Article 20.
Attribution de la Commission.
Les tâches de la Commission Technique Commune sont:
a) émettre son avis sur tous les projets qui touchent les ouvrages et les travaux rentrant dans le cadre de cette Convention, et sur le programme de construction se rapportant aux travaux de régularisation a exécuter, tout particulierement a ceux de l'année suivante;
b) expertiser, au point de vue technique, les ouvrages d'art en construction ou terminés; vérifier les décomptes de construction des travaux communs;
c) émettre son avis sur les projets d'accord concernant l'exécution du balisage et de l'éclairage du chenal navigable et concernant le service de signalisation;
d) exécuter tous les sondages nécessaires, préparer les délibérations et se transporter sur les liveux, en tamt que d'autres organes n'y seront pas appelés d'apres les prescriptions en vigueur, ou bien en vertu d'autres conventions;
e) le cas échéant faire des proposítions tendant a modifier la présente Convention ou bien a conclure de nouveaux accords.
Article 21.
Séances, Proces-verbaux, Résolutions, Couverture des dépenses
1. Si, par suite de circonstances particulieres, on n'établissait pas de modifications en commun accord, la Commission se réunirait alternativement sur le territoire de 3un ou ľautre Etat Contractant.
2. La convocation et la présidence des séances seront assurées par le Représentant de ľEtat sur le territoire duquel la session aura lieu.
3. Les séances devront etre convoquées dans le délai d'un mois, si 3un des Représentants en fait la demande, mais au moins une fois par an. Une proposition sera considérée comme acceptée, si les deux Représentants y donnent leur consentement. Au sujet de cháque séance, il sera dressé un proces-verbal en double exemplaire dans les langues des Etats Contractants ou ljien en langue francaise. Ces proces-verbaux devront etre signés par les deux Représentants et soumis a 3approbation des Autorités Centrales compétentes. Les résolutions y contenues ne deviennent obligatoires qu'apres 3approbation donnée.
4. En ce qui concerne les frais personnels occasionnés par le fonctionnement de la Commission Technique Commune, chaque Etat supporte les frais des pérsonnes envoyées par lui.
TITRE D.
Dispositions générales et finales.
Article 22.
Relation de service.
Les Etats Contractants se feront connaitr les autorités et les services compétents chargés de ľexécution de la présente Convention. Ceux-ci, ainsi que les Représentants des deux Etats (article 19), peuvent dans les questions relatives a la présente Convention communiquer directement entre eux par écrit soit dans les langues des Etats Contractants ou bien en langue française.
Article 23.
Passage de la frontiere et formalités de douane.
1. Pour le passage de la frontiere a 3occasion des travaux et de toutes autres fonctions effectuées aux termes de la présente Convention, les dispositions de ľarticle 78 du Statut de frontiere tchécoslovaco-hongrois devront etre appliquées.
2. Les pierres livrées coríformément aux dispositions de ľarticle 4 alinéa 6 par un des Etats Contractants, seront exemptées des droits de douane et d'autres taxes lors de leur importation sur le territoire de ľautre Etat. Il en sera de meme pour les outils et instruments requis par ľexécution des travaux rentrant dans le cadre de la présente Convention en tant que ces travaux seront exécutés par un Etat sur le territoire de ľautre Etat et sous réserve que lesdits objets seront rapportés apres l'achevement des travaux.
3. En ce qui concerne le transport des matériaux de construction, outils et instruments visés par cette Convention et devant traverser la frontiere, les Etats Contractants s'accorderont toutes les facilités admissibles.
Article 24.
Ratification et durée de validité.
La présente Convention rédigée en langue francaise sera ratifiée et les instruments de ratification seront échangés, aussitôt que possible, a Praha. La Convention entrera en vigueur 4 semaines apres 3échange des instruments de ratification et peut etre dénoncée par chaque Etat avant 3écoulement d'une année civile et ce, pour la fin de ľannée suivante.
En foi de quoi les Plénipotentiaires ont signé cette Convention et y ont apposé leurs sceaux.
Fait a Budapest, en double expédition, le 24 aout 1937.
Pour la République Tchécoslovaque:
KOBR m. p.
Pour le Royaume de Hongrie:
APOR m. p.
Protocole final
de la Convention entre la République Tchécoslovaque et le Royaume de Hongrie concernant le reglement des questions techniques et économiques dans le secteur frontiere du Danube, ainsi que de la Tisza en aval du confluent du Szamos.
Lors de la signature de cette Convention, les Plénipotentiaires soussignés sont tombés d'accord sur les déclarations suivantes:
Les dispositions de cette Convention ne devront pas affecter les obligations des Etats Contractants dérivant d'autres conventions internationales.
En tant qu'on parlera dans cette Conventíon du payement des frais par les Etats, la question du recouvrement de ces frais, par la participation éventuelle d'autres facteurs que de ľEtat lui-meme, constitue pour les Etats Contractants une affaire interne.
Ce Protocole Final fait partié intégrante de la présente Convention et ne nécessite pas de ratification particuliere.
Fait a Budapest, le 24 aout 1937.
Pour la République Tchécoslovaque:
KOBR m. p.
Pour le Royaume de Hongrie:
APOR m. p.
(Překlad.)
Úmluva
mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-mad'arském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše.
Podle článku 292 mírové smlouvy Trianonské mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a královstvím Maďarským, podepsané dne 4. června 1920 dohodli se president republiky Československé s jedné strany a Jeho Nejjasnější Výsost správce království Maďarského se strany druhé vedeni stejnou snahou, aby upraveno bylo provádění oněch vodohospodářských prací na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, které by mohly míti patrný vliv na vodní hospodářství těchto řek, že sjednají o tom úmluvu a jmenovali svými plnomocníky:
President republiky Československé:
Jeho Exellenci pana Miloše Kobra,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra republiky Československé v Maďarsku;
Jeho Nejjasnější Výsost správce království Maďarského:
Jeho Excellenci barona Gabriela Apora,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, stálého zástupce maďarského ministra zahraničních věcí,
kteří, sdělivše si své plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:
ODDÍL A.
Ustanovení o Dunaji.
Hlava I.
Úpravní práce.
Článek 1.
Pojem úpravních prací.
Úpravní práce zahrnují veškerá opatření, sledující vytvoření pravidelného odtoku velkých, středních a malých vod, jakož i zlepšení plavebního koryta.
Jsou to tyto práce:
1. ochranné stavby proti zátopám,
2. stavby na střední vodu,
3. stavby na malou vodu,
4. bagrování pro úpravní účely.
Článek 2.
Ochranné stavby proti zátopám.
(1) Ochrannými stavbami proti zátopám rozumí se ony, jež mají za účel ochranu území před zátopami a vytvoření pravidelného odtoku velkých vod.
(2) Ochranné stavby proti zátopám budou prováděny podle projektů, o nichž se dohodly oba smluvní státy. Každý stát vypracuje projekty prací, jež mají býti prováděny na jeho území; tyto projekty schvalují oba státy a jsou pak pro ně závaznými. Každá podstatná změna, projektu bude podrobena témuž způsobu projednání jako původní projekt.
(3) Provedení stavby přísluší tomu státu, na jehož území stavba je.
(4) Úhrada nákladů těchto staveb, výdaje na vyhotovení projektu v to počítajíc, půjde k tíži toho státu, na jehož území budou práce prováděny.
Článek 3.
Stavby na střední vodu.
(1) Stavbami na střední vodu rozumějí se ony, jež mají za účel soustřediti střední vody.
(2) Tyto stavby budou prováděny podle projektů a zásad, sjednaných společnou dohodou obou smluvních států. Každý stát vypracuje projekty těch prací, jež mají býti provedeny na jeho území.
(3) Stavby se provedou a jich náklady se uhradí podle ustanovení článku 2, odstavec 3 a 4.
(4) Bagrování, které bude nutno provésti k získání štěrkového materiálu pro úpravy na střední vodu, může provádět každý stát vlastním nákladem bez zřetele k tomu, že materiál bude bagrován na území jednoho nebo druhého státu, avšak za šetření dosavadních soukromých práv. Místo, rozsah a doba bagrování budou stanoveny společně s říčními stavebními úřady obou států, při čemž bude přihlíženo k hospodářským a hydrotechnickým zájmům.
Článek 4.
Stavby na malou vodu.
(1) Stavbami na malou vodu se rozumějí všechny stavby, jichž účelem je soustřediti malé vody a zároveň ustáliti plavební dráhu.
(2) Potřebné projekty, měření v to počítajíc, budou vypracovány jedním státem za souhlasu státu druhého podle dříve sjednané dohody, při čemž bude v zásadě dbáno toho, aby vypracování projektů se dálo střídavě každým z obou států.
(3) Projekty vypracované podle odstavce 2 budou předkládány oběma státům ke schválení a jsou pak pro ně závaznými. Každá podstatná změna projektu bude podrobena témuž způsobu projednání jako projekt původní. Během stavby bude lze provésti změny, uznané za nutné dohodou příslušných říčních stavebních úřadů obou států, budou-li v mezích schváleného povšechného projektu a nemění-li se jimi státní hranice; tyto změny podléhají však dodatečnému schválení příslušných ústředních úřadů obou států.
(4) V zásadě provede každý ze smluvních států stavby, jež budou buď na jeho území nebo se na jeho břeh připojují.
(5) Náklady regulačních staveb na malou vodu, pokud tyto stavby budou v korytě na střední vodu, nebo uvnitř ideálních regulačních linií na střední vodu, uhradí smluvní státy podle ustanovení odstavce 6 a 7 tohoto článku stejným dílem. Výjimku činí náklady, které vynaloží každý ze smluvních států na stavební správu jím zřízenou, jakož i náklady na měření a projekční práce, jež půjdou k tíži onoho státu, který zmíněné práce má provésti nebo projektovati.
(6) Kámen potřebný k provádění staveb, jež mají býti uskutečněny na společný náklad, dodá na staveniště, pokud nebude ve zvláštních případech jinak dohodnuto, každý smluvní stát z polovice, při čemž kámen bude zaměřen podle jeho obsahu. Z hospodářských důvodů může býti případ od případu dodávka kamene stanovena i tak, že každý stát zásobí kamenem staveniště bližší jeho kamenolomu a že podíl dodávky kamene připadající na jeden stát, může býti rovněž upotřeben státem druhým na stavbách jeho vlastním nákladem prováděných. Při tom je však dbáti toho, aby podle každoročně sjednaných stavebních programů bylo docíleno vyrovnání dodávek kamene. Pokud by takovéto vyrovnání nebylo dosaženo, budou případně vyskytnuvší se rozdíly převedeny do příštího roku. Množství kamene bude počítáno podle obsahu. Vyskytnuvší se snad přepočítání z váhy na obsah, bude možno provésti podle společné, předem sjednané dohody. Kontrola dodávek bude konána podle příslušných dodacích listů.
(7) Po dokončení prací, nebo jakmile uplynou sjednaná stavební období, bude započato s vyúčtováním prací společně provedených, při čemž bude postupováno takto:
a) náklady na dodávky kamene, které oba státy uskutečnily ve stejném množství, nebudou pojaty do společného vyúčtování. Vyskytnuvší se snad přebytky na dodávkách mohou býti převedeny do příštího období. Kdyby však bylo rozhodnuto přikročiti k vyúčtování dodávek kamene, bude polovina rozdílu vyplývajícího případně z kubatury kamene hotově zaplacena průměrnou cenou, naložení a dopravu v to počítajíc. Tato cena, bude společnou dohodou předem stanovena.
b) Náklady za uložení kamene na místo určení, provedené ve stejných množstvích každým státem, nesmějí býti pojatý do vyúčtování společných výdajů; budou však v tomto vyúčtování uplatněny jen náklady za uložení na místo určení přebytků kamenů, použitých ke stavbě jedním z obou států. Náklady polovice řečeného přebytku budou nahrazeny v hotovosti dotčenému státu, při čemž co jednotkové ceny uložení kamene na místo určení bude užito průměru jednotkových cen, placených oběma státy.
c) Jednotkové ceny, placené oběma státy, budou stanoveny oběma stavebními správami na podkladě stavebních dokladů (pokladničních deníků a opisů pokladničních průkazů). Třeba upozorniti na to, že každá Strana má právo přezkoušeti v místnostech druhé stavební správy originální doklady, týkající se výdajů této stavební správy, pokud doklady nebyly ještě předloženy ústředním úřadům.
d) Při stanovení jednotkových cen placených oběma státy budou zaúčtovány: mzdy, odpovídající náklady na sociální péči jakož i v procentech vyjádřený doplněk na úhradu všeobecných, udržovacích a umořovacích nákladů objektů a nářadí, po případě příslušné vyúčtování stavebního podnikatelství. Shora zmíněný percentuelní doplněk musí býti stanoven společnou dohodou před započetím provádění stavebních prací.
e) Náklady obvyklého osazenstva lodního parku zaměstnaného na staveništi budou placeny státem, jemuž plavidlo náleží.
f) Bude-li užito jiných stavebních hmot (umělých kamenů, hatí a pod.), bude jejich cena, vyúčtována podle původních dokladů a náklad na uložení na místo určení jejich podle ustanovení bodu b).
(8) Jiné regulační práce na malou vodu než ony, zmíněné v bodu 5, budou provedeny pobřežními státy na jejich vlastní náklad.
Článek 5.
Bagrování pro úpravní účely.
(1) Nebude-li z technických nebo hospodářských důvodů dohodnuto jinak, bude bagrování pro úpravní účely provedeno tím státem, na jehož území je podle projektu uložen větší díl z množství, jež má býti bagrováno.
(2) Náklady na bagrování, rozvoz a zdvih v to počítajíc, budou hrazeny oběma státy stejným dílem a každý stát má zásadně nárok na materiál vybagrovaný na jeho území, nebude-li ve zvláštních případech jinak dohodnuto.
(3) Vybagrovaný materiál bude ukládán podle ustanovení sjednaných v dohodách o projektu.
(4) Při bagrování vyúčtovány budou zaplacené pracovní mzdy, sociální dávky v to počítajíc za dobu trvání prací na staveništi a kromě toho skutečné výdaje na provozní hmoty na staveništi spotřebované. Pokud půjde o udržování a amortisaci potřebné bagrovací soupravy jakož i o náklady spojené s její dopravou na a od staveniště, budou před zahájením bagrovacích prací sjednány zvláštní dohody.
(5) Bude-li bagrování pro úpravní účely prováděno podnikateli, budou sjednány zvláštní dohody.
Hlava II.
Udržovací práce.
Článek 6.
Pojem udržovacích prací.
Za udržovací práce je považovati veškeré práce, týkající se udržování regulačních děl a plavební dráhy, a to:
a) udržování ochranných staveb proti zátopám,
b) udržování regulačních staveb na střední vodu,
c) udržování regulačních staveb na malou vodu.
Článek 7.
Udržování ochranných staveb proti zátopám a regulačních staveb na střední vodu.
Udržovací náklady ochranných staveb proti zátopám a regulačních staveb na střední vodu uhradí smluvní stát, na jehož území řečená, díla budou provedena.
Článek 8.
Udržování regulačních staveb na malou vodu.
Udržovací náklady regulačních staveb na malou vodu, pokud je tyto podle článku 4, odstavec 5 posuzovati co společné práce, budou uhrazeny smluvními státy stejnými díly. Pro vyúčtování platí zásady, stanovené článkem 4. Udržování ostatních regulačních staveb na malou vodu bude uskutečněno na náklad příslušného pobřežního státu.
Hlava III.
Zajištění plavebního koryta.
Článek 9.
Vytyčování a osvětlování plavebního koryta a signální služba.
(1) Vytýčením plavebního koryta rozumí se zjišťování nejmenších plavebních hloubek a vyznačování plavebního koryta podle ustanovení Mezinárodní dunajské komise.
(2) Vytyčování a osvětlování plavebního koryta jakož i signální služba, provedou se podle zvlášť sjednaných dohod mezi příslušnými úřady obou států. Tyto dohody vyžadují schválení příslušných ústředních úřadů obou států.
Článek 10.
Vyklizování říčního koryta.
Nebude-li ve zvláštních případech dohodnuto jinak, bude vyklizování říčního koryta uskutečněno každým státem na jeho území vlastním nákladem.
Článek 11.
Bagrování brodů.
(1) Nutnost prohloubení brodů bagrováním bude zjištěna ve vzájemné dohodě.
(2) Při konaných bagrováních bude dbáno toho, aby každý stát střídavě provedl úplné vybagrování jednoho brodu.
(3) V ostatním bude postupováno podle ustanovení článku 5. Pokud by se snad vyskytly v nákladech rozdíly, budou tyto vyrovnány při pracích dalších.
Hlava IV.
Společná ustanovení.
Článek 12.
Vzájemná technická a finanční kontrola.
Ve všech případech, kdy jedním státem budou prováděny práce na společný náklad obou států, zaručují si smluvní státy možnost provésti kdykoliv technickou a finanční kontrolu.
Článek 13.
Úhrada stavebních nákladů.
(1) Smluvní státy postarají se o úhradu nákladů, které vzniknou provedením programu, sjednaného pro ten který rok.
(2) Každý smluvní stát se zavazuje, že na podkladě obapolně uznaného vyúčtování společných prací zaplatí příslušnou část nákladů na něj připadající státu druhému. Tato platba bude uskutečněna do tří měsíců po uznání vyúčtování, a to ve měně státu, jenž má větší pohledávku.
ODDÍL B.
Ustanovení o Tise.
Článek 14.
Vypracování projektů.
(1) Projekty regulačních prací na střední vodu v hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše jakož i projekty povodňových hrází budou vypracovány ve společné dohodě obou smluvních států. Vypracování těchto projektů jakož i úhrada nákladů s tím spojených přísluší tomu státu, na jehož území budou stavby provedeny.
(2) Tyto projekty vyžadují schválení obou států a jsou pak pro ně závaznými. Každá podstatná změna projektu bude podrobena témuž způsobu projednání jako projekt původní. Za podstatnou změnu nebude považováno, budou-li povodňové hráze oproti trase, zamýšlené ve schváleném projektu, posunuty od řeky do území anebo budou-li řečené hráze zřízeny do nižší úrovně, než byla zamýšlena ve zmíněném projektu.
Článek 15.
Provádění regulačních prací.
(1) Regulační práce na střední vodu a opatření sledující ochranu proti velké vodě v mezích projektu, vypracovaného podle ustanovení článku 14, budou uskutečněny nákladem toho státu, na jehož území budou provedeny.
(2) Smluvní státy nebudou požadovati žádných odškodnění z titulu ohrázování
inundačního území, uskutečněného podle společného projektu úseku hraničního
toku, zmíněného v článku 14.
Článek 16.
Udržovací práce.
Udržovací práce budou prováděny a hrazeny tím státem, na jehož území budou konány.
Článek 17.
Provádění prací v zájmu plavby.
Bude-li třeba započíti s pracemi, jež by si vyžádala plavba, budou sjednány zvláštní dohody.
ODDÍL C.
Společná technická komise.
Článek 18.
Účel komise.
K docílení jednotnosti úpravy a dohody ve všech otázkách, o nichž jedná tato úmluva, bude stanovena Společná technická komise.
Článek 19.
Složení komise.
Každý smluvní stát vyšle do Společné technické komise jednoho zmocněného zástupce. Každý z obou států ustanoví zároveň náhradníka zmocněného zástupce, kdyby se tento nemohl jednání komise zúčastniti. Zmocněný zástupce nebo jeho náhradník mají právo přibrati k zasedáním odborné poradce.
Článek 20.
Působnost komise.
Společná technická komise má za úkol:
a) posouditi veškeré projekty děl a prací, o nichž jedná tato úmluva a stavební rozvrh regulačních prací ku provedení určených, zejména oněch, jež v následujícím roce mají býti uskutečněny;
b) odborně s hlediska technického posouditi prováděné nebo dokončené stavby; ověřiti stavební vyúčtování společných prací;
c) posouditi návrhy dohod o provádění vytyčování a osvětlování plavební dráhy a o signální službě;
d) prováděti veškerá nutná šetření, připraviti jednání a odebrati se na místo, pokud podle platných předpisů, nebo podle jiných úmluv nejsou k tomu povoláni jiní orgánové;
e) podávati případné návrhy na změnu této úmluvy nebo na sjednání nových dohod.
Článek 21.
Schůze, zápisy, usnesení, úhrada osobních nákladů.
(1) Nebudou-li následkem zvláštních okolností vzájernnou dohodou sjednány změny, bude se komise scházeti střídavě na území jednoho nebo druhého smluvního státu.
(2) Svolání a řízení schůzí přísluší zmocněnému zástupci státu, na jehož území se zasedání koná.
(3) Požádá-li o to jeden ze zmocněnců, musí býti schůze svolána do jednoho měsíce, jinak však nejméně jednou v roce. Návrh bude považován za přijatý, jestliže oba zmocněnci s ním projeví souhlas. O každé schůzi bude dvojmo pořízen zápis v jazycích smluvních států nebo v jazyku francouském. Tyto zápisy budou podepsány oběma zmocněnými zástupci a předloženy ke schválení příslušným ústředním úřadům. Usnesení v těchto zápisech obsažená stanou se závaznými teprve po schválení.
(4) Pokud jde o osobní náklady, vzešlé z činnosti Společné technické komise, uhradí každý stát výdaje osob jím vyslaných.
ODDÍL D.
Všeobecná a závěrečná ustanovení.
Článek 22.
Služební styk.
Smluvní státy si navzájem oznámí příslušná úřední a služební místa, povolaná ku provádění této úmluvy. Tato, jakož i zmocnění zástupci obou států (článek 19) mohou si ve věcech týkajících se této úmluvy navzájem přímo dopisovati buď v jazycích smluvních států nebo v jazyku francouzském.
Článek 23.
Překračování hranic a celní odbavování.
(1) Pro překračování hranic při pracích a jakýchkoliv jiných úkonech, provedených podle této úmluvy, budou použita ustanovení článku 78 československo-maďarského hraničního statutu.
(2) Kámen dodávaný podle ustanovení článku 4, odstavec 6 jedním ze smluvních států bude při jeho dovozu na území druhého státu osvobozen od cla a jiných dávek. Totéž platí o nářadí a nástrojích potřebných ku provádění prací, o nichž pojednává tato úmluva, pokud takovéto práce budou prováděny jedmím státem na území státu druhého za podmínky, že řečené předměty budou po skončení prací zpět vyvezeny.
(3) Pokud půjde o přepravu stavebního materiálu, nástrojů a nářadí o nichž pojednává tato úmluva, přes hranice, poskytnou si smluvní státy veškeré přípustné úlevy.
Článek 24.
Ratifikace a doba platnosti.
Tato úmluva, sepsaná v jazyku francouzském, bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměneny co nejdříve v Praze. Úmluva nabude účinnosti čtyři týdny po výměně ratifikačních listin a může býti každým ze smluvních států vypověděna před uplynutím kalendářního roku, při čemž pozbude účinnosti koncem roku následujícího.
Čemuž na svědomí zmocněnci podepsali tuto úmluvu a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Budapešti, dne 24. srpna 1937 ve dvou vyhotoveních.
Za republiku Českosloveskou:
KOBR v. r.
Za království Maďarské:
APOR v. r.
Závěrečný protokol
k úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko- hospodářských otázek na hraničním úseku Dunaje a Tisy pod ústím řeky Sámoše.
Při podepsání této úmluvy shodli se podepsaní zmocněnci na těchto prohlášeních:
Ustanoveními této úmluvy nemají býti dotčeny závazky smluvních států, plynoucí z jiných mezinárodních úmluv.
Pokud se v této úmluvě činí zmínka o placení nákladů státy, jest otázka úhrady těchto nákladů, za účasti snad jiných činitelů než státu samého, vnitřní věcí smluvních států.
Tento závěrečný protokol je nerozlučnou součástí této úmluvy a nevyžaduje zvláštní ratifikace.
Dáno v Budapešti, dne 24. srpna 1937.
Za republiku Československou:
KOBR v. r.
Za království Maďarské:
APOR v. r.