Senát Národního shromáždění R. Čs. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 533.

1. sen. Kvasničky, dr Matouška na p. předsedu vlády ve věci poškození zájmů státu nedostatečnou organisací československé exposice na světové výstavě v Paříži.

2. sen. Bergmana na p. ministra zemědělství ve věci revise snížení obilního osevu a zajištění dostatečného množství chlebové mouky.

3. sen. Bergmana na p. ministra financí ve věci státního příspěvku fondům při zemědělských radách určeným na podporu krajů postižených živelní pohromou.

Světová výstava v Paříži byla slibnou příležitostí, aby náš stát vhodnou exposicí získal nejen řadu úspěchů hospodářských, ale i kulturních a mravních, neboť nemělo Československo, zejména jeho průmysl a obchod dosud právě nejlepší zkušenosti s účastí na mezinárodních a světových výstavách. Bohužel, to, čeho jsme svědky na československé exposici dokazuje opět, že je třeba, aby byla ujednána jednou pro vždy řádná náprava a bylo vyvarováno se chybám, které na pařížské výstavě jsou - mírně řečeno - trestuhodné.

Československý pavilon měl být definitivně otevřen 18. června 1937. Do té doby však nebyl ještě ani dostavěn, takže otevření československé exposice týkalo se pouze vstupní haly s exposicí kulturně-školskou, zatím co ostatní výstavní místnosti nebyly dohotoveny, ačkoliv řada jiných států s výstavbou svých pavilonů byla hotova. Při provedení stavby přišlo se ještě na horší skutečnost. Těžký průmysl (Škodovy závody atd.) nemohl umístiti svoji exposici s velkým nákladem pořízenou do prvního patra budovy, ježto nosná konstrukce by nebyla tíhu vystavovaných předmětů vydržela. Bylo třeba proto provésti novou dislokaci, která ovšem nejenom, že znamená další nová vydání, ale porušuje i stanovený ráz celé československé exposice. Uvážíme-li, že je to první československá exposice na podobné světové výstavě, na niž stát věnoval již více jak 5 milionů Kč vůbec, jeví se skutečnost, že nebylo dbáno zájmů Československého státu, ještě v horším světle. Generální komisariát pařížské výstavy, který dlí již delší dobu se svým úřednictvem v Paříži, úřadoval pro strany pouze jednu až dvě hodiny denně v budově československého vyslanectví. Rovněž i prohlášení generálního komisaře, "že výstavě nerozumí", učiněné našemu průmyslu, je jasným dokladem toho, jak bezohledně plýtvá se penězi státu, těžce z poplatnictva dobývanými.

Proto se táží podepsaná pana předsedy vlády:

1. Zda je ochoten působiti k tomu, aby skandál s československou exposicí na pařížské výstavě byl bezodkladné řádně vyšetřen a vinníci exemplárně potrestáni?

2. Zda je pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby byla ihned provedena výměna zodpovědného úřednictva novým, které pro organisaci exposice má řádnou kvalifikaci?

3. Zda je pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby byla v otázkách zahraničních exposic státu učiněna taková náprava, aby se podobné případy již vícekráte neopakovaly?

4. Zda je pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby o celém případu byla naši veřejnosti, která má pochopitelný zájem, podána řádná pravdě odpovídající a skutečností podložená úřední zpráva?

V Praze dne 23. června 1937.

O tom nelze pochybovati, že výsledek letošní sklizně žita bude slabý, velmi podnormální.

V důsledku známých předpisů o snížení osevních ploch nebylo na podzim loňského roku zaseto tolik žita jako jindy. Mimo to mnoho žit bylo nutno z jara zaorat a ta, která zůstala, jsou slabá, takže vydají také slabou žeň.

Ve východních částech republiky velmi žitu uškodila dlouho trvající sucha. Předběžné odhady žitné sklizně mluví o tom, že letos se sklidí u nás asi o čtvrtinu méně žita než loni. A poněvadž už loňská sklizeň jen taktak že stačila krýti spotřebu, lze s jistotou očekávati pro hospodářský rok 1937/ 1938 nedostatek žita. Za těchto okolností jeví se nařízení o zmenšení osevu obilného nevhodným, zejména pokud jde o žito, jehož ani při normální sklizni nemáme velké nadbytky.

Z toho důvodu táží se podepsaní pana ministra zemědělství:

Jsou panu ministrovi známy neutěšené vyhlídky na sklizeň žita letošního roku a na možnost nedostatku žitné mouky pro výrobu chleba?

Jaké jsou úmysly pana ministra ve věci regulace osevních ploch pro příští hospodářský rok?

Uznává pan ministr potřebu, aby předpisy o zmenšení osevních ploch, pokud jde o žito, byly zrušeny?

V Praze dne 22. června 1937.

Letošního roku podobně, jako tomu bylo v letech minulých, byly některé kraje postiženy živelní pohromou, ponejvíce krupobitím. Stát na takovéto případy pamatuje zvláštními zákonem stanovenými příspěvky pro postižené zemědělce. Tyto příspěvky má vyplácet ministerstvo financi zemědělským radám, které je pak rozdělují poškozeným zemědělcům. Namnoze se nemohou zemědělci ani po dlouhé době dočkat příspěvků, a zemědělské rady odpovídají, že ministerstvo financí činí průtahy ve věci vyplácení zákonem stanovených kvot do příslušných fondů.

Z toho důvodu táží se podepsaní:

Jsou tyto poměry známy panu ministru financí?

Jaká opatření chce pan ministr učinit, aby pro příště částky, zákonem určené na podporu krajů postižených živelní pohromou, byly včas, bez prodlení poukazovány zemědělským radám?

V Praze dne 28.. června 1937.