Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

 

IV. volební období.

6. zasedání.

 

Tisk 570.

 

Vládní návrh.

 

Zákon

 

ze dne........................................................................,

 

kterým se Německá společnost věd a umění pro republiku Československou

(Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Čechoslovakische

Republik) přeměňuje v Německou akademii věd a umění pro republiku

Československou.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

 

§ 1.

(1) Německá společnost věd a umění pro republiku Československou se přeměňuje v samosprávnou vědeckou korporaci, jejíž název bude zníti v státním jazyku "Německá akademie věd a umění pro republiku Česko­slovenskou" a v německém jazyku "Deutsche Akademie der Wissenschaften und Künste für die Čechoslovakische Republik". Jejím sídlem jest Praha.

 

(2) Na akademii přechází jmění společnosti a správa nadací společností dosud spravova­ných. Práva třetích osob ke jmění společnosti zůstávají nedotčena.

 

§ 2.

Úkolem akademie jest podporovati vědecký a umělecký rozvoj v republice Československé, zvláště vědecký a umělecký rozvoj jejího ně­meckého lidu.

 

§ 3.

(1) Základní předpisy o organisaci aka­demie, o prostředcích, kterými akademie plní svůj úkol (§ 2), o nabývání a pozbývání člen­ství, o právech a povinnostech členů, o nabý­vání a pozbývání funkcí, o správě jmění vlast­ního i ve správu daného a o jednacím řádě budou dány vládním nařízením. Podrobnosti určí akademie stanovami, které schvaluje vláda.

 

(2) Vládním nařízením budou vydána pře­chodná ustanovení o zahájení činnosti aka­demie.

 

§ 4.

Tento zákon nabude účinnosti dnem, který stanoví vládní nařízení; provede jej ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčast­něnými ministry.

Důvody.

 

Názvem akademie označovány jsou učené společnosti resp. společnosti učenců určené pro pěstování vědy theoretickým způsobem.

 

Dnešní učené společnosti mají nejstarší své předchůdce v akademiích italských, kde byly zakládány již v 15. a 16. století a zabývaly se pěstováním určitých vědních oborů. Z nich do dnešní doby udržely se římská Accademia dei Lincei a florencká Accademia della Crusca. Staré jsou také akademie francouzské, které -- počtem pět -- zákonem ze dne 25. října 1795 byly spo­jeny v celek nazvaný Institut de France. Jsou to ústavy: Académie francaise, Aca­démie des Inscriptions et des Belles Lettres, Académie des Sciences (mathé­matiques et physiques), Académie des Beaux-Arts, Académie des Sciences mora­les et politiques. Také anglické akademie jsou staré. Většina z nich sluje společ­nostmi (Královská společnost v Londýně, Královská společnost v Edinburgu, Krá­lovská akademie irská).

 

Ze středoevropských akademií jest na prvém místě berlínská. Založena byla Fridrichem I. roku 1700. Královská bavorská akademie věd v Mnichově založena byla r. 1759.

 

K nejstarším akademiím středoevrop­ským náleží dále Královská česká společ­nost nauk, jež vznikla roku 1770. Měla pů­vodně povahu soukromé společnosti, až se jí roku 1784 potvrzením Josefa II. dostalo veřejného uznání.

Podnět ke zřízení České akademie věd a umění dal architekt Josef Hlávka, který základní listinou z 8. června.1888 adreso­vanou nejvyššímu maršálkovi království Českého věnoval k tomu účelu dar 200.000 zl. Zemský výbor odevzdal věc zemskému sněmu, který se dne 9. října 1888 usnesl přijmouti věnování nejmenovaného vlas­tence a založiti Českou akademii a posky­tovati jí ze zemských prostředků pravidel­nou roční podporou, dostane-li se záměru tomu panovníkova schválení. Panovník dal své svolení rozhodnutím ze dne 23. ledna 1890.

 

Stanovami schválenými rovněž panovní­kem byl vytčen České akademii úkol, pěs­tovati a podporovati vědy jazykem českým i jazyk tento a jeho literaturu, pečovati o zdokonalení umění domácího a šířiti ja­zykem českým výsledky té činnosti, jakož i výsledky činnosti vědecké, literární a umělecké, uveřejněné v jazycích jiných. Akademie tato se skládá ze 4 tříd: I. filoso­ficko-právně-historické, II. matematicko­-přírodovědecké (čítajíc v to i vědy lékař­ské), III. jazykozpytné, IV. umělecké, (krásná literatura a umění výtvarné i hu­dební). Členové akademie rozděleni jsou na čestné, řádné, mimořádné, dopisující a přespolní.

 

Společnost pro pěstování německé vědy, umění, literatury v Čechách byla založená v krátké době po založení České akademie úzkým kruhem německých učenců ve snaže o zachování rovnováhy s českým vědeckým světem a její spolkové stanovy byly schvá­leny 4. března 1891 na základě spolkového zákona. I její poslání bylo obdobné poslání České akademie, chtěla zvláště vědeckou, uměleckou a literární práci pro německý lid v Čechách organisovati a vytvořiti stře­disko pro snahy tohoto druhu. Proto její jméno a rozčlenění se shodovalo v hlavních rysech s organisací České akademie. Do­plňovala se rovněž z kruhu vynikajících německých učenců, umělců a spisovatelů, obzvláště ze zdejších německých vysokých škol. Dělila se v oddělení filosoficko-histo­rické, matematicko-přírodovědecké, lite­rární, výtvarnické a hudební a svou čin­nost rozvíjela způsobem na akademiích obvyklým.

 

Snažila se proto ještě od rakouské vlády dosíci přeměny Společnosti věd a umění v Akademii věd a umění. V Rakousku toho však již nedosáhla.

 

Po státním převratu obnovila toto své úsilí. V r.1924 změnila své spolkové sta­novy a rozšířila svou působnost na celé území republiky Československé a přijala nový název Německé společnosti věd a umění pro republiku Československou.

 

V republice i v cizině -- hledíc ke své organisaci a k vědecké i publikační čin­nosti -- byla Německá společnost věd a umění ve styku s úřady a akademiemi růz­ných národů fakticky považována za aka­demii německého lidu v republice Česko­slovenské. Ve státním rozpočtu každoročně v kap. 10, tit. 6, § 3, pol. 14 pamatováno jest v rámci podpor pro učené společnosti a vědecké podniky i na podporu pro Ně­meckou společnost věd a umění.

 

Tento její význam a potřeba, vytvořiti oficielní vrcholné středisko pro německé pracovníky ve vědách a umění v republice Československé, plně odůvodňuje požada­vek, aby byla zřízena Německá akademie věd a umění, resp. aby dosavadní Německá společnost věd a umění byla přeměněna v samostatnou a samosprávnou korporaci s názvem Německá akademie věd a umění pro Československou republiku.

 

V Rakousku zřizovány byly akademie věd zvláštními rozhodnutími panovníka, a to vídeňská akademie r. 1847, česká aka­demie r. 1890, krakovská akademie r.1872.

 

Podle stanov schválených panovníkem byly to ústavy zvláštního rázu, požívající zvlášt­ní ochrany státní správy a panovníka, kte­rýmž činitelům na druhé straně zase pří­slušela ingerence v důležitých oborech správy a činnosti akademie. Při tom otáz­ka vlastní právní povahy těchto akademií nebyla striktně řešena.

 

Takové řešení věci bylo ovšem možno v Rakousku, kde podle ústavních předpisů primárním subjektem nejen moci výkonné, nýbrž i moci zákonodárné byl vladař, který jenom u výkonu moci zákonodárné byl podle předpisů ústavy omezen spolupůso­bením zákonodárných sborů. Právě opačný jest však ústavně-právní stav v našem stá­tě, kde nelze-li nějakou instituci vsunouti pod žádnou z obecných zákony upravených forem sdružovacích, nezbývá než dožado­vati se singulární úpravy zvláštním zá­konem.

 

Má-li proto Německá akademie věd a umění býti po vzoru jiných vědeckých a uměleckých akademií zřízena jako samo­statná a samosprávná korporace a právní subjekt zvláštního rázu, jest zapotřebí, aby pro existenci takové akademie dán byl právní základ zvláštním zákonem. Tato cesta byla volena již při zřizování Masary­kovy akademie práce (zákon ze dne 29. led­na 1920, č. 86 Sb. z. a n.) a při zřizování ústavů Slovanského a Orientálního (zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 27 Sb. z. a n.). Tento postup se zachovává proto i při předkládání svrchu uvedeného návrhu zákona.

 

Vládním nařízením budou vydány zá­kladní předpisy o organisaci Německé aka­demie věd a umění, jež zároveň se stanova­mi akademie blíže vymezí i prostředky, kterými akademie plní svůj úkol, vědecké odbory, druhy členství a podmínky k jeho dosažení, působnost valného shromáždění, vědeckých odborů a jejich funkcionářů a pod. Volby všech osob, které nebudou čes­koslovenskými státními občany, do jaké­koliv jim přístupné kategorie členů nebo příznivců budou podléhati vládnímu schvá­lení. Také vládnímu schválení budou podlé­hati i volby presidia akademie a jednotli­vých odborů. Ustanovení o správě jmění zajistí dostatečnou kontrolu správy jmění i hospodaření s výnosem jmění.

 

Vládním nařízením, jež stanoví, kterým dnem navrhovaný zákon nabude účinnosti, budou vydána i přechodná ustanovení o za­hájení činnosti akademie. Přechodná usta­novení tato umožní převod členů Německé společnosti věd a umění do Německé aka­demie věd a umění, provedení voleb před­stavenstva akademie a správu akademie do potvrzení těchto voleb a do vydání no­vých stanov a jednacího řádu akademie.

 

V Praze dne 26. listopadu 1937.

 

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža, v. r.

 

Ministr školství a národní osvěty:

Dr. Franke v. r.