Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 527.

Usnesení poslanecké sněmovny

k vládnímu návrhu zákona (tisk 933)

o úsporných opatřeních personálních (tisk 1024).

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky československé schválila ve 109. schůzi dne 25. června 1937 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne...........................1937,

o úpravě některých platových poměrů soudců se zřetelem k úsporným opatřením personálním.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část prvá.

§ 1.

(1) Soudcům mimo skupiny se sráží 15,8 % z úhrnných stálých služebních příjmů.

(2) Ostatním soudcům se sráží z aktivních platů, činí-li pensijní základna

nad 9.000 Kč	až včetně 10.800 Kč	3,8 %
10.800 Kč	12.600 Kč	5,8 %
12.600 Kč	14.400 Kč	8,8 %
14.400 Kč		10,8 %
Pensijní základny.

(3) Soudci nesmí po srážce zůstati na srážkové základně méně, než zůstane soudci s nejvyšší srážkovou základnou, pro niž je stanoveno nejblíže nižší srážkové procento.

(4) Z vedlejších stálých služebních příjmů soudců se sráží 15,8 %, převyšuje-li souhrn služebního platu a těchto vedlejších služebních příjmů nejvyšší služební plat úředníka nejvyšší platové stupnice stejného stavu rodinného. Vedlejšími stálými služebními příjmy jsou příjmy, které soudci plynou vedle služebního platu a jiných příjmů, srážkou podle odstavce 2 již dotčených, podle platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., jakož i pravidelné přídavky a odměny jakéhokoliv druhu, pokud nejsou náhradou služebních výloh.

§ 2.

(1) Základny pro vyměřování pensijního příspěvku a pojistného podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, se tímto zákonem nemění.

(2) Ustanovení § 31, odst. 2, druhé věty zák. č. 221/1925 Sb. z. a n. neplatí, pokud jde o provádění tohoto zákona.

§ 3.

(1) Z odpočivných (zaopatřovacích) platů soudců a pozůstalých po nich se sráží, činí-li srážková základna

nad 9.000 Kč	až včetně 12.600 Kč	5,8 %
12.600 Kč	14.400 Kč	8,8 %
14.400 Kč	33.600 Kč	10,8 %
33.600 Kč	49.800 Kč	12,8 %
49.800 Kč		15,8 %
Srážkové základny.

(2) Srážkovou základnu tvoří celkové odpočivné (zaopatřovací) příjmy bez přídavků na děti a výchovného. Příspěvky na výchovu se posuzují odděleně od vdovské pense.

(3) Ustanovení § 1, odst. 3 a ustanovení § 2 platí stejně.

§ 4.

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy soudců a pozůstalých po nich, zbývající po srážce podle § 3, se snižují po dobu povoleného pobytu mimo území republiky Československé

z částky do 24.000 Kč ročně o...................10 %,

z další části odpočivného (zaopatřovacího) platu nad 24.000 Kč ročně o.15 %,

nikoliv však pod nejnižší výměru stanovenou v příslušném pensijním předpise. Příspěvky

na výchovu se posuzují odděleně od vdovské pense.

(2) Snížení podle tohoto paragrafu neplatí pro dočasný pobyt mimo území republiky, který nepřesahuje v jednom roce dobu dvou měsíců. Pro počítání doby i snížení výplaty podle tohoto paragrafu jsou rozhodnými dny odchodu z území republiky a dny návratu.

§ 5.

Vánoční příspěvek podle zákona ze dne 14. října 1930, č. 144 Sb. z. a n., se nevyplácí.

§ 6.

Má-li soudce ve výslužbě (pozůstalý po soudci) vedle odpočivných (zaopatřovacích) platů stálý výdělečný příjem podrobený dani důchodové, snižuje se výplata odpočivných (zaopatřovacích) platů o polovinu částky výdělečného příjmu tímto snížením nesmí úhrn odpočivných (zaopatřovacích) platů a výdělečného příjmu klesnouti pod částku 24.000 Kč ročně, do kteréžto částky se nepočítají výchovné, přídavky na děti a příspěvky na výchovu.

§ 7.

(1) Činovné se snižuje o 28 %, a jde-li o manželství uzavřená po 31. prosinci 1933, o 35 %,

a) každému z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v činné službě,

b) jednomu z obou manželů, kteří jsou státními zaměstnanci v činné službě, jsou-li ze služebních důvodů nuceni žíti odděleně v různých služebních působištích, a to tomu, který má nižší činovné; toto ustanovení platí pouze pro manželství uzavřená před 1. lednem 1934,

c) ženatému soudci (provdané ženě-soudci), jehož (jejíž) manželka (manžel) je veřejnou zaměstnankyní (veřejným zaměstnancem), nebo má stálé výdělečné povolání.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li soudce ve společné domácnosti s osobou uvedenou ve čl. I, § 5, odst. 2 a 3 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 z r. 1920 Sb. z. a ., i kdyby tato nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, jestliže po 1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.

(4) Svobodným soudcům bez rozdílu pohlaví, kteří bydlí ve společné domácnosti s rodiči, z nichž alespoň jeden je veřejným zaměstnancem v činné službě, se snižuje činovné o 21 %.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců o činovném platí obdobně i pro část služebního platu činovnému odpovídající. Pro opatření ve smyslu odstavců 1 až 3 se určí za část služebního platu činovnému odpovídající částka ve výši 15 % služebního platu bez výchovného. Pro opatření podle ustanovení odstavce 4 pak se určí část služebního platu odpovídající činovnému tak, že se od služebního platu odečte část služebního platu služnému odpovídající a případné výchovné; přitom se za část služebního platu služnému odpovídající pokládá pensijní základna.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí jen tehdy, jestliže hrubé služné (plat jemu odpovídající) pokud se týče dvě třetiny hrubého výdělečného příjmu obou manželů (odst. 1 až 3) po případě svobodného státního zaměstnance a jednoho neb obou jeho rodičů, pokud tito jsou veřejnými zaměstnanci (odstavec 4), dohromady převyšují roční částku 18.000 Kč.

(7) Snížení činovného se upraví tak, aby nepřevyšovalo částku, o kterou hrubé služné (plat jemu odpovídající) po případě dvě třetiny hrubého výdělečného příjmu převyšují částku ročních 18.000 Kč. Jsou-li oba manželé státními zaměstnanci, provede se toto snížení tak, že jeho úhrnná částka se rozdělí na oba manžely v poměru, jak se má nesnížené činovné jednoho k nesníženému činovnému druhého manžela.

§ 8.

(1) Je-li z manželů jeden státním zaměstnancem v činné službě a jeden poživatelem odpočivného (zaopatřovacího) platu nebo jsou-li oba manželé poživateli odpočivných (zaopatřovacích) platů; krátí se služební plat státního zaměstnance v činné službě podle příslušných ustanovení § 7, odpočivné (zaopatřovací) příjmy druhého manžela, po případě odpočivné (zaopatřovací) příjmy obou manželů, pokud hrubý úhrn služebního platu jednoho manžela a odpočivných (zaopatřovacích) příjmů druhého manžela, po případě hrubý úhrn obou odpočivných (zaopatřovacích) příjmů činí ročně dohromady

více než 18.000 Kč Kč	do 24.000 včetně, o..	2,1 %
24.000 Kč	do 30.000 Kč o...	2,3 %
30.000 Kč	do 36.000 Kč o...	4,2 %
36.000 Kč	o..............	5,6 %

odpočivných (zaopatřovacích) příjmů tohoto manžela (každého z obou manželů).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také, žije-li soudce (poživatel odpočivného nebo zaopatřovacího platu) ve společné domácnosti s osobou uvedenou v článku I, § 5, odst. 2 a 3 zák. č. 2/1920 Sb. z, a n., i kdyby tato nevyhovovala podmínkám tam stanoveným.

(3) Ustanovení odstavců 1. a 2 platí i tehdy, jestliže po 1. červenci 1933 bylo manželství rozvedeno.

(4) Pod ustanovení tohoto paragrafu spadají všecky odpočivné (zaopatřovací) příjmy, zejména bez rozdílu, zda poživatel jich nabyl z vlastního služebního poměru, nebo zda jeho nárok jest odvozen od osoby jiné.

(5) Krácením podle předcházejících odstavců nesmí odpočivný (zaopatřovací) plat klesnouti pod příslušnou nejnižší výměru.

(6) Poživatelům příjmů uvedených v odstavci 1 nesmí po srážce podle odstavců 1 až 3 zůstati na těchto příjmech méně, než zůstane poživatelům takových příjmů s nejvyšším hrubým úhrnem, pro nějž je stanoveno nejblíže nižší srážkové procento nebo nebyla srážka tato stanovena vůbec. V takových případech se sníží částka, o niž byl odpočivný (zaopatřovací) plat podle tohoto paragrafu krácen, u osoby, jež má odpočivný (zaopatřovací) plat nižší, jsou-li oba odpočivné (zaopatřovací) platy stejné, u manželky.

(7) Služebním platem, pokud se týče odpočivnými (zaopatřovacími) příjmy se tu rozumějí platy příslušející po srážkách podle ustanovení §§ 1, 3, 4 a 6 tohoto zákona, po případě po srážkách podle ustanovení §§ 11 až 13 zákona č. 204/1932 Sb. z. a n.

§ 9.

(1) Při jakémkoliv zvýšení pensijní základny platí soudce jako zvláštní pensijní příspěvek po dobu dvanácti měsíců (padesátidvou týdnů) od tohoto zvýšení polovinu částky, o niž se takto zvýšila měsíční částka pensijní základny. O zaokrouhlení tohoto příspěvku platí ustanovení § 140, odst. 3 platového zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro zvýšení pensijní základny podle § 14 tohoto zákona.

§ 10.

(1) Vdově po soudci, která je o 20 let mladší svého manžela a nabude po účinnosti tohoto zákona nárok na zaopatřovací plat, přísluší zaopatřovací plat ve výměře snížené o 10%, a je-li mladší o více roků, vždy o další 2 % za každý celý rok přesahující věkový rozdíl 20 roků, žila-li však taková vdova v tomto manželství nepřetržitě přes 5 roků, snižuje se procento srážky za každý započatý rok manželství přesahující 5 roků, o 2 %, pokud se týče o 4 %, vzešlo-li z tohoto manželství dítě, až bude dosažena normální výměra zaopatřovacího platu. Nejnižší roční výměra vdovské pense zůstává však podle tohoto ustanovení zachována.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně pro osoby, jichž se týká ustanovení článku I, § 5, odst. 2 a 3 zák. č. 2/1920 Sb. z., n.

§ 11.

Ustanovení § 26 zák. č. 204/1932 Sb. z. a n. platí i pro oblast tohoto zákona, ustanovení § 20 téhož zákona pak platí i pro opatření prováděná podle §§ 6 a 8 tohoto zákona.

§ 12.

Případné nároky na jakýkoliv doplatek z titulu úprav služebních (odpočivných, zaopatřovacích) příjmů, které byly provedeny podle vládních nařízení o úsporných opatřeních personálních, vydaných na základě zákonů č. 109/1934, 131/1935 a 163/1936 Sb. z. a n., zanikají, ať vznikly nebo byly uplatněny kdykoliv.

§ 13.

Ustanovení uvedená v §§ 1 až 12 tohoto zákona platí obdobně i pro soudcovské čekatele.

Část druhá.

§ 14.

(1) Soudcům a úředníkům, uvedeným v § 53 platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., v činné službě přísluší zvláštní, do pense započitatelný přídavek ročních 1.800 Kč, který se vyplácí v měsíčních splatných lhůtách zároveň se služným. Pro rok 1937 přísluší však tento přídavek polovici, která se vyplatí najednou nejpozději do šesti týdnů po vyhlášení tohoto zákona.

(2) Zvláštní přídavek, zmíněný v zejícím odstavci, není ve smyslu o úsporných opatřeních personálních srážkové základny.

Část třetí.

§ 15.

Tento zákon, který provedou všichni nové vlády, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1937. Platnost předpisu § 1, § 2 odst. 1, §§ 3 až 5 končí dnem 31. prosince 1937.

J. Malypetr v, r.,
předseda.

JUDr Jan Říha v, r.,
sněm. tajemník.

Bergmann v. r.,
zapisovatel.