33 Slg. kein Grund -zur Auflösung der Versammlung gegeben, sodaß die Versammlung zu Unrecht aufgelöst wurde.

Die Interpellanten richten an den Herrn Minister des Innern die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, gegen den Gendarmeriepostenkommandanten von Auscha, der die Versammlung zu Unrecht aufgelöst hat, und denjenigen Beamten der Bezirksbehörde, über dessen Auftrag er gehandelt hat, das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?

3. Ist der Herr Minister bereit, dafür zu sorgen, daß an die untergeordneten Organe der Administrative die erforderlichen Aufklärungen, Weisungen über das Versammlungsgesetz 135/67, insbesondere über den- Rechtscharakter der vertraulichen Versammlung erteilt werden, damit sich niemals wieder ungesetzliche Auflösungen vertraulicher Versammlungen ereignen?

4. Ist der Herr Minister bereit, mitzuteilen, e Welche konkreten Verfügungen er getroffen hat?

Prag, am 3. Juni 1937.

Schmidt,
Ing Weller, Liehm, Keil, Schösser, Bock, Garlik, Werner, Krommer, Schrammel, Tschakert.

 

Překlad ad 499/6.

Interpelace

senátora A. Pfrognera

na pana ministra vnitra

stran neoprávněného omezování ústavně zaručené svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře.

Paní Anna Dobrovská ve Stodě č. 202 oznámila okresnímu úřadu ve Stříbře dne 13. dubna 1937, že zamýšlí pořádati dne 18. dubna 1937 o 14. hod. odpolední v hostinci "Tělocvična" ve Stodě veřejnou schůzi podle zároveň předloženého programu.

Výměrem ze dne 14. dubna 1937, č. 12-97/37 bylo pořádání ohlášené schůze vzato na vědomí. Výměrem okresního úřadu ve Stříbře ze dne 17. dubna 1937, č. 12-97/a., bylo však udělené již povolení v celém svém rozsahu odvoláno a zakázáno i pořádání schůze, omezené na pozvané hosty podle § 2 zákona 135/1867. Zakazující výměr byl, odůvodněn jen tím, že by vzhledem ke konstelaci místních politických poměrů mohl býti ohrožen veřejný klid a pořádek.

Vylíčený případ je příznačným pro praxi zákazů schůzí, která se dnes všeobecně provádí. Zdá se, že okresní úřady stojí pod dalekosáhlým nátlakem anonymních denunciantů, že se však alespoň při zákazu veřejných schůzí sudetskoněmecké strany dávají vésti nátlakem jiných po liteckých stran. Jinak bylo by nevysvětlitelno, jak okresní úřad ve Stříbře považuje za správné změniti během tří dnů diametrálně svůj názor. "Konstelace místních politických poměrů" byla dne 14. dubna 1937 rozhodně právě taková a nikterak jiná nežli dne 17. dubna 1937. Stane-li se takováto praxe pravidlem, utrpí ústavou zaručená svoboda shromažďovací těžké omezení tím, že okresní úřady povolí určitým hrozbám, že vyhrožovatelem dojde k rušení veřejného klidu a pořádku.

Naproti tomu nutno konstatovati, že přívrženci sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Henlein, zachovali ve svých schůzích vždy a všude největší pořádek a prokazatelnou ukázněnost. Zabrániti hrozbám pořádku nepřátelských, živlů stojících mimo účastníky schůzí je konečně úkolem bezpečnostních úřadů. Jestliže se pak oznámená a již povolená schůze zakazuje vzhledem k pokusům rušení se strany třetí, pak postihuje takovýto zákaz nespravedlivě státní občany pořádku milovné, omezuje jejich ústavní práva a neobrací se, jak by bylo slušno a spravedlivo, proti rušitelům veřejného klidu a pořádku.

Interpelanti sdělují panu ministrovi toto zvláštní jednání ve věcech shromažďovacího práva okresním úřadem ve Stříbře na vědomí a táží se ho:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Jaká opatření učinil pan ministr proti nespravedlivému a protizákonnému jednání ve věcech shromažďovacího práva a proti neoprávněnému omezování ústavou zaručené svobody shromažďovací okresním úřadem ve Stříbře?

V Praze dne 3. června 1937.

Pfrogner, Schmidt, Bock, Garlik, Liehm, inž. Weller, Schösser, Keil, Werner, Bartl, W. Müller, Krommer.

499/6 (původní znění).

Interpellation.

des Senators Anton Pfrogner

an den Herrn Innenminister

wegen ungerechtfertigter Einschränkung der verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit durch die Bezirksbehörde Mies.

Frau Anna Dobrovsky in Staab Nr. 202 hat. der Bezirksbehörde in Mies am 13. April 1937 angezeigt, daß sie am 18. April 1937 um S4 Uhr nachmittags im Gasthaus "Turnhalle" in Staab eine öffentliche Versammlung mit dem gleichzeitig vorgelegten Programm zu veranstalten beabsichtigt.

Mit Bescheid vom 14. April 1937, Zahl 12-97/37, wurde die Abhaltung der angesuchten Versammlung zur Kenntnis genommen. Mit Bescheid vom 17. April 1937, Zahl 12-97/a, der Bezirksbehörde in Mies wurde aber die schon erteilte Bewilligung ihrem ganzen Umfange nach zurückgezogen und, selbst die Abhaltung einer Versammlung, beschränkt auf geladene Gäste nach § 2 des Gesetzes 135/18677, verboten. Der Verbotsbescheid, wird. lediglich damit begründet, daß mit Rücksicht auf die Konstellation der politischen Ortsverhältnisse die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährdet werden könnte.

Der geschilderte Vorfall ist für die Praxis der Versammlungsverbote, die heute allgemein geübt. wird, bezeichnend. Es hat den Anschein, daß die Bezirksbehördenweitgehend unter dem Druck annonymer Denunzianten stehen, sich zumindest aber bei Verboten von öffentlichen Versammlungen der Sudetendeutschen Partei von demDrucke durch andere politische Parteien leiten lassen. Ansonsten wäre es unerklärlich, wieso die Bezirksbehörde in Mies im Verlaufe von 3 Tagen ihre Meinung diametral zu ändern für richtig befindet. Die "Konstellation der politischen Ortsverhältnisse" war am 14. April 1937 entschieden genau so und nicht anders, wie am 17. April 1937. Wenn diese Praxis zur Regel wird, erleidet die verfassungsmäßig gewährleistete Versammlungsfreiheit eine schwere Einschräkung dadurch, daß die Bezirksbehörden gewissen Drohungen nachgeben, es werde zur Störung der öffentlichen Ruhe und Ordnung durch den Drohei kommen.

Demgegenüber muß festgestellt werden, daß die Anhänger der Sudetendeutschen Partei, Vorsitzender Konrad Henlein, in ihren Versammlungen immer und überall größte Ordnung und nachweisbare. Disziplin gehalten haben. Drohungen von Seiten ordnungswidriger Elemente außerhalb der Versammlungsteilnehmer hintanzuhalten, ist letzten Endes Aufgabe der Sicherheitsbehörde. Wenn nun eine angesuchte und schon genehmigte Versammlung im Hinblick auf Störungsversuche von dritter Seite verboten wird, so trifft dieses Verbot ungerechterweise die ordnungsliebendem Staatsbürger, schränkt ihre verfassungsmäßigen Rechte ein und richtet sich nicht, wie es recht und billig wäre, gegen die Störer der öffentlichen Ruhe und Ordnung.

Die Interpellanten bringen dem Herrn Minister diese eigenartige Handhabung der Versammlungspolizei durch die Bezirksbehörde in Mies zur Kenntnis und richten an ihn die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Welche Maßnahmen hat der Herr Minister gegen die ungerechte und gesetzwidrige Handhabung der Versammlungspolizei und die ungerechtfertigte Einschränkung der verfassungsmäßig gewährleisteten Versammlungsfreiheit durch die Bezirksbehörde in Mies getroffen?

Prag, am 3. Juni 1937.

Pfrogner,
Schmidt, Bock, Garlik, Liehen, Ing. Weller, Schösser, Keil, Werner, Bartl, W. Müller,

Krommer.