Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 586.

1. sen. Földesiho p. ministru financí stran protizákonného jednání finančních úřadů.

2. sen. Bocka na p. ministra pošt a telegrafů a na p. ministra veřejných prací stran poškozování domácích německých stavebních podnikatelů při zadávání stavby poštovní budovy v Žatci.

3. sen. Bergmana na p. ministra národní obrany v záležitosti podrobení podniku Radiojournal, čs. zpravodajství radiotelefonické, společnost s r. o., Král. Vinohrady, vojenskému dozoru.

4. sen. Bergmana na p. ministra školství a národní osvěty ve věci umístění českých škol v některých pohraničních krajích.

5. Pázmána na p. ministra školstva a národnej osvety vo veci stavby novej budovy pre štátny učitelský ústav v Lučenci.

6. sen. Pázmána na p. ministra školstva a národnej osvety vo veci stavby novej budovy pre štátné reálné gymnázium s maďarskými pobočkami v Lučenci.

7. sen. Hokkyho ministrovi vnútra o nesprávnej praxi štátnych matričných úradov, že od snúbencov požadujú k uzavretiu sňatku v každom prípade preukaz o štátnom občianstve.

Na valné hromadě užhorodské vinařské obce, konané dne 19. září t. r. mnoho majitelů vinic si stěžovalo, že finanční úřady, provádějíce kontrolu spotřeby vína, nedbají dodržování ustanovení zákona čís. 533/1919 Sb. z. a n. a prováděcího vládního nařízení čís. 666/1919 Sb. z. a n.

Tyto stížnosti shrnujeme v následujícím:

1. V dotazníku ohledně hlášení výsledku úrody vína, vydaném důchodkovým kontrolním úřadem, producent vína proti dosavadním usancím musí se vyjádřiti také v tom směru, zda činí nárok na 10%ní srážku z moštu, ponechaného ve smyslu § 17 vl. nař. čís. 666/1919 Sb. z. a n. za účelem produkce vína a na uznání přirozeného úbytku ve smyslu § 25 cit. vl. nařízení.

Toto nejnovější opatření důchodkového kontrolního úřadu je v kontraversi s ustanovením vládního nařízení čís. 666/1919, poněvadž ustanovení § 17 tohoto vl. nařízení není totožno s § 25 téhož vládního nařízení.

2. Producenti vína si stěžují, že důchodkový kontrolní úřad při kontrole zásob vína uznává přípustný ve smyslu § 25 cit. vl. nařízení měsíční přirozený 0,4%ní úbytek a 2,4%ní, vzniklý v důsledku manipulace vína bez zřetele na tyto přípustné úbytky a takto zjištěný a zákonem přípustný schodek vzdor výraznému ustanovení § 25 cit. vl. nařízení zdaňuje, ba dokonce trestně stíhá vinaře, ačkoliv zjištěný schodek je úplně kryt přípustným úbytkem.

3. Někteří producenti vína, zabývajíce se také prodejem vína v malém, z nedostatku zvláštního sklepního prostoru mají víno, určené k prodeji, v jedné místnosti s ostatní zásobou vína, avšak docela odděleně od vína již zdaněného; proti tomuto - ostatně zákonnému - způsobu uskladnění zásob, finanční úřady vznášejí nejnověji námitky.

4. Další stížností velkoproducentů je, že oproti konsumentům jsou také v nevýhodné situaci, poněvadž tito ve smyslu § 14 vl. nař. čís. 666/1919 mohou míti do 200 1 nezdaněného vína, zatím co velkoproducenti ani pro vlastní potřebu ani pro své dělníky nemohou míti nezdaněné víno do 200 l.

5. Vládním nařízením čís. 533/1919 daňové výhody vinaře při produkci vína pro vlastní potřebu byly na 50% zrušeny a zdanění bylo pro ně stanoveno ve stejném měřítku, jako pro konsumenty, ačkoliv producent nese všechno risiko produkce, které v posledních letech přivodilo ztrátovou bilanci produkce vína a vinaři se ocitli na mizině.

6. Nejtíživějším břemenem však je paušál obratové daně z vína, který byl stanoven ještě v době, kdy producent oproti dnešním cenám dosáhl 4-5krát vyšších cen. Nyní však situace při ceně 1,50-1,80 Kč za litr vína je taková, že producent - spotřebuje-li své víno sám - platí za své víno cca 40% daně z obratu.

7. Produkce vína na Podkarpatské Rusi jest jedním z největších zdrojů příjmů a poskytuje práci tisíce dělníkům. Poklesne li však produkce vína ve velkém, pak tisíce dělníků zůstane bez práce.

Další nevýhodou produkce vína jest okolnost, že daňová položka u t. zv. ovocného vína jest mnohem nižší a v důsledku toho pod názvem ovocného vína dává se do obratu velké množství falešného, padělaného vína. Proto navrhujeme, aby daňová položka tohoto druhu vína byla zvýšena na úroveň daně z ostatního vína a aby při důchodkové kontrole tohoto druhu vína bylo přísněji postupováno.

V důsledku uvedeného ptáme se Vás, slovutný pane ministře, co nejzdvořileji, jestli jste ochotný sub. 1. 7. uvedené stížnosti učiniti lask. předmětem důkladného jednání a se zřetelem na tyto stížnosti a za účelem odstranění vytýkaných nezdravých a vinařům škodících zjevů učiniti lask. opatření v tom směru, aby podřízené finanční úřady, resp. jejich kontrolní orgánové přísně dbali dodržování ustanovení zák. čís. 533/1919 a vl. nař. čís. 666/1919 Sb. z. a n. Dále jestli je ministerstvo financí ochotno - po případě vydáním vládního nařízení - lask. zajistiti snížení paušální daně z obratu z vína a daněprostou produkci vína do 200 l.

Konečně, vzhledem k okolnosti, že zákon o spotřební dani z vína za dnešních poměrů je na újmu producentů, ptáme se, jestli je ochotno spotřební daň z vína, určeného pro vlastní potřebu producentů, snížiti o 50%.

 V Praze dne 29. října 1937.

K podání nabídek pro novostavbu poštovní budovy v Žatci bylo poštovní správou vyzváno jen 5 stavitelů, z nichž 2 mají své stavební kanceláře jinde, totiž stavitel Kučera v Lenešicích a stavitel Jíra v Podbořanech, kdežto v Žatci mají jen pro forma filiálku.

Z těchto 5 stavitelů byli 2 Češi a 1 Slovák.

Všechny intervence společenstva stavitelů v Karlových Varech, aby okruh konkurujících stavitelů byl rozšířen, zůstaly u poštovní správy bez povšimnutí.

Sdělujeme pánům ministrům vylíčený stav věci na vědomí a poukazujeme k tomu, že postup poštovní správy nelze uvésti v soulad s demokratickou zásadou rovnosti.

Tážeme se tudíž pánů ministrů:

1. Je pánům ministrům vytýkaný stav věci znám?

2. Co hodlají páni ministři učiniti, aby také ještě nyní vyhověno bylo oprávněným zájmům domácích stavitelů?

V Praze dne 30. října 1937.

Der Neubau für das Postgebäude in Saaz wurde seitens der Postverwaltung nur an 5 Baumeister ausgeschrieben, von denen 2 ihre Baukanzlei auswärts unterhalten, nämlich Baumeister Kučera in Lenešic und Baumeister Jira in Podersam, während sie in Saaz nur pro forma eine Filiale besitzen.

Von diesen 5 Baumeistern waren 2 Čechen und 1 Slovake.

Alle Vorstellungen seitens der Genossenschaft der Baumeister in Karlsbad, den Kreis der konkurierenden Baumeister zu erweitern, blieben seitens der Postverwaltung unbeachtet.

Wir bringen den Herrn Ministern den geschilderten Sachverhalt zur Kenntnis und verweisen darauf, daß das Vorgehen der Postverwaltung nicht mit dem demokratischen Grunsatze der Gleichheit in Einklang zu bringen ist.

Wir stellen daher an die Herren Minister die Anfragen:

1. Ist den Herren Ministern der gerügte Sachverhalt bekannt?

2. Was gedenken die Herren Minister zu tun, um den berechtigten Interessen der bodenständigen Baumeister auch jetzt noch nachzukommen?

Prag, am 30. Oktober 1937.

Projednávaný státní rozpočet na rok 1938 vyžaduje miliardových finančních prostředků na obranu státu. Následkem toho budou občanstvu uložena různá břemena a občanstvo jest ochotno všechny nutné oběti přinésti, avšak žádá, aby obrana státu nebyla zabezpečována jen prostředky materielními, nýbrž aby také byla podepřena vyzbrojením a zdokonalením mravním, t. j. aby všechny prostředky výchovy byly postaveny do služeb obrany státu a pěstění ducha statečnosti a nezdolnosti.

Že toho jest třeba, potvrzuje sám zákon č. 131 z 13. května 1936 o obraně státu, který v § 12, odst. e) uvádí mezi úkoly nejvyšší rady obrany státu povinnost vytvoření plánu ochrany proti všemu, co by obranu státu poškozovalo, oslabovalo nebo mařilo a proto v odst. g) téhož paragrafu má se zmíněná instituce usnésti na směrnicích, jak se mají při výchově uplatniti zájmy obrany státu.

Jest nesporno, že v přítomnosti, kdy počet posluchačů radiorozhlasu dovršil jednoho milionu, jest nejmocnějším výchovným prostředkem právě rozhlas. Sama veřejnost poukazuje však na to, že program rozhlasu je začasté takového druhu, že nepodporuje brannost národa, nýbrž jí oslabuje. Musí se uvážit, že ne všichni posluchači dovedou činiti rozdíl mezi všesvětovými ideály humanismu a mezi potřebou obrany vlastní samostatnosti i za cenu všeho toho zlého, co s sebou branný konflikt přináší.

Podepsaní se proto táží pana ministra národní obrany:

1. Byl podnik Radiojournal zaregistrován podle odst. 1, § 27 zák. č. 131 z roku 1936 jako podnik důležitý pro obranu státu?

2. Jest činnost tohoto podniku podrobena zvláštnímu dozoru vojenských orgánů podle odst. b) § 29 cit. zákona?

3. V případě, že se tak dosud nestalo, jste pane ministře ochoten podrobiti podnik Radiojournal vojenskému dozoru?

V Praze dne 30. listopadu 1937.

Denní tisk přinesl v minulých dnech zprávu o tom, v jakých budovách jsou umístěny české školy v pohraničních krajích. Tak v Počeradech je jedna třída české školy umístěna v budově německé školy. Místnost pro tuto českou školu je nejhorší místností v budově; nelze ji ani řádně vytopit. Jiná třída téže školy je v budově obecní kovárny. V místnosti je vlhko a houba, strop prohnilý. Pro hluk z kovárny lze jen těžko učit. V Jirkově je česká obecná škola v budově bývalého nevěstince. Místnosti naprosto nepostačují, děti se v nich tísní. Dětské epidemické choroby jsou tu častým zjevem. Jedno dítě letos už zemřelo. Jiné třídy českých škol jsou umístěny v budově škol německých, ale ve sklepě.

Podepsaní táží se pana ministra školství a národní osvěty:

Jsou tyto případy panu ministrovi známy? Jsou mu známy i jiné případy nedostatečného a po stránce zdravotní nevyhovujícího umístění českých škol v krajích pohraničních? Co chce pan ministr učiniti, aby takové závady, ohrožující buď zdraví školních dětí anebo znemožňující řádné vyučování, byly v nejkratší době odstraněny?

V Praze,dne 30. listopadu 1937.

Štátny učiteľský ústav v Lučenci je dôležitým strediskom pre výchovu nových učiteľov na južnom Slovensku. Má slúžiť pre Lučenec a okolie, ktoré je dosť veľké, čo vysvitá i z toho, že každý rok k prijímacím skúškam do I. roč. sa hlási asi 120 žiakov, z ktorých môžu byť prijatí asi 35. Žiaľbohu aj z týchto počas štúdia veľmi mnohí si skazia zdravie pre zdravotne nevyhovujúce učebne.

Najstaršia časť budovy št. učiteľského ústavu v Lučenci pochádza ešte z r. 1784. Št. učit. ústav je tu od r. 1919. Budova táto nemá vôbec základov, je postavená na drevených pilótoch. Na tom mieste, kde táto budova stojí, bol kedysi močiar, čo zapríčiňuje vlhkosť celej budovy, hlavne v prízemí. V terajšom I. roč. musela byť v r. 1933 vytrháná celá dlážka, lebo bola celkom hubou zničená. Pod novou dlážkou huba rastie iste ďalej. Byt riaditeľov a školníkov sú tiež veľmi vlhké, ba dokonca niektorú miestnosť nemožno ani obývať. Okrem toho sú na prízemí dve veľké miestnosti. Jedna z nich slúžila za skladište, teraz je premeňovaná na inšpekčnú izbu, lebo len prechodne dá sa obývať. V druhej bola kedysi umiestnená 3. cvičná trieda, avšak cvič. učiteľ Strnad dostal svalový reumatizmus a preto táto trieda musela byť preložená na I. poschodie.

Pod prízemím je pivnica, kde je sklad dreva a uhlia. Napriek tomu, že bola už zvýšená o 1 m, v dobe dážďov je zaliata vodou, takže drevo z nej sa nedá vyberať cez dvere, ale len oknom na ulicu. Chodby na prízemí sú tmavé, na poschodí úzke, takže keď študenti pre zlé počasie nemôžu cez prestávku vyjsť pred ústav, musia väčšinou ostať v triede, čím zase trpí riadne vyvetranie. Z učební jedine II. roč. je väčší, ale má veľmi málo svetla, takže kandidáti dostávajú rôzne očné nemoci.

Vo veľmi zlom stave je tiež cvičná škola, umiestnená v tej istej budove. II. cvič. trieda má miestnosť veľkosti 4x5'8x9 m. Tu sedí asi 29 8-9 ročných detí. Keď majú kandidáti učit. ústavu praktické pokusy, alebo násluchy, musí sa sem vmestiť dalších 15 eventuelne 40 dospelých ľudí, nepočítajúc v to učiteľa, riaditeľa, po prípade prísediaceho profesora. V tom prípade pripadne na jednu osobu 2,98 m³ vzduchu. Jediné vetranie je do dvora, ktorý je veľmi úzky; priamo pod oknami je kanál a nedaleko nesplachovacie záchody. Pre nepríjemný zápach a mnoho múch v lete sa ani okná nemôžu otvoriť.

Podobne je to so sborovňou a riaditeľňou. V sbierkach zase mnohé veci trpia iste vlhkosťou a strácajú sa tým mnohé peniaze. Z prízemia na I. poschodie vedú drevené, vyšliapané a tmavé schody. V prípade ohňa alebo leteckého náletu bolo by to priamo katastrofálne.

V tej istej budove je umiestnený tiež internát pre žiakov učit. ústavu. Miestnosti jeho sú umiestnené jednak na prízemí, jednak na I. poschodí. Okná týchto miestností sú obrátené väčšinou na sever, takže prichodí do nich veľmi málo svetla. Dlážka v umývarni je úplne zhnilá. Študovne sú úzke a tmavé. Okná sú síce na východ, ale pre vyššie strechy ani tam nepríde dosť svetla. Záchody sú nehygienické a veľmi zapáchajú. Oba trakty (učit. ústav a internát) sú spojené na I. poschodí drevenou poloprehnitou pavlačou, miestami životu nebezpečnou.

Zdravotný stav žiactva v tomto internáte a vôbec v celom učiteľskom ústave a cvičnej škole nie je uspokojivý. Do internátu prichádzajú všetko zdraví chlapci, o čom svedčí prehliadka dvoch lekárov a z internátu odchádzajú veru veľmi mnohí s rôznymi pľúcnymi alebo očnými chorobami. Veľmi mnoho kandidátov po skončení alebo ešte za štúdií musia nosiť okuliare práve preto, že si tu skazia zrak. V školskom roku 1936/37 na tomto ústave trpela A. Kikinderová zánetom pohrudnice, M. Čiperová, J. Paška a Činčura chronickým katárom pľúc. Na tuberkulózu zomrela koncom minulého roku Irena Kurucová, žiačka IV. roč. Veľmi vážne onemocnely tiež na tuberkulózu J. Šlahorová a M. Hamvašová. Riaditeľstvo preto dalo lanského roku prezreť Masarykovou Ligou proti tuberkulóze 155 kandidátov, z ktorého počtu bolo 28% pľúcne nemocných (prípis Masarykovej Ligy proti tub. čís. 82/1937 zo dňa 14. V. 1937).

Žiaducné je teda čím prv postaviť novú budovu pre št. učit. ústav v Lučenci. Mesto by iste veľmi ochotne darovalo na tento cieľ potrebný pozemok.

Podpísaní sa preto pýtajú pána ministra:

1. či je pánu ministrovi známo, že št. učiteľský ústav v Lučenci je umiestnený v úplne nevyhovujúcej budove?

2. či je pán minister ochotný pričiniť sa k tonu, aby v dobe čo najkratšej sa pristúpilo k stavbe novej budovy.

 V Prahe dňa 30. novembra 1937.

Už viackrát boly vyslané deputácie a posielané petície, aby sa poukázalo na to, v akom neudržateľnom stave je budova, v ktorej je št. reál. gymnázium s maďarskými pobočkami v Lučenci, ale žiaľ Bohu, náprava dosiaľ neprišla.

Budova táto je majetkom kalvinskej cirkvi lučeneckej. Postavila ju r. 1883 uhorská vláda pre 300-400 žiakov. Dnes sú v nej umiestnené slovenské triedy počtom 13 a maďarské pobočky počtom 9, spolu 22 tried s 800 žiakmi. Budova však má len 14 učební a preto 3 slovenské triedy musia chodiť poobede od 1.-7. hod., 2 triedy zasa putujú z miestnosti do miestnosti, ktoré sú prázdne počas kreslenia alebo telocviku. Zvlášť slovenská VII. a VIIl. trieda sú umiestnené v úplne nevyhovujúcich miestnostiach. Jedna z tých miestností je chemická prípravovňa a druhá naturálny byt školníkov. V učebni VII. triedy plošného rozsahu 6,7 m x3,5 m = 23,45 m², sedí 24 žiakov. Učebňa táto je na prízemí, má len jedno okno a vlhkosť na stenách siaha až do 2 m. Nie div, že v tejto učebni si žiaci kazia zrak. V zime na pr. žiaci sediaci 4 m od okna i pri elektrickom osvetlení, ktoré je tiež úplne nevyhovujúce, musia veľmi blízko približovať oči k sošitu alebo knižke, aby vedeli sledovať vyučovanie. Tým si samozrejme kazia nesmierne zrak. V miestnosti je jediná elektrická lampa asi pol metra pod stropom. Vlhkosť tiež zanecháva svoje stopy a keby sa previedla lekárska prehliadka študentov, iste by sa zistilo mnoho prípadov tuberkulózy. V spomínanej. VII. triede pre preplnenosť odkladajú si žiaci kabáty v bývalom záchode. Podľa terajšieho stavu žiactva v VI. triede má byť v budúcom školskom roku v tejže miestnosti 38 žiakov, kdežto viac lavíc ako pre 26 sa sem nevmestí: Podobne je i s VIII. triedou.

Celá budova je postavená na drevených pilótoch. Leží pri premávkovej tepne Budapešť-Lučenec-Košice. Chodí ňou mnoho ťažkých nákladných aut, budova sa otriasa a múry miestami sa pukajú. Jedným slovom budova ohrožuje na živote žiakov i profesorov.

Už i uhorská vláda, hoci vtedy bola tu len polovica terajšieho počtu žiakov, sa rozhodla postaviť novú budovu pre gymnázium v Lučenci. Boly už hotové i plány ale svetová vojna to prekazila. U nás je od prevratu na programe stavba novej budovy pre toto gymnázium. Mesto dalo k tomu cieľu pozemok podľa posudku št. orgánov úplne vyhovujúci. Ministerstvo verejných prác dalo zhotovíť i plány, ktoré boly schválené, ale ďalej sa nepokročilo.

Nemožné je omluvit lahostajnosť ťažkým finančným stavom, lebo na úkor zdravia slovenských študentov sa nesmie šporovať. Neblahé pomery školské na pohraničí je dobrým materiálom pre protištátne agitácie.

V r. 1936 bolo síce v št. rozpočte postavené 500.000 Kč a v r. 1937 200.000 Kč na prípravné práce, ale výsledok nie je badateľný.

Pýtame sa preto pána ministra:

1. Na čo sa použilo tých 700.000 Kč v r. 1936 a 1937?

2. Či je pánu ministrovi známy stav budovy, ktorej je št reál. gymnázium s maďarskými pobočkami v Lučenci?

3. Či je pán minister ochotný pričiniť sa k tomu, aby už budúceho roku sa začalo so stavbou novej budovy?

V Prahe dňa 30. novembra 1937.

Pane minister!

Štátne matričné úrady v Podkarpatskej Rusi požadujú od snúbencov, uzavierajúcich sňatok, preukaz o štátnom občianstve.

Tento postup štátnych matričných úradov je nesprávny a protiví sa duchu zákona o štátnych matrikách a prevádzajúceho ministerského nariadenia k nemu.

Matričný zákon, platný v Podkarpatskej Rusi, ktorý je majstrovským dielom liberálnej tvorby práva, uplatňuje cieľom snadnejšieho riešenia štátnoobčianskej otázky, ktorá musí byť pri uzavretí sňatku objasnená, zákonitú domnienku. Podľa tejta domnienky každý, kto sa narodil na území tohoto štátu a tuná bydlí, musí s hľadiska uzavretia sňatku považovaný byť za štátneho občana dotiaľ, kým sa nedokáže opak toho.

U snúbencov tedy, ktorí sa narodili v tuzemsku a tuná bydlia, môže byť otázka štátneho občianstva čo najsnadnejšie objasnená. Nie je k tomu treba ani vysvedčenia o domovskej príslušnosti ani listiny o štátnom občianstve. Jednajúci úradník môže v každom takomto prípade zistiť štátne občianstvo.

Prílišný byrokratizmus tunajších matričných úradov naprosto zapudil liberálneho ducha, ktorý z toho zákona vyplýva a uplatňoval sa pri jeho používaní. Snúbenci sú podrobovaní tortúre, spojenej s dokazovaním štátneho občianstva, i keď tu niet na to žiadneho dôvodu zo zákona.

Požadovaním dôkazu o štátnom občianstve vo forme, ktorej ani zákon sám nevyžaduje, činia sa nesnádze v najosobnejších veciach jednotlivca a zabraňujú mu v prosperite, čo však je v ostrej protive s požiadavkami demokracie, ba i s intenciami a účelmi štátu.

V Podkarpatskej Rusi nie je snadným úkolom dokazovat štátne občianstvo. Opatrenie listiny o štátnom občianstve je spojené so značnými trovami a námahou, lebo veď skoro l00 rokov dozadu treba sohnať rôzne mnatričné výpisy o vzostupných príbuzných.

Jestliže byrokracia silou mocou shľadáva potrebu toho, aby vo svojej prehnanej úzkostlivosti vešala polená na krk snúbencov a aby si dávala zvláštnymi listinami dokazovať to, čo by mohla snadno zistiť zákonitou domnienkou - nech sa tedy vláda postará, aby občanom tohoto štátu mohol byť každý, kto tuná bydlí od doby jeho utvorenia.

Republika sa pripravuje na oslavy svojho druhého desaťročia. Toto jubileum neoslavujte bežencami, ale štátnými občanmi, nie starými mládenci a starými pannami, ale šťastnými rodinami. Rozpusťte príliš početnú legiu bežencov, udeľte štátne občianstvo, tento základ všetkých ľudských práv, všetkým tým, čo tu musia žiť a zomrieť - keďže sa tuná narodili a tuná žijú. Umožnite, aby tu bol každý šťastný a nezabraňujte nikomu v uskutočňovaní najšľachetnejších snáh

Tážem sa pána ministra:

1. Či ste ochotný uložiť prednostom matričných úradov, aby oni nepožadovali od snúbencov, uzavierajúcich sňatok, narodivšich sa a bydliacich na území republiky, preukazy o štátnom občianstve, keďže to nemá žiaďneho zákonitého podkladu.

2. Či hodláte cieľom riešenia otázky štátneho občiansiva predložiť Národnérnu shromaždeniu návrh zákona, ktorý by zabezpečil štátne občianstvo každému, kto bydlí od prevratu na území republiky, alebo

3. sa postarajte o to, aby návrh zákona totožného obsahu, ktorý som podal už v apríli minulého roku, bol čo najskôr predložený obidvom snemovniam zákonodarstva.

V Prahe, v novembri 1937.

Miniszter Ur!

Kárpátalján az állami anyakönyvi hivatalok minden házasulótól az állampolgárság igazolását kérik.

Az állami anyakönyvi hivataloknak ez az eljárása helytelen és az állami anyakönywezetésröl szóló törvény és az amnak végrehajtása tárgyában kibocsátott miniszteri utasitás szellemével elenkezö gyakorlatot jelent.

A Kárpátalján életben levö anyakönyvi törvény, mely a szabadelvü jogalkotásnak egyik remeke, a házasságkötéssel kapcsolatban tisztázandó állampolgársági kérdés könnyebb eldönthetése végett törvényes vélelmet állit fel. E vélelem szerint mindenki, aki az ország területén született, s itt lakik, a házasságkötés szempontjából állampolgárnak tekintendö mindaddig, mig az ellenkezöje bizonyitva nincs.

Az állampolgársági kérdés tehát belföldi születésü és itten lakó házasulóknál a legkönnyebben tisztázható. Nincsen szükség sem illetöségi bizonyitványra, se állampolgársági tanusitványra. Az eljáró tisztviselö minden ilyen esetben megállapithatja az állampolgárság fennforgását.

A törvényböl kisugárzó és annak alkalmazásánál megnyilvánult szabad szellemet az itteni anya könyvi hatóságok tulzott bürokratizmusa teljesen számüzte. A házasulókat is az állampolgárság igazolásáv al járó toriurára kényszeritik akkor is, amikor annak törvényes indoka nincs.

Az állampolgárság meglétének a törvény ben sem kivánt formában való igazoltatásával az egyén legszemélyesebb természetü ügyeiben támasztanak nehézségeket s gátaiják boldogulását ami éles ellentétben áll a demokrácia követelményével, söt az állam célkitüzéséyel.

Kárpátalján nem könnyü feladat az állampolgárság igazolása. Az állampolgársági tanusitvány megszerzése tetemes költséggel és sok fáradsággal jár, merthiszen közel száz évre visszamenöleg kell a felmenök különbözö anyakönyvi kivonatait elöteremteni.

Ha a bürokrácia mindenképpen szükségét látja annak, hogy tulzott aggályosságával kölöncöket kössön a házasulókra és külön okmánnyal igazoltatja azt, aminek meglétét törvényes vélelem alkalmazásával könnyen megállapithatná, úgy gondoskodjék a kormány arról, hogy mindenki polgára lehessen annak az államnak, amelymek megalakulása óta lakosa.

A köztársaság második decennumát készül megünnepelni. Ezt az ünnepséget ne hontalanokkal, de állampolgárokkal, ne agglegényekkel és pártában maradt hajadonokkal, de boldog családokkal tartsák meg. Oszlassák fel a hontalanok tulságosan népes légióját, adják meg az emberi jogok alapját képezö állampolgárságot azoknak, akiknek itt élniök és meghalniok kell, - mert itt születtek és itt laknak. Tegyék lehetövé mindenki számára a boldogulást és ne gátolják meg legnemesebb törekvései megvalósitásában.

Kérdem azért a Miniszter Urat:

1. Hajlandó-e utasitást adni az anyakönyvi hivatalok vezetöinek, hogy a köztársaság területén született és itten lakó házasulóktól az állampolgárság igazolását ne követeljék, mert annak semmi törvényes alapja nincsen, kérdem továbbá,

2. Hajlandó-e az áldampolgársági kérdés megoldása céljából olyan törvényjavaslatot elöterjeszteni a nemzetgyülés elé, amely mindenkinek honosságot biztosit, aki az államfordulat óta a köztársaság területén lakik, vagy

3. gondoskodjék arról, hogy az általam már a mult év április havában beterjesztett ily tárgyu törvényjavaslat mielöbb a törvényhozás mindkét háza elé kerüljön.

Prága, 1937. november hó.