Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
6. zasedání.
Tisk 593.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu zákona (tisk 1107),
jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel (tisk 1171).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 127. schůzi dne 16. prosince 1937 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne........................................................1937,
jímž se upravuje státní monopol umělých sladidel.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Předmět monopolu.
(1) Předmětem státního monopolu umělých sladidel jsou:
a) veškeré organické látky uměle připravené, mající stejnou nebo větší sladivost než sacharosa (čistý řepový nebo třtinový cukr);
b) směsi látek vyrobené s použitím umělých sladidel uvedených pod písm. a), mající větší, stejnou nebo i menší sladivost než sacharosa, určené a způsobilé ke slazení;
c) vedlejší výrobky, polotovary nebo zbytky vzniklé při výrobě umělých sladidel, pokud mají stejnou nebo vyšší sladivost než sacharosa;
d) chemické výrobky, které lze proměniti v umělá sladidla jednoduchým způsobem. (2) V pochybných případech rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o tom, jde-li o umělá sladidla podle tohoto zákona.
(3) Při zjištění, je-li některá látka předmětem státního monopolu umělých sladidel, se nepřihlíží ke stupni čistoty a přísadám jiných látek.
§ 2.
Správa monopolu.
Monopol umělých sladidel spravuje ministerstvo financí.
§ 3.
Výroba, obchod a spotřeba umělých sladidel a zboží, které bylo vyrobeno s použitím umělých sladidel.
(1) Vyráběti umělá sladidla, uváděti je v obchod a spotřebu je výhradním právem státu.
(2) Správa monopolu se zmocňuje, aby dočasně převedla některá práva uvedená v prvém odstavci tohoto paragrafu na jiné osoby (fysické i právnické) za podmínek stanovených vládním nařízením.
(3) Podrobná ustanovení o výrobě, prodeji, upotřebení, omezení spotřeby, dovozu, vývozu a průvozu umělých sladidel, jakož i zboží vyrobeného s,použitím umělých sladidel budou vydána vládním nařízením.
§ 4.
Spotřební a monopolní dávka.
(1) Spotřební dávka z umělých sladidel vyrobených v tuzemsku je obsažena v prodejních cenách, které stanoví ministerstvo financí.
(2) Monopolní dávka se vybírá při dovozu umělých sladidel z ciziny ve výši 6'-Kč za 1 kg a jednotku sladivosti. Tuto dávku je povinen zaplatiti poplatník celní pohledávky (§ 8 celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n.) při její splatnosti. Dávka tvoří součást celní pohledávky a platí o ní příslušná ustanovení celního zákona.
(3) Při dovozu zboží, které bylo vyrobeno s použitím umělých sladidel nebo je obsahuje jako přísadu, vybírá se náhradní dávka, jejíž výše bude stanovena vládním nařízením.
§ 5.
Trestní ustanovení.
(1) Jakékoliv zkrácení nebo zatajení spotřební dávky nebo pokus o to se trestá jako těžký důchodkový přestupek čtyřnásobkem až osminásobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrácení vydané dávky.
(2) Těžkého důchodkového přestupku se dopouští a trestá se čtyřnásobkem až osminásobkem dávky také ten, kdo vydá, koupí nebo jinak na sebe převede nebo použije umělých sladidel bez povolení nebo k jinému než povolenému účelu, třeba při tom nebyla zkrácena spotřební nebo monopolní dávka.
(3) Pro přestupky spáchané při dovozu umělých sladidel a zboží, které je z nich vyrobeno nebo je obsahuje jako přísadu, platí trestní ustanovení celního zákona (hlava VI).
(4) Při vyměření trestu bere se za základ ve všech případech (odstavce 1, 2 a 3) monopolní dávka (§ 4, odst. 2) a 550násobná sladivost sacharosy.
(5) Nelze-li ani zjistiti ani odhadnouti spotřební nebo monopolní dávku zkrácenou nebo vydanou nebezpečí zkrácení, podle níž má býti vyměřena pokuta, jest uznati na pokutu do 500.000 Kč podle okolností případu.
(6) Jakékoliv jiné jednání nebo opomenutí proti ustanovením tohoto zákona a nařízením vydaným podle něho se trestají peněžitým trestem do 40.000 Kč.
(7) Je-li peněžitý trest uložený podle tohoto zákona nedobytný, nastoupí místo něho náhradní trest vězení od jednoho dne do jednoho roku, který se stanoví ve výměře jeden den za 100 Kč až 300 Kč podle míry provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a osobních poměrů vinníka.
(8) Umělá sladidla, která byla vyrobena nebo dána do obchodu nebo spotřeby jiným způsobem, než jak je uveden v tomto zákoně a v nařízeních vydaných podle něho, propadají ve prospěch státu nehledíc k tomu, komu patří. Rovněž tak propadá ve prospěch státu zboží, k jehož výrobě bylo použito umělých sladidel bez povolení nebo které se nedovoleným způsobem dává do obchodu nebo spotřeby.
(9) Trestati přestupky ustanovení tohoto zákona a nařízení vydaných podle něho přísluší
a) trestním soudům důchodkovým, jde-li o těžké přestupky důchodkové,
b) finančním úřadům I. stolice spravujícím státní monopoly, jde-li o jiné přestupky. O odvoláních z rozhodnutí finančních úřadů I. stolice rozhodují s konečnou platností finanční úřady II. stolice.
(10) Úřady a důchodkové soudy rozhodující o přestupcích tohoto zákona hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.
(11) Trestnost přestupků se promlčuje za tři roky počínajíc dnem, kterého přestupek byl spáchán.
(12) Ustanovení důchodkového trestního zákona o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, uloží-li se místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto nejvyšší výměru, trest na svobodě.
(13) Jinak platí o stíhání a trestání přestupků tohoto zákona a nařízení vydaných podle něho v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí k němu z roku 1842 a hlava IX zák. čl. XI/1909, o správě veřejných daní, na ostatním území republiky Československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835, s doplňky a nařízeními k nim vydanými.
§ 6.
Ztráta živnostenského oprávnění.
Osobám, které byly pravoplatně odsouzeny pro těžký důchodkový přestupek podle tohoto zákona, může býti odňato živnostenské oprávnění úřadem, který je vydal.
§ 7.
Poskytování pomoci.
(1) Státní a jiné veřejné úřady nebo orgány jsou povinny v mezích své působnosti, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy, poskytovati pomoc při provádění tohoto zákona.
(2) Dopravní podniky jsou povinny podávati místně příslušnému finančnímu úřadu I. stolice spravujícímu monopoly na jeho dožádání výkazy o zásilkách umělých sladidel a surovin potřebných k jejich výrobě, které přijaly k dopravě, a dovoliti orgánům pověřeným prováděním tohoto zákona a nařízení vydaných podle něho, aby v úředních hodinách nahlíželi do dopravních záznamů; při tom jest dbáti toho, aby nebyla zdržována přeprava.
§ 8.
Přechodná ustanovení.
(1) Zásoby umělých sladidel, které budou v den účinnosti tohoto zákona ve volném oběhu v prodeji, podléhají nově stanoveným prodejním cenám. Prodavači umělých sladidel jsou povinni hlásiti do 8 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona zásobu umělých sladidel nacházející se v jejich držbě u finančního úřadu označeného vládním nařízením, připustiti vyšetření zásob a zaplatiti rozdíl mezi dřívější a novou nákupní cenou. Od povinnosti ohlášení a dodatečného zapravení rozdílu jsou osvobozena jen neúplná drobná balení v lékárnách (veřejných, ústavních, domácích a příručních) otevřená k přípravě potřebných léčiv.
(2) Rovněž tak podléhají nově stanoveným prodejním cenám i zásoby umělých sladidel, které mají v den účinnosti na skladě živnostníci, jimž byla povolena výroba potravin, poživatin nebo jiného zboží s použitím umělých sladidel.
(3) Podrobná ustanovení o ohlášení, vy šetření zásob a o zapravení rozdílu budou vydána vládním nařízením.
§ 9.
Platnost ustanovení o státních monopolech.
Pro monopol umělých sladidel platí též všeobecná ustanovení o státních monopolech.
§ 10.
Závěrečná ustanovení.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1938 a končí dnem 31. prosince 1940; tímto dnem pozbývají platnosti cís. nařízení ze dne 25. ledna 1917, č. 37 ř. z., jímž se zavádí monopol pro umělá sladidla, prováděcí nařízení k němu ze dne 12. února 1917, č. 57 ř. z., zák. čl. XXII/1912, o státním monopolu umělých sladidel, a všechna jiná ustanovení odporující tomuto zákonu.
(2) Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
J. Malypetr v. r.,
předseda.
JUDr Jan Říha v. r.,
sněm. tajemník.
Bergmnann v. r.,
zapisovatel.