Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 561.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

Čl. I.

Podle ustanovení hlavy I zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. lze vyvlastňovati pozemky do 31. prosince 1939.

Čl. II.

Účinnost ustanovení hlavy II a VII zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1940.

Čl. III.

§ 1.

V § 37, č. 1 zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. nahrazují se slova "zákona ze dne 15. června 1927 č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních," slovy "zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb. z. a n. (v dalším krátce zákona o přímých daních)" a v § 38, č. 1, § 39, odst. 1, § 41, odst. 1, č. 1 a § 65, odst. 2 téhož zákona slova "zák. č. 76/ 1927 Sb. z. a n." slovy "zákona o přímých daních."

§ 2.

(1) Dočasné osvobození od domovní daně a přirážek podle § 37 zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. přísluší též stavbám dokončeným v letech 1939 a 1940.

(2) Stavby uvedené v odstavci 1 jsou též osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místnosti podle § 38 zák. č. 65/1936 Sb. z. a n.

§ 3.

Osvobození od převodního poplatku podle § 39 zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. vztahuje se též na převody domů dokončených v letech 1939 a 1940.

Čl. IV.

§ 1.

Podporu podle ustanovení hlavy IV až VI zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. lze uděliti na stavby, s nimiž bude začato do 31. prosince 1939.

§ 2.

Ustanovení § 58, odst. 2 zák. č. 65/1936 Sb. z. a n. bude zníti takto:

"(2) Nájemní domy podle odstavce 1 musí vyhovovati podmínkám § 136 zákona o přímých daních a obsahovati výlučně byty s podlahovou plochou obytných místností včetně kuchyně nejvýše 34 m2."

Čl. V.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1938; provedou jej ministři sociální péče, financí a veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Koncem tohoto roku pozbude účinnosti většina nedůležitějších ustanovení zákona o stavebních ruchu. Podle výslovných předpisů má dnem 31. prosince 1937 zaniknouti účinnost ustanovení hlavy II o stavebních úlevách a hlavy VII o rozhodčích soudech mzdových; stejně toliko do 31. prosince 1937 lze podle hlavy I vyvlastňovati pozemky a rovněž podporu podle hlavy IV až VI je možno uděliti jen na stavby začaté do téže lhůty. Výjimku tvoří pouze hlava III, jejíž daňové a poplatkové úlevy vztahují se ještě na stavby dokončené v příštím roce.

Není potřeba zvláště zdůrazňovati, že nelze ponechati další vývoj stavebního podnikání bez zásahu státu a jeho pomoci. O tom nebylo pochybností. V úvahách vyskytla se však otázka, zda má se prodloužiti účinnost toliko oněch ustanovení, jejichž působnost končí letošním rokem, či zda má se pomýšleti na úpravu dlouhodobou. Převahy nabylo mínění, že hospodářské poměry nejsou dosud takové, aby bylo možno tvořiti pevné předpoklady na delší řadu let. S druhé strany bylo však vším právem poukazováno na to, že krátkodobá provisoria se neosvědčila, ježto bránila vytvoření uspořádaného stavebního plánu. Osnova snaže se proto nalézti v tom směru střední cestu, navrhujíc prodloužiti účinnost všech ustanovení zákona o stavebním ruchu na dobu dalších dvou let.

Podle toho bude tedy možno vyvlastňovati pozemky podle hlavy I zákona až do 31. prosince 1939; do téže lhůty musí pak býti zahájeny stavby, na které má býti udělena podpora podle hlavy IV až VI zákona. Daňové a poplatkové úlevy podle hlavy III mají podle osnovy příslušeti ještě stavbám dokončeným do 31. prosince 1940, do kdy zůstanou nezměněně též v platnosti ustanovení hlavy II o stavebních úlevách a hlavy VII o rozhodčích soudech mzdových.

Prodloužení účinnosti ustanovení hlavy I zákona, která se týkají vyvlastňování pozemků, je obsaženo v čl. I osnovy. Zmocnění státní správy ku prodeji státních pozemků, pojaté do § 1 zákona, není třeba ani prodlužovati ani obnovovati, ježto není nikterak časově omezeno.

V čl. II osnovy prodlužuje se účinnost ustanovení hlavy II a VII zákona, a to do konce roku 1940, aby byla zachována právní a věcná souvislost s čl. III.

Čl. III osnovy jedná o časovém rozšíření daňových a poplatkových úlev podle hlavy III zákona též na stavby dokončené v letech 1939 a 1940.

Jde tu především o osvobození od domovní daně a přirážek na 25 let u malobytových staveb a na 15 let při stavbách ostatních a pak o osvobození od dávky z nájemného nebo z používaných místností na 20 nebo 10 let podle povahy stavby. Osnova navrhuje prodloužiti účinnost příslušných ustanovení beze změny. Dosavadní daňové úlevy přispěly sice v posledních letech jako velmi účinný prostředek k oživení stavebního ruchu, avšak přes to výsledky stavebního podnikání nebyly úměrné současnému zlepšování hospodářských poměrů a rostoucí poptávce na bytovém trhu. Proto jeví se nutným uchovati aspoň nynější daňové úlevy i na další leta.

Z poplatkových úlev navrhuje osnova prodloužiti účinnost ustanovení § 39 zákona o osvobození převodů domů od převodního poplatku.

Podle čl. IV osnovy bude možno jak pouhou státní záruku podle hlavy IV zákona tak státní příspěvek na stavbu bytů pro chudé nebo na usídlení nezaměstnaných podle hlavy V a VI zákona uděliti i na stavby, s nimiž bude začato do 31. prosince 1939.

Jedinou věcnou změnu dosavadních ustanovení přináší osnova v čl. IV, § 2, navrhujíc jinou textaci § 58, odst. 2 zákona. Osnova snaží se tu vyjíti vstříc důrazným požadavkům projektantů i obcí, ponechávajíc jim, aby dosavadní nejvyšší přípustnou výměru 34 m2 podlahové plochy rozčlenili podle potřeby a projekčních možností. na jednotlivé místnosti. Dosavadní ustanovení bylo totiž velmi často na překážku účelnému a úspornému řešená projektů.

Po formální stránce dozná změny zákon toliko ustanovením čl. III, § 1 osnovy, a to vzhledem k novelisaci zákona o přímých daních, provedené koncem roku 1936 zákonem č. 226/1936 Sb. z. a n.

Navrhovaný zákon má podle čl. V osnovy nabýti účinnosti dnem 1. ledna 1938.

V Praze dne 12. listopadu 1937.

Předseda vlády:
Dr M. Hodža v. r.