Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 567.

Zlepšující se hospodářská konjunktura v r. 1936 projevila se ve státním závěrečném účtu za tento rok ještě nepatrně. Preliminované příjmy zvýšily se sice proti roku předchozímu o slušnou částku 500,485.630 Kč 19 h, leč zvýšení příjmů ubylo daleko vyváženo výdaji, s nimiž rozpočet nepočítal a jež do značné míry připadají ještě na vrub účinků hospodářské krise jen pozvolna ustupující.

Srovnáme-li výdaje hrazené z příjmů rozpočtových a mimorozpočtových obou let, poznáme, že v roce 1936 zvýšily se proti roku 1935 výdaje preliminované o 448,762.809 Kč 34 h, výdaje nepreliminované, připadající rovněž k tíži rozpočtových příjmů, o 155,235.645 Kč 10 h, a výdaje nepreliminované, hrazené z příjmů mimorozpočtových, o 1.731,888.739 Kč 20 h.

Kromě dotčených účinků hospodářské krise měly na zvýšení výdajů v r. 1936 podstatný vliv náklady na bezpečnost státu, odůvodněné napjatou situací mezinárodní, zatěžující jak známo rozpočty všech evropských států; dále přispívají k většímu zatížení státního hospodářství nové úkoly a povinnosti, jež stát na sebe přejímá a lež s vlastním státním hospodářstvím nesouvisejí (jsou to na př. sanace peněžních a jiných podniků na účet státu, dotace obilní společnosti, ztráty ze státních záruk a pod.). Při té příležitosti nelze pominouti mlčením, že jednotlivá ministerstva stále si nemohou navyknout tomu, aby své výdaje přizpůsobovala nepříznivé době a udržují některé výdajové položky na výši, kterou bylo by možno bez národohospodářských nebo jiných škod víceméně snížiti.

V důsledku uvedených příčin odchýlily se též v r. 1936 daleko výsledky státního hospodaření na rozpočet od úvěrů schváleného rozpočtu.

Vzestup preliminovaných výdajů způsoben byl velmi značným překročením rozpočtu jednotlivými ministerstvy, jež činí (v náležitosti) úhrnem 835,350.878 Kč 59 h. U kap. 5 ministerstva národní obrany činí překročení 118,745.327 Kč 95 h, u kap. 15 - ministerstvo železnic - 3.741 Kč 90 h, u kap. 16 - ministerstvo sociální péče 115,945.356 Kč 05 h, u kap. 17 - ministerstvo zdravotnictví - 48,049.531 Kč 95 h, u kap. 18 - odpočivné a zaopatřovací platy - 3,907.457 Kč 15 h a u kap. 19 - ministerstvo financí - 548,699.463 Kč 59 h.

Poněvadž uvedená překročení vyžadují podle čl. XIV fin. zákona pro rok 1936 souhlasu

Národního shromáždění, požádala vláda pod datem 6. listopadu 1937 Národní shromáždění o dodatečné schválení.

Podstatně nižší příjem preliminovaného státu proti rozpočtu jeví se hlavně v nižších příjmech zdaní a dávek, a to o 392,894.942 Kč, dále měly tu vliv nižší příjmy v kap. 10 - ministerstvo školství a nár. osvěty a nižší příjmy ze státních podniků přes to, že jejich celkový výsledek byl lepší než předpokládal rozpočet. Proti rozpočtu předchozímu vykazují jak státní podniky, tak daně a dávky v r. 1936 výsledek příznivější. Na zlepšení příjmů z daní a dávek měl vliv vzestup plateb odvedených na povinnost dosud nepředepsanou v důsledku přiznávání dobropisu podle § 2 vlád. nař. čís. 28/1936; na druhé straně však utrpěl jejich výnos tím, že mimořádné práce, jichž si vyžádala upravovací akce u dlužných daní a dávek, způsobily jednak omezení upomínací a exekuční činnosti, jednak odsunutí výpočtu úroků z prodlení za r. 1935 ve většině případů do r. 1937.

Výdaje nepreliminované, připadající k tíži rozpočtových příjmů, činily v r. 1936 částku 361,086.667 Kč 10 h. Poněvadž vlastní příjmy toho pododdělení byly pouze 620 Kč, zvětšil se pokladní schodek, shora vykázaný, o další částku 361,086.047 Kč 10 h. Hlavní položku tvořily v těchto výdajích náhrady ztráta nákladů spojených s udržováním zásoby pšenice Čsl. obilní společnosti částkou 240,289.728 Kč 40 h.

Nepreliminované výdaje, pro něž určeny byly zákonitým zmocněním příjmy mimorozpočtové, činily 3.119,679.929 Kč - h. Hlavní položky tvořily mimořádné náklady na obranu státu v úhrnné částce 1.902,318.577 Kč 30 h, z nichž hrazeno bylo z půjčky na obranu státu 438,110.266 Kč 85 h, dále příděly na investiční potřeby státních podniků, příděly z půjčky práce státním fondům, samosprávným svazkům atd., výdej spojený s realisací státních záruk za Ústřední bratrskou pokladnou a konečně stálý vklad u Národní banky čsl. podle zákona čís. 262/1936 o nové úpravě čsl. měny v částce 480,291.880 Kč 95 h, který však jest uhrazen odpovídající příjmovou protipoložkou. Ze srovnání příjmů s výdaji tohoto pododdělení vyplynul další schodek v částce 265.869 Kč 15 h, čímž celkový pokladní schodek, vyplývající z účinů preliminovaného a nepreliminovaného státu dosáhl částky 1.760,066.296 Kč 55 h.

Schodek ten uhrazen byl jednak převahou příjmů nad výdaji v hospodaření úvěr nimi operacemi a zálohami v částce 1.496,445.477. Kč 95 h, jednak částkou 263,620.818 Kč 60 h z pokladní hotovosti, čímž tyto se snížily koncem r. 1936 na částku 489,795.161 Kč 25 h - oproti vykázaným pokladním hotovostem koncem roku 1935 v částce 753,415.979 Kč 85 h. K uvedené částce pokladních hotovostí dlužno připočísti pasivní saldo nedoúčtovaných položek koncem roku 1936 v částce 86,736.095 Kč 45 h, což dává úhrn skutečných pokladních zůstatků k 31. prosinci 1936 částkou 576,531.256 Kč 70 h. Kromě těchto hotovosti vykazovaly státní pokladny zásobu cenných papírů v hodnotě 1.155,401.267 Kč 70 h.

Zvýšené potřeby státní správy v r. 1936 vyžádaly si mimořádného rozpětí úvěrních operací, jejichž výtěžek činil úhrnem 4.878,950.510 Kč - h. Kromě toho použity byly k úhradě výdajů zálohy v částce 854,565.700 Kč 25 h. V úvěrních operacích hlavní položku tvoří půjčka na obranu státu, která vynesla 3.457,715.835 Kč - h, ostatní příjem připadá skoro veskrze na výtěžek pokladničních poukázek. V zálohách tvoří hlavní příjmové položky záloha poskytnutá Poštovní spořitelnou v částce 352,647.908 Kč 30 h a směnky tabákové režie eskortované u Národní banky v částce 500 mil. Na druhé straně však byla v účtu záloh uplacena pohledávka Poštovní spořitelny v částce 1.421,862.963 Kč 90 h, a poskytnuta záloha Čsl. drahám na investiční potřeby v částce 343,501.665 Kč 35 h.

Státní dluh. Oproti uvedenému příjmu z úvěrních operací v částce 4.878,950.510 Kč - h, činí skutečný přírůstek státního dluhu za rok 1936 částku 5.603,069.813 Kč 50 h. Tato diference mezi výtěžkem úvěrních operací a zvýšením státního dluhu vysvětluje se tím, že při prováděné unifikaci státních půjček toho roku musela býti jistá část titrů přejímána v hodnotě vyšší než za hodnotu nominální, dále druhou devalvací čsl. koruny, která měla v zápětí zvýšení zahraničního dluhu, a výlohami při úvěrních operacích. Dotčený náskok státního dluhu jest však vyvážen úsporami na úrokovém břemenu, jichž unifikací bylo dosaženo. Celkový dluh státní koncem roku 1936 vykázaný státním závěrečným účtem dostoupil uvedeným přírůstkem částky 45.527,384.185 Kč 45 h. Z toho připadalo na vnitřní dluh státní založený 27.767,312.569 Kč 10 h, na vnitřní dluh přechodný 8.242,786.482 Kč 95 h, na zahraniční dluh 7.495,304.979 Kč 40 ha na dluh státovkový 2.021,980.154 Kč - h. V důsledku velikého vzrůstu nezaloženého státního dluhu ztratil zvláštní fond pro konsolidaci přechodného státního dluhu svůj, význam. Koncem roku 1936 - klesly jeho hotovosti stálým odčerpáváním na zbytek 199,201.438 Kč 96 h.

Státní podniky. Jak bylo již vzpomenuto celkový stav státních podniků v r. 1936 se zlepšil, což jeví se v tom, že vykázaly ve svém souhrnu zisk o 207 mil. 950.103 Kč 60 h vyšší než v r. 1935. K vyššímu zisku největší měrou přispěl snížený deficit státních drah, jenž se zmenšil o 164,568.308 Kč - h, dále zlepšený výsledek hospodaření státních lesů a statků, báňských a hutnických závodů a některých jiných státních podniků. Naproti tomu tabáková režie ani v r. 1936 se nepovznesla ze své stagnace, takže její zisky zůstávají nadále pod předpokládanými výtěžky v rozpočtech. Poněvadž schodek státních drah byl nižší nežli předpokládala rozpočtová úhrada ze státní pokladny, byla tentokráte celá bilanční ztráta státních drah uhrazena ze státní pokladny. Rozpočtový výbor doporučuje, aby senát tuto úhradu vzal na vědomí.

Nedoplatky na veřejných dávkách, jež koncem roku 1935 byly vykázány částkou 4.611,092.909 Kč 95 h, snížily se koncem roku 1936 na 3.737,925.706 Kč 31 h, v důsledku zmíněné již upravovací akce nedoplatkové. Snížení připadá převážně na odpisy z důvodů nedobytnosti. Největší odpisy připadají na daně přímé a daň obratovou a přepychovou, předepsané za roky 1933 a předchozí, u nichž na odpisy připadají více než 2/3 až téměř 4/5 ze snížené povinnosti. Tak u daní přímých připadlo z celkového snížení na odpisy 495,063.294 Kč 25 h, na platby 193,293.980 Kč 50 h; u daně z obratu a přepychu na odpisy 428,326.108 Kč 40 h a na platby 113,479.004 Kč 60 h. Poměrně menší odpisy vykazuje depurační akce u poplatků a nepatrné u daní spotřebních.

Podíly na stát. daních, dávkách a poplatcích jsou proti rozpočtu vyšší o 27,385.604 Kč 70 h. U svazků územní samosprávy byly opětně překročeny zálohy na učitelské platy, limitované ve finančním zákoně čl. III. na 925 mil. Kč, a to o 22,323.159 Kč 80 h. Rozpočtový výbor doporučuje, aby i toto překročení bylo vzato na vědomí. Podíly státního silničního fondu, státního fondu pro vodohospodářské meliorace a státního vodohospodářského fondu zvýšily se v důsledku vyššího výnosu příslušných daní a dávek. Ačkoliv jejich zadlužení vzrůstá, jest těmito zákonitými příjmy úroková i splátková služba všech 3 fondů stále dobře zabezpečena. Naproti tornu snížil se podíl mimořádných přechodných opatření (oddíl D) 0 27,205.190 Kč 90 h, ježto zlepšil se provozní výsledek Košicko-bohumínské dráhy a místních drah.

Pasiva a aktiva, z hospodaření na rozpočet. Pasiva z hospodaření na rozpočet činila 633,112.941 Kč 20 h, téměř stejnou částku jako v roce předchozím. Hlavní položku tvořily opět nesplacené zálohy z dávky z majetku na proplácení státních pokladničních bonů. Zálohy ty mají býti splaceny v r. 1938; vláda však v osnově finančního zákona na r. 1938 navrhuje odložení jejich splatnosti. - Aktiva z hospodaření na rozpočet dostoupila výše 16.501,457.163 Kč 80 h. Hlavní položky v těchto aktivech tvoří zálohy na učitelské platy v částce 11.736,011.289 Kč 85 h, zálohy poskytnuté Košicko-bohumínské dráze a místním drahám v částce 2.067,475.672 Kč 40 h, dále vklady a půjčky různým korporacím a peněžním ústavům v částce 1.013,467.048 Kč 30 h (v tom vklad u Čsl. reeskontního a lombardního ústavu 100 mil. Kč a stálých vklad u Národní banky čsl. 480,291.880 Kč 95 h), pohledávky za státními fondy a samosprávnými svazky z přídělů z 5% státní investiční půjčky z r. 1931 a přídělu z půjčky práce v částce 922,452.745 Kč 90 h a různé jiné menší pohledávky Do pohledávek za, peněžními ústavy zařaděny byly v r. 1936 přeúčtováním sanační vklad u Tatra-banky 60 mil. Kč, vedený od r. 1929 ve státních pokladních hotovostech, a sanační vklad pro Moravskou banku v Brně 140 mil. Kč, vedený do té doby v hotovostech fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu. - Kromě uvedených aktiv hospodaření na rozpočet vykazuje státní Závěrečný účet stav aktiv z hospodaření zálohami v částce 2.667,236.855 Kč 67 h, v nichž hlavní položky tvoří staré pohledávky ze záloh na učitelské platy a na provozní schodky Košicko-bohumínské dráhy a místních drah do r. 1923.

Státní záruky překročily koncem roku 1936 u různých ministerstev dohromady 12 miliard Kč, efektivně vztahovaly se na závazky v částce 7.225,143.105 Kč 39 h. V r. 1935 zaplatil stát z toho titulu celkem 151,911.840 Kč 75 h, v čemž téměř 120 mil. Kč připadalo na záruky za Bratrskou pokladnu. V r. 1936 zvýšily se tyto platby na 277,145.533 Kč 10 h v důsledku toho, že přistoupily k nim platby ze záruk pro Čsl. obilní společnost, jež si vyžádaly částky 162,621.128 Kč 90 h, zahrnující povinnosti let 1934/35 a 1935/36. Ze závazku pro fond pro pojišťování vývozních úvěrů nevyplynul dosud pro stát žádný výdaj; nepatrné ztráty, které vznikly z pojištění toho druhu, uhradil fond sám ze svých prostředků. Plnění ze záruk podle zákonů o stavebním ruchu vyžádalo si v r. 1936 částky 19,590.328 Kč 45 h proti 21,370.758 Kč 40 h roku předchozího.

Státní bytový fond. V oddílu A tohoto fondu (pro záruky) nastala změna jen potud, že fond stal se v r. 1936 vlastníkem nemovitosti v hodnotě 6,098.360 Kč 65 h, jež mu připadly cestou dražební. Jmění tohoto oddílu bytového fondu zvětšilo se v r. 1936 o 1,727.173 Kč - h. -

V oddílu B tohoto fondu (pro přímé zápůjčky) nenastala změna žádná. Jmění tohoto fondového oddílu se zvětšilo o 635.593 Kč 20 h.

Na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku zaplaceno bylo do konce roku 1936 celkem 7.074,833.695 Kč 94 h. Zbývá nedoplatek 242,026.447 Kč 95 h, proti němuž stojí přeplatky v částce 20,125.519 Kč 95 h. V r. 1936 bylo na dávku zaplaceno i s úroky z prodlení atd. 21,257.055 Kč 80 h. Odepsáno 96,580.032 Kč 74 h.

Budiž opětně s povděkem poznamenáno, že Nejvyšší účetní kontrolní úřad předložil státní závěrečný účet za rok 1936 včas před projednáváním rozpočtu na r. 1938 a že přehlednost a úplnost státního závěrečného účtu se rok od roku zlepšuje.

Rozpočtový výbor senátu projednal státní závěrečný účet ve své schůzi konané dne 23. listopadu 1937. Poněvadž neshledal v něm žádných nesprávností a poněvadž vláda, pokud se týče překročení povolených úvěrů v jednotlivých kapitolách, vyhověla finančnímu zákonu tím, že požádala o souhlas Národního shromáždění, navrhuje rozpočtový výbor, aby senát schválil státní závěrečný účet za rok 1936, předložený Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku a zároveň, aby vzal na vědomí, že celý provozní schodek státních drah byl uhrazen ze státní pokladny, jakož i překročení zálohy na učitelské platy, stanovené v čl. III. odst. 2 finančního zákona na rok 1936.

V Praze dne 23. listopadu 1937.

Dr J. Karas v. r.,
předseda.

Frant. Modráček v. r.,
zpravodaj.