Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 521.

Odpovědi:

1. ministra sociální péče na interpelaci sen. Bergmana, ing. Havlína ve věci užívání státního jazyka v nemocenských pojišťovnách (tisk 354/2).

2. ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Bergmana, Kvasničky ve věci nejednotnosti učebnic na školách měšťanských (tisk 404/3).

3. ministra zemědělství v dohodě s ministrem veřejného zdravotnictví na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti zaručení pravosti a zlepšení odbytu másla, vyrobeného v zemědělských podnicích (tisk 417/1).

4. ministra zemědělství na interpelaci sen. Bergmana ve věci změny prakse provádění sociální péče o zemědělce (tisk 432/1).

5. ministra spravedlností na interpelaci sen Bergmana, dr Matouška v záležitosti stavby nové soudní budovy v Bílině (tisk 432/3).

 

521/1.

Odpověď

ministra sociální péče

na interpelaci senátorů A. Eergmana, ing. J. Havlína

ve věci užívání státního jazyka v nemocenských pojišťovnách (tisk 354/2).

Na úřadování nemocenských pojišťoven jakožto veřejno-právních korporaci se vztahuje jazykový zákon ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., jenž ustanovuje toto:

"§ 3. Samosprávné úřady, zastupitelské sbory a veškeré veřejné korporace ve státě jsou povinny přijímati ústní i písemná podání, učiněná v jazyku československém, a je vyřizovati.

Ve schůzích a poradách jejich je vždy možno tohoto jazyka užívati, návrhy a podněty v tomto jazyku učiněné musí se státi předmětem jednání.

Jazyk veřejných vyhlášek a zevních označení úřadů samosprávných stanoví státní moc výkonná.

Povinnost přijímati podání v jiném než československém jazyku a vyřizovati je, jakož i připustiti jazyk jiný ve schůzích a poradách mají samosprávně úřady, zastupitelské sbory a veřejné korporace za podmínek § 2."

Prováděcí nařízení k tomuto zákonu pro obor ministerstva sociální péče vydáno nebylo. Podněty interpelace o širším uplatnění státního jazyka v nemocenských pojišťovnách bude možno vzíti v úvahu při přípravě tohoto prováděcího nařízení.

Vedoucího úředníka, jeho náměstka a účetního podle § 69 pojišťovacího zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. ustanovuje Ústřední sociální pojišťovna a odstavec 3 citovaného paragrafu uložil jí povinnost, "dbáti, aby mezi těmito úředníky poměr národnostní příslušnosti byl přibližně shodný s národnostní příslušností pojištěnců". Tento postup jest Ústřední soc. pojišťovnou skutečně také zachováván, jde-li o obsazení místa uprázdněného. V případě opačném nemůže však Ústřední sociální pojišťovna provésti jmenování úředníka nového, neboť nejvyšší soud (Vážný 10.760) rozhodl, že bývalé okresní nemocenské pokladny, zřízené podle zákona ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., v sídlech politických okresů I. stolice nebyly zrušeny zákonem ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., nýbrž že trvají i nadále, arciť pod změněným názvem jako okresní nemocenské pojišťovny. Tímto zákonem nebylo podle rozhodnutí nejvyššího soudu změněno právní postavení dosavadních zaměstnanců, najmě pak dosavadních vedoucích úředníků nezrušených okresních nemocenských pokladen. Právo k jednostranné změně služebního postavení těchto úředníků nebylo zejména ani ustanovením § 69 zákona č. 221/1924 přiznáno Ústřední sociální pojišťovně.

Novela č. 112/1934 Sb. z. a n. proto vložila do zákona nový § 69, pístu. a) toho znění, "že vedoucí úředníci nemocenských pojišťoven pravoplatně ustanovení nemocenskou pokladnou před 1. lednem 1921 nebo jmenovaní politickým úřadem druhé stolice před 1. červencem 1926 se považují za úředníky ustanovené podle § 69, odst. 1.

Ostatní vedoucí úředníci, náměstkové vedoucích úředníků a účetní, ustanovení nemocenskou pojišťovnou (pokladnou), vykonávají své funkce do té doby, než nastoupí službu úředníci jmenovaní Ústřední sociální pojišťovnou podle § 69, odst. 1. Ustanovením nových úředníků neruší se služební smlouvy dřívějších úředníků." Z toho důvodu nemůže však Ústřední sociální pojišťovna přistoupiti náhle k dosazení vedoucích úředníků nových, protože by tím zvýšila správní náklady nemocenských pojišťoven, které se ještě nedostaly z hospodářské tísně, do níž byly zatlačeny krisí, dosud nepřekonanou.

Zákon se dále nezmiňuje o ostatních zaměstnancích nemocenských pojišťoven. O přijetí jich - vyjímajíc síly vedoucí - rozhodují nemocenské pojišťovny samy ve své pravomoci.

Pokud jde o lékaře, stará se Ústřední sociální pojišťovna o nápravu ve všech konkretních případech, jež jí byly hlášeny a jejichž oprávněnost se zjistí.

Rovněž tak s úspěchem zasahuje Ústřední sociální pojišťovna do urovnání ostatních sporů jazykových. Po jejím zásahu okresní-nemocenská pojišťovna v Broumově opatřila svoji úřední budovu nápisem českým a podle dosavadních zkušeností lze očekávati, že její jednání i s ostatními nemocenskými pojišťovnami skončí rovněž kladně.

V Praze dne 8. června 1937.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.

521/2.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátorů R. Bergmana, J. Kvasničky

ve věci nejednotnosti učebnic na školách měšťanských (tisk 404/3).

Otázka učebnic je velmi složitá a nedá se řešiti pouze s jediného určitého zřetele. Nesmějí při ní býti zajisté přehlíženy hospodářské zájmy rodičů, ale nemohou býti pomíjený ani okolnosti jiné, zejména též momenty pedagogické a psychologické. Duševní vývoj dětí venkovských a dětí měst a průmyslových míst jsou od sebe značně odlišné, stejně tak jejich obzor a zkušenosti, a přehlížeti tyto rozdíly a. násilně je potlačovati příčilo by se učebným osnovám i vychovatelským zásadám a mělo by i nežádoucí vliv na vyučování. Tyto důvody vedly též většinu kulturních států k diferenciaci učebnic podle potřeb a zájmů obyvatelstva jednotlivých zemí, zejména městského a venkovského. Zkušenosti též ukazují, že jen zdravou soutěží několika učebnic bylo dosaženo nejen zlepšení jejich jakosti co do obsahu a technického provedení, ale i značného snížení jejich cen.

Nad to třeba upozorniti, že zákon č. 53/1883 ř. z: v §§ 17 a 19 výslovně stanoví, že vyučování na měšťanských školách má býti upraveno tak, aby vyhovovalo zvláštním potřebám krajovým, zejména průmyslovým a zemědělským, a že právě vzhledem k těmto regionálním potřebám přiznává se v § 19, odst. 2 a 3, učitelským konferencím měšťanských škol právo podávati zemské školní radě návrhy, kterých ze schválených učebnic bylo by na škole užívati. Jednotné učebnice nemohly by tomuto zákonnému příkazu vyhověti.

Aby však byl vzat přiměřený ohled k obtížím při opatřování učebnic a aby se podle možnosti přispělo v rámci krajů ke sjednocení vyučování a výchovy, bylo doporučeno výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 6. prosince 1932, č. 136.546/I, uveřejněným ve Věstníku ministerstva školství a národní osvěty, ročník XIV, pod č. 67, aby na měšťanských školách téhož jazyka ve školním okrese užívalo se, pokud lze, stejných učebnic.

V Praze dne 10. června 1937.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.

521/3.

Odpověď

ministra zemědělství o dohodě s ministrem veřejného zdravotnictví

na interpelaci senátora R. Bergmana

v záležitosti zaručení pravosti a zlepšení odbytu másla, vyrobeného v zemědělských podnicích (tisk 417/1).

Interpelace vidí nejúčinnější opatření proti častému porušování přírodního másla, jednak ve zpřísnění tržní kontroly a jednak v opatřování másla zvláštním znamením, které by bylo zárukou jeho jakostí.

K interpelaci se sděluje:

Uvádění pravého přírodního másla do oběhu se všeobecně zajišťuje podle ustanovení § 2, odst. 4, 5 a 6 a § 3, odst, 4 vládního nařízení ze dne 20. dubna 1934, č. 75 Sb. z. a n., o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s těmito potravinami, vedle příslušných základních potravinářských předpisů.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dbá toho, aby jakost másla stejně i jiných potravin byla sledována všemi příslušnými dozorčími orgány, a to jak státními, tak i obecními, pokud jsou k tomu ustanoveni.

K účinnému stíhání porušování másla umělými tuky, které bylo podle zpráv pozorováno ve větší míře zvláště v roce 1935, učinilo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy za součinnosti s ministerstvem spravedlnosti a v dohodě s ostatními zúčastněnými ministerstvy zvláštní opatření tak, aby máslo, které bylo pozastaveno, bylo ihned vyloučeno z oběhu. To se děje jak v zájmu konsumentů, tak i řádných výrobců a znemožňuje další prodej závadného másla. O přísném provádění dozoru na jakost másla bude i dále pečováno.

Pokud jde o opatřování másla zvláštním znamením, které by bylo zárukou jakosti, jako je tomu na př. při prodeji medu, bylo z iniciativy ministerstva zemědělství po delších přípravných pracech dne 15. února 1937 přikročeno k známkování másla, a to prozatím u českých družstevních mlékáren v Čechách, kteréžto známkování provádí komise pro kontrolu výroby známkovaného másla při Svazu mlékařských družstev v Praze za dozoru ministerstva zemědělství. Komise tato uděluje právo známkovati máslo jen těm družstevním mlékárnám, které jsou náležitě technicky vybaveny a které mají takto všechny předpoklady pro správnou výrobu čistého přírodního čajového másla. Výroba tohoto známkovaného másla jest pod stálou kontrolou ústavu mlékařského státních výzkumných ústavů pro výrobu živočišnou v Praze, což jest na známce, která má v kruhu maják a je vytištěna na obalu, také uvedeno.

Nyní konají se také přípravné práce na zavedení známkování másla u družstevních mlékáren na Moravě a ministerstvo zemědělství bude se snažiti o to, aby známkování másla bylo provedeno v rámci zvelebování výroby všude po celé republice, kde budou dány k tomu nutné předpoklady.

Je přirozeno, že dni tato kontrola nemůže zaručiti spotřebiteli vždy a naprosto jistě, že obdrží při nákupu máslo bezvadné jakosti. Znamená však značný pokrok výroby, uchovávání i uvádění másla do oběhu.

V Praze dne 9. června 1937.

Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.

521/4.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci senátora R. Bergmana

ve věci změny prakse provádění sociální

péče o zemědělce (tisk 432/1).

Při rozhodování o podporách malozemědělcům, postiženým uhynutím nebo nucenou porážkou dobytka, není směrodatná jen výměra zemědělské usedlosti, nýbrž bere se zřetel také na zatížení majitele hospodářské usedlosti dluhy a jinými břemeny, dále na početnost jeho rodiny, a zjisti-li se podle těchto okolností mimořádná potřebnost žadatelova, poskytuje se podpora poškozeným chalupníkům i rolníkům.

Není proto nutno dosavadní praksi v této věci měniti.

V Praze dne 4. června 1937.

Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.

521/5.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na inerpelaci senátorů R. Bergmana, dr J. Matouška

v záležitosti stavby nové soudní budovy v Bílině (tisk 432/3).

Ministerstvo spravedlnosti zná stav budovy okresního soudu v Bílině a přikročí k novostavbě, jakmile to dovolí finanční prostředky. Při omezených úvěrových prostředcích může ministerstvo spravedlnosti nahrazovati nevyhovující budovy soudů novostavbami pouze postupně podle stupně naléhavosti.

S obcí Bílinou bylo zahájeno jednání, zda a jakým způsobem by mohla přispěti k uskutečnění novostavby.

V Praze dne 5. června 1937.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP