Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 582.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dohodou, sjednanou v Praze mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií výměnou not ze dne 4. června 1935, o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, čís. 163/1929 Sb. z. a n., a o zrušení ustanovení k článku 1, bod 4, k článku 1 a 2 a k článku 4 závěrečného protokolu k této smlouvě.

Ustanovení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, čís. 163/1929 Sb. z. a n., resp. ustanovení závěrečného protokolu k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4, týkající se zásady stejného nakládání, jak je v těchto článcích vzájemně zaručena, byla Jugoslavii na závadu při sjednávání některých obchodních smluv se státy, kterým nemohla z určitých důvodů poskytnouti stejné výhody pokud jde o nakládání s příslušníky a společnostmi cizího státu na území Jugoslavie, jaké jsou zaručeny československým příslušníkům a společnostem výše uvedenými ustanoveními platné obchodní a plavební dohody československo-jihoslovanské.

Proto navrhla jihoslovanská vláda, aby tato ustanovení obchodní a plavební smlouvy byla zrušena.

V uvážení celkové situace zaujala československá vláda k tomuto návrhu kladné stanovisko.

Text obou vyměněných not se přikládá v původním znění francouzském, jakož i v českém překladě.

Zahraniční výbor jednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi dne 1. prosince 1937 a usnesl se doporučiti plenu senátu ke schválení tuto dohodu i s příslušným schvalovacím usnesením, jak uvedeno je v sen. tisku č. 564.

V Praze dne 1. prosince 1937.

Donát v. r.,

předseda

Nejezchleb-Marcha v. r.,

zpravodaj.

Mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií byla dne 14. listopadu 1928 sjednána dohoda, na základě které vycházelo se vstříc tam usazeným československým státním občanům. Totéž platilo o jugoslávských občanech u nás usazených. Výhody, které se nyní ruší, spočívaly v tom, že s příslušníky jedné smluvní strany, kteří měli v den vstupu účinnost této smlouvy oprávnění na území druhé smluvní strany se usaditi nebo provozovati obchod, živnost nebo plavbu, nebo kteří tam byli zaměstnáni jako dělníci nebo zaměstnanci, se zacházelo, pokud šlo o výkon jejich činnosti, jako s příslušníky vlastními. Totéž platilo i o jednotlivcích nebo společnostech, kterým se dostalo práva působnosti na jejich území, ve věci zaměstnávání dělníků a zaměstnanců, kteří jsou druhé smluvní strany. Na podkladě téže smlouvy nebylo možné vyšší zdanění dělnictva ani zaměstnavatelů, kterékoliv smluvní strany.

Tyto výhody byly Jugoslavii na závadu při sjednávání některých obchodních smluv se státy, kterým nemohla z určitých důvodů poskytnouti stejné výhody pokud jde o nakládání s příslušníky a společnostmi cizího státu na území Jugoslavie, jaké jsou zaručeny československým státním příslušníkům a společnostem výše uvedenými ustanoveními platné obchodní a plavební dohody československo-jihoslovanské.

Proto navrhla jihoslovanská vláda, aby ustanovení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy, jakož i ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4 závěrečného protokolu k této smlouvě byla zrušena. V uvážení celkové situace zaujala československá vláda k tomuto návrhu kladné stanovisko.

Národohospodářský výbor senátu pojednal ve své schůzi konané dne 6. prosince 1937 o tomto vládním návrhu tisk. sen. č. 564 a doporučuje slavnému senátu předloženou dohodu ke schválení.

V Praze dne 6. prosince 1937.

Ing. Marušák v. r.,

místopředseda.

Novák v. r.,

zpravodaj.