Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 587.

1. ministra průmyslu, obchodu a živností, ministra financí a ministra sociální péče na interpelaci sen. Nedvěda ohledně zastavení továrny na obuv v Mnich. Hradišti (tisk 418/8).

2. ministra sociální péče na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro žňové práce v zemědělství (tisk 455/5).

3. ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Dundra ve věci konfiskace časopisu "Stráž Pojizeří" v Ml. Boleslavi (tisk 449/4).

Firma Mnichovohradišťská továrna na obuv Frant. a Arnošt Kompert v Praze oznámila podáním ze dne 15. srpna 1934 ve smyslu ustanovení § 2, odst. 3 vládního nařízení č. 78/1934 Sb. z. a n. trvalé zastavení svého továrního závodu v Mnichově Hradišti. Toto opatření odůvodnila snížením odbytu v tuzemsku, nemožností vývozu, který jest spojen se ztrátami a risikem, značnými ztrátami provozními a nepříznivými celkovými poměry.

V provedeném šetření vyšlo na jevo, že hlavním důvodem zamýšleného zastavení provozu jest okolnost, že firma podnik financující odepřela firmě Mnichovohradišťská továrna na obuv další úvěr a požaduje zaplacení dosavadního dluhu a to proto, poněvadž financující firmě byl vydán dodatečný předpis daní v částce 5 milionů Kč, která byla také knihovně zajištěna na majetku této firmy. Zástupci firmy Mnichovohradišťská továrna na obuv prohlásili, že předpokladem dalšího provozu by byl pouze výmaz knihovního zajištění dodatečných předpisů daňových, zajištěných na nemovitostech financující firmy. Když po jednání s ministerstvem financí bylo zařízeno, že dosavadní knihovní zajištění dotyčných daní bylo vymazáno, vzala firma Mnichovohradišťská továrna na obuv své oznámení ze dne 15. srpna 1934 o zastavení provozu svého továrního závodu zpět.

Odpadlo tudíž rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 2, odst. 3 cit. vládního nařízení a nebylo tedy povoleno zastavení výroby na půl roku.

Podáním ze dne 24. září 1935 oznámila firma znovu podle § 2, odst. 2 vládního nařízení č. 134/ 1935 Sb. z. a n. okresnímu úřadu v Mnichově Hradišti zastavení provozu své továrny na obuv na dobu kratší než tři měsíce, počínajíc dnem 18. října 1935. Při jednání provedeném okresním úřadem dne 30. září 1935 odůvodnili zástupci firmy zastavení provozu nedostatkem provozovacího kapitálu a objednávek. Okresní úřad přezkoumav důvody firmou uvedené, shledal je opodstatněnými a připustil přerušení provozu podniku na dobu 3 měsíců. Mezitím ministerstva přihlížejíce k tomu, že znovuzahájení provozu podniku nebude možno uskutečniti bez poskytnutí nutného úvěru firmě a majíce na zřeteli význam podniku pro město Mnichovo Hradiště a okolí, jakož i osud zaměstnanců podniku, zasazovala se opětovně u příslušných činitelů o to, aby firmě bylo umožněno opatřiti si potřebné finanční prostředky.

Avšak již podáním ze dne 25. listopadu 1935 oznámila firma ministerstvu obchodu ve smyslu ustanovení § 2, odst. 3 cit. vládního nařízení zastavení svého továrního závodu na dobu delší než 3 měsíce. Toto opatření odůvodnila firma okolností, že financující firma byla opět nucena odepříti firmě úvěr, který zatím značně vzrostl za poslední rok.

Provedeným šetřením o tomto oznámení bylo zjištěno, že provoz podniku za nynějších finančních potíží není dále možným, leč by firma získala nový úvěr v částce asi 1 milionu Kč, což za tehdejších poměrů bylo lze těžko očekávati. Okr. úřad v Mnichově Hradišti po obsáhlém šetření potvrdil správnost údajů firmy.

Výše zmíněné a opětovné předsevzaté zákroky ministerstev směřující k tomu, aby firmě bylo umožněno opatřiti si provozovací kapitál, nesetkaly se však s kladným výsledkem; ježto ani firmě samé nepodařilo se opatřiti si úvěr, nezbylo než připustiti zastavení provozu podniku na dobu delší 3 měsíců. To bylo též sděleno okresnímu úřadu v Mnichově Hradišti výnosem ministerstva obchodu ze dne 31. ledna 1936, č. 10.532/36.

Shora uvedený postup odpovídal zcela předpisům vládního nařízení č. 134/1935 Sb. z. a n.

Ministerstva jsouce si vědoma toho, že zastavením provozu podniku bylo vyřaděno z výrobního procesu více než 350 zaměstnanců a nemohouce postiženým zaměstnancům zabezpečiti uspokojení jejich mzdových nároků, o nichž rozhodovati přísluší soudům, vyvinula veškeré úsilí, směřující k tomu, aby provoz továrny byl co nejdříve znovu zahájen.

Za tím účelem provedla jednak řadu intervencí, jednak jednala s representanty firmy o možnostech znovuzahájení provozu podniku buď jeho prodejem nebo propachtováním.

Veškeré toto úsilí však nemělo až dosud positivních výsledků. Přes to sledují ministerstva dále veškeré prostředky, aby provoz mohl býti znovu obnoven.

V Praze dne 18. listopadu 1937.

Ministr obchodu:
J. V. Najman v. r.

Ministr financí:
Dr. Kalfus v. r.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.

Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem zemědělství učinilo řadu opatření k zajištění dostatečného počtu pracovních sil pro žňové a jiné sklizňové práce. Vydalo především příkaz okresním úřadům, aby ve svých obvodech zajistily nerušený průběh sklizňových prací. Veřejné zprostředkovatelny práce měly vhodným způsobem upozorniti zaměstnavatele na to, že je nutno včas hlásiti, jaký počet osob budou potřebovati pro sklizňové práce. Veřejným zprostředkovatelnám práce zároveň bylo uloženo, aby zjistily, kteří z uchazečů o práci mají potřebné znalosti pro práci zemědělskou a aby upozorňovaly nezaměstnané na uprázdněná místa v zemědělství. Kromě toho vyrovnáním nabídky a poptávky v jednotlivých místních obvodech měl býti vzájemnou součinností veřejných zprostředkovatelen práce zabezpečen dostatečný počet lidí na žňové práce. Za tím účelem ministerstvo sociální péče, jemuž týdně hlásily veřejné zprostředkovatelny práce počet sil na zemědělskou práci potřebný a současně případný počet nezaměstnaných zemědělských dělníků, neb jiných dělníků, kteří by pro zemědělskou práci se hodili, upozorňovalo ihned ony zprostředkovatelny, v jichž obvodu byl nedostatek pracovních šil pro zemědělství na obvody, kde takových sil bylo nadbytek. Mělo tedy ministerstvo sociální péče v době žňových prací přesnou evidenci poptávky a nabídky o zemědělské dělníky. Aby pracem zemědělským mohlo se věnovati v době žní pokud možno nejvíce lidí, zastavilo ministerstvo sociální péče v době žní produktivní péči o nezaměstnané.

V Praze dne 19. listopadu 1937.

Ministr sociální péče:

Ing. Jaromír Nečas v. r.

Zabavení v interpelaci uvedeného článku bylo soudem přezkoumáno a potvrzeno a opravné prostředky nebyly podány.

Zodpovědění interpelace převzal jsem sám, ježto tiskovou přehlídku provedl úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti.

V Praze dne 17. listopadu 1937

Ministr spravedlnosti:

Dr. Dérer v. r.