Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
5. zasedání.
Tisk 514.
Zpráva
I. rozpočtového výboru
I. národohospodářského výboru
o návrzích na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami (tisky čís. 321, 357, 435, 453, 462, 463, 464).
I.
Letošní rok byl zvláště bohatý na povětrnostní proměny. Na jaře dlouhotrvající zima, později nepřetržitý déšť, nedovolovaly zavčas a pečlivě připraviti půdu, měly podstatný nepříznivý vliv na příští úrodu.
Po krátkém jarním počasí náhle nastala vedra a to již v květnu, která jindy se dostavují až koncem června a v červenci. Jindy vzcházející obilí zakotvuje svým vzrůstem, za pozvolné stoupající teploty a vydatných dešťových přeháněk, kdežto letos tropická vedra vysušila půdu, ohrozila místy zčásti nebo zcela budoucí úrodu.
Vedle uvedených poruch vyskytla se v mnohých místech četná krupobití, která postihla celou řadu okresů, obcí a jednotlivců. Vláda zajisté si všimne zoufalého volání postižených a poskytne vedle mimořádné podpory možnost zavedení daňových úlev, zlevnění dovozu všech potřeb a to nejen sama, ale i v dohodě se zemskými a okresními výbory najde větší a širší možnost na opatření prostředků pro strádající. Doporučovalo by se, aby v krajích postižených byla umírněna nezaměstnanost všemi možnými prostředky, a to nejen úpravou potřebných silnic a cest, ale i urychleným prováděním meliorací a tak opatřen výdělek nejpotřebnějším.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi 15. června 1937 veškeré podané návrhy na poskytnutí státní pomoci a podpory postiženým živelními pohromami a doporučuje, aby senát nouzové návrhy odstoupil vládě k nejrychlejšímu provedení.
V Praze dne 15. června 1937.
Dr Karas v. r.,
předseda.
F. Foit v. r.,
zpravodaj.
II.
Každoročně setkáváme se s těmi zjevy, že celé kraje bývají postiženy živelními pohromami, které zničí úrodu více nebo méně, mnohdy však úplně, takže pak nestojí ani za sklizeň.
Živelní pohromy jsou různého rázu. Je to krupobití spojené s průtrží mračen, zátopy, způsobené dlouhými a vydatnými dešti, neb při jarním tání, dále je dlouhotrvající a velkými parny způsobené sucho, které může snížiti nebo i úplně zničiti předtím slibnou úrodu, jindy jsou to opět vytrvalé deště, které hlavně v době sklizně obilí nebo sena dovedou silně poškoditi sklizeň, jako se to v mnohých krajích stalo v roce minulém. Někdy vyskytnou se také pohromy způsobeny různými nemocemi plodin, ku příkladu rzí, kterážto choroba dovede v několika dnech zničiti tu nejkrásnější pšenici neb jiný druh obilí a obrana rolníka je proti ní marná. Také živočišní škůdcové mnohdy napadnou úrodu v takovém množství, že škody jimi způsobené dosahují té míry, jako u některé jiné živelní pohromy; jsou to hlavně myši, zelenoočka, různé druhy hmyzu a housenek a pod. U domovního majetku jsou to pak požáry způsobené bleskem nebo i rukou zločinnou, které mnohdy, jsouce podporovány silným větrem, zničí nejen jednotlivé budovy, ale i celé čtvrti osad. Živelní pohromy ničí úrodu velmi často neočekávaně a náhle, jako krupobití, smrště a zničí v několika minutách celou sklizeň, v níž je uložena nejen celoroční práce zemědělcova, ale i náklady během roku do půdy vložené. Velmi často při těchto pohromách bývá odplavena i ornice, hlavně na pozemcích svahovitých a tím je ničen i základní majetek rolníka. A proti těmto přírodním silám stojí zde člověk bezmocný. Výsledek celoroční práce, který leží často již jen na dosah ruky, je zničen v půlhodině a majitel půdy neb domu ocitá se v situaci, že často existence jeho rodiny je ohrožena, což v této době je tím tíživější a častější, když si uvědomíme, že po letech hospodářské krise je většina držitelů nemovitostí zadlužena.
Je to jenom příkaz spravedlnosti a lidskosti, že těmto postiženým, kteří do neštěstí přišli bez vlastní viny, je nutno přispěti ku pomoci a záchraně z veřejných prostředků. Za tím účelem jsou zřízeny u zemědělských rad dva fondy, a to fond pro podporu škod živelními pohromami vzniklých a fond pro náhradu daně pozemkové. Postižení zemědělci mají možnost ve stanovené lhůtě u správy těchto fondů o podporu se ucházeti prostřednictvím obecní a okresní komise pro živelní pohromy. Peněžní prostředky, které mají fondy k disposici, jsou však nedostatečné a nemohou uspokojivě přispěti k úhradě škod, jak by bylo zapotřebí, zvláště pak v těch letech, kdy rozsah škod způsobených živelními pohromami dosahuje velkých rozměrů. Ku příkladu v roce 1934 bylo v důsledku škod způsobených trvalým suchem jenom na Moravě podáno 160.000 žádostí o podporu. Kdyby v průměru bylo poskytnuto na každou žádost jenom po 100 Kč, pak bylo by zapotřebí v celku 16,000.000 Kč a podpůrný fond má ročně k disposici pouze asi 3,000.000 Kč. Stokorunová podpora při škodě několika tisíc není podporou, je vlastně jenom malou almužnou. Je tedy na místě, aby při podobných mimořádných případech byly pomocné fondy dotovány ze státní pokladny mimořádným příspěvkem. V každém případě je pak nutno, aby postiženým poskytnuty byly finančními úřady všechny možné úlevy a odklady, případně i odpisy daňové a zastaveny exekuce škody způsobené živelními pohromami jsou velkým risikem zemědělské práce. Musí býti povinností všech odpovědných činitelů, aby toto risiko bylo sníženo na míru co nejmenší, tak jak to vidíme u jiných druhů práce a jiných vrstev našeho občanstva. Je to jenom věcí spravedlnosti, jestli zemědělci volají po zveřejnění živelního pojištění, které za přiměřené podpory příspěvky státními umožnilo by všem zemědělcům pojistiti se proti škodám způsobeným živelními pohromami. Pojištění krupobitní u soukromých pojišťoven, jak se nyní provádí, pro vysokou sazbu je širokým vrstvám zemědělským těžko přístupným. Nemožno v budoucnu trvale ponechati postižené v případě neštěstí v posici prosebníka, nutno je postaviti do posic občanů plným právem se domáhajících náhrady škody.
Během tohoto roku předložena byla celá řada návrhů na udělení podpory postiženým živelními pohromami, a to ze všech částí našeho státu. Podané návrhy týkají se škod způsobených krupobitím, zátopami, suchem a požárem.
Návrhy na udělení podpory postiženým jsou podávány jednotlivými kluby senátorů, někdy o jedné škodě jsou podány návrhy několika kluby, a uvážíme-li, že o těch samých pohromách jsou i v poslanecké sněmovně podávány také návrhy a často také několika kluby o jedné pohromě, a že tisk těchto návrhu vyžaduje desetitisícových nákladů, jež neodpovídají výsledkům, pak je nutno, aby tato věc byla jinak, rozumněji a hospodárněji řešena.
Podané návrhy dožadují se pro postižené peněžitých podpor, poskytnutí osiva a krmiva, při požárech poskytnutí potravin a šatstva, dále žádají o úlevy daňové a zastavení vymáhání nedoplatků daní a exekucí, provádění nouzových prací v postižených krajích, a to stavby silnic, regulací toků a jiné pozemní stavby, na nichž by se postižení mohli zúčastniti jako dělníci, dále poskytnutí levného, případně i bezúročného úvěru. Návrhy tyto možno jenom vřele doporučiti.
Národohospodářský výbor doporučuje plenu senátu, aby návrhy podané pod čís. tisku 321, 357, 435, 453, 462, 463 a 464 ubyly předloženy vládě, by tato ve smyslu návrhů postiženým podporu poskytla.
V Praze dne 22. června 1937.
V. Sehnal v. r.,
předseda.
Fr. Jakubec v. r.,
zpravodaj.