IV. volební období.

Tisk 554.

1. ministra zemědělství na interpelaci sen. Steinera, Fidlíka, Kreibicha ministrům vnitra a spravedlnosti o poměrech zavládnuvších v urbariální obci Farkašdu (tisk 455/9)

2. ministra vnitra, financí a zemědělství na interpelaci sen. Steinera, Fidlíka a Kreibicha o škodách způsobených krupobitím a povodní v Nededu (tisk 455/10)

3. vlády na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti přizpůsobení se cen obilí ze sklizně 1937 současné cenové výši (tisk 497/4)

Odpověď převzal jsem za pány ministry vnitra a spravedlnosti v dohodě s nimi, ježto jde o věci spadající do působnosti především ministerstva zemědělství.

Bývalí urbarialisté ve Farkašdu užívají společně pastvinu ve výměře 211 kat. j.; nejsou však organisováni podle zák. čl. X/1913 a v důsledku toho podléhají jich právní úkony předpisům soukromého práva.

Pozemky shora označené jsou součástí obecní honitby, obecní zastupitelstvo však neprávem přenechávalo býv. urbarialistům celé nájemné, kterého použili tito i na krytí výdajů, jež měla snášeti z části obec, z části všichni majitelé pozemků a konečně jen býv. urbarialisté. Na zákrok úřadu býv. urbarialisté již vyúčtovali nájemné za roky 1923-1927, vyúčtování za roky následující jest právě v běhu. Neodpovídá pravdě, že okresní úřad v Šale povolil urbarialistům odklad k vyúčtování.

Okresnímu úřadu v Šale bylo nařízeno, aby učinil neprodleně potřebná opatření k založení pasienkového společenstva podle zák. čl. X/1913, čím má se zabrániti tomu, aby jednotlivci jednali bez kontroly ostatních.

Inundační prostor (staré koryto řeky Váhu) jest řádně zapsán ve vložce č. 2498 poz. knihy obce Farkašd. Mezi urbarialisty, soukromými vlastníky a obcí Farkašd jest o onen prostor vlastnický spor. Dokud nebude odstraněn spor buď dohodou stran nebo soudním rozsudkem, nelze knihovně provésti změnu zápisu vlastníků. Státní zastupitelství bylo poukázáno, aby po skončení administrativního řízení vyžádalo si příslušné spisy a zjistilo, nejde-li o trestné činy.

V Praze dne 24. září 1937.

Ministr zemědělství:

Dr Zadina v. r.

A válaszadást a belügyi és igazságügyi miniszterek helyett s ezekkel egyetértőleg magamra vállaltam, minthogy első sorban a földművelésügyi minisztérium hatáskörébe vágó ügyekről van szó.

Farkasd község volt urbéresei 211 kat. hold területméretű legelőt hasznáInak; minthogy azonban az 1913. évi X. t.-c. értelmében szervezve nincsenek, ennek kovetkeztében jogügyleteik a magánjogi jogszabályok szerint birálandók el.

A fenti földek a községi vadászterület részét képezik, a községi képviselőtestület azonban jogtalanul az egész bérleti összeget a volt urbéreseknek hagyta, amelvet ezek oly kiadások fedczésére fordítottak, amelyet részben a községnek, részben a földek összes birtokosainak s csak utolsó sorban a volt urbéreseknek is kellett viselniök. A volt urbérések a hatóság, közbelépésére az 1923.-1927. évekre járó bérösszeggel már elszámoltak, a következő évekre szóló elszámolás pedig már folyamatban van.

Nem felel meg az igazságnak az, hogy a sellyei járási hivaial az urbéreseknek elszámolási halasztást engedélyezett.

A sellyei járási hivatalnak meghagyatott, hogy az 1913. évi X. t.-c, értelme szerinti legalőtársulat megszervezése iránti lépéseket haladektalanul tegye meg annak megakadályozására, hogy egyesek a többiek elenőrzése nélkül ne intézkedhessenek.

Az árterület (Vág folyó régi medre) Farkasd község 2498. sz. telekkönyvi betétjébe szabályszerüen van bejegyevzve. Az urbéresek, magántulajdonosok és Farkasd hözség között emez ár terület tulajdonjoga iránt per van folyamatban. Amíg ez a per akár egyezséggel, akár pedig birói itélettel el nem döntetik, azideig a tulajdonbejegyzés változását telekkönyvileg keresztülvinni nem lehet. Az államügyészséé utasittatott, hogy a közigazgatási eljárás befejezése után az illetékes iratokat bekérje s megállapítsa, vajjon nem büntetendő cselekményekről van-e szó.

 Prága, 1937. szeptember 24.

A földművelésügyi miniszter:

Dr. Zadina s. k.

Provedeným šetřením finančních úřadů bylo zjištěno, že krupobitím a povodní, kterou byla stižena obec Neded a okolí v roce 1936, nebyli postiženi všichni poplatníci stejnou měrou; při vymáhání daní a veřejných dávek postupoval příslušný berní úřad liberálně, přihlížeje individuálně ke stupni poškození.

V roce 1937 dal berní úřad provésti exekuční zájmy u 225 dlužníků, kteří nedodrželi podmínky služby povolené jim v rámci depurační akce. Exekuční vymáhání daní zůstalo u většího počtu dlužníků bezvýsledné. Dražby nebyly v roce 1937 dosud žádné vypsány, tím méně provedeny.

Všeobecný odklad exekučního vymáhání nelze do 1. srpna 1938 zásadně povoliti proto, že poplatníci nejsou postiženi živelními pohromami stejnou měrou, takže by odklad exekuce byl v některých případech neodůvodněný.

Zemský úřad v Bratislavě nerozhodoval o nouzových podporách zemědělcům v obci Nededu, postiženým v roce 1936 krupobitím a v roce 1937 spodní vodou a ani mu nebyly předloženy k rozhodnutí příslušné nouzové elaboráty, protože udělování podpor zemědělcům patří ve smyslu vládních nařízení č. 74 a 75/1928 Sb. z. a n. do působnosti správ zvláštních fondů, t. j. v tomto případě předsednictva zemědělské rady pro Slovensko v Bratislavě, která o nich rozhodne s konečnou platností.

Proto také ministerstvo vnitra nemohlo uložiti zemskému úřadu v Bratislavě, aby obyvatelům obce Neded, postiženým v roce 1936 krupobitím, byly poukázány nouzové podpory.

Správa zvláštního fondu při zemědělské radě v Bratislavě přidělila zemědělcům, postiženým krupobitím v roce 1936 za sníženou cenu 150 q kukuřice a 190 q růžových bramborů (růžáků), o něž zemědělci přímo žádali. Postižení byli o přídělu zpraveni, ale nikdo z nich se o odběr přidělených naturálií nepřihlásil.

Pokud jde o škody, způsobené povodní na jaře letošního roku, bylo zařízeno, aby škody na majetku zemědělců byly vyšetřeny a projednány podle vládního nařízení č. 75/1928 Sb. z. a n. o poskytování podpor při živelních pohromách. Na podkladě nouzových elaborátů přidělila pak správa zvláštního fondu postiženým zemědělcům 300 q pšenice, 150 q žita, 200 q superfosfátu a 60 q draselné soli za sníženou cenu.

Ministr vnitra.
Dr Černý v. r.

Ministr financí:
Dr Franke v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

A pénzügyi hatóságok által lefolytatott vizsgálat nyomán megállapíttatott, hogy Negyed községben az 1936. év folyamán pusztító jégverés és árvíz által valamennyi adózó nem egyformán sujtatott; az illetékes adóhivatal az adók és köztartozások behajtásánál az egyéni károsodásra való tekintettel szabadelvüen járt el.

Az adóhivatal az 1937. év folyamán 225 hátralékos adózónál foganatosíttatott végrehajtási foglalást, akik a depurációs akció folyamán nekik engedélyezett feltételeliet be nem tartották. Az adók végrehajtási behajtása az adózók többségénél nem járt eredménnyel. Az árverések ezideig az 1937. évben ki se hirdettettek, annál kevésbbé végrehajtattak.

Az általános végrehajtási behajtás elhalasztása I933. augusztus 1-től fogva elvben nem engedélyezhető azért, mert az adófizetők az elemi károk által nem sujtatták egyformán, úgyhogy a végrehajtás elhalasztása bizonyos esetekben nem volna indokolt.

A bratislavai országos hivatal az I936-ban jégkár által s 1937-ben talajvíz által sujtott negyedi földműveseknek adandó inségsegélyekről nem határozott s neki az illető inségelaborátumok hatáxozathozatai végett be se terjesztettek, minthogy a segélyelrnek a földművesek közötti kiosztása az 1928. évi 74. és 75. Tgysz. kormányreüdeletek érteltnében külön alapok igazgatásának, a jelen. esetben a bratislavai mezőgazdasági tanács elnökségének hatáskörébe tartozik, amely azokrói végérvénnyel dönt.

A belügyi minisztérium ez oknál fogva nem utasíthatta a bratislavai országos hivatalt, hogy Negyed községnek I936. évben jégverés által károsult.lakóssága között inségsegélyek osztassanak ki.

A bratislavai mezőgazdasági tanács mellett működő külon alap igazgatosaga 1936. ev folýamán jégkárokat szenvedett földművesek között ezeknek közvetlen kérelmére I50 q kukoricát és 190 q rózsaszínü burgonyát mérsékelt áron osztott ki. A károsultak a kiosztásról értesíttettek, azonban a kiosztott termények átvételérs senki közülük nem jelentkezatt.

Amennyiben a folyó év tavaszán előfordult árvízkárok forognak szóban, intézkedés történt aziiránt, hogy a földművesek vagyonán esett károk az elemi károk esetén adandó segélyekrők szóló 75/1928; sz. kormányrendelet értelmében kivizsgáltassanak és letárgyaltassanak.Ennek megtörténtévei a kü1ön alap igazgatósága az inségelaborátumok alapján a károsult földműveseknek 300 q buzát, 150 g rozsot, 200 q szuperfoszfátot, 60 q kálisót mérsékelt áron osztott ki.

Praha 1937. szeptember 27.

A belügyi miniszter:
Dr. Černý s. k..

A pénzügyi miniszter:
 Dr. Franke s. k.

A földművelésügyi miniszter:
Dr. Zadina s. k.

Podle ustanovení § 22, odst. 1 vl. nař. č. 137/34 Sb. z. a n., o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy ve znění vl. nař.. č. 219/1936 Sb. z. a n., má stanoviti výkupní ceny obilí a podle § 30, odst. 1 cit, vl. nař. prodejní podmínky a prodejní ceny vykoupeného obilí Československá obilní společnost.

Společnost učinila tak ve schůzi správní rady konané dne 23. července t. r., a to na podkladě zásadního vládního rozhodnutí ze dne 21. července t.r.,v němž vláda bedlivě přihlížela i ke zvýšení výrobních nákladů obilí i k nutnosti udržeti ceny mouky a chleba na přiměřené výši, aniž by byla porušena potřebná finanční rovnováha Společnosti.

Příslušná vyhláška ministrů financí a zemědělství ze dne 24. července t. r., o výkupních a prodejních cenách obilí domácího původu ze sklizně 1937 v hospodářském roce 1937/1938, byla uveřejněna v Úředním listě republiky Československé ze dne 25. července t. r., č. 170.

V Praze dne 9. října 1937.

 Předseda vlády:
Dr Hodža v. r.